Co trápí Republiku Altaj?
V Majmě, na předměstí hlavního města - Gorno-Altajska, sídlí výzkumné středisko Altaj-Geo. Původně nadšenecká společnost dnes působí jako vládní instituce zajišťující sledování a výzkum životního prostředí. O problémech této malé středoasijské součásti Ruska jsme hovořili s doktorkou Elenou Kacovou, ředitelkou centra:
EkoList: Co vnímáte jako největší současné ekologické problémy RA?
Elena Kacova: Semipalatinský výzkumný polygon (SIP), Bajkonur a Kazachstán. Pokusy na SIP byla RA postižena mnohem hůře než Altajský kraj. Tam je krajina plochá a kontaminace závisí na reliéfu terénu, na tom jak moc je místo vystaveno větru, jak moc se o něj rozbíjejí mraky. Díky tomu jsou naštěstí nejvíce postižena neobydlená místa.
Území Altajského kraje je už proměřeno, z výsledků byly i spočítány kompenzace, které by se měly lidem vyplatit. Týká se to, pokud vím, zhruba třiceti až padesáti tisíc obyvatel. Nejsou peníze. Tady v RA zatím studie ještě běží - sbírají a analyzují se vzorky půdy. Kdy, a zda vůbec, dojde k nějakému vyplácení kompenzací, to nevím.
Co se týká Bajkonuru - na naše území dopadají první stupně a další části startujících raket, rozptyl je přitom dva až čtyřikrát větší, než se očekávalo, a mimo to je obrovská plocha chemicky znečištěna zbytky paliva.
Ve východním Kazachstánu jsou továrny zpracovávající barevné kovy (například v Usť Kamenogorsku). Kvůli proudění vzduchu si můžeme také užít - vítr tam totiž většinou vane na severovýchod. Důsledky tohoto efektu zatím proměřeny nemáme.
Kromě toho se samozřejmě musíme starat o radon v budovách a podobně.
EkoList: Existuje tu něco jako konflikt průmyslové lobby proti ochraně přírody?
Ne. Nemáme žádný průmysl a v blízké budoucnosti kvůli špatné dostupnosti ložisek nerostů a rud ani mít nebudeme. Teldepeňská vodní elektrárna zkrachovala už na protestech proti stavbě a pak stejně došly peníze - nakonec zbytky jste viděli sami. (Betonový kvádr na černé pazourkové skále, z něhož trčí rezavé dráty na všechny strany - pozn. aut.) Takže tohle nás opravdu netrápí.
EkoList: Katuňská rezervace byla zařazena do programu "Světového dědictví" UNESCO. Spolupracujete s nějakými mezinárodními organizacemi?
Lidé z mezinárodních organizací přijíždějí, ptají se a odjíždějí - zatím jen obhlížejí terén. Dříve nebo později se nějaké projekty rozběhnou. Nedávno byl spuštěn jeden pilotní projekt UNESCO k podpoře strategie trvale udržitelného rozvoje.
Jinak, co se týče práce s mládeží, jen v Gorno-Altajsku jsou přinejmenším dvě organizace pracující s mladými lidmi. A my tu v Majmě máme "Mladé geology".
Autor se v roce 2001 zúčastnil výpravy do Altajské republiky. Výpravu oficiálně podpořila redakce EkoListu. Článek vyšel v tištěném EkoListu č. 4/2002.
reklama
