https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesky-projekt-na-ochranu-velkych-selem-ziskal-evropske-oceneni
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Český projekt na ochranu velkých šelem získal evropské ocenění

1.7.2024 14:55 | PRAHA (ČTK)
Doposud se jinému českému projektu nepovedlo v soutěži uspět.
Doposud se jinému českému projektu nepovedlo v soutěži uspět.
Foto | Jana Kloučková Kudrnová / Hnutí DUHA
Dobrovolnická iniciativa Vlčí a Rysí hlídky, která se zaměřuje na ochranu vlků, rysů a medvědů, získala evropskou cenu The European Union’s Citizen Science Prize 2024. V projektu od skupiny Hnutí Duha Šelmy se dobrovolníci snaží ochraňovat tato zvířata více než 20 let. Iniciativa zároveň podporuje jejich soužití s lidmi a přináší vědecké poznatky.
 
Oceněný projekt začal fungovat s cílem chránit velké šelmy před pytláctvím a sbírat data o jejich výskytu, a to třeba i sledováním jejich trusu nebo srsti. Za úkol má také zapojení místních obyvatel do sběru dat a vzdělávání lidí o velkých šelmách.

"Monitorovací program pro tři velké druhy šelem – vlky, rysy a medvědy – zapojuje mnoha způsoby místní komunity a poskytuje významné vědecké výsledky už od roku 2002. Také jeho modely komunikace a zapojení jej označují za pozoruhodný příklad toho, jak sdružit různé skupiny, jako jsou místní nadšenci do přírody, umělci, studenti nebo lovci," uvedla komise, která projekt ocenila.

Podle hnutí je obnova výskytu velkých šelem v evropské krajině náročná. Vyžaduje od lidí, aby tyto druhy tolerovali. Vlci, rysi a medvědi jsou podle ekologů nejen důležitou součástí lesních ekosystémů, ale také zdrojem mnoha místních konfliktů, zejména v regionech s vysokou hustotou hospodářských zvířat.

"Mnoho konfliktů pramení z předsudků, legend, dezinformací a strachu z neznámého. V oblastech, které byly v posledních letech osídleny velkými šelmami, nemají místní obyvatelé často osobní zkušenosti s těmito zvířaty. Proto je vzdělávání a zapojení veřejnosti klíčové," uvedla manažerka projektu Romana Uhrinová.

Mezi typické znaky velkých šelem patří to, že se pohybují po rozsáhlých teritoriích a jsou aktivní v noci. Kvůli tomu je odhad jejich početnosti nebo hustoty populace náročný. Správně vyškolení dobrovolníci jsou proto podle hnutí velkou pomocí.

Každoročně se mohou dobrovolníci zúčastnit třídenního úvodního semináře v několika oblastech, kde se velké šelmy vyskytují. Data v terénu se pak sbírají prostřednictvím menších monitorovacích akcí nebo individuálně po celý rok.

"Vědecká kvalita projektu je vysoká. Z dat, která odborníci sesbírali, vzešly nové poznatky. Ty se dokonce například publikovaly v prestižních časopisech jako Science, PloS ONE, Scientific Reports nebo Conservation Letters," řekl odborný garant projektu Miroslav Kutal, který působí jako akademický pracovník na Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

The European Union’s Citizen Science Prize 2024 oceňuje, prezentuje a podporuje projekty, jejichž sociální a politický dopad napomáhá dalšímu rozvoji udržitelné společnosti v Evropě. Hnutí DUHA je česká environmentální nevládní organizace. Je českým členem největší mezinárodní federace ekologických organizací Friends of the Earth. Doposud se jinému českému projektu nepovedlo v soutěži uspět.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ra

Radek

1.7.2024 18:16
Tak to moc gratuluji , je to veliký úspěch . Teď by to chtělo zapracovat na ostatní fauně , jako jsou sovy , zpěvné ptactvo , drobná zvěř , vše to vymizelo pod enormním tlakem dravých ptáků a drobných šelem . Nebo vás tento druh zvířat nezajímá ? je pro podobná uskupení málo zajímavý ? nebo jich je moc ? proč chráníte jen velké šelmy ? proč nechráníte přírodu jako celek ?
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

1.7.2024 20:37 Reaguje na Radek
Znáte lidi z těchto hlídek? Skutečně je ostatní příroda nezajímá, jak tvrdíte? Skutečně přírodu nechrání? Dle Vašeho příspěvku jsou to lidé jak z filmu Jurský park.
Strávil jsem pár dní z "aktivistou" z Vlčích hlídek. Normální kluk, který má rád přírodu. Chce chránit přírodu jako celek. Všechny součásti přírody, všechny druhy. I velké šelmy. Protože i ty zaslouží ochranu a jsou
(měly by být) součástí naší přírody.
Ps. Sovy jsou také predátory (i ten kulíšek), jako dravci. Že by zrovna dravci byli hlavním důvodem úbytku zpěvců?
Úbytek drobné zvěře? Jaké druhy máte na mysli? Asi ty, které Vás z nějakého osobního důvodu zajímají.
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

1.7.2024 20:38 Reaguje na Kolemjdoucí
*** s aktivistou
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2024 21:15 Reaguje na Kolemjdoucí
"Chce chránit přírodu jako celek. Všechny součásti přírody, všechny druhy".

Bylo určitě chybou velké šelmy vyhubit, stejně jako orly či sokoly, o praturovi, zubrovi či tarpanovi nemluvě. Ale za stejnou chybu považuji "chránit všechno", tj. i to, co je přemnožené a škodí - asi není nutné všechny vyjmenovávat (prasaty počínaje, liška, krkavec...). Myslíte, že se mýlím? Nejsou protisměrné trendy nárůstu a poklesu silných vs. slabých z posledních dekád výslednicí něčeho jiného, než mantry o "změně hospodaření"?
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

1.7.2024 22:00 Reaguje na Karel Zvářal
"Změna hospodaření" jako mantra?
Určitě změna prostředí. Nejsou chlívky, kde se krmilo obilím. Nejsou silnice obsypané obilím v době sklizně. Nejsou záhumenky se zeleninou pro housenky :). Nejsou hospodářská stavení s mnoha úkryty pro hnízdění. Všude jen anglický trávník, každý týden obhospodařený vertikutátorem. A všechno musí být ekonomicky zajímavé: lesy,rybníky, sjezdovky i honitby. I ty opěvované vody po lučinách, bory šumící po skalinách a o sadech ani nemluvě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.7.2024 01:00 Reaguje na Kolemjdoucí
Takže ani ta černá, liška, kuna, vrána, straka aj. by se nemusely lovit, když za všechno může prostředí? - tak tomu mám rozumět?

Koroptev, tetřívek, mnohde ani zajíc se už neloví, přesto jsou na NÍZKÝCH PROCENTECH někdejších stavů. Zatímco dravci a výr jsou na rekordních počtech. Proč tedy se koroptvím a tetřívkům nedává kolem hnízd OHRÁDKA, jako motákům lužním, aby zdárně v polích vyhnízdili? Navíc, když často slýchám, že predátoři loví "slabé a nemocné" - no tak ti zdraví a silní motáci ztráty doženou! Praporky kvůli strojům, bohužel, nestačí...

Chocholouš je dnes téměř neznámý, býval ve městech hojný, ale se synantropizací poštolky "vymizel". Krátké trávníky mu svědčí, najde tam snadno potravu - proč tedy nepřibývá? Co asi loví poštolka v latentních letech hraboše? No ptáky, a těmi pobíhajícími po zemi v první řadě!

Lipan (aj. dříve hojné druhy ryb, zejména plevelných) decimovaný kormorány, morčáky, volavkou a vydrou je též raritou, přitom svést to na čistotu vod nejde, když máme plno čističek. Rybáři stále vody zarybňují, ale tím jen krmí predátory, to je celý výsledek jejich snažení.

Sýčkovi nízká tráva vyhovuje, budek má habaděj, proč tedy vymizel? Není nejen v obcích s dopravou, komíny a sudy s vodou - není ani v přírodě bez těchto pastí! Tam jiný důvod vymizení, než predace (zejména kunou) a kompetice není.

Racek chechtavý, kdysi hojný druh, je na mnohem nižších stavech, přitom řeky jsou čistší. Hnízdí kvůli kolektivní obraně v koloniích, ale svými hlasitými projevy jen láká predátory z okolí. Kdyby hnízdil na stromech jako volavka, a ne na zemi, možná by jich bylo mnohem více - ale o to méně ryb. Takže v tomto případě predátoři hubí predátora, což je logický důsledek jejich celkového přemnožení. Či-li nejen "změna hospodaření" v krajině, ale i změna hospodaření (= nelovení) s predátory má vliv na počty kořisti. Kdo zná dřívější počty, tak má v této věci naprosto jasno.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.7.2024 09:24 Reaguje na Karel Zvářal
Nemáme právo soudit chování předků,kteří nežili v neskutečném bezpečí a přebytku jako my dnes.
Jiní by mohli chtít roztavit sochu na Václaváku,protože v té době obchodovali s otroky.
Snažíme se porozumět součastnosti,hledět do budoucnosti,ale bez porozumění minulosti nedávné asi budeme dělat více chyb.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.7.2024 10:04 Reaguje na Emil Bernardy
To jste si ovšem špatně (tradičně "po svém") vyložil. Jistě, v tu dobu lidé nebyli pojištění, bojovali o holé přežití. Kuna, liška nebo vlk - všechno mi škodí!, tak tomu učiním přítrž... Železa, jedy, oka - catch as catch can! Pěstovala se psychóza strachu, umírali zbytečně nejen zvířata, ale i "čarodejnice" na hranicích.

"Vše se zahnutým zobákem musí dolů!" je poplatné kontextu doby. Dnes jsme poněkud dále, že, proto vyznávat opačný extrém - "na ikony nám kua nesahejte!", je tuplem špatně!!

Předvčírem jsem tu lamentoval nad tristní situací se sýčkem - nikdo se neodvážil ani ceknout - neb sbírají plody své práce. A TO jsou právě důsledky těch dnešních omylů a chyb, na které poukazuji. Ale toho jste si jaksi "nevšiml", o důvodech nemusím přemýšlet:-)
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.7.2024 11:54 Reaguje na Karel Zvářal
Nebylo to jako polemika.Ale psychoza strachu se pěstuje dnes.Před věky byl strach z toho,co lidé viděli a znali na vlastní kůži.



Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.7.2024 12:32 Reaguje na Emil Bernardy
Pořád motáte obecně (o ničem), naučte se vyjadřovat jednoznačně, tak si z toho člověk může vybrat, co chce (souhlas-nesouhlas).

Jste pro regulaci druhů, které jsou dnes přes svou vysokou početnost a škodlivost stále chráněné?

A je rozdíl se vyjadřovat ve stylu "Z mého krev neteče, problém v tom nevidím". Ať se klidně přestane pást, mě to bolet nebude.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.7.2024 06:49 Reaguje na Karel Zvářal
Na toto nelze jednoduše odpovědět.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.7.2024 08:50 Reaguje na Emil Bernardy
Mým, možná hloupým, reakcím se vyhnete, když napíšete svůj názor pod článek. Jsem tolerantní, po odlišných nestartuji. Ale na neadekvátní reakce(nepochopení sdělení) musím reagovat. Děkuji.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.7.2024 17:16 Reaguje na Karel Zvářal
A jinak na to šlo odpovědět velmi stručně: V odůvodněných případech ano.
Odpovědět
Ra

Radek

2.7.2024 07:33 Reaguje na Kolemjdoucí
Nepochybuji o tom že nějaký aktivista ,člen vlčí hlídky , chce chránit přírodu jako celek ani o tom že má přírodu rád . Já si nemyslím že by měli být velké šelmy vyhubeny . Moje otázky směřoval na vedení různých uskupení jako je třeba hnutí duha .
Odpovědět
Ra

Radek

2.7.2024 07:41 Reaguje na Radek
Před nějakou dobou byli myslivci zabijáci ,co vše co uvidí zabijí a nacpou do mrazáku . Ted jsme chovatelé ,kterým jde o vysoké stavy zvěře a kvůli nám jsou zničeny všechny lesy . Tohle tvrdí hnutí duha a další rádoby ochranáři . Nemám pochyb že členi vlčích hlídek tomu věří , tak jako vy . Jak jednoduché je udělat z lidí , co dělají svoji prací pro ochranu přírody mnohem víc ,než někdo kdo tvrdošíjně hájí velké šelmy i tam kde prostě nemá taková ochrana opodstatnění , ta ochrana nekončí jen u velkých šelem . Je to vidět na ostatních druzích . Ti lidé co jsou tak zvanými vlčími hlídkami , jsou pouze oběti . Myslíte že věří i tomu , že předání práva lovu sedlákům a harabatum , bude tou správnou cestou jak chránit naši přírodu , jako celek ? Já ne .
Odpovědět
Ra

Radek

2.7.2024 07:45 Reaguje na Radek
Myslím že další vám odpověděl pan Zvářal .
Odpovědět
Ra

Radek

2.7.2024 07:56 Reaguje na Radek
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.7.2024 08:07 Reaguje na Radek
Děkuji, ale nejen to by si měli přečíst. Takovou magořinu žádný z nich by nedal, určitě ne ve svém volném čase! Všechna snaha marná, predační tlak byl drtivý. Hraboši vymizeli.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pomahat-neikonickemu-pronasledovanemu-avsak-potrebnemu-druhu
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.7.2024 08:28 Reaguje na Karel Zvářal
P.S. A takoví "kolemjdoucí" jsou tam všichni. Užvanění manažeři v oboru bezzásahových technologií.
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

2.7.2024 11:58 Reaguje na Karel Zvářal
Zatravěno máme, dobytek se také pase, nízkou trávu také máme. Ale kdysi mi před nohami z trávy vyskakovaly a vyletovaly různé hmyzí potvůrky a různé druhy motýlů. Dnes v podstatě nic. Ani přední sklo aut se nezašpiní.
A v potocích byly chrostíci, pulci. Chytit nástražnu rybku např. vranku nebyl problém. Nebo větší larvy hmyzu pro lov lipanů. Asi tak.
Ps. Několikrát jsem znovu pročetl své příspěvky. Nikde není ani náznak, že jsem zastáncem "bezzásahových technologií".
A s hnutím Duha také nespolupracuji.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.7.2024 12:41 Reaguje na Kolemjdoucí
To není myšleno je za tuto debatu, ale celkově - bublina zuřivých ochránců predátorů. Když kritizuji vysíkání posledních pásů stařiny, nikdo se nepřidá. Ti motýli se na angličácích nenamnoží. Když kritizuji přemíru nepůvodních dřevin - velmi chabá (souhlasná) odezva - většinou odpor nebo mlčení. Prostě někteří lidé se nevyjádří, dokud se nepíše o vlkovi. Tam "zabojují". Ale příroda není jen vlk, a já právě postrádám stejný "tah na branku" v této oblasti, jako je tomu u velkých šelem. To je jedno z nejčastějších témat. Ale predátoři tvoří špičku pyramidy, ochraně přírody jako by byl osud základny ukradený.
Odpovědět
Ra

Radek

2.7.2024 10:11 Reaguje na Karel Zvářal
Výborně popsané jak by měla vypadat ochrana přírody ! Je mi opravdu velkou záhadou proč tak nepostupují tak zvaní ochranáři jako je hnutí duha a jim podobní . Pane Zvářal za takové články vám patří veliké DÍK !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.7.2024 10:18 Reaguje na Radek
Děkuji!, a to i redakci, že tyto "predátorské texty" pouští. Je to jedno z mála míst, kde demokracie není prázdné slovo.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist