https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesi-s-nemci-postavili-v-mali-prehradu-slouzi-zemedelcum-i-proti-povodnim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Češi s Němci postavili v Mali přehradu, slouží zemědělcům i proti povodním

1.1.2022 01:20 | PRAHA (ČTK)
Češi společně s německou neziskovou organizací postavili v západomalijské obci Koungo přehradu. Místním lidem pomáhá se závlahou polí i při boji s povodněmi. Vodu zajistí pro více než 1200 lidí, sdělilo ČTK české velvyslanectví v Mali. Stavba přehrady je součástí projektu humanitární pomoci českého ministerstva zahraničních věcí, kterou vede společnost Člověk v tísni ve spolupráci s německou Welthungerhilfe a místními partnery. Vodní dílo je jedním ze čtyř, které společně v oblasti zbudovaly.
 

Provizorní hráz zadržovala nadbytek vody ze srážek u Koungo od roku 1982, kvůli opotřebení ale přestávala plnit svou funkci. V rámci humanitárního projektu byla postavena nová 136 metrů dlouhá hráz, přehrada má nyní při naplnění rozlohu asi deset hektarů a hloubku až tři metry. Na její stavbě se podíleli místní obyvatelé, kterým tak projekt zajistil přivýdělek.

Slouží zhruba pro 1200 lidí z vesnice Koungo, ale i například sezónním pastevcům a nomádům. "Místní komunita má možnost ovlivnit, jak moc bude přehrada využívaná. Pro přespolní mohou i nemusí cenu za vodu zvednout a tím si něco málo vydělat na chod vesnice," uvedl zástupce českého velvyslance v Mali Miroslav Bálint.

Přehrada byla původně dokončená již v červnu 2020, projektovaná byla na zadržení desetileté povodně. "Přehradní nádrž měla jednak vyřešit problém s ochranou před stále nevyzpytatelnějšími srážkami, užitek by z ní měli také místní zemědělci, zelináři a dobytkáři, kterým by prodloužila zemědělskou sezónu," poznamenal Jan Svitálek z Člověka v tísni. Následné silné přívalové deště ale dílo poničily. "Místní inženýři přehradu stavěli na maximální srážkové úhrny v místě za posledních deset let, což odpovídalo dosavadním technickým standardům v Mali. To, že hráz obrovské množství srážek nevydržela, je dobrou ilustrací toho, že se klima mění, přívalové deště nyní přicházejí daleko častěji a jsou intenzivnější," podotkl Svitálek.

Klimatické výkyvy jsou v Mali i v celém Sahelu stále znatelnější i podle Bálinta, který regiony vybrané pro stavbu přehrad kvůli představebním přípravám pravidelně navštěvoval. "Nepředvídatelný nárůst prudkých srážek má mimo jiné za následek velký úbytek zemědělské půdy, kterou by mohli zemědělci bez rizika využívat. To je pro místní obyvatele, jež se zemědělstvím převážně živí, devastující," uvedl.

Přehrada proto byla zpevněna a dokončena byla letos v létě. Kromě její výstavby česko-německý tým zalesnil okolí, podpořil zavádění šetrných zemědělských technik, vybavil zelinářské zahrady a proškolil místní zemědělce. Další tři podobná vodní díla vznikla v obcích Diankoute Kamara, Leya a Kadiaba Diala.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jarka O.

2.1.2022 12:58
To jsou věci! Vesničané v suché horké nebohaté zemi Mali dostali od čechů celkem mělkou přehradu místo primitivního poldru, která pomůže zemědělství se závlahami při suchu, proti nevyzpytatelným přívalovým deštům, a dokonce na ní budou vydělávat. Nebojí se jí. Jediné, čeho mají víc, je místo. Líbí se mi to a už celkem dlouho si myslím, že Africani jsou rozumnější než někteří z těch, co rozhodují blízko nás ... Soudě podle různých informací, např. o škodlivosti přehrad:-/. Nakonec budou chodit s rozvojovou pomocí oni do Evropy.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

2.1.2022 21:30 Reaguje na Jarka O.
Ano, přehrady viz zde:

https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/krajina-jako-nepritel-ktery-nam-bere-vodu.ministerstvo-zemedelstvi-celi-kritice-za-technicky-pohled-na-prirodu

K tomuto Malijskému případu: doporučuji google maps, lokalita Koungo ortofoto snímky 2022. Ty toky co tu "přehradu" napájejí, jsou suché, občas nějaká tůňka. Neboli: jde o periodické toky, které mají vodu v období dešťů - ty deště naplní "přehradu" - a pak vyschnou. A úplně stejně vysychá i "přehrada" - která, pokud je vhodně nadimenzovaná, vydrží do dalšího období dešťů (bohužel článek je příliš stručný a nedohledal jsem na webu info o tom, za jak dlouho to vyschne). Takže tato "přehrada" funguje de facto jako poldr - naplněn za vyšších vodních stavů - a za nižších vodu postupně ztrácející.

Takže srovnání s plánovanou přehradou na Bečvě - tj. na stále průtočném toku - není vůbec na místě.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.1.2022 07:17 Reaguje na Ondřej Dočkal
Přesně tak. Navíc tu jde o to "za každou cenu" udržet Afričany v Africe. A těch rozdílů vůči situaci v ČR je víc.

Ale co už no... teta je asi přehradní typ... těm to vysvětlit moc nejde...
Odpovědět
va

vaber

3.1.2022 10:06 Reaguje na Lukáš Kašpárek
strejdo ,navrhni vypustit Lipno ,Orlík,Slapy, a jiné, když jsi takový nepřehradní typ, kterému je vše jasné
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.1.2022 15:36 Reaguje na Ondřej Dočkal
Stréc kašpárek mě odhalil, tak jsem ztratila motivaci. Ale přehrada, poldr, vysychavý, nevysychavý, jedno jest, zkrátka hráz. Zajímavá jsou hlavně ty reakce na sucho, že Sahelané hráz vidí jako životně důležitou pomoc v suchých obdobích pro zajištění obživy a Češi jako nebezpečí při českém suchu. Zkrátka je každý stát na úplně jiné úrovni, zde nejsou lidé na půdě závislí, všechno jídlo si můžem dovézt (z Afriky). Dále by bylo asi zajímavé porovnat rychlost rozhodování u nevzdělaných vesničanů a našich odborníků a ceny. U nich za rozhodnutí a stavbu, u nás za nekonečné diskuze odborníků, zatím neukončené. Mně je jedno, co se na Bečvě postaví. Jestli mají ekologové místo, klidně mohou změlčit koryta řek a nechat vodu rozlévat do krajiny. A jestli tam zavazí lidi, koho to zajímá, po další povodni budou pryč. Já fandím Afričanům a vidím rozdíly v myslení na budoucnost.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

4.1.2022 21:45 Reaguje na Jarka O.
víte, taky pomalu ztrácím motivaci. V té diskuzi u Bečvy jsem Vám vysvětloval, že opravdu není hráz jako hráz, jak z hlediska efektu protipovodňové ochrany, tak z hlediska vlivu na řeku.

A lidi a protipovodňová bezpečnost je základním argumentem, který berou v potaz i ti, kteří se na řeku dívají ne jako na kanál odvádějící vodu z krajiny, ale jako živý ekosystém.

V diskuzi jsem vám dal konkrétní příklady protipovodňových staveb, které fungují, a jsou založeny nikoli na přehradě, ale na systémech hrází, poldrech apod., tedy na tom, aby v maximální možné míře respektovaly řeku.

A vy tady píšete o tom, že cit. "A jestli tam zavazí lidi, koho to zajímá, po další povodni budou pryč." - toto je hluboce unfair argument, kdo z dalších čitatelů má zájem, nechť si pročte diskuzi zde u tohoto článku a udělá si názor sám:

https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/krajina-jako-nepritel-ktery-nam-bere-vodu.ministerstvo-zemedelstvi-celi-kritice-za-technicky-pohled-na-prirodu

Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

23.1.2022 11:58 Reaguje na Jarka O.
Také hrádze, jazierka, malé priehrady v terénnych lievikoch, zákopy , nízke valy a plytké diery v zemi na zachytávanie dažďovej vody sa stavajú v subtropoch bežne. Už nabatejci v starovekej levante ich budovali. V moderných časoch ich v afrike obnovil Yacouba Sawadogo - techniky zai, demi lunes a kamenné valy v Burkina Faso, nigerii. Organizácia Justdigit ich rozšírila do Kene a Tanzánie. Možno niektorí afričania sa na to dívajú na novinku, ale sú to naozaj staré metody, dnes vylepšené. Len sa na ne zabudlo po zavedení europskeho hospodárenia. Veľkí odborníci na záchyt a využitie dažďovej vody sú izraelci.
Vo veľkom štýle stavajú také priehrady, nádrže a zákopy v západnej a strednej indii. Pretože po roku 2010 im vyschli studne nemali na výber. Čerpať vodu zo studní vo veľkom objeme je v subtropoch asi najhoršie čo mohli spraviť. Našťastie tam prší pomerne dosť z monzunu, len to rýchlo odtečie, preto sa ju snažia zadržať čo to len ide.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.2.2022 20:21 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Děkuji, to je zajímavé.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

4.1.2022 21:52
Ještě si dovolím jednu poznámku k tomuto textu:

"Místní inženýři přehradu stavěli na maximální srážkové úhrny v místě za posledních deset let, což odpovídalo dosavadním technickým standardům v Mali. To, že hráz obrovské množství srážek nevydržela, je dobrou ilustrací toho, že se klima mění, přívalové deště nyní přicházejí daleko častěji a jsou intenzivnější," podotkl Svitálek.

- - tak to se pan Svitálek mýlí. To, že hráz projektovaná na desetiletá maxima nevydržela, není důkaz změny klimatu, je to důkazu do nebe volající neschopnosti těch, kteří stanovovali ty technické standardy. Tím spíše v oblasti Sahelu, která je z hlediska klimatických extremit už sama o sobě (bez dnešního tzv. "oteplování") dost extrémní.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.1.2022 11:15
P. Dočkal: Pochopila jsem, že preferujete soustavu menších vodních děl po celém toku, příp. zavlažovacích kanálků a opatření, které by umožnily rozlev do krajiny. Jenže to nebylo téma. Vyšla jsem z informací v článcích, kde bylo psáno, ze opatření jako rozlevy by zabránily 10leté vodě. Potřebujete souhlasy majitelů pozemků a osvícených investorů a je možné, že taková menší díla po délce toku nápor i větší vody zmírní. Jestliže celkově nejsou náklady vyšší než na přehradu (poldr) a její důležitou údržbu, tak i to je na odbornících, aby přesvědčili úřady a investory. Jak psáno, na ta opatření potřebujete také dostatek místa.

Přehradní typ ani technický totiž mimochodem nejsem, ale kdyz je rozhodnuto o 1 plošném díle místo lineárního, tak je myslím diskuze o tom, které dílo a co se z toho kterého získá, na místě. Návrhy na soustavu více děl v článcích byly psány, ale asi nerozvíjeny.

Co se třeba týče zavlažovacích kanálků, tak primitivní znám od svých předků, dokonce byly jen jarní, pak se zase zahrabávaly. Také mě nikdo nedonutí mít špatný názor na všechny meliorace, viz Anglie, i ty se dají hloubkou a hrázkami regulovat podle žádaného stavu vody.

Ale nezavrhuji techniku, to je naše výhoda, technicky se umíme zajistit při suchu i povodních. Mi se nelíbí občasné názory, že nedávní inženýři upravovali koryta z ideologicky velikášských důvodů. V 80. letech byla koryta upravována na dlouhodobé normální průtoky a proti zvýšeným srážkám, sucho nebyl problém. Situace se změnila, zažíváme delší sucha a naopak přílivové destě, a i to ta pred 40 lety upravená koryta vydrží. Ukázalo se při opakovaných povodních, kde jsou ještě opatření potřeba a tam se o nich uvažuje, viz Bečva.

Psal jste o nutné údržbě, ted nevím, jestli to vidíte jako chybu. Znáte bezúddržbový obor :-)?Samozrejmě musí být jako ostatně vsude. Bez ní nejde nikde nic, na drahé zařízení prostředky dostanete, na následnou péči (lidská síla) už ne. Není jen počítač, potřebujete i všímavé zaměstnance. Kvůli tzv. efektivitě místo 3 zaměstnanců máte jednoho a doufáte, že všechno bude fungovat i tak:-). Tak doufat můžete do prvního problému. Viz Bečva.

Zpět k Mali: Plocha jejich přehrady vypadá velká téměř jako vesnice, takže protržení hráze by vesnici asi smetlo. Jsem ráda, že je stavba win win pro Sahelany i pro evropské inženýry. S vaším posledním komentářem totiž souhlasím, hráz vymyslel nešika anebo byly chyby při stavbě, materiál... O to lépe, že to Evropané opravili. Jinak má Evropa v Mali asi špatnou pověst, jen pomoc blízko lidem má šanci ji zlepšit.
Ten kašpárek mě rozhodil, 1. příspěvek nebyl primárně myšlen o Bečvě, spíš všeobecně o rozhodování, suchu...
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

5.1.2022 22:10 Reaguje na Jarka O.
Ono s těma pozemkama to je právě trochu jinak, pokud třeba ohrázujete obec, a vně obce - za hrází, necháte pozemky zaplavovat - nemusíte s jejich majitelema domlouvat nic. Už tak jde o pozemky v inundaci, takže s tím musejí počítat, že tam občas bude voda. Vy prostě jenom "vyloupnete" z inundace tu obec a její nejbližší okolí - dle ÚP... a je to (další varianta PPo - i toto se připravuje a mnhode už stojí a funguje). Pokud děláte vodní dílo, musíte řešit všechny pozemky v zátopě ... i u té přehrady. A tak bychom to mohli pitvat ještě měsíc .. - ale už toho nechejme. Osobně základ vidím (u Bečvy) v tom, že vláda (ne já, vláda ČR) rozhodla o tom, že jediné možné řešení je poldr, ale MZE stále jaksi operuje s přehradou - tohle nechápu.. - já u Bečvy nemluvím o nějakém lineárním opatření, já mluvím o poldru. ty ostatní příklady jsem dával jako příklady toho, že to opravdu jde i jinak, a je to levnější, efektivnější a pro řeku příznivější.

Meliorace - o tomto jsme nemluvili, ale ok - ani já netvrdím, že je všechno špatně. Opět složitá otázka, resp. otázka jednoduchá, odpověď na dlouho. Jak kde, jak co..

Úpravy toků - no, zda to bylo z velikášských nebo jakých důvodů... problém je jinde - problém je v tom, že ty kapacity, které byly projektované (někde možná ano, někde se to nějak odhadnulo.. co si budeme povídat), tak díky zpětné erozi dna už jsou někde jinde. Viz Bečva, ale i Morava u nás a určitě řada dalších řek. Ono taky páni inženýři možná projektovali koryta na nějakou kapacitu, ale pak Vám tam vrazili pevný, totálně nekapacitní jez, nebo most s úzkým profilem, který dělal vzdouváním vody problémy třeba právě při povodních ... i taková místa znám - ale obecně: zase viz výše - jak kde, jak co, se povedlo a nepovedlo..

Údržba - víte, je údržba a údržba. Něco stojí desítky milionů, něco statisíce. Odbahnění přehrady nestojí statisíce. Toť vše. JInak nemusíte mě považovat za nějakého počítačového mága .. s praxí mám jakési zkušenosti i kontakt, nebojte :)

Mali: to jsem taky vůbec nepochopil, proč je vesnice přesně pod tím objektem... další věc co nechápu... přitom celkem snadno řešitelné, odvést to trochu bokem anebo, udělat bokem bezpečnostní přeliv přes hráz a nějaké koryto kolem obce.. třeba to mají, nebylo to vidět...

Ad. závěr - v pohodě, stane se..



Odpovědět
JO

Jarka O.

6.1.2022 01:14 Reaguje na Ondřej Dočkal
To malijské dílo je asi z více důvodů nedokonalé. Představuju si spíš původní zahloubeni v terénu, kde byla kaluž pro zvěř, nebo rozlevové místo, o kterém jste třeba mluvil vy v souvislosti s Be..., a hrázky stare historické, postupně zvětšované a opravované. Že se voda rozlevá přirozeně směrem k vesnici, bude taky asi dané terénem. Vesnice ale může být mladší než ta mělká kaluž, a myslím, že nechali vývoj toho rozlevoveho místa dlouhodobě na přírodě. Na rozdíl od... :-) A to víte, rozvojové pomoci delaji jen to nejnutnější, prostředky určitě nejsou bezedné. Hráz možná ani není po celé délce, 127 m není moc, z obrázku to není vidět. Vy byste šel na Malijce s technickými řešeními a projekty a bezpečnostními přelivy:-)? Nakonec jste v tomto případě překvapivě technický:-)
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

6.1.2022 21:28 Reaguje na Jarka O.
NO, zase bych to nepřeháněl :)

Ale: v situaci, kdy je nad vesnicí zadržena voda - tak prostě bezpečnostní přeliv a obtokové koryto je naprostá nutnost. Víte, já se na tyhle - jakékoli - případy dívám tak, kdyby se mě osobně týkaly. Osobně bych v té vesnici nechtěl bydlet, protože bych nechtěl čekat, až to jednou v noci přeteče na nějakém neznámém místě a mě to vyplaví barák a utopí nás to.. Abych tam klidně mohl spát, vytvořil bych místo, kde to může přetéct bezpečně - a vytvořil bych koridor, kudy by ta voda navíc mohla protéct/nebo obtéct - vesnici tak, aby to nikomu neublížilo.

Já opravdu nemám problém s technickými řešeními, které mají smysl a efekt. Já mám problém jenom s těma, u kterých ten efekt a smysl moc nevidím, nebo s těma, kde sice nějaký je, ale existují alternativy, které jsou smysluplnější :)
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.1.2022 22:19 Reaguje na Ondřej Dočkal
Já se na řešení taky dívám z osobního pohledu, I když někde primo nebydlím, a v té vesnici i z důvodu, co píšete, bych taky byt nechtěla. Ale to by chtělo vidět zblízka, protože terén a počasí neznáme a třeba to, co píšete, tam problem není.
Tohle jsou právě často problémy rozvojových pomocí. Povrchní, neznalá řešení, nevýhodné utrácení peněz. Doufám jen, že zkrátka tahle pomoc je udělaná smysluplně.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

7.1.2022 21:49 Reaguje na Jarka O.
Pravda, spekulujeme, protože nemáme dost informací.

Já psal spíš o tom co se tam stalo předtím, jak to ta voda rozebrala - protože normy nastavené na 10 let... - toto samo ukazuje na to, že se nad tím nejspíš moc nezamýšleli - ale taky spekulace...

Jak píšete, nezbývá než doufat, že to tentokrát "vychytali" nějak líp.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist