Čtenářské hlasování o Ropáka 2020
Níže je přehled všech nominovaných kandidátů a kandidátek i s detailními důvody nominace. Hlasovat pro "svého" Ropáka 2020 mohou čtenáři v anketě pod článkem.
Anketa o titul Ropák roku původně vznikla jako recese. Jejím cílem je poukázat na konkrétní činy a osoby, "které by svým záměrem, rozhodnutím či prosazením konkrétní stavby mohly způsobit, či již způsobily, poškození životního prostředí nebo přírody za uplynulý rok".
Olga Chabr Grillová, jednatelka firmy I.H.FARM s.r.o. ‒ Ústecký kraj
- za dlouhodobě nešetrnou a plošnou těžbu starých horských bučin na svazích Krušných hor mezi obcemi Horní Jiřetín a Vysoká Pec, a to i během roku 2020, přestože tyto cenné rozsáhlé porosty jsou součástí evropsky významné lokality Východní Krušnohoří a jde o biotopy se zvláště chráněnými druhy živočichů, zejména hmyzu a ptáků, takže dochází k trvalému poškozování takto chráněného území, přičemž pro zalesňování jsou používány i stanovištně nevhodné smrky a ani není dodržován lesní hospodářský plán, jehož planost končí na konci roku 2021; plošné kácení přirozených bučin opakovaně silně kritizují nezávislí odborníci, vedení obce Horní Jiřetín, spolky i široká veřejnost, kteří požadují uložení sankcí, které by kácení ukončily, a rychlou a účinnou právní ochranu tohoto území, a to i s vytvořením bezzásahových oblastí.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, místopředseda české vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (nestr. za hnutí ANO) – Moravskoslezský kraj, Kraj Vysočina, Česká republika
- za zodpovědnost při schválení studie proveditelnosti pro plavební kanál Dunaj-Odra-Labe délky kolem 420 km za asi 586 miliard korun českou vládou v říjnu 2020 s provedením změn územních rezerv pro schválenou trasu a se zahrnutím větve Dunaj – Odra do Transevropské dopravní sítě (TEN-T), ačkoliv stavba představuje významný negativní vliv na přírodu a krajinu a dopravní a ekonomická hlediska nemají věrohodné opodstatnění, a zvláště za zahájení přípravy oderské větve z Ostravy-Svinova na státní hranici ČR/Polsko délky kolem 20 km za asi 15 miliard korun s počátkem výstavby po roce 2030, která škodlivě zasáhne do říčních ekosystémů meandrující Odry a do jejího hydrologického režimu, přičemž celou stavbu kritizují zástupci více než padesáti obcí a měst, resp. trasu oderské větve kritizuje kolem osmdesáti zástupců vědeckých a pedagogických institucí a odborných společností a také široká veřejnost a spolky,
- za vytrvalé prosazování výstavby pátého bloku v Jaderné elektrárně Dukovany o výkonu kolem 1200 MW, čímž přispěje k pokračující centralizaci české energetiky a způsobí snížení potřebných investic do úspor energie a rozvoje obnovitelných zdrojů (novela příslušného zákona k jejich výrazně podpoře není prioritou), dále další produkci vysoce radioaktivního odpadu a také vysušování krajiny v okolí, přičemž ani během roku 2020 nebyla dořešena vysoká bezpečnostní rizika stavby, a za předložení návrhu zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice (tzv. lex Dukovany) v srpnu 2020 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který má zajistit veřejnou podporu pro výstavbu tohoto bloku, neboť stát půjčí firmě ČEZ, a. s, až 100 % investičních nákladů na výstavbu a pak bude 30-60 let vykupovat elektřinu za předem dohodnutou cenu, která ovlivní i konečnou cenu spotřebitelům; zákon v červnu 2021 sněmovna schválila a je v senátu,
- za prosazování vládního návrhu novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, který Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila v červnu 2020 a potvrdila v září 2020, neboť mj. v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zavádí jednotné závazné stanovisko, které nahradí všechna závazná stanoviska i správní rozhodnutí vydávaná dosud podle tohoto zákona, takže vzniká značné riziko, že v krátké lhůtě nebudou všechny vlivy řádně posouzeny a navíc na jeho obsah nebude mít veřejnost žádný zákonný přímý vliv, přičemž do novely byly nově zahrnuty sporné přehrady Nové Heřminovy na Opavě a Skalička na Bečvě a naopak z něho nebyly vyřazeny stavby se střetem s lokalitami NATURA 2000 jako je jez u Děčína a plavební kanál u Přelouče, které ani po několika desetiletích přípravy nemají souhlasné stanovisko EIA,
- za manipulaci při rozhodnutí Uhelné komise v prosinci 2020 o ukončení těžby a spalování hnědého uhlí nejpozději v roce 2038, neboť chyběla řada podkladů, např. dopady na zaměstnanost, na veřejné rozpočty, na regiony apod., takže nedošlo k dokončení diskuse, přičemž toto rozhodnutí je v rozporu nejen s plněním Pařížské dohody z roku 2015 o ochraně klimatu a udržení zvýšení globální teploty pod 1,5 °C, ale také s tím, že ČR během deseti let plánuje investovat stovky miliard korun na ukončení fosilní energetiky a ceny povolenek stále stoupají, takže reálným datem je rok 2033, resp. i dříve; česká vláda vzala v květnu 2021 rozhodnutí Uhelné komise o roku 2038 na vědomí a dále jí uložila, aby do konce roku 2021 navrhla kratší dobu využívání uhlí podle typů zdrojů, a to i s dopady na ekonomiku, do sociální oblasti apod.
prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc., primátor města Hradec Králové (nestr. za ODS) – Královéhradecký kraj
- za prosazování výstavby nové silnice délky asi 270 m přes okraj přírodovědně cenné přírodní památky Na Plachtě 3 v dotyku se zástavbou Hradce Králové, která je opakovaně předmětem řady škodlivých zásahů, přestože existuje variantní dopravní řešení v podobě úpravy stávajících křižovatek a silnic, přičemž petici proti navržené silnici podepsalo více než 9,2 tisíc osob, a dále za zodpovědnost při zadání odborně nedostatečně kvalitního biologického hodnocení v květnu 2020, neboť během průzkumů bylo nalezeno jen pět zvláště chráněných druhů živočichů, kdežto souběžně probíhající nezávislý průzkum jich objevil pětkrát více a dokonce násobně vyšší počet dalších druhů živočichů; zastupitelstvo města sice v listopadu 2020 od přípravy silnice prozatím upustilo, nicméně její výstavba, stejně jako další zásahy do území, stále hrozí.
Roman Kreuziger st., podnikatel – Plzeňský kraj
- za urputnou snahu postavit v ekologicky cenné luční enklávě zaniklé osady Zhůří na území Národní parku Šumava soukromý rekreační dům pro asi dvacet osob s technickým zázemím na ploše kolem 1.410 m2 půdy, ačkoliv tím mj. dojde ke škodlivému zásahu do území parku a do biotopů kolem dvaceti zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, takže od října 2020 probíhají dvě řízení o povolení výjimek ze zákona č. 114/199S Sb., o ochraně přírody a krajiny, v nichž se mj. snaží dokládat, že jde o stavbu ve prospěch ochrany přírody nebo s převažujícím či s naléhavým veřejným záměrem, neexistuje jiné řešení, jak údržbu krajiny bez této stavby provádět, a zásah je nízký a kompenzovatelný – ovšem původní plán na výstavbu „ekofarmy“ se zástavbou na ploše kolem 1.850 m2 nezískal v listopadu 2019 souhlasné závazné stanovisko o hodnocení vlivů na životní prostředí; obě řízení o povolení výjimek ze zákona stále probíhají.
Bc. Ing. Hana Mazurová, vedoucí oddělení stavebního řádu Odboru strategického rozvoje Krajského úřadu Olomouckého kraje – Olomoucký kraj
- za potvrzení změny územního rozhodnutí pro dálnici D1-0136 Říkovice – Přerov v červnu 2020, kterou Krajský soud v Ostravě na základě žalob dvou spolků v říjnu 2020 zrušil, neboť navzdory jejich opakovaným upozorněním nebyly do rozhodnutí o této změně zahrnuty všechny požadavky závazných stanovisek na ochranu vod, krajinného rázu a významných krajinných prvků a také chyběl návrh zimní údržby při průchodu dálnice ochranným pásmem vod; nové rozhodnutí sice bylo vydáno v dubnu 2021, nicméně Krajský soud v Ostravě ho nyní podruhé přezkoumává.
JUDr. Dalimil Mika, LL.M., soudní exekutor a vlastník společnosti Horský areál Paprsek, s.r.o. – Olomoucký kraj
- za provádění výstavby velké vodní nádrže v údolní nivě potoka a v okraji lesa na ploše téměř dvou hektarů pro zasněžování sjezdovek v lyžařském areálu Paprsek u Starého Města pod Sněžníkem od roku 2019, ačkoliv se dodatečně zjistilo, že přehrada je v rozporu s územním plánem, chybělo hodnocení vlivů na životní prostředí, nebyla povolena výjimka ze zákona ke škodlivému zásahu do biotopů řady zvláště chráněných druhů organismů, např. motýla jasoně dymnivkového či rostlin vratičky heřmánkolisté nebo prstnatce májového, a chybělo i stavební povolení, čímž došlo ke značným škodám na přírodě a krajině; Česká inspekce životního prostředí na začátku roku 2021 udělila pokutu sto tisíc korun, ale podle Ministerstva životního prostředí měla spíše podat trestní oznámení a nařídit navrácení zničeného území do původního stavu, a Krajský úřad Olomouckého kraje v dubnu 2021 zrušil dodatečné stavební povolení, které v říjnu 2020 vydal Městský úřad Šumperk, ale výstavba dále pokračuje, neboť probíhá odvolací řízení.
Ing. Karel Otava, starosta města Lysá nad Labem (ČSSD) – Středočeský kraj
- za zodpovědnost při prosazování výstavby výcvikové areálu „Svět záchranářů“ na místě mokřadu Žabák na okraji města v rámci pořizování změny územního plánu, ačkoliv se jedná o přírodovědně velmi cenné území, ležící na místě historických slatinných luk, takže jako mokřad s vysokou biodiverzitou zadržuje vodu v krajině a je biotopem více než čtyřiceti zvláště chráněných druhů živočichů, zejména obojživelníků a ptáků, a dále za povrchní přístup využít možnosti registrace mokřadu za významný krajinný prvek, neboť na jeho cennost upozorňují nezávislí odborníci i státní úřady (AOPK ČR, MŽP); Středočeský kraj sice v srpnu 2020 od výstavby svého výcvikového areálu na tomto místě ustoupil, nicméně Městský úřad Lysá nad Labem dosud mokřad za významný krajinný prvek nezaregistroval.
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová, zastupitelka Benešova a hejtmanka Středočeského kraje (hnutí ANO) – Středočeský kraj
- za dlouhodobou snahu abnormálně urychlovat přípravu středočeské trasy dálnice D3 z Prahy na jih do Nové Hospody délky více než 59 km za asi 38 miliard korun, která se má stavět přes rekreačně a přírodně cenné území Posázaví, Neveklovska a Voticka, ačkoliv trasa navzdory dlouhodobému odporu veřejnosti a nezávislých odborníků probíhá poddolovaným územím na Jílovsku, ovlivní krajinný ráz a povrchové a podzemní vody, způsobí další fragmentaci krajiny a škodlivě zasáhne do biotopů desítek zvláště chráněných druhů organismů, přičemž využívá i tvrdého politického nátlaku na asi desítku obcí dotčených dálnicí, které mají proti její trase značné a odůvodněné výhrady, a na státní úřady, čehož dokladem je např. její dopis z května 2020 zaslaný předsedovi vlády a ministrům dopravy a životního prostředí, v němž mj. nepřípustně žádá MŽP, aby řízení o povolení výjimek ze zákona o ochraně přírody a krajiny rychle probíhala a již vydaná rozhodnutí byla potvrzena (MŽP ovšem na podzim roku 2020 všechny tři výjimky pro nezákonnost zrušilo), a dále arogantně navrhuje, aby příprava vodovodního přivaděče byla podmíněna souhlasem obcí odmítající vybranou trasu dálnice D3, neboť jinak budou jejich obyvatelé bez vody; přitom rychlé a kvalitní spojení Prahy a jižních Čech může zajistit i dálnice D4 kolem Příbrami a Písku, modernizace silnice I/3 z Mirošovic do Mezna a modernizace železničního koridoru do Českých Budějovic.
Ing. Petr Rusek, podnikatel: např. člen správní rady firmy COMPOSITE COMPONENTS a.s., jednatel firmy Composite Servis s.r.o., jednatel firmy CC PROPERTY s.r.o. apod. (Trikolóra) ‒ Česká republika
- za bizarní obhajobu používání olověného střeliva při lovu a olověné zátěže pro rybolov ve volné krajině v srpnu 2020, přestože je vědecky prokázáno, že olovo způsobuje otravu vodního ptactva a dravců (v Evropě tak každoročně zbytečně uhynou milióny ptáků), přičemž jsou již dnes běžně dostupné bezolovnaté alternativy, takže doporučení Evropské agentury pro chemické látky ze září 2020 zpřísnit zákaz používání olova ve střelných zbraních pro lov v mokřadech a v jeho okolí a pro rybolov je logický (podle nařízení Evropské komise se olovo v těchto oblastech nesmí používat již od roku 2011); Evropský parlament v listopadu 2020 zpřísnění zákazu používání olova pro lov v mokřadech a v jeho okolí s přechodným obdobím 2-3 let pro jeho zavedení nakonec schválil a v lednu 2021 vyšlo jako nařízení EK.
Ing. Miroslav Toman, CSc., ministr zemědělství (od srpna 2020 ČSSD) – Jihomoravský kraj, Česká republika
- za zodpovědnost při trvalém odporu Ministerstva zemědělství a jím řízené organizace Lesy České republiky, s. p., proti zajištění efektivní ochrany evropsky významné lokality Soutok – Podluží na ploše cca 9,7 tisíc hektarů vyhlášením nejcennějších její částí za zvláště chráněná území aspoň na 37 % celkové plochy, což mj. dokládají dva jeho dopisy ministru životního prostředí z května a července 2020, v nichž hájí dosavadní lesnické postupy v území a zajištění ochrany jen asi 12 % celého území, nebo nepřiměřeně demagogická odpověď z června 2020 jeho náměstka Patrika Mlynáře na kritické stanovisko osmi odborných společností sdružujících více než šest tisíc odborníků, které podporuje i petice veřejnosti za záchranu Moravské Amazonie, přičemž během roku 2020 bylo na území opět použito intenzivní lesnické hospodaření zahrnující např. holosečné kácení nebo plošná příprava půdy zcela likvidující bylinný podrost, ačkoliv ještě nebyl schválen lesní hospodářský plán na období 2020 až 2029; ke kompromisní dohodě aspoň o lesním hospodaření v EVL Soutok – Podluží mezi Lesy ČR a AOPK ČR sice došlo v listopadu 2020, nicméně efektivní ochrana tohoto území na nejcennějších 37 % jeho plochy není stále zajištěna.
- za zodpovědnost při předložení návrhu na výstavbu nových 31 vodních nádrží v květnu 2020 ke stávajícím 65 z roku 2011 s tvrzením, že jde o nejlepší způsob získání vody pro obyvatele, který ovšem opět dokládá setrvávající technokratické myšlení pokračovat ve zbytečném utrácení miliard korun a v nevratném zničení cenných nivních ekosystémů a narušení ekologické funkce dotčených toků, namísto provádění řady systémových a levnějších opatření na udržení vody v krajině, zejména v půdě se záchytem dalších asi pěti miliard m3 vody, a přírodě blízké zemědělské a lesnické praxe, přičemž plán se setkal s důrazným nesouhlasem nezávislých odborníků a dotčených obcí (řada z nich přitom souhlas s novými přehradami nedala) a veřejnosti, jak vyplývá i z petice za systémová opatření proti suchu a proti dalším přehradám, kterou podpořilo více než dvacet obcí; v aktualizaci Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod ze září 2020 se počet přehrad sice zvýšil „jen“ o 21 (s objemem asi 112 miliónů m3 vody na ploše více než 1.510 ha) na celkových 86, nicméně nedošlo k vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
Ing. Josef Veselský, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje – Olomoucký kraj
- za vydání změny č. 26 integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v září 2020 s povolením výjimek z emisních limitů pro rtuť (od srpna 2021 do srpna 2027) a pro oxidy dusíku (od srpna 2021 do srpna 2029) při spalování uhlí ve staré a nemodernizované elektrárně Chvaletice, takže by platily po zbývající dobu jejího provozování, kterou ovšem v březnu 2021 Ministerstvo životního prostředí na základě odvolání pěti spolků a obce Veltruby zrušilo (jde již o druhé zrušení povolené výjimky), neboť opět nebyly řádně vypořádány připomínky účastníků řízení, opět chyběly přesvědčivé údaje o vysokých nákladech na dodržení obou limitů, které údajně převyšující přínosy pro ochranu ovzduší, opět nebylo povolení výjimky na tak dlouho pečlivě odůvodněné atd., takže se žádost musí přepracovat; o žádosti firmy Sev.en EC, a. s., z prosince 2018 nebylo dosud pravomocné rozhodnuto, což se do srpna 2021, od kdy je nutné přísnější limity dodržovat, jen stěží podaří, takže provoz elektrárny se bude muset omezit či přerušit.
RNDr. Jan Zahradník, zastupitel Českých Budějovic, zastupitel Jihočeského kraje a poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (ODS) – Česká republika
- za účelové podání pozměňovacího návrhu v březnu 2020 k vládnímu návrhu nového zákona o odpadech, který v dubnu 2020 výbor pro životní prostředí podpořil a Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ho v září 2020 schválila a v prosinci 2020 potvrdila, neboť podle něho se zpětně od roku 2015 nemusejí platit poplatky za ukládání odpadů označených jako „konstrukční prvky“, ačkoliv se podle zákona poplatky nevybírají jen za odpady k technickému zabezpečení skládky, kterých může být nejvýš 20 % z celkové hmotnosti odpadů za rok, takže obce a Státní fond životního prostředí ČR mohou přijít až o miliardy korun, neboť opakovaně se nyní zjišťuje, že nedoplatky za odpady nezákonně označené jako „konstrukční prvky“ jsou častým jevem a bývají vysoké; nový zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, i s tímto pozměňovacím návrhem je sice účinný od 1. ledna 2021, nicméně Ústavní soud nyní řeší ústavní stížnost na zrušení těchto částí tohoto zákona.
Podklady: Děti Země
reklama
Dále čtěte |
Brněnští vědci pomohli otevřít naučnou lesnickou stezku v Mongolsku
Evropský klimatický pakt hledá nové ambasadory pro boj s klimatickou krizí
Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 70 milionů korun na environmentální vzděláváníOnline diskuse
Všechny komentáře (20)
Zbyněk Šeděnka
21.6.2021 12:38 Reaguje na vaberZbyněk Šeděnka
21.6.2021 13:56 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
21.6.2021 12:50 Reaguje na vaberMartin Kunovský
23.6.2021 23:03 Reaguje na smějící se bestievaber
25.6.2021 09:36 Reaguje na Martin Kunovskýnebo stále platí ,,musíte vidět věci politicky soudruhu,,
mnozí dnes jinak než politicky, nejsou schopni vidět
