Do Británie se po tisících let vrátili volně žijící zubři

V Kentu byly vypuštěny dvě mladší a jedna starší samice, která bude matkou stáda. V polovině srpna se k nim připojí mladý samec z Německa, jehož příjezd se zpozdil kvůli komplikacím souvisejícím s brexitem. Ilustrační foto

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | DmitriyGuryanov / Wikimedia Commons

Evidence gathered from across the world shows that #wilder approaches to #nature #conservation provide the most efficient solutions to the #nature and #climate crises. #WilderBlean marks the beginning of a new era of conservation.

Photo by @robcanis pic.twitter.com/VAjUlxXggt

— Kent Wildlife Trust (@KentWildlife) July 18, 2022

Záliba zubrů v kůře zlikviduje některé stromy, jejich pohyb po lese otevře stezky, čímž se na lesní půdu dostane světlo. Díky tomu se podle odborníků bude dařit novým rostlinám, hmyzu, ještěrkám, ptákům a netopýrům. Cílem projektu je zjistit, jak dobře mohou zubři fungovat jako přirození "ekosystémoví inženýři" a pomoci při obnově divoké přírody.

Proměna hospodářského lesa na přírodní by také mohla pomoci při řešení klimatické krize, protože takový hvozd bude absorbovat více oxidu uhličitého.

Zubr evropský patří na světě mezi ohrožené druhy, kterým hrozí vyhynutí. Na světě podle odhadů žije přibližně 7500 kusů tohoto největšího evropského kopytníka, ve volné přírodě je jich polovina. Díky projektům, které se zaměřují na návrat těchto zvířat do volné přírody jich ale postupně přibývá.

"Obnova přirozeně fungujících ekosystémů je důležitým a levným nástrojem v boji proti klimatické krizi," řekl šéf neziskové organizace Kent Wildlife Trust (KWT) Evan Bowen-Jones. Lidé podle něj při obnově přírodní krajiny musejí více spoléhat na "přírodní inženýry" jako jsou zubři, divočáci a bobři.

V Kentu byly vypuštěny dvě mladší a jedna starší samice, která bude matkou stáda. V polovině srpna se k nim připojí mladý samec z Německa, jehož příjezd se zpozdil kvůli komplikacím souvisejícím s brexitem.

Ochranáři budou zubry sledovat díky speciálním obojkům, které zaznamenávají pohyb zvířat. Budou také sbírat poznatky o rostlinách, s nimiž kopytníci přijdou do kontaktu, odebírat vzorky půdy, počítat červy, zkoumat strukturu vegetace a monitorovat bezobratlé, ptáky i savce.

Zpočátku budou mít samice k dispozici pětihektarovou dvojitě oplocenou oblast, kterou budou moci prozkoumávat, ale po příchodu samce se tato plocha zvětší na 50 hektarů. Nakonec budou mít zvířata přístup na 200 hektarů. Strážci parku očekávají, že se zubři časem rozmnoží.

V jiných britských parcích jsou zubři drženi v menších oblastech a dostávají doplňkové krmení, odborníci je proto nepovažují za volně žijící.