https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekologicke-budovy-nejsou-vzdycky-eko.zalezi-na-emisich-predchazejicich-jejich-vzniku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekologické budovy nejsou vždycky eko. Záleží na emisích, předcházejících jejich vzniku

15.5.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podle Lloyda Altera se stavba nestane ekologickou/udržitelnou jen tím, že dosahuje perfektní provozní bilance, pokud vznikla zbytečně a z rozmaru; nahradila jinou stále plně funkční budovu; případně byla vybudována z neekologických materiálů.
Podle Lloyda Altera se stavba nestane ekologickou/udržitelnou jen tím, že dosahuje perfektní provozní bilance, pokud vznikla zbytečně a z rozmaru; nahradila jinou stále plně funkční budovu; případně byla vybudována z neekologických materiálů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Budovy a stavební průmysl jsou dohromady odpovědné za 39 % globálních emisí. Zhruba 28 % připadá na provoz budov po celou dobu jejich existence, 11 % pak na stavební proces a zapracované materiály. Obvykle se soustředíme na ty první. Proč bychom měli pozornost věnovat těm, které jsou spjaty se stavbou? O tom píše TreeHugger.
 

„Protože pak bychom spoustu věcí dělali jinak, anebo je nedělali vůbec,“ píše Lloyd Alter, který v uhlíku vázaném ve stavbách (embodied carbon) přikládá zásadní váhu. Tak moc, že by nejraději celý zažitý koncept vázaného uhlíku přejmenoval na UCE (Upfront Carbon Emissions), tedy emise předcházející vzniku. Například staveb.

Jak to? „Pokud opravdu chceme snížit globální emise do roku 2030 o 45 %, možná bychom měli přestat stavět budovy, které koneckonců možná ani nepotřebujeme,“ tvrdí. Pro příklad nejde daleko, stačí se prý podívat na londýnskou Burry Street, které měl vévodit 305 metrů vysoký Tulip, tulipán. Architektonicky úchvatná stavba o osmi užitných patrech, kombinující v sobě vyhlídkovou plošinu, restaurace a přednáškový sál.

Ona možná není úplně zapotřebí

Přijít měla až na 700 milionů liber, což se starostovi Londýna možná zdálo až příliš, za novou dominantu oblohy nad městem. Projekt byl nakonec v červenci 2019 zrušen, a to navzdory příslibu nejmodernější a energeticky nejefektivnějšímu pojetí projektu i minimální zastavěné ploše. Naštěstí. Oficiálně proto, že by objekt narušil panorama Toweru, ale nejspíš taky proto, že o restaurace, přednáškové sály a vyhlídkové plošiny Londýn zase takovou nouzi nemá.

Stavba by se totiž stala jen přehlídkou marnivosti a demonstrací toho, že spoustu objektů stavíme jen proto, že můžeme. A ne že by byly nutně zapotřebí. Zátěž takové líbivé stavby, vyčíslená v emisích předcházejících jejímu vzniku, by prostě byla enormní a ve své podstatě zbytečná.

Závislost na betonu a podzemních rourách

„Když započítáte ty emise předcházející vzniku stavby, možná byste pak nechtěli všechno pohřbívat do betonových rour,“ pokračuje Alter. Na mysli má konkrétně projekt metra, rozšiřující se do předměstí v Torontu. Místo nadzemky se sedmi zastávkami (a obslužností 47 000 lidí za cenu 1,8 miliardy dolarů) tu radnice vsadila na podzemní trať. S třemi zastávkami, obslužností 24 000 a s náklady přes 2,8 miliardy. „Někde dávají podzemní stavby, vyložené betonovým korpusem, absolutní smysl. Ale tohle je doslova jen tunel na beton.“ S třemi metráky emisí CO2 na každý kubík betonu se to tak opravdu jeví. „Někdy mi přijde, že projekty metra nejhlasitěji podporují lidé, kteří jím nikdy neplánují i jezdit. A jen doufají, že se tak pročistí ulice pro jejich auta.“ A dál?

Ekologická stavba? Tak to zkusíme znovu!

„Možná by se vyplatilo nebourat perfektně fungující stojící budovy,“ říká Alter. Třeba centrálu společnosti JP Morgan Chase v New Yorku. Ta existovala od kolaudace k demolici 7 let (mimochodem, dosáhla platinového hodnocení LEED, tedy nejvyššího stupně certifikace ekologické stavitelství) a k zemi šla proto, aby na jejím místě mohla vzniknout nová, lepší a vyšší budova. „Bavíme se tu ale o demolici a následné stavbě, která přinesla do ovzduší kolem 64 000 tun emisí CO2, naprosto zbytečně. Její autoři i provozovatelé se přitom zaštiťují nejvyšším environmentálním standardem a tvrdí, že jejich byznys hraje zásadní roli v ochraně životního prostředí.“ Znovu postavená budova pochopitelně opět aspiruje na nejvyšší příčky udržitelnosti. „Protože nás zajímají více emise spojené s jejím provozem, než ty, které předcházely jejímu vzniku.“

Dřevo? Určitě, ale ne mrakodrapy

„Kdyby nás skutečně trápili emise a snaha o omezení jejich vzniku, stavili bychom všude, kde je to aspoň trochu možné, místo oceli a betonu ze dřeva,“ říká Alter. „Ale netlačili bychom se zbytečně do rekordů, protože dřevo jako stavební materiál funguje nejlépe ve středních hustotách a výškách.“ Mrakodrapy z CLT hranolů a panelů totiž nejsou zrovna eko. Problematická je také otázka izolace budov. Dokud totiž budou izolační materiály, pěny a fólie z plastů a produktů petrochemického průmyslu, valný rozdíl na emisích to neudělá. Typický starší rodinný dům z Ontaria, podle stávajících stavebních vyhlášek, v sobě váže 84,8 tun CO2. Pokud ale přistoupíme na moderní trend izolace, bude bilance uhlíku takového domu v roce 2050 dosahovat 118,8 tun. Právě díky uhlíku daném vznikem izolace. Snaha o energetickou efektivitu a zateplení budov není špatná, chybné je ale ignorovat užitý materiál.

Podle Lloyda Altera se stavba nestane ekologickou/udržitelnou jen tím, že dosahuje perfektní provozní bilance, pokud vznikla zbytečně a z rozmaru; nahradila jinou stále plně funkční budovu; případně byla vybudována z neekologických materiálů. „Tomu všemu by se dalo předejít tím, že bychom věnovali větší pozornost emisím, které předchází vzniku staveb a ne jen konečným hodnocením.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

15.5.2020 09:14
Je to přesně tak. Každé opatření na ušetření emisí CO2 má své vlastní emise CO2 a je potřeba o tom uvažovat a ne všechno prvoplánově prosazovat :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2020 08:41 Reaguje na
Já mám pocit, že to nikdo nějak neprosazuje. Tahle stavební mánie, která produkuje tisíce zbytečných staveb, vzniká samovolně s bohatnoucí společností, která neví co s prachama.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2020 09:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen blábol. Kdyby nebyly povinné normy z Brusele, polovina nebo 9/10 lidí by bydleli v domcích podobných papundeklovým domkům v USA postavených za polovinum čtvrtinu ceny dnešních energeticky neutrálních domů.
Odpovědět
ig

16.5.2020 09:04 Reaguje na Radim Polášek
Je to tak. Stát nutí lidi hned celými balíky předpisů vynakládat na stavbu rodinných domků násobně větší částky než je nezbytně nutné a pak to dopadá tak, že lidé mají problém sehnat bydlení.
Odpovědět
ig

16.5.2020 09:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Zde mám na mysli například energetickou náročnost budovy vymáhanou zákonem, zákaz výroby nekondenzačních plynových kotlů a podobně.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

15.5.2020 13:30
Obvykle se zapomíná na to, že roli nehraje jen spotřeba samotné budovy, ale i to, kde stojí. Pokud z pasivního rodinného domu (a klidně postaveného s malou zabudovanou energií) někdo dojíždí každý den 40 kilometrů do práce autem (a může to být i úsporný hybrid), tak spotřebuje víc energie (= vypustí více CO2), než kdyby bydlel v domě sice neúsporném, ale do práce chodil pěšky nebo jezdil dvě stanice tramvají.

Jinak těch 40 kilometrů i pasivní (možná jen nízkoenergetický) dům jsou reálný příklad (možná je to o pár kiláků víc a auto není hybrid).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2020 08:46 Reaguje na Tomas Peltan
Problém je v tom, že dům je věc na celý život, kdežto práce nikoliv. Stěhování za prací je taky fenomén ne úplně ekologický a hlavně to dost lidem nevyhovuje. Ale k ekologickému domu patří střešní fve a nabíjet elauto na ježdění 40 km denně do práce je přece jen daleko snesitelnější, než fedrovat uhlí do kamen a jezdit dýzlákem.
Odpovědět
ig

16.5.2020 09:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Já jezdím dýzlákem (5.0 tdi) a nepřijde mi to nesnesitelné :-)
Uhlí samozřejmě ne, v tomto bodě jsem příznivec plynu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2020 09:56 Reaguje na
Ono to je takhle, uhlí nebyl problém, dokud se v baráku uhlím pouze vařilo na kuchyňském sporáku a když byla moc zima, zapálil se oheň v dalším malém pecku v pokoji. Protože mimo skutečně silných mrazů lidi šetřili a obvykle víc než půl kyblíku, kyblík uhlí nespotřebovali, takže moc emisí z toho nebylo.
Ale jak si lidi dali do baráků hromadně kotle ústředního topení na uhlí, už automaticky od toho září po duben topili na těch 24 st C ve všech vytápěných místnostech a spotřebovali několikrát víc, tak to už problém s čistým ovzduším byl.
A korunováno to bylo uhelnými kaly. Lidi si v novostavbách dělali komíny o průřezu tak 50x50 centimetrů a připojovali kotle se spalovacím prostorem 100 - 150 litrů. Na zimu si nechali přivézt dvě tatrovky, 30 - 40 tun uhelných kalů a v topném období fedrovali do kotle uhelné kaly po stavebních kolečkách. Denně ráno a večer po nejméně jednom kolečku uhelných kalů, 100 - 150 kilo kalů. Ono to hořelo tím stylem, že ty kaly tam doutnaly a spousta hořlavin šla komínem pryč do ovzduší. Ale nemuselo se přikládat co 2 - 4 hodiny jako u uhlí, ale jen jednou, dvakrát denně. A denně potom 1 - 2 stavební kolečka popela vyváželi ven. To byla obrovská prasárna na ovzduší.
Odpovědět
ig

16.5.2020 10:14 Reaguje na Radim Polášek
Pamatuju a bylo to dost hrozné. Situace se od té doby podstatně zlepšila, lidé obecně zbohatli a mohou si dovolit elektřinu, plyn nebo aspoň ten olej. A tak to má být, bohatstvím k ekologii :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2020 20:35 Reaguje na
Souhlas.
Jenže zelení chtějí na ekologii jít opačně, přes chudobu lidí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2020 08:58
Ekologická, energeticky neutrální nebo udržitelná budova je vždy jen relativní pojem. Záleží pouze na tom, od jaké hranice emisí a ovlivnění okolí tu budovu posuzujeme.
Stoprocentně ekologický, energeticky neutrální a udržitelný je pouze prázdný prostor s jakž takž původní přírodou. Okamžikem, kdy se tam prvně kopne do země, aby tam vznikla budova, kde by lidi mohli bydlet, pracovat nebo se tam bavit, vzniká ekologická stopa a vzniká neekologická spotřeba surovin, energií a obecně ovlivnění životního prostředí na tom místě.
Lidská společnost má tedy na vybranou. Buď nepoškozovat a nežádoucím způsobem neměnit životní prostředí, v tom případě ale musí lidská společnost dobrovolně odejít do historie. Anebo žít, prosperovat a rozvíjet se (udržovat se uměle na stále stejné úrovni je pouze dobrovolný odchod, jen prodlužovaný), potom vždy bude životní prostředí nějakým nezanedbatelným způsobem měnit, ovlivňovat i znečišťovat. Prostě ho posouvat stále dál a dál od původního stavu, v jakém bylo v okamžiku, kdy si lidé začali uvědomovat, že nějaké životní prostředí tady je,.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

22.5.2020 13:37
My ty emise CO2 snížíme ani kdyby na chleba nebylo. Jde vidět, že ještě někteří lidé mají rozum. Ono je se třeba na věci dívat z trošku většího nadhledu. To, že dům je nízko energetický či pasivní ještě automaticky neznamená, že je přínosem pro životní prostředí.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist