Divoké koně a step v Milovicích bude monitorovat dron

Stádo divokých koní v bývalém vojenském prostoru u Milovic na Nymbursku začne monitorovat dálkově řízený bezpilotní letoun, takzvaný dron. Odborníci tak budou pokračovat ve vědeckém výzkumu na stepi, kterou mají divocí koně za úkol spásat a navrátit jí přirozenou rovnováhu. Dron bude snímkovat současnou rezervaci, kde se pasou koně, i plochy, kam se bude pastva v dalších letech rozšiřovat.

Divocí koně dokázali oblast proměnit k nepoznání už po několika měsících pobytu. "V aklimatizační ohradě, která byla původně zcela zarostlá agresivní třtinou křovištní, jsme zaznamenali již pět skupin vzácného hořce křížatého. Ten patří v Milovicích mezi nejvzácnější druhy rostlin, navíc je na něm zcela závislý ohrožený druh motýla, modrásek hořcový Rebelův," uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, který vědecké výzkumy v lokalitě koordinuje.

Pomocí bezpilotního letounu začnou odborníci monitorovat vzácnou lokalitu v těchto dnech. Ze vzduchu tak zmapují současný stav stepi a získané informace doplní data z pozemního výzkumu.

„Na základě leteckých snímků, které se spojí v jeden celek, vznikne velmi podrobná fotomapa ve vysokém rozlišení. Zjednodušeně můžeme říci, že budeme mít porosty zmapované do posledního keříku,“ říká Miloslav Jirků. Letecké snímkování se bude opakovat dlouhodobě jednou až dvakrát ročně. Vývoj stepi tak bude zachycený po dobu několika let.

---

Chcete se o tématu divokých koní v Milovicích dozvědět více? Přečtěte si rozhovor s Daliborem Dostálem Návrat divokých koní do krajiny není experiment, ale řešení, které funguje.

---

"Kromě mapování lokality se počítá s využitím dronu také k fotografování a filmování divokých koní. Vzniknou tak unikátní záběry zachycující stádo z ptačí perspektivy. Záběry využijí mimo jiné filmaři, kteří v současné době o divokých koních natáčejí dokumentární film pro Českou televizi," uvedl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Rozsah vědeckého výzkumu v rámci projektu je ojedinělý i při mezinárodním srovnání. „V řadě zemí západní Evropy se velcí kopytníci využívají k levné a šetrné péči o krajinu nejméně tři desítky let. S výjimkou Německa však z většiny míst nejsou k dispozici žádná vědecká data. Jsme rádi, že náš projekt je založený na tak úzké spolupráci s předními odborníky z českých univerzit a z Akademie věd. Díky tomu se náš projekt od samého počátku zařadil v rámci Evropy mezi absolutní špičku,“ ocenil spolupráci s experty Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Monitorování lokality s pomocí bezpilotního letounu je podle něj pro vědce tou pohodlnější částí výzkumu. "Ostatní jsou pro ně výrazně náročnější. Desítky kilometrů nachodí každý rok při monitorování botanické a zoologické pestrosti lokality. Takzvané liniové transekty spočívají v procházení předem vytyčené trasy v terénu. Při tom výzkumníci zaznamenávají výskyt motýlů, brouků, ptáků, kvetoucích rostlin a dalších organismů," uvedl Dostál. Rozsah vědeckého výzkumu v rámci projektu je podle něj ojedinělý i v mezinárodním srovnání.

Divoké koně v Milovicích minulý týden také podpořily děti z místní Mateřské školy Kostička. A to šekem s částkou 5120 korun, kterou vybraly na výstavě svých prací. „Děti ukázaly, že mají nejenom spoustu výtvarného talentu, ale také dobré srdce. Ještě jednou bych jim chtěl poděkovat za podporu milovických koní,“ ocenil Dalibor Dostál charitativní projekt.

„Děti z naší mateřské školy se vypravily podívat na divoké koně krátce po jejich příjezdu. Zážitek to byl pro ně velký, a proto se školka rozhodla uspořádat dobročinnou prodejní výstavu dětských obrázků s tématem divokých koní,“ popisuje začátek dobročinného projektu ředitelka mateřské školy Jana Křišťanová. Kromě dětí z Kostičky se k výrobě obrázků na výstavu připojily ještě místní Mateřská škola U Broučků a Základní a Mateřská škola Juventa. Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777.

Ochránci přírody v lednu v Milovicích vypustili do části bývalého vojenského prostoru 14 divokých klisen. V dubnu ke klisnám na čtyřicetihektarovou pastvinu přivezli hřebce a na jaře příštího roku by se mohla narodit hříbata. Divocí koně pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází podle Dostála z roku 1086. Patří tak k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let zjistily, že právě koně z Exmooru přesně odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním z Evropy.

---

reklama

---