Do tří uhelných krajů půjde v příštích letech téměř 100 miliard

V usnesení komise doporučuje vládě, aby zůstalo zachování územního určení Fondu spravedlivé transformace pro Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj, kde je alokováno přibližně 42 miliard korun. Zároveň mají být tyto kraje zvýhodněny v Modernizačním fondu, kde je celková alokace více než 120 miliard korun.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Z devatenáctičlenné komise hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi. "Během závěrečných jednání se podařilo do usnesení doplnit jasnou odkládací podmínku o nutnosti dostavby malých i velkých jaderných elektráren a tepláren," uvedl Unucka. Bez elektráren a tepláren by to podle něj nešlo.

"S touto technickou podmínkou je součástí usnesení i závazek 'napumpovat' do tří uhelných regionů - Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje v nejbližších letech téměř 100 miliard korun, které nám pomohou se s koncem uhlí vypořádat," uvedl Unucka. Proto nebere konec uhlí jako problém, nýbrž šanci na skutečnou změnu Moravskoslezského kraje.

V usnesení, které má ČTK k dispozici, komise doporučuje vládě, aby zůstalo zachování územního určení Fondu spravedlivé transformace pro Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj, kde je alokováno přibližně 42 miliard korun. Zároveň mají být tyto kraje zvýhodněny v Modernizačním fondu, kde je celková alokace více než 120 miliard korun. Investice do veřejné infrastruktury z evropského programu IROP, evropského fondu Recovery and Resilience Facility (RRF) a podpory podnikání OPTAK pak mají na území těchto krajů činit minimálně 40 miliard korun.

Mluvčí hutní společnosti Třinecké železárny Petra Macková Jurásková řekla, že otázkou snižování uhlíku a nahrazením uhlí ve výrobních procesech se podnik intenzivně zabývá. "V oblasti energetiky připravujeme postupný odklon od uhlí. Musí však být primárně vyřešena otázka zajištění tepla pro domácnosti a stabilita energetické sítě," uvedla Macková.

Mluvčí Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková řekla, že huť připravuje transformaci, aby omezila závislost na dovážených surovinách včetně uhlí. "V plánu je modernizace ocelárny založená na výstavbě dvou hybridních pecích, které nahradí současné tandemové pece. To umožní huti využívat vyšší objem lokálního šrotu," uvedla Černá. Novou ocelárenskou technologii chce huť vybudovat a uvést do provozu v roce 2023.

"Nedílnou součástí modernizace ocelárny bude také připojení k síti velmi vysokého napětí, které huti umožní potenciál hybridní technologie využít naplno a vyrábět ocel až ze 100 procent ze šrotu," uvedla Černá. Připojení k síti chce podnik postavit do pěti let. "Tato transformace zásadním způsobem přispěje k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030, která je cílem celé skupiny GFG Alliance," uvedla mluvčí.