https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dpa-katastrofalni-sucho-nenecha-sicilii-vydechnout
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Katastrofální sucho nenechá Sicílii vydechnout

13.8.2024 12:04 (ČTK)
Vyprahlá zem.
Vyprahlá zem.
Foto | Victor Ranedo / Ekolist.cz
Na Sicílii jsou na sucho během horkých letních měsíců zvyklí, tento rok je ale tak katastrofální, jako už dlouho ne. Obraz italského ostrova ve Středozemním moři utvářejí vyschlá jezera a žhnoucím vedrem vysušená pole. Někde je krajina toto léto téměř k nepoznání: Jezera, která se kdysi tyrkysově leskla, jsou nyní zabahněná nebo vyschlá, píše německá agentura DPA.
 
Zemědělci si stěžují na zdecimovanou úrodu a sedláci kvůli nedostatku vody stojí před obtížným rozhodnutím, kolik svých zvířat musí porazit, než dále pohubnou. Pro obyvatele mnoha oblastí Sicílie - zvlášť zasažená je jižní provincie Agrigento - je voda z vodovodu přísně na příděl. V dlouhých frontách stojí s kanystry, aby si donesli vodu z veřejných zdrojů.

V dovolenkovém ráji panuje nouzový stav kvůli suchu. Sicilská vláda vyhlásila stav katastrofy. Italský institut pro ochranu životního prostředí (ISPRA) na středomořském ostrově mezitím vydal nejvyšší stupeň varování. Extrémní nedostatek vody vyvolala aktuální velká vedra i stále nepřicházející déšť. Německé ministerstvo zahraničí aktualizovalo svá cestovní doporučení, aby dovolenkáře upozornilo na rizika plynoucí ze sucha.

Sicilané se v uplynulých letech přizpůsobili dlouhým obdobím sucha a bez deště. V cisternách umístěných v podzemí nebo na střechách uchovávají vodu a do odlehlých obcí vodu dodávají velké cisternové vozy. Ale jakékoli snahy už toto léto nepomáhají. Z pevninské Itálie připlouvají námořní cisternové lodě, aby obyvatele zásobily vodou.

Tento rok podle údajů civilní ochrany napršelo tak málo, jako už velmi dlouho ne. A prognózy pro následující léta nevěstí nic dobrého. Podle zprávy experta na životní prostředí z Palermské univerzity Leonarda Nota bude v budoucnu pršet stále méně často, ale o to prudčeji, zatímco lehčích a trvalejších dešťů, které pronikají hluboko do podzemních vod a nasycují půdu, bude ubývat.

Podle expertů způsobili nedostatek vody na Sicílii částečně i lidé. Řada vodovodů na ostrově je zanedbaných, kvůli čemuž se množství vody ztratí. Kromě toho už roky chybí strategie, které by problém řešily. Experti si stěžují na nečinnost politiků a špatné hospodaření s vodou. Spolu s nedostatkem deště v zimních měsících a vedrem to nyní ukazuje své trpké důsledky.

Zemědělci a a obyvatelé si stěžují, že politici se sice rok od roku předhánějí v oznámených opatřeních, ale nakonec se podle nic téměř nic neděje. "Ptám se, co politici dělají," pohoršuje se Giovanni Bonanno, který u Agrigenta pěstuje kaktusové fíky. Vlády v Římě a Palermu uvolnily miliony eur. "To není to, co potřebujeme. Potřebujeme lepší přehrady a studny," říká Bonanno. "Skutečný rolník miluje svoji půdu, každé ráno vstane a dře. Chceme mít možnost pracovat," říká pěstitel.

Rozmrzelost Sicilanů zesiluje to, že na jedné straně jsou přehrady vyschlé, na druhé straně jsou v mnoha turistických oblastech bazény naplněny po okraj. Jezero Fanaco, které vodou zásobovalo několik obcí, vysychá, největší přirozené jezero Sicílie Pergusa je také téměř vyschlé.

Sicilské úřady se skutečně hodně snaží, aby si rekreanti nedostatku vody a sucha ani nevšimli. Ve zvlášť silně zasaženém jihu Sicílie patří pro turisty mezi nejoblíbenější atrakce především takzvané chrámové údolí. Místní úřady se snaží turisty uklidnit, že se nemusí obávat žádných následků sucha. Zásobování vodou se stalo prioritou. Ale podle italských médií dochází voda i prvním hotelům.

Dopady na turismus v aktuální situaci nejsou patrné, tvrdí svaz hoteliérů Federalberghi. Svaz podnikatelů Confcommercio ale bije na poplach a varuje před ohrožením turistického ruchu nedostatkem vody. Svaz vyzval, aby se nepodceňovaly důsledky pro důležitý zdroj příjmů Sicílie.

Vyvodí úřady z tohoto extrémního léta důsledky pro příští roky? Předpovědi odborníků nevěstí nic dobrého. Někteří předpovídají, že třetina Sicílie by se do roku 2030 mohla proměnit v pouštní krajinu. Leonardo Noto z Palermské univerzity ve své zprávě předpokládá, že ostrov bude do konce století stále sušší a a podobnější poušti.

Experti a obyvatelé Sicílie se shodují na tom, že hospodaření s vodou je třeba naléhavě změnit. Do té doby musí Sicilané hledat nová řešení. Někteří si letos provizorně shromažďují vodu ve vanách nebo zásobnících na balkoně - kromě nádrží v podzemí, které si pořídili už před léty.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

13.8.2024 12:27
Jakou krajinu jsme si vytvořili, takovou máme.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.8.2024 15:53 Reaguje na Petr
Jasně, bujné sicilské lesy by přece vodu zadržovaly, i když by žádná nenapršela.
Odpovědět
Pe

Petr

13.8.2024 16:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, zmenšování srážek je jeden z důsledků odlesňování.
Odlesníte - vyschnete.
Odpovědět
Pe

Petr

13.8.2024 16:08 Reaguje na Petr
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-10/odlesnovani-klima.html
Odpovědět
PE

Petr Elias

14.8.2024 08:51 Reaguje na Petr
Možná kdyby v tom článku vynechali tu Makarievovou a Biotickou pumpu, tak by to bylo i zajímavé. :)

Komentář k té její teorii (ale už se to tu na ekolistu řešilo x-krát):
https://www.researchgate.net/publication/315042726_Comment_on_Biotic_pump_of_atmospheric_moisture_as_driver_of_the_hydrological_cycle_on_land_by_A_M_Makarieva_and_V_G_Gorshkov_Hydrol_Earth_Syst_Sci_11_1013-1033_2007

A dále Kravčík - mno, ten se tu řešil také už x-krát. :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.8.2024 17:15 Reaguje na Petr
Tak zcela jednoznačné to není, protože i u nás prší
v globále stále stejně, ale někde více a jinde více.
Ve světě je to ještě viditelnější, protože i tam, kde pomalu ani déšť neznali, mají nyní povodně. Problém je v proudění vzduchu a to místní situace
změní minimálně. Zalesnit je málo. My se musíme
zaměřit na zachycení těch nazachytitelných srážek, co při přívalových deštích nestačí v lese ani zasakovat. Pokud nebudeme stavět další přehrady,
tak ta voda odteče a bude časem chybět. Tam, kde
přehrady nemají, už voda v řekách zase chybí a to
ji letos spadlo celkem dost.
Odpovědět
Pe

Petr

13.8.2024 17:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak že naše lesy nestačí zachytit přívalové srážky a zásobovat pak řeky je logické, protože lesy máme jen na třetině území, a ještě k tomu jsou velice fragmentované, navíc často ve svazích, na skalním podloží a podobně. Takové lesy opravdu nestačí zachytit tolik vody, kolik by v krajině bylo potřeba. A nelesní půda zachytí ještě mnohem méně, to hned odteče, a plocha osídlená lidmi vůbec nic, ta je před vodou trvale izolovaná.
Proto bychom potřebovali lesnatost výrazně zvýšit, prostoru je na to dost (odlesněné státy budiž nám velkým varováním a názorným odstrašujícím příkladem). Ale samozřejmě jak píšete, nic nemá jen jednu možnost, vždy je nutné postupovat komplexně a dělat vše, co jde.
Odpovědět
Pe

Petr

13.8.2024 17:48 Reaguje na Břetislav Machaček
A ano, i změny proudění vzduchu a rozložení srážek a vznik extrémů jsou důsledky odlesnění krajiny. Možná to místně nedává smysl a vypadá bezvýznamně, ale je to celokontinentální, až globální působení.
Lesy působí na klima jako stabilizátor, žehlí extrémy a urovnávají nepravidelnosti. To jsme zničili, tak se nám to teď vrací.
Odpovědět
Pe

Petr

14.8.2024 10:26 Reaguje na Petr
Na Sicílii to došlo tak daleko, že krajina vyschla a vše se musí uměle zavlažovat, bez toho už tam neroste nic.
A co lidé tam, změnili něco? Udělali něco pro nápravu krajiny? Nic.
Měli bychom to brát jako varování. Zatím míříme na Sicílii taky. Všechno všude jsme vyčistili, trávu zrušili až u země. A už tu máme srpnové teploty přes 30. Čistě náhodou tu teploty rostou zrovna v době velkoplošných sklizní zemědělských plodin, po kterých zůstanou tisíce hektarů holé půdy, která působí jako akumulační kamna.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.8.2024 10:54 Reaguje na Petr
Nezaměňujete si náhodou příčinu a důsledek? To může mít velmi vážné dopady na výsledky úvah.
Odpovědět
Pe

Petr

14.8.2024 10:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Máte na mysli vaši teorii: Kde je voda? Stromy ji vypily.
Odpovědět
Pe

Petr

14.8.2024 11:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Nebo jestli jste myslel že nic neroste, protože neprší? To je omyl, něco jako optický klam, sledovaný v době, kdy situace překročila kritickou hranici a bod návratu. Pak to vypadá jak píšete, nebo spíš jako kruh: neprší, protože není les - a les není, protože neprší. Už není patrná kauzalita, nelze rozlišit co stálo na začátku.
Ale vzhledem k minulosti, kdy byla Sicílie zelená a pěstovalo se tu ve velkém kdeco, nebo k ještě hlubší minulosti, kdy byla Sicílie obilnicí, tak z toho můžeme určit, že prvotní byla lidmi způsobená změna krajiny - odlesnění a přeměna na zemědělskou krajinu. Následky kvůli příznivějším podmínkám a téměř žádné další globální změně krajiny v minulosti nebyly patrné, ty se projevily až dnes, kdy se globálně po celém světě překročily hranice autoregulace klimatu - jednak deforestací a jednak betonováním krajny, podpořeno neskutečně obrovskou spotřebou vody lidské civilizace - urbanizace a zemědělství. Výsledek je součtem, nebo spíš součinem těchto veličin a vidíme ho kolem sebe.
Odpovědět
Pe

Petr

14.8.2024 11:25 Reaguje na Petr
Ale dá se to tak říct - nepřší, proto tam nic neroste. Jenže to že neprší způsobili lidé svojí dlouhodobou změnou krajiny - nejen na Sicílii.
A dá se to pozorovat kdekoliv po světě - tam kde dojde k výraznému odlesnění, tam postupně dojde nejen k vysušení krajiny, ale i k poklesu srážek. A čím větší rozsah toto má, tím výraznější jsou i následky.
No a řešení je prosté - reverze. Prostě to zase otočit a začít krajnu zase zalesňovat. Přičemž platí stejný princip kvantity a kumulace.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.8.2024 11:52 Reaguje na Petr
Máte naprostou pravdu. Sicílie byla antickou obilnicí s úrodnými pasy země na sopečné půdě i rozsáhlými lesy.
Proběhla plošná deforestace, následně průmyslové agrohospodaření, z půdy se staly leda věšáky pro rostliny a nastalo intenzivní vysychání krajiny.
Stejně je tomu v Hispánii (Španělsko,Portugalsko) ,příčiny stejné, důsledky ,světe div se, také stejné.

Místo potrhlého gryndýlu se za zlomek náklad dala krajina pomalu a postupně revitalizovat.
Ale není zájem,protože se na tom nedá "vyrejžovat" jako u flotil větrníků a farem FVE.
Ty nám však vodu nevrátí a ekomagoři se pod nimi mohou leda vyfotit.
Jinak průměr srážek na Sicílii/rok 750mm, letos 300.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.8.2024 20:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ocituji: Prof. Ing. Jaroslav Šesták, DrSc, dr.h.c., fyzikální chemik, emeritní vědec Akademie věd ČR
I když už je dávno zelenou ideologií nezaslepeným lidem jasné, že za bojem proti klimatické změně se skrývá především útok na tržní ekonomiku a svobodu jedince, nikoli potřebný a uměřený racionální přístup k přírodě, co si mají počít?
Poprvé v dějinách lidstva přestal být člověk cílem politického snažení, ale stal se překážkou a problémem kýženého rozkvětu. Jeho místo zaplnily nehmatatelné entity jako udržitelnost, podnebí nebo čistá energie. Tento počin umožňuje provádět politiku směřující proti zájmům zdrcující většiny občanů.
Odpovědět

Radek Čuda

14.8.2024 16:28
Z článku je zjevné, že ta změna klimatu není ani sama o sobě úplně easy, ale taky je zjevné, že i podřezávání si větve běží na plné obrátky jdou tam tomu naproti seč jim síly stačí.

Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist