Český projekt na ochranu velkých šelem získal evropské ocenění
"Monitorovací program pro tři velké druhy šelem – vlky, rysy a medvědy – zapojuje mnoha způsoby místní komunity a poskytuje významné vědecké výsledky už od roku 2002. Také jeho modely komunikace a zapojení jej označují za pozoruhodný příklad toho, jak sdružit různé skupiny, jako jsou místní nadšenci do přírody, umělci, studenti nebo lovci," uvedla komise, která projekt ocenila.
Podle hnutí je obnova výskytu velkých šelem v evropské krajině náročná. Vyžaduje od lidí, aby tyto druhy tolerovali. Vlci, rysi a medvědi jsou podle ekologů nejen důležitou součástí lesních ekosystémů, ale také zdrojem mnoha místních konfliktů, zejména v regionech s vysokou hustotou hospodářských zvířat.
"Mnoho konfliktů pramení z předsudků, legend, dezinformací a strachu z neznámého. V oblastech, které byly v posledních letech osídleny velkými šelmami, nemají místní obyvatelé často osobní zkušenosti s těmito zvířaty. Proto je vzdělávání a zapojení veřejnosti klíčové," uvedla manažerka projektu Romana Uhrinová.
Mezi typické znaky velkých šelem patří to, že se pohybují po rozsáhlých teritoriích a jsou aktivní v noci. Kvůli tomu je odhad jejich početnosti nebo hustoty populace náročný. Správně vyškolení dobrovolníci jsou proto podle hnutí velkou pomocí.
Každoročně se mohou dobrovolníci zúčastnit třídenního úvodního semináře v několika oblastech, kde se velké šelmy vyskytují. Data v terénu se pak sbírají prostřednictvím menších monitorovacích akcí nebo individuálně po celý rok.
"Vědecká kvalita projektu je vysoká. Z dat, která odborníci sesbírali, vzešly nové poznatky. Ty se dokonce například publikovaly v prestižních časopisech jako Science, PloS ONE, Scientific Reports nebo Conservation Letters," řekl odborný garant projektu Miroslav Kutal, který působí jako akademický pracovník na Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.
Přečtěte si také |
Letošní mapování potvrdilo v Beskydech výskyt vlků a rysů. Přítomnost medvěda nezaznamenaloThe European Union’s Citizen Science Prize 2024 oceňuje, prezentuje a podporuje projekty, jejichž sociální a politický dopad napomáhá dalšímu rozvoji udržitelné společnosti v Evropě. Hnutí DUHA je česká environmentální nevládní organizace. Je českým členem největší mezinárodní federace ekologických organizací Friends of the Earth. Doposud se jinému českému projektu nepovedlo v soutěži uspět.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)
Radek
1.7.2024 18:16Kolemjdoucí
1.7.2024 20:37 Reaguje na RadekStrávil jsem pár dní z "aktivistou" z Vlčích hlídek. Normální kluk, který má rád přírodu. Chce chránit přírodu jako celek. Všechny součásti přírody, všechny druhy. I velké šelmy. Protože i ty zaslouží ochranu a jsou
(měly by být) součástí naší přírody.
Ps. Sovy jsou také predátory (i ten kulíšek), jako dravci. Že by zrovna dravci byli hlavním důvodem úbytku zpěvců?
Úbytek drobné zvěře? Jaké druhy máte na mysli? Asi ty, které Vás z nějakého osobního důvodu zajímají.
Karel Zvářal
1.7.2024 21:15 Reaguje na KolemjdoucíBylo určitě chybou velké šelmy vyhubit, stejně jako orly či sokoly, o praturovi, zubrovi či tarpanovi nemluvě. Ale za stejnou chybu považuji "chránit všechno", tj. i to, co je přemnožené a škodí - asi není nutné všechny vyjmenovávat (prasaty počínaje, liška, krkavec...). Myslíte, že se mýlím? Nejsou protisměrné trendy nárůstu a poklesu silných vs. slabých z posledních dekád výslednicí něčeho jiného, než mantry o "změně hospodaření"?
Kolemjdoucí
1.7.2024 22:00 Reaguje na Karel ZvářalUrčitě změna prostředí. Nejsou chlívky, kde se krmilo obilím. Nejsou silnice obsypané obilím v době sklizně. Nejsou záhumenky se zeleninou pro housenky :). Nejsou hospodářská stavení s mnoha úkryty pro hnízdění. Všude jen anglický trávník, každý týden obhospodařený vertikutátorem. A všechno musí být ekonomicky zajímavé: lesy,rybníky, sjezdovky i honitby. I ty opěvované vody po lučinách, bory šumící po skalinách a o sadech ani nemluvě.
Karel Zvářal
2.7.2024 01:00 Reaguje na KolemjdoucíKoroptev, tetřívek, mnohde ani zajíc se už neloví, přesto jsou na NÍZKÝCH PROCENTECH někdejších stavů. Zatímco dravci a výr jsou na rekordních počtech. Proč tedy se koroptvím a tetřívkům nedává kolem hnízd OHRÁDKA, jako motákům lužním, aby zdárně v polích vyhnízdili? Navíc, když často slýchám, že predátoři loví "slabé a nemocné" - no tak ti zdraví a silní motáci ztráty doženou! Praporky kvůli strojům, bohužel, nestačí...
Chocholouš je dnes téměř neznámý, býval ve městech hojný, ale se synantropizací poštolky "vymizel". Krátké trávníky mu svědčí, najde tam snadno potravu - proč tedy nepřibývá? Co asi loví poštolka v latentních letech hraboše? No ptáky, a těmi pobíhajícími po zemi v první řadě!
Lipan (aj. dříve hojné druhy ryb, zejména plevelných) decimovaný kormorány, morčáky, volavkou a vydrou je též raritou, přitom svést to na čistotu vod nejde, když máme plno čističek. Rybáři stále vody zarybňují, ale tím jen krmí predátory, to je celý výsledek jejich snažení.
Sýčkovi nízká tráva vyhovuje, budek má habaděj, proč tedy vymizel? Není nejen v obcích s dopravou, komíny a sudy s vodou - není ani v přírodě bez těchto pastí! Tam jiný důvod vymizení, než predace (zejména kunou) a kompetice není.
Racek chechtavý, kdysi hojný druh, je na mnohem nižších stavech, přitom řeky jsou čistší. Hnízdí kvůli kolektivní obraně v koloniích, ale svými hlasitými projevy jen láká predátory z okolí. Kdyby hnízdil na stromech jako volavka, a ne na zemi, možná by jich bylo mnohem více - ale o to méně ryb. Takže v tomto případě predátoři hubí predátora, což je logický důsledek jejich celkového přemnožení. Či-li nejen "změna hospodaření" v krajině, ale i změna hospodaření (= nelovení) s predátory má vliv na počty kořisti. Kdo zná dřívější počty, tak má v této věci naprosto jasno.
Emil Bernardy
2.7.2024 09:24 Reaguje na Karel ZvářalJiní by mohli chtít roztavit sochu na Václaváku,protože v té době obchodovali s otroky.
Snažíme se porozumět součastnosti,hledět do budoucnosti,ale bez porozumění minulosti nedávné asi budeme dělat více chyb.
Karel Zvářal
2.7.2024 10:04 Reaguje na Emil Bernardy"Vše se zahnutým zobákem musí dolů!" je poplatné kontextu doby. Dnes jsme poněkud dále, že, proto vyznávat opačný extrém - "na ikony nám kua nesahejte!", je tuplem špatně!!
Předvčírem jsem tu lamentoval nad tristní situací se sýčkem - nikdo se neodvážil ani ceknout - neb sbírají plody své práce. A TO jsou právě důsledky těch dnešních omylů a chyb, na které poukazuji. Ale toho jste si jaksi "nevšiml", o důvodech nemusím přemýšlet:-)
Emil Bernardy
2.7.2024 11:54 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
2.7.2024 12:32 Reaguje na Emil BernardyJste pro regulaci druhů, které jsou dnes přes svou vysokou početnost a škodlivost stále chráněné?
A je rozdíl se vyjadřovat ve stylu "Z mého krev neteče, problém v tom nevidím". Ať se klidně přestane pást, mě to bolet nebude.
Karel Zvářal
3.7.2024 08:50 Reaguje na Emil BernardyKarel Zvářal
3.7.2024 17:16 Reaguje na Karel ZvářalRadek
2.7.2024 07:33 Reaguje na KolemjdoucíRadek
2.7.2024 07:41 Reaguje na RadekRadek
2.7.2024 07:56 Reaguje na RadekKarel Zvářal
2.7.2024 08:07 Reaguje na Radekhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pomahat-neikonickemu-pronasledovanemu-avsak-potrebnemu-druhu
Karel Zvářal
2.7.2024 08:28 Reaguje na Karel ZvářalKolemjdoucí
2.7.2024 11:58 Reaguje na Karel ZvářalA v potocích byly chrostíci, pulci. Chytit nástražnu rybku např. vranku nebyl problém. Nebo větší larvy hmyzu pro lov lipanů. Asi tak.
Ps. Několikrát jsem znovu pročetl své příspěvky. Nikde není ani náznak, že jsem zastáncem "bezzásahových technologií".
A s hnutím Duha také nespolupracuji.