Ekologické organizace kritizují způsob a vznik vyhlídky na Králickém Sněžníku Aktualizováno
Podle nich zřejmě nebyla dodržena pravidla pro umisťování takových staveb do chráněné oblasti přírody. Odpovědnost za to přičítají ministerstvu pro místní rozvoj, které nezajistilo dostatečnou ochranu území, a ministerstvu životního prostředí, jež netrvalo na mezistátním procesu posuzování záměru.
"Ze tří stanovených podmínek polská strana jednu neakceptovala a dvě zbývající jsou spíše kosmetického charakteru. K záměru výstavby rozhledny byla v roce 2013 v Polsku zpracována analýza možných vlivů na předměty ochrany Natura 2000, ta ovšem zcela nedůvěryhodně vyhodnotila a podcenila předpokládaný vývoj návštěvnosti a související dopady tak, aby závěr analýzy výstavbu umožnil," uvedly ekologické organizace. Správa CHKO Jeseníky, pod niž oblast Králického Sněžníku spadá, vydala v lednu 2014 stanovisko, ve kterém si vymínila, že přeprava stavebního materiálu bude zajišťována vrtulníkem bez nutnosti přistávání.
Ministerstvo životního prostředí ve vyjádření pro ČTK uvedlo, že v září 2013 ho polská strana informovala o ukončení procesu EIA v mezistátním kontextu. Důvodem byla změna záměru ze strany oznamovatele, kdy upravený záměr představoval již pouze výstavbu jednoduché rozhledny, ochranného zábradlí podél hranic pozemku, na kterém bude umístěna rozhledna, a ohrazení turistické stezky, a to bez vybudování další budovy, bez doprovodné infrastruktury, telekomunikačního kanálu a bez sociálního zařízení a servisního zázemí. "Ministerstvo proto muselo akceptovat ukončení mezistátního procesu EIA, přesto však požadovalo, aby polská strana zohlednila v rámci realizace záměru tři podmínky stanovené Správou CHKO Jeseníky," uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení.
Ministerstvo bylo rovněž informováno, že se na rozhlednu vztahovalo polské zvláštní řízení kvůli posouzení vlivů na území Natura 2000. Na základě podnětů veřejnosti se obrátilo letos v červnu na polskou stranu s dotazem, zda došlo k nějaké změně záměru oproti poslední verzi. Podle informací polské strany se nic takového nestalo, záměr nevyžaduje proces EIA ani podle české a polské legislativy, proto je platné i polské stavební povolení včetně podmínek stanovených českou stranou. Kdyby se tak stalo, ministerstvo by požadovalo po polské straně provedení nového mezistátního procesu EIA. "V případě zjištění porušení platných evropských právních předpisů požádá ministerstvo o pomoc rovněž Evropskou komisi," uvedla Pospíšilová.
V oblasti Králického Sněžíku se v posledních letech výrazně zvýšil turistický ruch. V Dolní Moravě vybudovala společnost Sněžník velký skiareál, jehož součástí je i Stezka v oblacích s roční návštěvností kolem 180 000 lidí, podobný areál roste také v blízkých Hynčicích pod Sušinou na Šumpersku.
Původní vyhlídková věž na Králickém Sněžníku byla zbourána v roce 1973. Nyní se staví nová, více než 30 metrů vysoká. Konstrukce má být tvořena ve spodní části betonem s kamenným obložením, vršek věže bude z velké části prosklený. Ekologické organizace tvrdí, že přestože jde o evropsky mimořádné území, neuskutečnila se žádná veřejná diskuse k tématu a vše se odehrálo za zavřenými dveřmi a od stolu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Jirka Černý
14.9.2020 20:09 Reaguje naJan Šimůnek
15.9.2020 07:03 Reaguje na Jirka ČernýPetr Eliáš
15.9.2020 10:14 Reaguje na Jirka ČernýJan Šimůnek
15.9.2020 20:05 Reaguje na Petr EliášSvatá Prostoto
16.9.2020 12:22 Reaguje na Jan ŠimůnekRadek Ocelák
24.9.2020 11:28 Reaguje na Jan ŠimůnekSvatá Prostoto
14.9.2020 20:36 Reaguje naPavel Hanzl
14.9.2020 20:06To je zase další stavba, navíc v CHKO úplně zbytečná, jen vyhozené peníze a poškození už tak málo zbývající přírody. Prostě jen arogance. Člověk by si myslel, že se to v dnešní době začne aspoň trochu obracet, ale ne. Ale ona nám to příroda dá pořádně sežrat a dlouho to trvat nebude.
Svatá Prostoto
14.9.2020 20:34 Reaguje na Pavel HanzlAle než to podají, tak to pšonkové dostaví a bude. Nás mají na háku úplně a EU s nimi řeší vážnější věci ... a jak jí to jde víme všichni.
Sněžník vem čert ... omlouvám se, ale je to tak ... ale Turow bude zajímavý. Ale mám pocit, že to dopadne jak ta rozhledna. Je jich 40 mega, mají strategickou polohu jak málokdo a umí to hrát tvrdě a do těla.
Jan Šimůnek
15.9.2020 07:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
15.9.2020 12:48 Reaguje na Jan ŠimůnekPROČ?
Je to na něco potřeba? Kdo to platí?
Jan Šimůnek
15.9.2020 20:06 Reaguje na Pavel HanzlRadek Ocelák
24.9.2020 11:29 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
14.9.2020 21:44Paradoxně placeným z evropské kasy prostřednictvím MMR ČR.
Za základ podvodu lze označit zfalšovanou zprávu EIA, kterou vypracoval úplatný polský podnikatel na základě zadání investora města Stronie Śląskie.
Pokud nevěříte, přesvědčte se sami, přečtěte si pouze jedinou kapitolu zprávy , která řeší ekologickou stabilitu území s ohledem na počet návštěvníků.
zde : https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDAzNE1fdnl0YWhEb2t1bWVudGFjZURPQ18yODg1Njc4ODg5OTQ3MTIwMDgyLnBkZg/MZP034M_vytahDokumentace.pdf
Komu se číst nechce, ve zkratce :
Aby podvodník dosáhl toho, že záměr výstavby nenaruší ekostabilitu území = limita počet osob/rok prohlásil, že vrchol navštěvují pouze polští turisté, kteří předtím přespali na dvou turistických ubytovnách po K.S. na polské straně.
Což je kravina non plus ultra, běžně lze vrcholu dosáhnout jak z CZ tak PL obyčejným výstupem aniž byste někde museli přespat a podíl turistů CZ-PL je asi 1:1.
Jinými slovy ,nocležníci z PL tvoří zanedbatelný zlomek z celkového počtu.
Tak mohl autor EIA (firma Fulica, ul. Szkocka 23, Wroclaw) prohlásit, že
počet návštěvníků se zvýší max. o 10-15 % a to je hluboko pod limitem ekologické stability území.
V celé kapitolce nenajdete ani jediné číslo, ani kolik bylo ubytovaných, ani kolik jich vlastně došlo na vrchol a kolik se jich očekává po výstavbě rozhledny.
Teď trochu reality :
Podle tvrdých dat AOPK ČR, elektronický monitoring , se na vrchol dostalo
za rok
2016................49 tis.
2017................43
2018................49
2019................48
Dobrou otázkou je , co bude po případné výstavbě rozhledny.
Osobně jsem přesvědčený, na základě údajů z jiných rozhleden, že návštěvnost stoupne 3-5 x více.
Tedy 150 - 220 tis. návštěvníků /rok . A tenhle počet leží vysoce nad přípustnou eko-stabilitou území. Na rozhledně nemají být ani WC, ani odpadové hospodářství ani občerstvení.
Pokud se blíže podíváte na měsíční návštěvnost,max. je soustředěno do tří měsíců červen-červenec-srpen , bohužel doba vyhrazená pro krátké horské léto, kdy by bylo žádoucí nerušit chráněnou faunu a neničit flóru.
Celá kauza je ukázkovým případem selhání orgánů ochrany přírody PL i CZ, absolutním nezájmem k ochraně evropského přírodního dědictví.
Důsledkem bude nevratné poškození výjimečného a vzácného přírodního horského komplexu v důsledku obyčejné lidské chamtivosti po materiálních statcích a krátkodobém skupinovém prospěchu.
Jiří Daneš
15.9.2020 06:22 Reaguje na Miroslav VinklerTaková už je zřejmě doba.
Pavel Hanzl
15.9.2020 12:54 Reaguje na Miroslav VinklerVýstup na Kraličák není úplně zadamo a kvůli rozhledně se tam nikdo další trmácet nebude.
Ti kteří tam rádi chodí možná kvůli ní tam už ani nepůjdou a nikdo nový nepřibyde.
Netvoří vůbec žádnou přidanou hodnotu, z vrcholu na té kopě kamení je vidět to samé, jako z rozhledny.
Svatá Prostoto
15.9.2020 13:46 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
15.9.2020 07:08Miroslav Vinkler
15.9.2020 08:23 Reaguje na Jan ŠimůnekVětšina případů se týká starých členských států EU, kde skutečně dostaly přes ruce za porušení pravidel na ochranu ŽP.
Petr Eliáš
15.9.2020 10:13 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
15.9.2020 11:41 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
15.9.2020 12:15 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
15.9.2020 12:37 Reaguje na Petr EliášJako osoba pro diskuzi jste právě byl vyloučen .
Vaše "příspěvky" budou trvale mimo dosah mé pozornosti.
Petr Eliáš
15.9.2020 12:58 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
15.9.2020 20:10 Reaguje na Petr EliášMy jich máme v přepočtu na velikost území cca pětinásobek a většina je strategicky rozmístěna tak, aby vadila při rozvoji zemědělství, průmyslu i služeb (hlavně turismu).