Co chce změnit Česká rada pro šetrné budovy
 |
|
|
Přestavbou budovy na "zelenou" se stavba po finanční stránce zhodnotí o 6 %, uvádí americká studie.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: Fips/Wikimedia Commons |
„Naše organizace chce učit další firmy novým postupům. Nejde tedy jen o to sdružovat firmy se stejným smýšlením, ale přilákat nové,“ prohlásil Ira S. Rubenstein, vedoucí CzGBC ze společnosti Traficon.
Hlavními cíli jsou podle Petra Kotka z EkoWATTu komunikace se zainteresovanými stranami, které se podílí na výstavbě šetrných budov v České republice. Tedy především se stavebními společnostmi, developery, architekty, výrobci stavebních materiálů, ale i státní správou či organizacemi ochrany životního prostředí. Rada pro šetrné budovy chce také vzdělávat odbornou veřejnost a vytvářet osvětu. Dlouhodobým cílem je zavedení tržního nástroje pro certifikaci šetrných budov. V současnosti existuje v zahraničí několik certifikačních systémů, rada chce vybrat ten nejlépe adaptabilní pro ČR. Ve Velké Británii užívají hodnotící systém BREEAM, v USA zase LEED. Podle Kotka je v současnosti patrně nejlepší německý Deutsches Gütesiegel Nachhaltiges Bauen, ale bohužel i příliš drahý pro zavedení v ČR.
Proces hodnocení se liší podle použitého certifikačního systému. Základní environmentální kritéria jsou však společná pro většinu hodnoticích nástrojů. „Pokud se budeme bavit o zátěži životního prostředí, jedná se především o spotřebu energie budovy a s ní svázanou produkci CO2, spotřebu pitné vody, spotřebu materiálů, produkci odpadů. Kromě vlivu na vnější prostředí se obvykle hodnotí i kvalita vytvořeného prostředí vnitřního, neboť v budovách trávíme až 80 procent času. Mezi kritéria kvality vnitřního prostředí patří tepelná a vlhkostní pohoda, kvalita vzduchu v budově, kvalita denního osvětlení a akustická pohoda," vysvětlil Antonín Lupíšek ze Stavební fakulty ČVUT, Katedry konstrukcí pozemních staveb.
V České republice funguje certifikační systém SBToolCZ, který je používán studenty Fakulty stavební ve výuce, a zhodnotil již několik budov. V tomt případě provádí celou certifikaci Fakulta stavební ČVUT ve spolupráci s Českou společností pro udržitelnou výstavbu budov. „Kromě SBToolCZ je u nás používán i systém LEED. Ovšem ve své originální podobě nastavené pro prostředí USA. Není tedy lokalizován na naše podmínky, výpočty se provádějí podle amerických norem a podobně," dodal Lupíšek.
Zakládajícími členy rady jsou společnosti Atrea, Cigler Marani Architects, Edwards and Zuck, EkoWATT, Gardiner&Theobald, JRD, Sekyra Group,Skanska SC, Schneider Electric CZ, Traficon a ZumTobel.
Komplexní šetrnost budov znamená především finanční úspory, rozumné využívání zdrojů (energií, vody, materiálů) a ohledy na životní prostředí. Kdyby se ovšem obráceně při návrhu stavby kladl důraz pouze na „zelené“ vlastnosti, mohla by být zanedbána její funkčnost, adaptabilita a ekonomická efektivita, cituje Rada ve svých tiskových materiálech organizaci US Real Estate Industry.
Zásady pro bydlení v energeticky úsporném domě jsou podle CzGBC dobrý architektonický návrh, optimalizace orientace domu a oken, použití kvalitních oken, nadstandardní zateplení domu, využití sluneční energie, využití energie lidí a spotřebičů a řízené větrání.
Jednou z prvních vlaštovek v oblasti šetrných budov je podle CzGBC v naší zemi Národní technická knihovna v Praze nebo budova ČSOB V Praze v Radlicích.
Důvodem, proč se u nás prohlubuje význam šetrných budov, jsou především zvyšující se ceny energií a jejich rostoucí spotřeba. CzGBC uvádí příklad: v bytě o velikosti 90 m2 v energetické třídě A činí roční úspora energií o 15 až 25 tisíc korun více než ve stejném bytě v kategorii C.
Letos v březnu byla provedena studie v USA pro Institut zeměměřičů a architektů, která zjistila, že důsledkem certifikace budovy na 'zelenou budovu' vzrůstá její hodnota o 3 % pro účely pronájmu a o 6 % vzrůstá její hodnota jako taková. Průzkum byl proveden na zhruba 2 tisících různých nemovitostí.
„V naší celkové spotřebě energie znamená bydlení 40 %, zbytek je průmysl a doprava,“ uvedl Eric Johnson ze spoluzakládající firmy Gardiner&Theobald. „V obytných budovách jde nejvíc energie z celkových výdajů na topení (30 %), v komerčních budovách na osvětlení (24 %),“ dodal.
Většina zakládajících firem se shoduje na tom, že se připojili k České radě pro šetrné budovy proto, aby se zvýšilo povědomí o oblasti šetrných staveb. Nezbytné je podle nich představovat nové nápady developerům a zavést rating budov.
Green Building Council působí již například ve Velké Británii, Francii, Německu, Polsku, Maďarsku, USA, Austrálii, Japonsku, Indii.
reklama
