Češi se v tichu přírody cítí dobře, o její ochranu se má ale starat stát, ukazuje detailní sonda do vztahu Čechů k přírodě
Vědci svá zjištění opřeli jednak o srovnání 80 dostupných výzkumů veřejného mínění, které se tématu životního prostředí během posledních 11 let věnovaly. A pak sami provedli reprezentativní výzkum na 2673 respondentech. „V našem vlastním výzkumu nám šlo o to jít hlouběji než klasické výzkumy veřejného mínění, jít víc pod povrch a dozvědět se něco i o příčinách a motivacích,“ říká Jan Krajhanzl z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně, který studii vedl.
Jednou ze zajímavých zjištění je, že Češi si ve srovnání s jinými Evropany více vybírají místo své hlavní dovolené podle toho, jaká je v místě příroda. „Oproti Evropě vynikáme ještě v tom, že často třídíme odpady, pijeme vodu z vodovodu nebo se snažíme šetřit vodou,“ říká Krajhanzl.
O výsledcích hovoří jako o jakémsi satelitním snímku vztahu Čechů k přírodě či jakémsi výkladovém slovníku, který může zájemcům pomoci téma pochopit. Z výzkumu například vyplývá, že lidé vnímají závažnost environmentálních problémů u témat, která si umějí nějak představit. Takže víc jak 86 respondentů vnímá jako environmentální problém nakládání s odpady. Potenciální rizika jaderné energetiky nebo geneticky modifikovaných organismů vnímá jako problém jen polovina dotázaných.
Češi se ani sami nechtějí v ochraně přírody moc angažovat. Třídit odpady lidem nevadí, ale ochota omezit jízdy autem nebo kupovat ekologicky šetrné výrobky je o poznání nižší. „Většina Čechů chrání životní prostředí tehdy, když se jim to vyplatí,“ říká Tomáš Chabada, který na výzkumu spolupracoval. „A rozhodně se nechtějí kvůli ochraně přírody sami omezovat. Jen 16 % dotázaných by bylo ochotno platit vyšší daně, 19 % vyšší ceny a 28 % by bylo ochotno snížit svou životní úroveň."
Studie jako první svého druhu ukazuje, jaké jsou postoje a chování Čechů v jedenácti oblastech ochrany přírody, krajiny a životního prostředí, například v otázkách znečištění ovzduší, energetiky či spotřebitelství. Čtenáři v ní najdou čtrnáct charakteristik, které jsou typické pro vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí, a také podrobné výsledky aktuálního výzkumu.
Ten představuje tři skupiny české veřejnosti, které se zásadně liší svým přístupem k ochraně přírody a životního prostředí, nebo analýzu, co Čechy v této oblasti ovlivňuje. „Zaujalo nás, že největší vliv na vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí má jejich životní styl, konkrétně témata, která je zajímají v médiích. Zanedbatelný je přitom vliv velikosti místa bydliště a výše čistého příjmu na jednoho člena domácnosti. Pouze slabý je vliv věku, pohlaví či vzdělání,“ doplňuje spoluautorka výzkumu Renata Svobodová.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je škoda, že jsou lidé skeptičtí ohledně možnosti jednotlivce něco změnit nebo se do ochrany přírody zapojit a že žijí v představě, že se o ochranu přírody má starat stát. „To je nebezpečná myšlenka. Ochrana přírody musí vycházet od lidí, od rodin, které učí své děti vztahu k přírodě. To za ně škola nebo stát neudělá,“ říká Richard Brabec. Podle něho bohužel v myslích lidí stále vězí postoje bývalého prezidenta Václava Klause k přírodě, který žádné ničení přírody neviděl a na ochranu přírody bylo podle něho potřeba si nejdříve vydělat.
Podle Brabce výzkum naznačuje, že opatření jako zpoplatnění plastových nákupních tašek lidé přijmou snadno, protože stále mají na výběr. Hůř by ale přijali například uhlíkovou daň nebo poplatky za starší auta.
Vědecká publikace Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí je volně dostupná. Každá kapitola má svůj krátký souhrn a důležité poznatky jsou shrnuty i pomocí infografiky. Kniha tak může posloužit jak odborné veřejnosti, tak i laikům.
reklama