ČR neplánuje samostatně přispívat do fondu zřízeného na klimatickém summitu
"Česká republika na celou mezinárodní pomoc vydává přes miliardu korun, ať už se to týká klimatických ztrát nebo rozvojových projektů spojených s životního prostředí. Většinou se jedná o projekty týkající se zajištění a čištění pitné vody, projekty v oběhovém hospodářství, projekty spojené s českou geologickou službou a další. Česko realizovalo řadu podobných projektů například v Gruzii a dalších rozvojových zemích," řekl Hladík.
Fond by měl přispívat chudším zemí na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští. Podle Hladíka většina členských zemí přispívá do fondu z rozpočtu Evropské unie, která se do něj zavázala přispět částkou ve výši 25 milionů eur (615 milionů korun). Česká republika do tohoto rozpočtu přispívá jako součást EU a samotný příspěvek tak stát zatím neplánuje. Fond funguje na bázi dobrovolnosti, přímo tak do něj přispěli svými individuálními příspěvky i některé země jako Německo nebo Švédsko.
Kromě zřízení fondu se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji téměř dvě stovky světových představitelů shodli na nové dohodě, která vyzývá k postupnému omezování fosilních paliv s cílem odvrátit klimatické změny. Podle kritiků ale v dokumentu chybí výzva k úplnému ukončení využívání některých paliv, což chtěla více než stovka států, včetně Evropské unie a USA, nebo zmínka o metanu, který patří k nejvíce nebezpečnějším skleníkovým plynům.
Dalším výsledkem summitu bylo ztrojnásobení obnovitelných zdrojů proti současnému výkonu a zdvojnásobení účinnosti. ČR si ale podle Hladíka dala větší závazky zohledněné ve vládou schváleném klimaticko-energetickém plánu. "Předpokládáme zpětinásobení fotovoltaiky, větrných elektráren a tepelných čerpadel. České ambice jsou tak vyšší než ty mezinárodní," dodal Hladík. Podle plánu by měl podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika.
Zástupci ekologických spolků dříve v anketě ČTK uvedli, že financování ztrát a škod způsobených klimatickou krizí je odhadován na osm miliard korun ročně. Česko na ně zatím přispívá ročně 200 až 300 milionů korun. Podle Svena Harlinga z organizace Climate Action Network největší množství emisí celosvětově vytvoří 20 největších ekonomik světa, mezi které patří také EU.
reklama
Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry? 
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat