Katastrofální sucho nenechá Sicílii vydechnout
V dovolenkovém ráji panuje nouzový stav kvůli suchu. Sicilská vláda vyhlásila stav katastrofy. Italský institut pro ochranu životního prostředí (ISPRA) na středomořském ostrově mezitím vydal nejvyšší stupeň varování. Extrémní nedostatek vody vyvolala aktuální velká vedra i stále nepřicházející déšť. Německé ministerstvo zahraničí aktualizovalo svá cestovní doporučení, aby dovolenkáře upozornilo na rizika plynoucí ze sucha.
Sicilané se v uplynulých letech přizpůsobili dlouhým obdobím sucha a bez deště. V cisternách umístěných v podzemí nebo na střechách uchovávají vodu a do odlehlých obcí vodu dodávají velké cisternové vozy. Ale jakékoli snahy už toto léto nepomáhají. Z pevninské Itálie připlouvají námořní cisternové lodě, aby obyvatele zásobily vodou.
Tento rok podle údajů civilní ochrany napršelo tak málo, jako už velmi dlouho ne. A prognózy pro následující léta nevěstí nic dobrého. Podle zprávy experta na životní prostředí z Palermské univerzity Leonarda Nota bude v budoucnu pršet stále méně často, ale o to prudčeji, zatímco lehčích a trvalejších dešťů, které pronikají hluboko do podzemních vod a nasycují půdu, bude ubývat.
Podle expertů způsobili nedostatek vody na Sicílii částečně i lidé. Řada vodovodů na ostrově je zanedbaných, kvůli čemuž se množství vody ztratí. Kromě toho už roky chybí strategie, které by problém řešily. Experti si stěžují na nečinnost politiků a špatné hospodaření s vodou. Spolu s nedostatkem deště v zimních měsících a vedrem to nyní ukazuje své trpké důsledky.
Zemědělci a a obyvatelé si stěžují, že politici se sice rok od roku předhánějí v oznámených opatřeních, ale nakonec se podle nic téměř nic neděje. "Ptám se, co politici dělají," pohoršuje se Giovanni Bonanno, který u Agrigenta pěstuje kaktusové fíky. Vlády v Římě a Palermu uvolnily miliony eur. "To není to, co potřebujeme. Potřebujeme lepší přehrady a studny," říká Bonanno. "Skutečný rolník miluje svoji půdu, každé ráno vstane a dře. Chceme mít možnost pracovat," říká pěstitel.
Rozmrzelost Sicilanů zesiluje to, že na jedné straně jsou přehrady vyschlé, na druhé straně jsou v mnoha turistických oblastech bazény naplněny po okraj. Jezero Fanaco, které vodou zásobovalo několik obcí, vysychá, největší přirozené jezero Sicílie Pergusa je také téměř vyschlé.
Sicilské úřady se skutečně hodně snaží, aby si rekreanti nedostatku vody a sucha ani nevšimli. Ve zvlášť silně zasaženém jihu Sicílie patří pro turisty mezi nejoblíbenější atrakce především takzvané chrámové údolí. Místní úřady se snaží turisty uklidnit, že se nemusí obávat žádných následků sucha. Zásobování vodou se stalo prioritou. Ale podle italských médií dochází voda i prvním hotelům.
Dopady na turismus v aktuální situaci nejsou patrné, tvrdí svaz hoteliérů Federalberghi. Svaz podnikatelů Confcommercio ale bije na poplach a varuje před ohrožením turistického ruchu nedostatkem vody. Svaz vyzval, aby se nepodceňovaly důsledky pro důležitý zdroj příjmů Sicílie.
Přečtěte si také |
Řecký ostrovům hrozí kvůli turismu problémy s dostatkem vody, ukázala studieVyvodí úřady z tohoto extrémního léta důsledky pro příští roky? Předpovědi odborníků nevěstí nic dobrého. Někteří předpovídají, že třetina Sicílie by se do roku 2030 mohla proměnit v pouštní krajinu. Leonardo Noto z Palermské univerzity ve své zprávě předpokládá, že ostrov bude do konce století stále sušší a a podobnější poušti.
Experti a obyvatelé Sicílie se shodují na tom, že hospodaření s vodou je třeba naléhavě změnit. Do té doby musí Sicilané hledat nová řešení. Někteří si letos provizorně shromažďují vodu ve vanách nebo zásobnících na balkoně - kromě nádrží v podzemí, které si pořídili už před léty.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Jiří Svoboda
13.8.2024 15:53 Reaguje na PetrPetr
13.8.2024 16:08 Reaguje na Jiří SvobodaOdlesníte - vyschnete.
Petr
13.8.2024 16:08 Reaguje na PetrPetr Elias
14.8.2024 08:51 Reaguje na PetrKomentář k té její teorii (ale už se to tu na ekolistu řešilo x-krát):
https://www.researchgate.net/publication/315042726_Comment_on_Biotic_pump_of_atmospheric_moisture_as_driver_of_the_hydrological_cycle_on_land_by_A_M_Makarieva_and_V_G_Gorshkov_Hydrol_Earth_Syst_Sci_11_1013-1033_2007
A dále Kravčík - mno, ten se tu řešil také už x-krát. :D
Břetislav Machaček
13.8.2024 17:15 Reaguje na Petrv globále stále stejně, ale někde více a jinde více.
Ve světě je to ještě viditelnější, protože i tam, kde pomalu ani déšť neznali, mají nyní povodně. Problém je v proudění vzduchu a to místní situace
změní minimálně. Zalesnit je málo. My se musíme
zaměřit na zachycení těch nazachytitelných srážek, co při přívalových deštích nestačí v lese ani zasakovat. Pokud nebudeme stavět další přehrady,
tak ta voda odteče a bude časem chybět. Tam, kde
přehrady nemají, už voda v řekách zase chybí a to
ji letos spadlo celkem dost.
Petr
13.8.2024 17:31 Reaguje na Břetislav MachačekProto bychom potřebovali lesnatost výrazně zvýšit, prostoru je na to dost (odlesněné státy budiž nám velkým varováním a názorným odstrašujícím příkladem). Ale samozřejmě jak píšete, nic nemá jen jednu možnost, vždy je nutné postupovat komplexně a dělat vše, co jde.
Petr
13.8.2024 17:48 Reaguje na Břetislav MachačekLesy působí na klima jako stabilizátor, žehlí extrémy a urovnávají nepravidelnosti. To jsme zničili, tak se nám to teď vrací.
Petr
14.8.2024 10:26 Reaguje na PetrA co lidé tam, změnili něco? Udělali něco pro nápravu krajiny? Nic.
Měli bychom to brát jako varování. Zatím míříme na Sicílii taky. Všechno všude jsme vyčistili, trávu zrušili až u země. A už tu máme srpnové teploty přes 30. Čistě náhodou tu teploty rostou zrovna v době velkoplošných sklizní zemědělských plodin, po kterých zůstanou tisíce hektarů holé půdy, která působí jako akumulační kamna.
Jiří Svoboda
14.8.2024 10:54 Reaguje na PetrPetr
14.8.2024 10:59 Reaguje na Jiří SvobodaPetr
14.8.2024 11:14 Reaguje na Jiří SvobodaAle vzhledem k minulosti, kdy byla Sicílie zelená a pěstovalo se tu ve velkém kdeco, nebo k ještě hlubší minulosti, kdy byla Sicílie obilnicí, tak z toho můžeme určit, že prvotní byla lidmi způsobená změna krajiny - odlesnění a přeměna na zemědělskou krajinu. Následky kvůli příznivějším podmínkám a téměř žádné další globální změně krajiny v minulosti nebyly patrné, ty se projevily až dnes, kdy se globálně po celém světě překročily hranice autoregulace klimatu - jednak deforestací a jednak betonováním krajny, podpořeno neskutečně obrovskou spotřebou vody lidské civilizace - urbanizace a zemědělství. Výsledek je součtem, nebo spíš součinem těchto veličin a vidíme ho kolem sebe.
Petr
14.8.2024 11:25 Reaguje na PetrA dá se to pozorovat kdekoliv po světě - tam kde dojde k výraznému odlesnění, tam postupně dojde nejen k vysušení krajiny, ale i k poklesu srážek. A čím větší rozsah toto má, tím výraznější jsou i následky.
No a řešení je prosté - reverze. Prostě to zase otočit a začít krajnu zase zalesňovat. Přičemž platí stejný princip kvantity a kumulace.
Miroslav Vinkler
14.8.2024 11:52 Reaguje na PetrProběhla plošná deforestace, následně průmyslové agrohospodaření, z půdy se staly leda věšáky pro rostliny a nastalo intenzivní vysychání krajiny.
Stejně je tomu v Hispánii (Španělsko,Portugalsko) ,příčiny stejné, důsledky ,světe div se, také stejné.
Místo potrhlého gryndýlu se za zlomek náklad dala krajina pomalu a postupně revitalizovat.
Ale není zájem,protože se na tom nedá "vyrejžovat" jako u flotil větrníků a farem FVE.
Ty nám však vodu nevrátí a ekomagoři se pod nimi mohou leda vyfotit.
Jinak průměr srážek na Sicílii/rok 750mm, letos 300.
Slavomil Vinkler
14.8.2024 20:28 Reaguje na Miroslav VinklerI když už je dávno zelenou ideologií nezaslepeným lidem jasné, že za bojem proti klimatické změně se skrývá především útok na tržní ekonomiku a svobodu jedince, nikoli potřebný a uměřený racionální přístup k přírodě, co si mají počít?
Poprvé v dějinách lidstva přestal být člověk cílem politického snažení, ale stal se překážkou a problémem kýženého rozkvětu. Jeho místo zaplnily nehmatatelné entity jako udržitelnost, podnebí nebo čistá energie. Tento počin umožňuje provádět politiku směřující proti zájmům zdrcující většiny občanů.