V bodech: Dohoda o biodiverzitě má do roku 2030 zajistit ochranu 30 procent pevniny a moří

Mangrovy na Papue

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Ethan Daniels / Shutterstock

- Hlavním cílem je do roku 2030 zajistit ochranu alespoň 30 procent pevninských oblastí, vnitrozemských vodních cest a pobřežních a mořských oblastí na Zemi. To je podle vědců a ekologů minimum, ideální by bylo podle nich 50 procent. Nyní je chráněno 17 procent pevniny a osm procent moří.

- Dohoda také usiluje o obnovu 30 procent degradované půdy a vod v průběhu desetiletí, oproti dřívějšímu cíli 20 procent.

- Bohatší země mají mimo jiné do roku 2025 dávat chudším zemím na ochranu biologické rozmanitosti kolem 20 miliard dolarů (457 miliard Kč) ročně a nejméně 30 miliard (685 miliard Kč) do roku 2030. To je podle agentury AFP zhruba dvojnásobek a poté trojnásobek současné mezinárodní pomoci pro biologickou rozmanitost.

- Dohromady by mělo putovat na ochranu biodiverzity z veřejných i soukromých zdrojů 200 miliard dolarů ročně (4,5 bilionu korun).

- Přijatý dokument zdůraznil i roli původních obyvatel a místních komunit a spolupráce s nimi v globálním ochranářském úsilí.

- Země se zavázaly do roku 2025 specifikovat dotace do různých oborů lidské činnosti, které poškozují biologickou rozmanitost, a poté je odstranit, postupně odstraňovat nebo reformovat. Souhlasily, že do roku 2030 sníží tyto pobídky nejméně o 500 miliard dolarů ročně a zvýší pobídky, které jsou pozitivní pro ochranu přírody.

- Jedním z kontroverznějších cílů dohody bylo snížit používání pesticidů. Proti konkrétní dohodě se postavily Brazílie, Indie a Indonésie. Ohrožení lidí a životního prostředí pesticidy se má do roku 2030 snížit na polovinu. Původní cíl byl dvě třetiny.

- Neshody také panovaly v oblasti financování projektů, dohoda je nakonec kompromisem. Problémem také podle odborníků je, že dohoda není právně závazná a řada jejích cílů je nekonkrétní.