Brazilská Amazonie podle vědců přestává zadržovat oxid uhličitý

Za nepříznivý vývoj mohou podle vědců lidské aktivity. "Mýcení a ničení pralesa snižuje schopnost Amazonie zadržovat oxid uhličitý," uvádějí autoři studie. Prales také oslabuje růst teplot.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Sara y Tzunki (Cecilia e Francesco) / Flickr

V brazilské Amazonii se rozkládá prales, který patří podle odborníků k největším přírodním úložištím oxidu uhličitého (CO2) na světě. Podle několik set místních měření v různých oblastech pralesa v letech 2010 až 2018 vědci došli k závěru, že východní Amazonie už teď vypouští více oxidu uhličitého, než kolik ho zadrží. Saldo je nepříznivé hlavně v měsících, kdy panuje sucho. Severozápadní Amazonie je podle vědců zatím v rovnováze, protože v oblasti jsou příznivější meteorologické podmínky a panuje tam větší vlhkost.

Za nepříznivý vývoj mohou podle vědců lidské aktivity. "Mýcení a ničení pralesa snižuje schopnost Amazonie zadržovat oxid uhličitý," uvádějí autoři studie. Poukazují především na kácení pralesa ze strany zemědělců, kteří chtějí získat nové pastviny. Prales také oslabuje růst teplot. Souběh všech těchto okolností "zpochybňuje schopnost tropických pralesů v budoucnosti pohlcovat velké objemy oxidu uhličitého," poznamenal Scott Denning z Coloradské univerzity.

Podle Denninga je studie ojedinělá také z toho důvodu, že sledovat údaje o zadržování a vypouštění CO2 je v případě pralesů velice těžké. Mnohé oblasti jsou totiž pro badatele obtížně přístupné a optimální není ani měření za pomoci satelitů. A to kvůli časté oblačnosti, která panuje nad regionem.

Ekologický význam amazonského pralesa si uvědomuje i brazilská vláda. Na konci loňského roku přišla s návrhem, aby jí ostatní státy za udržování pralesa a jeho schopnosti pohlcovat CO2 platily alespoň deset miliard dolarů (zhruba 220 miliard Kč) ročně. Rétoriku v posledních měsících změnil i brazilský prezident Jair Bolsonaro, který se dříve vyjadřoval na podporu většího využití ekonomických zdrojů Amazonie.