Brazílie oznámila, že nebude v roce 2019 hostit klimatický summit
"Vzhledem k rozpočtovým omezením... a přechodnému procesu kvůli nástupu nového kabinetu, který se funkce ujme 1. ledna 2019, je brazilská vláda nucena stáhnout svou nabídku, že bude hostit (klimatický summit) COP25," uvedlo včera v komuniké brazilské ministerstvo zahraničí.
Brazilské ministerstvo s oznámením přišlo jen několik dní po začátku klimatického summitu COP24 v polském městě Katovice. Další globální konference o klimatu se měla konat v listopadu 2019 a Brazílie byla jediným kandidátem, který ji měl hostit.
Bolsonaro před měsícem jmenoval šéfem brazilské diplomacie Ernesta Araúja. Ten se netají obdivem k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a v úterý v deníku Gazeta do Povo odsoudil "klimatický alarmismus".
"Je to politováníhodné, ale nikoli překvapující, že brazilská vláda stáhla svou nabídku COP25 hostit... Postavil se proti tomu patrně tým zvoleného prezidenta, který už několikrát vyhlásil válku strategii udržitelného vývoje," uvedla v komuniké organizace Observatório do Clima, síť neziskových organizací se sídlem v Brazílii.
Budoucí brazilský prezident už během své kampaně dále sliboval, že sloučí ministerstvo zemědělství s resortem ekologie.
Bolsonaro se také nechal slyšet, že Brazílie, kde se nachází 60 procent Amazonského pralesa - "plic planety", by za určitých podmínek mohla odstoupit od pařížské klimatické dohody z roku 2015.
Smlouva má prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
Minulý rok od smlouvy odstoupily Spojené státy. Trump zrušil americké závazky s odůvodněním, že pařížská smlouva poškozuje rozvoj amerického průmyslu a znevýhodňuje USA oproti dalším zemím, jako jsou Čína nebo Indie.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Systém evropského uhlíkového vyrovnání budou v ČR spravovat MŽP a celníci
Klimaticko-energetický plán je vrcholem alibismu, míní Havlíček (ANO)
Svazy: Klimaticko-energetickému plánu chybí analýza dopadů. Cíle jsou nízkéOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
Václav Kain
29.11.2018 07:15Jan Šimůnek
29.11.2018 09:20Jiří Svoboda
29.11.2018 11:24 Reaguje na Jan ŠimůnekZároveň je potřeba si uvědomit, že Brazílie má největší rozlohu deštných lesů na světě, a je otázkou, kolik z nich padne díky volnému trhu a díky politice prezidenta Bolsonara. (tato poznámka se vztahuje i k předchozím 2 komentářům).
Josef Mozek
29.11.2018 13:42Jan Šimůnek
30.11.2018 08:43Kdyby to byla pravda, nemuseli by lhát. Elementary, dear Watson!
@
Amazonie byla ještě za Kolumba kulturní krajinou s četnými lidskými osadami a poli kolem nich. To se zhroutilo poté, co se tam (asi přes říši Inků) dostaly neštovice. Než se tam dostali první Evropané (při hledání El Dorada), zarostlo to celé !miliony let starým" pralesem.
Není úplně jasné, zda jsou současní amazonští indiáni zdivočelí potomci těch vesničanů, nebo obyvatelé ostrůvků pralesa (které asi v té zemědělské krajině byly), kteří expandovali spolu s tím pralesem.
