Data o fungování stěny na zadržení spodní vody u Turówa posoudí skupina expertů

Foto | fotokon / Depositphotos

Posoudí je geologové, hydrogeologové ze státních ústavů a akademičtí pracovníci. Pracovní skupina potom bude pracovat kontinuálně, případně navrhne vylepšení stěny. Hladík ustavení skupiny vysvětlil tím, že je pro něj důležité mít v ruce kvalitní interpretaci informací.

Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery data, která Česko během prvního roku fungování stěny dostalo, ukazují, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje. "Co se zatím projevilo, dává naději, že to může fungovat," uvedl.

Půta ustavení skupiny ocenil, na tiskové konferenci také uvedl, že Hladík plánuje výjezd do Polska, kde bude jednat s tamní ministryní o vydání starší sady dat o situaci na polské straně hranic. Má tam podle Půty tlumočit, že zadržování starších dat nepřispívá k pozitivnímu vnímání dohody českou veřejností.

Oba politici nicméně zdůrazňují, že dohoda pomohla ke kontinuálnímu toku informací o stavu životního prostředí na hranici, data o podzemních vodách jsou poslední, u kterých mohou být pochybnosti. Hnědouhelný důl leží v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí, podle kritiků především ničí podzemní vody v okolí dolu.

Česko-polskou dohodu o řešení vlivu těžby v dole Turów uzavřely vlády loni 3. února. Polsko vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (přibližně 1,1 miliardy Kč) a Česká republika stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.

Letos na konci února povolilo Polsko prodloužení těžby v dole Turów do roku 2044. Ekologové s rozhodnutím nesouhlasí, protože podle nich vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) poskytuje úřad veřejnosti transparentně a podle zákona všechny dostupné informace, které od polské strany získává. Michal Pastvinský, ředitel zahraničního odboru MŽP a zmocněnec za ČR pro Dohodu o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v dole Turów, nedávno uvedl, že polská strana své závazky plní, probíhá velmi intenzivní komunikace, díky čemuž má Česko konečně možnost téměř on-line monitorovat vliv těžby na životní prostředí.

Půta dnes informoval, že těsně za státní hranicí letos začne růst val, který má zabránit pohledu na důl z Česka, a chránit tak krajinný ráz. Z peněz, které dostal kraj na účet, bude letos zaplacena úpravna vod v Machníně u Liberce, odkud povedou přivaděče do dalších obcí. Do konce května kraj také rozhodne o první vlně podpory malých projektů financovaných z polských peněz.

Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. - Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

prof. Ing Naďa Rapantová - Katedra geotechniky a podzemního stavitelství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. – ředitel České geologické služby (ČGS)

Ing. Tomáš Fojtík – ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV)

RNDr. Renáta Kadlecová – hydrogeoložka ČGS

Mgr. Ondřej Nol – hydrogeolog ČGS

Ing. Radek Vlnas - hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a VÚV

RNDr. Josef Vojtěch Datel – hydrogeolog VÚV a předseda České asociace hydrogeologů

Ph.D. a Mgr. Pavel Eckhardt – hydrogeolog VÚV

Zdroj: MŽP