Druhově pestré lesy odolávají dopadům změny klimatu, říká expert
12.1.2019 01:15 | BRNO
(ČTK)
Na ilustračním snímku neholosečné hospodaření ve víceetážových smíšených porostech - Polsko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Duda / FSC
"Adaptovat je potřeba ještě zdravý les, pokud chceme zachovat jeho funkce. Mám pocit, že mnoho vlastníků řeší problém, až když les napadne kůrovec. Existuje ale i daleko šetrnější a efektivnější cesta. Tkví ve včasných přestavbách ohrožených smrkových a borových porostů, která si žádá těžbu ve zdravých porostech, aby jej bylo možné rozrůznit druhově, výškově i věkově," řekl Erber.
Opatřením brání přesycený trh se dřívím a zastaralý lesní zákon. "Stát by měl dočasně přistoupit ke garantovanému výkupu dříví prostřednictvím státních lesů za pevně stanovenou cenu," míní Erber.
Navíc je přemnožená spárkatá zvěř schopná nový les s vysazenými jedlemi či listnáči zničit. "Bez oplocení nelze v dnešní době vypěstovat duby, buky či jedle, což je hodně nákladné a zhoršuje finanční sílu vlastníků lesů," řekl Erber.
Jak se o les správně starat a zajistit jeho přestavbu, lze vidět u mnoha vlastníků. "Například na Vysočině jsou to lesy Kinských či Městské lesy Jihlava. Pokud bych měl říci příklad pro státní lesy, tak to jsou Bavorské státní lesy, kteří připravují svěřené lesy podle adaptační koncepce už z roku 2006," uvedl Erber.
Podotkl, že společnost i mnoho vlastníků lesů roky bagatelizovali a zpochybňovali vědecká varování o změně klimatu, která přináší oteplování a zvyšuje četnost extrémních klimatických jevů. To, že na vědecké poznatky nedala řada odborníků, potvrdil v těchto dnech v Brně na konferenci i Josef Svoboda z Lesů ČR, které na vývoj reagují až v posledních letech.
Podle Erbera už klimatická změna dohnala všechny a majitelé lesů musejí přemýšlet, co s méně kvalitním dřívím, o které dřevozpracovatelé nemají zájem, jak obnovit les, zachránit jej či adaptovat, aby z něj měli příjmy i v budoucnu.
"Mnohým se do změn dlouho nechtělo. Kvůli tomu jsou lesy zničené suchem a kůrovcem. Cena takového dříví je již lokálně pod cenou výrobní. Trh zkolaboval. Vlastníci teď musejí přemýšlet, jak majetek ufinancovat," řekl Erber. Státní správa lesů podle něj dřív nekonala, nyní se snaží situaci řešit. "Jde výhradně o ministerstvo zemědělství," uvedl Erber.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Průzkum: Přijetí novely lesního zákona podporují tři čtvrtiny lidí
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět letOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
LK
Lukáš Kašpárek
12.1.2019 11:40pravda.........
Kdyby stát i většina lesníků pracovala s lesem jinak a aktivně jej těch 30let stabilizovala, nečelili bychom nyní takové apokalypse.... nečelili bychom takovému suchu, nepřicházeli bychom o půdu, nevytvářeli bychom obrovské škody na ŽP, státním i soukromém majetku, nevytvářeli bychom další tlak na biodiverzitu, nezničili bychom trh s dřevem,... a nejhorší je, že přesně toto mnoho lidí už dávno predikovalo a jak stát, tak lesníky upozorňovalo...... teď všichni vidíme výsledek..................
Kdyby šlo o jediný problém hospodaření, který se týká ŽP, ale ono je to tak prostě u všeho...
Chronická lhostejnost a pokrytectví vládne ČR...
Odpovědět
Kdyby stát i většina lesníků pracovala s lesem jinak a aktivně jej těch 30let stabilizovala, nečelili bychom nyní takové apokalypse.... nečelili bychom takovému suchu, nepřicházeli bychom o půdu, nevytvářeli bychom obrovské škody na ŽP, státním i soukromém majetku, nevytvářeli bychom další tlak na biodiverzitu, nezničili bychom trh s dřevem,... a nejhorší je, že přesně toto mnoho lidí už dávno predikovalo a jak stát, tak lesníky upozorňovalo...... teď všichni vidíme výsledek..................
Kdyby šlo o jediný problém hospodaření, který se týká ŽP, ale ono je to tak prostě u všeho...
Chronická lhostejnost a pokrytectví vládne ČR...
MM
Milan Milan
12.1.2019 20:32Jo, jo. Není to tak dávno, co se vytvářely seznamy o zachování původních druhů, málem se káceli listnáče všeho druhu, mezi jinými šlo i o zachování smrků jako původního druhu......To jsou kotrmelce, a ještě se diletantismus a špatné hospodaření v lesích svádí na oblíbené klišé o klimatických změnách....
Odpovědět
mr
12.1.2019 22:40
To jsou teda kydy, jak ze slovníku z 50. let. Co ještě ten stát nebude platit? Tady někdo začne vyrábět parní lokomotivy a stát je od něj bude vykupovat za garantovanou cenu? Sucho je proto, že jednoduše neprší. A co naprší, tak to velmi rychle od nás odteče. Odteče to, jelikož jsme si tu střechu E. sami v minulosti odvodnili a vyspádovali a zabetonovali, zaplechovali, zastavěli atd. A proto máme sucho. A tam kde je sucho, tam jednoduše prší méně a nepravidelně nebo až vůbec neprší A JE SUCHO. A tak je to stále dokola. A proč tomu tak je? Protože to tu vedou samí "vodborníci", ty lesnické nevyjímaje ... Po přečtení těchto hloupostí jsem nabyl dojmu, že tu všechno uschne až na lesy Kinských a Jihlavy nebo se už někteří "vodborníci" úplně zbláznili.
Odpovědět
dm
david matoušek
13.1.2019 04:00 Reaguje naPravda, a dalsi "vodbornici" do tohohle prostredi jeste cpou vydru, bobra a vlka, vid.
Odpovědět
mr
13.1.2019 13:13 Reaguje na david matoušek
Nevím, o kom konkrétně píšete a silně pochybuji, že nám zase neprášíte. Ty zmíněné druhy tu byly odpradávna. Např. už kdysi jsem psal, že poměr spárkatá - vlk by měl být asi 100:1. Kdyby tomu tak bylo, neřešili by autor článku a bezbranní majitelé sežrané porosty. Jenže článek chce řešit vztah les - klima, ne vlky ...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
13.1.2019 10:30Pokud by se stát direktivně nekašlal do hospodaření se soukromým majetkem (což pro majitele lesů znamenalo do nedávna povinné vysazování smrkových monokultur), tak by osvícenější majitelé dávno druhově pestré lesy měli. Ukázka škodlivosti socialismu, i toho ekologického.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
16.1.2019 08:41 Reaguje na Jan ŠimůnekOsvícenější majitélé dávno pestré lesy mají a to nejen druhově.......
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
13.1.2019 17:15Tak se dívám, že někteří diskutéři zcela nepochopili obsah článku.
Je o tom, že by se lesy měly adaptovat na klimatickou změnu a ne o tom, že ji ovlivňují.
Faktem je, že druhově a věkově pestré lesy snáze odolávají působení abiotických i biotických činitelů.
Nevím o to, že by se smrk prosazoval na úkor listnáčů jako původní druh. Naopak se hojně vysazoval kde to šlo, třeba i v 3. vegetačním stupni (tam by měl být nanejvýš jako vtroušená dřevina na vlhčích půdách). Ve smrkových mlazinách se ale běžně vyřezávaly břízy jako plevelné dřeviny, tam kde zůstaly, je to jenom dobře.
Že by někdo direktivně přikazoval vysazovat smrk taky není pravda. Vlastník se při obnově sice musí řídit podle vyhlášky, která v některých aspektech svazující, ale dává na výběr z několika vhodných druhů (nedávno se jednalo o rozšíření o pionýrské druhy, které tam dříve nebyly).
Smrk se vysazoval a mnohde vysazuje proto, že je ekonomicky nejvýhodnější - má menší minimální hektarové počty než listnáče - stačí vysázet méně stromků, je méně náročný na ochranu proti zvěři, snáze se vychovává. Nemluvě o tom, že ještě v nedávné v minulosti byl největší zájem pilařů o jehličnatou kulatinu.
Odpovědět
Je o tom, že by se lesy měly adaptovat na klimatickou změnu a ne o tom, že ji ovlivňují.
Faktem je, že druhově a věkově pestré lesy snáze odolávají působení abiotických i biotických činitelů.
Nevím o to, že by se smrk prosazoval na úkor listnáčů jako původní druh. Naopak se hojně vysazoval kde to šlo, třeba i v 3. vegetačním stupni (tam by měl být nanejvýš jako vtroušená dřevina na vlhčích půdách). Ve smrkových mlazinách se ale běžně vyřezávaly břízy jako plevelné dřeviny, tam kde zůstaly, je to jenom dobře.
Že by někdo direktivně přikazoval vysazovat smrk taky není pravda. Vlastník se při obnově sice musí řídit podle vyhlášky, která v některých aspektech svazující, ale dává na výběr z několika vhodných druhů (nedávno se jednalo o rozšíření o pionýrské druhy, které tam dříve nebyly).
Smrk se vysazoval a mnohde vysazuje proto, že je ekonomicky nejvýhodnější - má menší minimální hektarové počty než listnáče - stačí vysázet méně stromků, je méně náročný na ochranu proti zvěři, snáze se vychovává. Nemluvě o tom, že ještě v nedávné v minulosti byl největší zájem pilařů o jehličnatou kulatinu.
MM
Milan Milan
14.1.2019 10:32 Reaguje na Jan ŠkrdlaTakže přece jen se smrk v našich lesích kde se dalo prosazoval?? Článek by neměl řešit les-klima, protože suchý rok, to ten les bezpochyby zvládne. Měl by řešit problém a dokonce v náznacích i řeší vztah les- rozhodování MŽP, MZ, dotační politika, nápady rádoby ochránců místo spolehlivých vědeckých analýz, odbornost odborných hospodářů často hraničící s diletanstvím v nakládání s lesy. Usychání především borových lesů bylo suchem jenom dokonáno, hlavní příčina je bezpochyby zanedbaná obnova, kůrovec, houbové choroby a kyselé deště. A bude li diletanství pokračovat dopadnou stejně i ostatní jehličnany, které navíc docela devastuje honba za dřevem jako dobrým vývozním artiklem. Lesy nejsou osamocený ekologický systém krajiny, na jejich prospívání má vliv hospodaření i s ostatní půdou, hladiny spodních vod, spad spalin z ovzduší(teď nemyslím zanedbatelný a půdními mikroorganismy zpracovatelný sezónní popílek z domácích komínů), ale především smrady z průmyslu, autoprovozu, z leteckého provozu, splodiny plynu, a to neidetifikovatelné co vítr přinese z okolních států.....mimochodem existuje spolehlivá statistika jaký vliv na hladinu podpovrchových a spodních vod mají dotovaná a do stovek metrů navrtávaná tepelná čerpadlamnožící se jako ježci kolem věsnic a měst???
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
14.1.2019 15:56 Reaguje na Milan MilanSuchý rok nebyl jen jeden, ale hned 5 po sobě (alespoň na Jižní Moravě), vodní deficit a stres suchem se kumuluje, proto je potřeba to řešit.
U borovic bych viděl problém spíš v zanedbané výchově a v kumulovaném stresu suchem. Kůrovec a houbové choroby pak už dokonají dílo zkázy.
S tím dřevem je to teď naopak. Cena kulatiny šla rapidně dolů a je jí tolik, že v některých případech nevyplácí vyvážet z lesa.
Odpovědět
U borovic bych viděl problém spíš v zanedbané výchově a v kumulovaném stresu suchem. Kůrovec a houbové choroby pak už dokonají dílo zkázy.
S tím dřevem je to teď naopak. Cena kulatiny šla rapidně dolů a je jí tolik, že v některých případech nevyplácí vyvážet z lesa.
LK
Lukáš Kašpárek
15.1.2019 12:31 Reaguje na Jan ŠkrdlaKéž by lesníci byli trošku prozřetelní a rozumní a nějaké dřevo v lese opravdu nechávali.. to co je často vidět (totální asanace lesa včetně stromů, ze kterých kůrovec vylétl a to i z těžko dostupných míst, nebo dokonce souší při totální devastaci okolního prostředí) je zbytečné a iracionální zlo, které dál prohlubuje problémy v lesích... jako by pořád platilo, že dřevo, které zrovna neroste do mýtního stavu je v lese nežádoucí...
Pořád slyším jak někdo říká, že je potřeba najít uplatnění pro vytěžené dřevo, že ho už nikdo nechce a tak hnije někde na skládce dřeva... někdo by ho dokonce pálil v elektrárnách....
Co takhle nechat nějaké dřevo v lese a podpořit tím jeho obnovu? Jsou sice lesníci, kteří takto přemýšlí, ale je jich minimum... Většinou jsou to jen ti co si dělají sami těžební práce...
Toto je podle mého jen další aspekt naprosté nevhodnosti tendrů a jiných forem těžby někým jiným než majitelem a zároveň naprosto neadekvátní přístup k lesu.....
Odpovědět
Pořád slyším jak někdo říká, že je potřeba najít uplatnění pro vytěžené dřevo, že ho už nikdo nechce a tak hnije někde na skládce dřeva... někdo by ho dokonce pálil v elektrárnách....
Co takhle nechat nějaké dřevo v lese a podpořit tím jeho obnovu? Jsou sice lesníci, kteří takto přemýšlí, ale je jich minimum... Většinou jsou to jen ti co si dělají sami těžební práce...
Toto je podle mého jen další aspekt naprosté nevhodnosti tendrů a jiných forem těžby někým jiným než majitelem a zároveň naprosto neadekvátní přístup k lesu.....
JS
JS
Jiří Svoboda
15.1.2019 09:29Myslím, že by druhová struktura lesa měla respektovat i očekávanou poptávku po konstrukčním/stavebním dřevě (populární OSB desky lze dělat i z měkkých listnáčů). Aby se pak za 50 let nestalo, že většina dřeva se nechá v lese k radosti ochránců přírody shnít nebo v lepším případě skončí v kamnech.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
15.1.2019 12:33 Reaguje na Jiří SvobodaCelková skladba dřevin musí být co nejvíce přirozená, aby byla stabilní a plnila všechny svoje funkce..... to průmysl se musí přizpůsobit.........
Odpovědět
15.1.2019 12:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Přesně tento způsob uvažování lesy dohnal do stavu, ve kterém jsou nyní....
Odpovědět
