Česká lesnická společnost je proti snižování minimální výměry honiteb

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Ondřej Šálek / Flickr

ČLS uvádí, že podle současných vědeckých poznatků se například jelen evropský pohybuje na území o průměrné výměře přes 1000 hektarů, prase divoké obývá území o průměrné rozloze 661 hektarů. Vyplývá z toho, že zvěř musí mezi uměle vytvořenými honitbami přecházet.

Poukazuje také na srovnání s okolními zeměmi. "Největší minimální výměra se nachází ve státech, ve kterých se vyskytuje populace jelena evropského, avšak sousední státy s tímto druhem zvěře smysluplně hospodaří," uvádí ČLS. V sousedním Polsku je minimální výměra honiteb 3500 hektarů a v Maďarsku 3000 hektarů. Na Slovensku se stanovuje podle druhů zvěře, které se v honitbě vyskytují, i tak je nejmenší možná rozloha 1000 hektarů pro honitby.

Snížení minimální výměry honiteb na 250 hektarů prosazují do chystané novely mysliveckého zákona například Hnutí Duha nebo Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Zdůvodňují to nutností snižovat stavy zvěře, která brání obnově lesů po kůrovcové kalamitě. SVOL poukázal na to, že v Rakousku je minimální výměra od 115 hektarů a v Německu od 75 hektarů.

Podle ČLS není prokazatelně doložen vztah mezi snížením populací spárkaté zvěře, potažmo škodami působenými zvěří a minimální výměry honiteb. Uvedla, že pouze ve větších honitbách lze ovlivňovat chování zvěře cílenými mysliveckými postupy, jako jsou odváděcí přikrmování nebo zóny s intenzivním lovem v místech s vysokým rizikem vzniku škod. V menších honitbách se podle ČLS také nevyskytuje přirozený poměr pohlaví a často je vychýlen ve prospěch samic.

Lesnická společnost dlouhodobě apeluje na snižování stavů zvěře, především prasete divokého nebo invazních druhů, jako je jelen sika. "Jsme zcela přesvědčeni o tom, že zástupný problém, kterým se stal souboj různých zájmových skupin o minimální výměru honitby, k výše uvedenému cíli nepovede," uvedla. Snižování minimálních výměr odmítá také Českomoravská myslivecká jednota.

Hlavním cílem novely zákona o myslivosti je podle ministerstva zemědělství snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků. Při představení novely zákona zástupci ministerstva uvedli, že lze očekávat, že o některých hodně diskutovaných tématech se rozhodne při projednávání ve Sněmovně. Plán lovu by se měl podle představ ministerstva stanovovat podle úrovně poškození lesa, což bude posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Ministerstvo chce novelu připravit letos a legislativní radě vlády ji odeslat v červenci, nyní platí zákon z roku 2001.