Domažlický důl Na Kole, jediný přístupný důl na slídu v ČR, otevře další část
Do dolu, který je pod zhruba dvacetimetrovým kopcem, se vstupuje mezi řadovými garážemi na okraji Domažlic. Už u vchodu do 330 metrů dlouhé hlavní chodby je zajímavostí masa ruly, která vznikla přeměnou sedimentu pravěkého mělkého moře, řekl Dvořák. Cesta do středu kopce, osvětlená světlem z baterek, připomíná díky statisícům šupin a až dvaceticentimetrovým krystalům třpytivé slídy pohled na noční hvězdnou oblohu. V hrubozrnné magmatické hornině pegmatitu, vzniklé před stamiliony let v hloubce až 11 kilometrů, jsou spolu se slídou uložené i bílé křemeny a světlé živce a mezi nimi jsou také beryly, křišťály či černé skoryly. Při podrobném zkoumání lze místy najít krystalky modrého lazuritu a růžových granátů. Když se baterky zhasnou a lampou s UV světlem se posvítí na určitá místa, fluorescenční minerály v načervenalé, zelenavé či modravé barvě vytvoří dojem vesmírné mlhoviny. "Ještě nemáme rozbory, o které minerály se jedná. Tato vlastnost vzniká například příměsí určitého prvku v minerálu při jeho vzniku," řekl Dvořák.
Třetí komora, která se otevře od nového roku, je největší. "Jedná se součást ložiska, kde jsou dvě čočky křemene, jsou to vrstvy s mocností od 70 do 150 centimetrů. Je to krásný bílý křemen a je to rarita, kterou v Čechách v současnosti nemůžeme jinde vidět, protože ostatní pegmatitové doly jsou nepřístupné," popsal Dvořák.
V dole Na Kole je hlavní štola, zakončená šestnáctimetrovou větrací šachtou, asi ve dvou třetinách chodby jsou odbočky do vedlejších chodeb s dómy o výšce až šest metrů. Slída se na Domažlicku získávala už v 19. století, za druhé světové války se Němci k její těžbě uchýlili z nouze. Válečný konflikt je připravil o obchodní vztahy se světem, a tedy i o zdroj kvalitní a levné slídy, kterou Anglie těžila v Indii. Slídu ale průmysl potřeboval jako izolant do komutátorových motorů a do kondenzátorů. "Němci ji podle našich informací používali i místo skel do leteckých přístrojů, protože slída vydrží určité mechanické namáhání," řekl Dvořák.
Na Kole se těžilo od listopadu 1943 do dubna 1945, na těžbě pracovalo až 80 horníků. Cena ale byla vysoká - zatímco kilogram předválečné slídy z Indie stál 80 korun, kilo domažlické slídy přišlo na 240 korun. Aby Němci vylepšili ekonomiku, spolu se slídou získávali z pegmatitu také křemen pro sklářství a živec používaný v keramickém průmyslu.
Po ukončení těžby byl důl desetiletí opuštěný, chodili do něj jen nezvaní návštěvníci, kteří tam nanosili až metrické centy odpadků a nepořádku. Vyčistit chodby a komory a upravit je pro zpřístupnění si vyžádalo stovky hodin práce. "Dělali jsme na tom v pěti lidech a v současné době to děláme tři nebo dva lidé. Museli jsme vynosit odpadky, obnovit odvodňovací stružky, protože tady bylo skoro tři čtvrtě metru vody," řekl Dvořák. Důl Na Kole není podle něj jenom jediným přístupným dolem na slídu v Česku, ale také asi nejčistším dolem v republice. Lidé ze spolku Domažlický dějepis se totiž spojili s domažlickými a folmavskými dobrovolnými hasiči, kteří s pomocí techniky a 65.000 litrů vody stěny omyli od nánosů, takže se blyští slídou a září bílými křemeny. V takovém stavu neviděli důl ani horníci, kteří v něm před 80 lety pracovali.
Důl je otevřený celoročně, prohlídky je nutné si předem rezervovat. V jedné skupině s průvodcem může jít nejvýše deset návštěvníků. Do budoucna zde chtějí vystavit luminiscenční nerosty z Čech a nalezišť ve světě, větrací šachtu by mohly k výcviku využívat složky integrovaného záchranného systému. Projekt víceúčelového využití zatím zasypané větrací šachty je ve fázi prvotních příprav.
reklama
Ministerstvo zemědělství přispěje na opravu a údržbu kapliček nebo božích muk
Do Aleje vzpomínek v Ralsku vysázejí školáci dalších 40 ovocných stromů
Starokladrubští bělouši opět míří do Dánska, královský dvůr vybral dva koně