Dokončení protipovodňové ochrany Brna potrvá roky, vyžádá si miliardy korun
Téměř před 20 lety začalo Brno s Povodím Moravy pracovat na koncepci protipovodňové ochrany založené na přírodě blízkých principech a spojené většinou také s úpravou širšího okolí vodních toků. Koncepce rozdělila opatření do 28 etap a vyčlenila pět prioritních úseků: Poříčí, Trnitá, Zbrojovka, Sokolova a Jih.
Z prioritních úseků je zatím ve výstavbě pouze Poříčí. Práce, které měly být hotové loni na podzim, ale nabraly skluz. Letos na jaře se potřetí posouval termín dokončení, tentokrát na duben 2025.
Nejde o jednoduchý projekt, provázejí ho nepředvídatelné okolnosti, uvedl na jaře mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Kromě koryta řeky se opravuje také kanalizace, vodovody a další sítě, to vše uprostřed města mezi rušnými ulicemi a mosty. Původní rozpočet 1,26 miliardy bude s jistotou překročený.
Právě skutečnost, že na Poříčí je místo hotových opatření staveniště, komplikuje aktuální povodňovou situaci v Brně. Stavební firmy musely staveniště nejprve vyklidit, aby bylo možné začít naplno vypouštět vodu z Brněnské přehrady.
"Stavba je zajištěna, materiál a stroje byly odvezeny, z toku byly odstraněny nebezpečné překážky a zároveň začalo preventivní plnění pytlů pískem, které by se v případě potřeby použily spolu s betonovými svodidly na přehrazení těch míst na Poříčí, kde není dokončena protipovodňová ochrana," uvedl v pátek náměstek primátorky René Černý (ANO).
Úsek Trnitá se má podle městského webu začít stavět v roce 2026, Zbrojovka v roce 2028. Náklady ještě nejsou stanovené, budou ale řádově podobné jako na Poříčí. V případě úseků Sokolova a Jih se zatím připravuje projekční fáze.
Kromě jiných faktorů mohla tempo příprav v Brně ovlivnit i skutečnost, že město v posledních desetiletích neutrpělo skutečně ničivé povodňové škody. Největší povodně 20. století se v Brně odehrály na přelomu 30. a 40. let.
V roce 1938 postihla město stoletá voda na Svitavě a padesátiletá na Svratce. V roce 1941 se situace otočila a město ohrožovala stoletá povodeň na Svratce a padesátiletá na Svitavě. V červenci 1997, kdy živel řádil po celé Moravě, uchránila Brno od největších škod akumulace vody na Vírské přehradě, kde byla zrovna hladina kvůli opravám hráze a výstavbě vodovodu dočasně snížená o deset metrů.
Politici zatím nechtějí příliš komentovat, zda město nemohlo udělat pro stavbu zábran víc. "Na toto teď není čas. To budeme řešit, až voda opadne," řekl Sezam Zprávám starosta městské části Brno-jih David Grund (ODS).
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
smějící se bestie
14.9.2024 19:39Jaroslav Řezáč
15.9.2024 06:06 Reaguje na smějící se bestieRadek Čuda
18.9.2024 16:29 Reaguje na smějící se bestieVy místo toho budete mít halu a Kometa kde hrát.
A lanovku k tomu:-)
Každej má holt něco.
Jaroslav Řezáč
15.9.2024 06:09Slavomil Vinkler
15.9.2024 07:45Jaroslav Řezáč
15.9.2024 12:45 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Železný
16.9.2024 10:15 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
15.9.2024 15:07Zde je vidět nedomyšlenost ekologů- ty odmítají všechny přehrady, protože se zničí cenné biotopy.
Rozhodování ve společnosti proto musí být je demokratické, parlamentní většinou, ne aby rozhodoval spolek s úzkým zaměřením.
Jaroslav Řezáč
15.9.2024 20:58 Reaguje na Honza HonzaKdyž už jsme u toho, tak když dávají tolik záběrů z měst, kde se vylila voda z břehů, tak jsem tam nějak přehlédl mobilní bariéry podél řek.