Čeští lékaři ve výzvě žádají brzký konec spalování uhlí

Signatáři výzvy se také, v souvislosti s probíhající koronakrizí, odkazují na studie, podle nichž špatný stav ovzduší, společně s dalšími rizikovými faktory, přispívá k horšímu průběhu covid-19 a dalších plicních onemocnění.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Ruud Morijn Photopraphy / Shutterstock.com

Iniciativa "Lékaři za zdravé srdce Evropy" spojuje lékaře a další zaměstnance ve zdravotnictví a vědce ze souvisejících oborů. Mezi podporovatele kampaně patří například chirurg Pavel Pafko, lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert, lékařky Irena Opletalová a Jana Skřičková, které působí na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno, či ekotoxikolog Radim Šrám. Ten také předsedá Komisi pro životní prostředí Akademie věd ČR. Partnerem výzvy je také ekologická organizace Hnutí DUHA.

Iniciátoři připomínají, že v důsledku špatného ovzduší v Česku ročně předčasně zemřou tisíce lidí. Uvedli, že uhelné zdroje jsou zodpovědné za 88 procent ročně vyprodukovaných emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny a Česko stále vyrábí nejvíce elektřiny z uhlí na osobu v celé Evropské unii.

"Česká elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez znečišťujících uhelných elektráren a s dvojnásobným množství obnovitelných zdrojů," řekl k výzvě energetický expert a člen vládní Uhelné komise Jiří Koželouh z Hnutí DUHA. Ekologické organizace požadují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030. Termíny, s kterými operuje Uhelná komise, jsou roky 2033, 2038 a 2043. Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku.

Signatáři výzvy se také, v souvislosti s probíhající koronakrizí, odkazují na studie, podle nichž špatný stav ovzduší, společně s dalšími rizikovými faktory, přispívá k horšímu průběhu covid-19 a dalších plicních onemocnění. Zmiňují například na jaře zveřejněnou studii provedenou vědci z Harvardovy univerzity, či pozdější výzkumy odborníků z univerzity v britském Birminghamu a v několika dalších zemích. V Česku podobná studie zatím chybí. Podle signatářů výzvy tyto výzkumy ukazují, že je třeba prosazovat ekologická opatření chránící zdraví lidí i během koronakrize.

"Pandemie koronaviru nám jasněji než kdy dříve ukázala, nakolik jsou lidské zdraví a zdraví planety propojené. Máme nyní volbu konat a ochránit zdraví naší země i jejích obyvatel," stojí v závěru výzvy.