Dopady energetické krize přispěly loni na Slovenku ke snížení emisí

Dopady energetické krize přispěly loni na Slovensku ke snížení celkových emisí skleníkových plynů. Výjimkou z jednotlivých sektorů byla doprava. Vyplývá to z předběžných údajů Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ), který v zemi odpovídá za vedení národního systému pro emise.

Loňské emise skleníkových plynů se na Slovensku podle SHMÚ meziročně snížily o více než osm procent. Důvodem byl hlavně pokles v energetice a v průmyslu v souvislosti s energetickou krizí a zdražováním paliv či energií.

Nižší emise zaznamenala země při výrobě oceli a železa, dále při produkci elektrické energie z hnědého uhlí a u některých dalších průmyslových emisí. Naopak nárůst spotřeby motorových paliv, a to hlavně nafty, opět zvýšil emise v silniční dopravě.

Po výrazném zdražení elektřiny a zemního plynu na burzách některé podniky na Slovensku omezily produkci. Dříve největší odběratel elektrické energie v zemi, společnost Slovalco, letos v lednu ohlásil odstavení posledních deseti pecí na výrobu primárního hliníku. Produkci začala společnost utlumoval už dříve. Výrobce feroslitin OFZ zase po loňském hromadném propouštění podle slovenského tisku nově oznámil, že část výroby přesune do Uzbekistánu.

Slovensko se v EU řadí k zemím s nadprůměrnou energetickou náročností a k nejprůmyslovějším státům. Bratislava letos ohlásila, že podpoří částkou 317 milionů eur (7,5 miliardy korun) projekty tří firem na snížení emisí skleníkových plynů.

Evropská unie si dala za cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990. Evropský účetní dvůr v červnu vyjádřil pochybnosti, zda evropský blok bude schopen tohoto cíle dosáhnout. Na Slovensku do roku 2021 emise oproti výchozímu období klesly o 44 procent, předloni se ale meziročně zvýšily.

---

reklama

---