České pušky přispívají k vybíjení afrických nosorožců. Report ukazuje, jak se k nim pytláci dostali
Organizace Conflict Awareness Project (CAP), která za vypracováním zprávy stojí, se spolu s partnery z celého světa po čtyři léta snažila rozkrýt vysoce organizovanou síť pašeráků, překupníků a koncových uživatelů pušek, tedy pytláků. Využila při tom metod forenzních specialistů a také bohatých zkušeností expertky Kathi Austinové, která se dříve věnovala dohledávání původu pašovaných zbraní, které sehrály úlohu při ozbrojených konfliktech po celém světě.
Pátrání po původu zbraní afrických pytláků vedlo z Jihoafrické republiky a Mosambiku do Portugalska, Spojených států amerických a skončilo v České republice, u České zbrojovky z Uherského Brodu.
Začněme náš příběh v roce 2011 v Krugerově národním parku. Právě tady jako první zaznamenali proměnu stylu práce pytláků. Navzdory zvýšené ostraze i technické vybavenosti rangerů parku se pytláci stávali čím dál víc úspěšnějšími.
Dokázali například „obejít“ instalovaná hluková čidla v rezervaci. Ta až dosud dobře sloužila k zaznamenání rachotu výstřelů a spouštěla poplach na stanici rangerů. Jenže typický rachot dosud hojně pytláky používaných samopalů AK-47 se přestal ozývat, stejně jako kanonáda nepřesných pytláckých pušek, které měly ve výstroji snad ještě koloniální vojska.
Rázem pytlákům stačila jen jedna přesná rána a na zmírajícím zvířeti pak už pracovali tiše, pilou nebo sekerou. Rangeři nacházeli už jen mrtvá zvířata. A při ohledání místa činu atypickou munici. Do moderních loveckých pušek.
Kulky extrahované ze zastřelených nosorožců měly kalibr .375 a .458, v okolí se našly nábojnice a zánovní papírové krabičky od nábojů. To byly první signály, že pytláci přezbrojili.
Od roku 2011 se v 90 % případů masakrů nosorožců na místě nacházely stopy po nových loveckých zbraních. Občas se podařilo nalézt i odhozené či zapomenuté pušky. Opravdu zánovní, často ještě v původním továrním balení. Jako by pocházely z jedné velké zásilky. Nebavíme se přitom o jednotlivých zbraních. Mezi lety 2011 až 2016 o desítkách, možná až stovkách takových.
Pro jihoafrické rangery a policejní vyšetřovatele bylo pak nemalým překvapením, že se jednalo o zbraně pocházející z pro ně exotické České republiky, z České zbrojovky, tedy od české firmy s dobrou reputací.
Po stopách sériových čísel
Zadržené zánovní zbraně Made in Czech Republic nesly poněkud matoucí označení CZ-USA, Kansas City, US. Co to znamená? Že byly vyrobeny v Uherském Brodě a určeny výhradně pro americký trh. Pobočka CZ UB ve státě Kansas je totiž plnohodnotnou součástí české zbrojařské firmy.
Jak se ale tyto zbraně dostaly ze Států do Afriky? Zhruba v tomto místě do příběhu vstupuje CAP se svou metodou „follow the guns“, tedy sledováním trasy pušek světem na základě jejich nezaměnitelných výrobních identifikačních čísel, vyražených do těl hlavní.
Mimochodem, takovou užitečnou databázi jihoafričtí vyšetřovatelé dosud nesestavovali, protože každý pytlácký útok brali jako jednotlivý incident. Tím jim ale unikal celkový obraz situace. Odborníci z CAP to změnili a naučili jihoafrické policisty hledět na pytláctví v širší perspektivě.
Kudy tedy některé dosledované zbraně putovaly? Pušky, vyrobené v České republice výhradně pro americký trh, se do USA překvapivě nedostaly. Mezi lety 2011 až 2014 zamířilo 19 dosledovaných pušek z Uherského Brodu rovnou ke dvěma velkoprodejcům Fabitrade a Cacicambria v Portugalsku a dalším dvěma prodejcům Fabicaça a ExploAfrica v Mosambiku. Tady je zakoupili jihoafričtí a mosambičtí překupníci, navázaní na místní politické elity. A během měsíců (a někdy jen několika týdnů) se tyto české lovecké pušky objevily „v terénu“, u zadržených pytláků nebo u těl zastřelených nosorožců.
Značení pušek
Není nic neobvyklého, když výrobce označí už během procesu výroby svůj produkt dedikací své zámořské dceřiné pobočky. Třeba když se na díly a součásti uherskobrodských loveckých pušek vyrazí CZ-USA, Kansas City, US. Podle CAP je ale krajně neobvyklé, když pak takové zbraně zamíří z výrobních skladů ke kupcům třetí strany, aniž by se kdy dotkly americké půdy.
„Tovární značení je důležitým znakem pro spotřebitele, dozvídá se jím něco o původu zbraně, kterou kupuje. Takové označení případně mohou využít policejní vyšetřovatelé jako důležitou stopu při pátrání. Česká zbrojovka ale zbraně určené pro americký trh přímo a rovnou odprodávala mosambickým a portugalským partnerům. Tím, že takto zakrývala jejich původ, efektivně mátla koncové zákazníky a mohla poškodit i značku své dceřiné společnosti,“ píše CAP.
Rychlost cesty zbraní z České republiky do rukou pytláků podle Austinové vypovídá o rozsáhlé, vysoce organizované síti překupníků a pytláků. V roce 2015 proto na zjištění CAP Českou zbrojovku upozornila.
Ekolist.cz po vydání reportu Follow the Guns oslovil Českou zbrojovku s dotazy k tématu. Podle jejího mluvčího Radka Hauerlanda obsahuje report velké množství zavádějících informací a nepodložených obvinění vůči České zbrojovce. Co všechno spadá do velkého množství zavádějících informací a nepodložených obvinění se však nedozvíme. "Děláme maximum pro to, aby se naše výrobky nedostaly do nesprávných rukou, a to jak dodržováním veškeré platné legislativy, tak i výběrem spolehlivých partnerů," odpovídá na dotazy Ekolistu Hauerland. "Navíc jsme přistoupili k autoregulaci, nejdříve rozvázáním spolupráce s partnery v dotčených zemích už v roce 2015 a následně na začátku letošního roku ukončením výroby celé produktová řady Safari Classic. Je tedy nepopiratelné, že dokážeme postavit všeobecné zájmy nad ty vlastní."
Podle jeho slov Česká zbrojovka v okamžiku, kdy se v roce 2015 objevily první náznaky, že zbraně mohly být použity k jiným než legálním účelům, s okamžitou platností zastavila dodávky do této lokality. "Česká zbrojovka ve své etické doktríně striktně odmítá pytláctví i jakoukoliv jinou nelegální činnost v oblasti lovu a dělá maximum pro boj s černým obchodem se zbraněmi," tvrdí Hauerland. Česká zbrojovka i CZ-USA podle jeho slov v této oblasti vždy maximálně spolupracovaly s veškerými orgány.
Vyšetřování CAP tato tvrzení zpochybňuje. Původní iniciativa České zbrojovky podporovat zahraniční investigativce šla podle CAP už v roce 2015 do ztracena a společnost dál prodávala zbraně jiným firmám, jejichž napojení na původní zločinecký pytlácký syndikát z jihoafricko-mosambického pomezí CAP prokázala.
Zbrojovka se brání tvrzením, že když se její zbraň dostane na zahraniční trh, nemá nad ní už žádnou kontrolu. To podle CAP popírá smysl závazných licencí o koncovém uživateli a je to možné interpretovat jako rezignaci či lhostejnost. Jenže vůle a motivace se nedostává ani české vládě, kterou CAP s tématem také oslovila.
CAP během čtyř roků pomocí metody Follow the guns zmapoval trasy konkrétních zbraní od pytláků až k výrobci. A poukázala přitom na existenci vysoce specializovaných překupnických řetězců, které dokáží cestu mezi Uherským Brodem a třeba pytláky působících v jihoafrickém Krugerově národním parku velmi zkrátit. Obsáhlý report popisuje nejrůznější praktiky, od korupce prorůstající africké země, přes padělání dokumentů a další podezřelé skutečnosti, až po nečinnost vlád dotčených zemí.
Z reportu také vyplývá, že k vybíjení unikátních afrických zvířat přispívá i Česká republika prostřednictvím umu našich puškařů a lhostejnosti našich obchodníků. A pak také tím, že Česká republika je i významnou tranzitní zónou, důležitým přepravním uzlem na cestě pašovaných nosorožčích rohů z Afriky do Asie.
Přečtěte si také |
Pušky, které končily v rukou afrických pytláků? Přestali jsme je vyrábět, říká za zbrojovku Radek Hauerlandreklama
Další informace |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Jinak na pušce moc nezáleží. Když nebude z ČZ, bude jiná, kdo chce nosorožce bít, pušku si vždycky najde. Buď jinou v ráži .458 Winchester Magnum, na trhu jich je dost, nebo rovnou přejde na ultimátní .50 BMG či 12.7 Russian a přibere i slony a obrněné vozy strážců rezervace.