Co o klimatických změnách prozradí osmnáct let entomologického výzkumu na jediné střeše?
Už osmnáct let se třikrát ročně na střeše kodaňského muzea schází entomologové, hnáni zvědavostí a touhou po poznání. Sledují, jak se postupně mění zastoupení jednotlivých zástupců hmyzu, ať už sem vylezou po svých, přiletí nebo je přivane vítr. I když by se „obyčejná“ střecha mohla zdát poněkud nevděčnou lokalitou pro výzkum, opak je pravdou. Najdete tu jak zastíněná a vlhká místa, prosluněné plochy, drsný štěrkový substrát i dutiny a praskliny ve stěnách. Na jednom místě se tak sejde celá řada stanovišť, která lákají nejrůznější hmyzí návštěvníky.
Dokládají to i výsledky bádání entomologů. Za osmnáct po sobě jdoucích let zde zaznamenali zástupce celkem 1543 hmyzích druhů, převážně z řad brouků a můr. V praxi to obnáší, že se na této jediné střeše vystřídalo 42 % všech v Dánsku zaznamenaných druhů můr a 12 % všech zde známých brouků. Dohromady pak prošlo rukama badatelů nějakých 250 000 exemplářů. Nalézt odpověď a otázku, která je trápila nejvíce, vyžadovala určitý čas: „Jak se to má s obměnou druhů, změnou jejich poměrného zastoupení a klimatickými změnami? Jak se s těmito proměnami vyrovnávají hmyzí specialisté?“
Zprvu nenápadná proměna druhového složení zaznamenávaných brouků a můr koresponduje s nárůstem průměrné teploty. Studie z kodaňské střechy ukázala, že hmyz jež je často považován za klimatem nezničitelnou živočišnou skupinu, je vůči teplotním proměnám zřejmě mnohem citlivější. „Nejvíce byl tento efekt patrný u hmyzích specialistů, kteří jsou navázání na jednu živnou rostlinu,“ tvrdí Philip Francis Thomsen z Centra geogenetiky. Například bouček dlouhonosec lískový (Curculio nucum), specialista vázaný na lísku, byl na střeše zaznamenáván jen v první polovině studie. Poté zmizel a teprve nedávno jej „nahradil“ jeho příbuzný z jihu Evropy, nosatec žaludový (Curculio glandium).
Podobně ale reagovaly desítky dalších druhů. „Jsme svědky toho, jak se některé druhy v důsledku proměny teplot sunou více k severu a stále častěji zaznamenáváme příchod druhů obvyklých více na jihu,“ popisuje makroekolog Peter Søgaard Jørgensen. „Dopady klimatické změny a globální oteplování se neprojeví až někdy v budoucnu, teprve až průměrná teplota poskočí o dva stupně. Ty změny se odehrávají právě teď.“ Dánové si každopádně mohou gratulovat. To, co začalo jako dobrovolná aktivita několika nadšených entomologů, bez předem jasného výzkumného záměru, se nyní stalo jedním z nejlepších balíků dat dokládajících vliv klimatických změn na bezobratlé v Evropě.
reklama
