https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekologicke-organizace-kritizuji-zpusob-a-vznik-vyhlidky-na-kralickem-snezniku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekologické organizace kritizují způsob a vznik vyhlídky na Králickém Sněžníku Aktualizováno

14.9.2020 20:23 | KRÁLÍKY (ČTK)
V oblasti Králického Sněžíku se v posledních letech výrazně zvýšil turistický ruch. V Dolní Moravě vybudovala společnost Sněžník velký skiareál, jehož součástí je i Stezka v oblacích s roční návštěvností kolem 180 000 lidí, podobný areál roste také v blízkých Hynčicích pod Sušinou na Šumpersku.
V oblasti Králického Sněžíku se v posledních letech výrazně zvýšil turistický ruch. V Dolní Moravě vybudovala společnost Sněžník velký skiareál, jehož součástí je i Stezka v oblacích s roční návštěvností kolem 180 000 lidí, podobný areál roste také v blízkých Hynčicích pod Sušinou na Šumpersku.
Foto | Marek Stránský / Wikimedia Commons
Několik ekologických organizací upozornilo na nevhodný postup při výstavbě rozhledny na Králickém Sněžníku. Na polské straně vrcholu u hranice České republiky se pohybuje bagr a nakladač a provádějí se výkopové práce pro základy objektu. Podle ochránců přírody to nevratně poškodí evropsky mimořádnou přírodní partii, kvůli rozhledně také výrazně přibude turistů na vrcholu hory, což bude mít negativní dopady na unikátní ekosystém alpínského bezlesí. Zvažují proto podání stížnosti k Evropské komisi, uvedly ve společné tiskové zprávě Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a Společnost přátel Jeseníků.
 

Podle nich zřejmě nebyla dodržena pravidla pro umisťování takových staveb do chráněné oblasti přírody. Odpovědnost za to přičítají ministerstvu pro místní rozvoj, které nezajistilo dostatečnou ochranu území, a ministerstvu životního prostředí, jež netrvalo na mezistátním procesu posuzování záměru.

"Ze tří stanovených podmínek polská strana jednu neakceptovala a dvě zbývající jsou spíše kosmetického charakteru. K záměru výstavby rozhledny byla v roce 2013 v Polsku zpracována analýza možných vlivů na předměty ochrany Natura 2000, ta ovšem zcela nedůvěryhodně vyhodnotila a podcenila předpokládaný vývoj návštěvnosti a související dopady tak, aby závěr analýzy výstavbu umožnil," uvedly ekologické organizace. Správa CHKO Jeseníky, pod niž oblast Králického Sněžníku spadá, vydala v lednu 2014 stanovisko, ve kterém si vymínila, že přeprava stavebního materiálu bude zajišťována vrtulníkem bez nutnosti přistávání.

Ministerstvo životního prostředí ve vyjádření pro ČTK uvedlo, že v září 2013 ho polská strana informovala o ukončení procesu EIA v mezistátním kontextu. Důvodem byla změna záměru ze strany oznamovatele, kdy upravený záměr představoval již pouze výstavbu jednoduché rozhledny, ochranného zábradlí podél hranic pozemku, na kterém bude umístěna rozhledna, a ohrazení turistické stezky, a to bez vybudování další budovy, bez doprovodné infrastruktury, telekomunikačního kanálu a bez sociálního zařízení a servisního zázemí. "Ministerstvo proto muselo akceptovat ukončení mezistátního procesu EIA, přesto však požadovalo, aby polská strana zohlednila v rámci realizace záměru tři podmínky stanovené Správou CHKO Jeseníky," uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení.

Ministerstvo bylo rovněž informováno, že se na rozhlednu vztahovalo polské zvláštní řízení kvůli posouzení vlivů na území Natura 2000. Na základě podnětů veřejnosti se obrátilo letos v červnu na polskou stranu s dotazem, zda došlo k nějaké změně záměru oproti poslední verzi. Podle informací polské strany se nic takového nestalo, záměr nevyžaduje proces EIA ani podle české a polské legislativy, proto je platné i polské stavební povolení včetně podmínek stanovených českou stranou. Kdyby se tak stalo, ministerstvo by požadovalo po polské straně provedení nového mezistátního procesu EIA. "V případě zjištění porušení platných evropských právních předpisů požádá ministerstvo o pomoc rovněž Evropskou komisi," uvedla Pospíšilová.

V oblasti Králického Sněžíku se v posledních letech výrazně zvýšil turistický ruch. V Dolní Moravě vybudovala společnost Sněžník velký skiareál, jehož součástí je i Stezka v oblacích s roční návštěvností kolem 180 000 lidí, podobný areál roste také v blízkých Hynčicích pod Sušinou na Šumpersku.

Původní vyhlídková věž na Králickém Sněžníku byla zbourána v roce 1973. Nyní se staví nová, více než 30 metrů vysoká. Konstrukce má být tvořena ve spodní části betonem s kamenným obložením, vršek věže bude z velké části prosklený. Ekologické organizace tvrdí, že přestože jde o evropsky mimořádné území, neuskutečnila se žádná veřejná diskuse k tématu a vše se odehrálo za zavřenými dveřmi a od stolu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

14.9.2020 19:56
Stavět se může jen to co my chceme, ostatní názory a záměry jsou nepřípustné. Hnutí duha a spol.
Odpovědět

Jirka Černý

14.9.2020 20:09 Reaguje na
Tady jde spíš o ublížené ego že tyhle echt nejvíc "odborníky" nikdo nepustil ke slovu. Zajímavé jak se původně jistě dobrá myšlenka kterou Hnutí Duha byla, dokáže přerodit ve vše kritizující, zapšklou a buzerující organizaci která sebe sama vidí jako jedinou nositelku toho pravého ekonáboženství.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 07:03 Reaguje na Jirka Černý
Tyhle organizace přitahují určitý typ lidí, a ten je přeměňuje podle obrazu svého.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 07:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Tedy, to samé se stalo třeba inkvizici.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.9.2020 10:14 Reaguje na Jirka Černý
Žádný argument, žádný důkaz .. jen emoce. Jste pašáci chlapci. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 20:05 Reaguje na Petr Eliáš
Rozhledna tam celá desetiletí stála, a žádná ekology popisovaná katastrofa se nekonala. Není tedy nejmenší důvod se kvůli jejímu obnovení (tedy návratu k původnímu stavu) vzrušovat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.9.2020 12:22 Reaguje na Jan Šimůnek
A věřil byste tomu, že se od začátku těch sedmdesátek i ledacos změnilo:-)))?
Odpovědět
RO

Radek Ocelák

24.9.2020 11:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, tehdy se tam totiž muselo pěšky a to s sebou nese určitou pokoru. Pokud si tam vyjede každý pitomec na elektrokole nebo si udělá vycházku z chlastačky na blízké chatě, jsme úplně jinde.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.9.2020 20:36 Reaguje na
No, tam zrovna by se nemělo stavět nic, a v tom se dá pro jednou s Duhou souhlasit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 20:06
Otázkou je, jestli je důležité mít na Kraličáku rozhlednu. Z jeho vrcholu je vidět úplně všude a to stejné, jak z té rozhledny.
To je zase další stavba, navíc v CHKO úplně zbytečná, jen vyhozené peníze a poškození už tak málo zbývající přírody. Prostě jen arogance. Člověk by si myslel, že se to v dnešní době začne aspoň trochu obracet, ale ne. Ale ona nám to příroda dá pořádně sežrat a dlouho to trvat nebude.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.9.2020 20:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte pravdu. Zcela. A myslím to vážně.

Ale než to podají, tak to pšonkové dostaví a bude. Nás mají na háku úplně a EU s nimi řeší vážnější věci ... a jak jí to jde víme všichni.

Sněžník vem čert ... omlouvám se, ale je to tak ... ale Turow bude zajímavý. Ale mám pocit, že to dopadne jak ta rozhledna. Je jich 40 mega, mají strategickou polohu jak málokdo a umí to hrát tvrdě a do těla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 07:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistě, lidi mají sedět doma a nešlapat duhatcům po kytičkách a trávě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2020 12:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Člověče nešťastná, co zase blábolíte? Vůbec nic nemám proti lidem, ktří jdou pěšky na Kraličák (několikrát jsem tam i vytlačil kolo), nikdo vás nenutí sedět doma. Jenom mi vadí, když tam arogantní turističtí byznysmeni (samozřejmě za giga dotace) jezdí s bagrem a staví tam silnici pro dýmající dýzly!
PROČ?
Je to na něco potřeba? Kdo to platí?
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 20:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Trochu demagogie: A proč by se tam nemohl jet podívat třeba vozíčkář?
Odpovědět
RO

Radek Ocelák

24.9.2020 11:29 Reaguje na Jan Šimůnek
a eskalátory, aby mohli i špatně chodící. A vybetonovat ty alpínské trávníky, zas pomůže alergikům.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.9.2020 21:44
Výstavba rozhledny je od začátku do konce jedním velkým podvodem, který bezpečně povede k destrukci území NATURA 2000 na němž se rozkládá.
Paradoxně placeným z evropské kasy prostřednictvím MMR ČR.

Za základ podvodu lze označit zfalšovanou zprávu EIA, kterou vypracoval úplatný polský podnikatel na základě zadání investora města Stronie Śląskie.

Pokud nevěříte, přesvědčte se sami, přečtěte si pouze jedinou kapitolu zprávy , která řeší ekologickou stabilitu území s ohledem na počet návštěvníků.
zde : https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDAzNE1fdnl0YWhEb2t1bWVudGFjZURPQ18yODg1Njc4ODg5OTQ3MTIwMDgyLnBkZg/MZP034M_vytahDokumentace.pdf

Komu se číst nechce, ve zkratce :

Aby podvodník dosáhl toho, že záměr výstavby nenaruší ekostabilitu území = limita počet osob/rok prohlásil, že vrchol navštěvují pouze polští turisté, kteří předtím přespali na dvou turistických ubytovnách po K.S. na polské straně.
Což je kravina non plus ultra, běžně lze vrcholu dosáhnout jak z CZ tak PL obyčejným výstupem aniž byste někde museli přespat a podíl turistů CZ-PL je asi 1:1.
Jinými slovy ,nocležníci z PL tvoří zanedbatelný zlomek z celkového počtu.
Tak mohl autor EIA (firma Fulica, ul. Szkocka 23, Wroclaw) prohlásit, že
počet návštěvníků se zvýší max. o 10-15 % a to je hluboko pod limitem ekologické stability území.
V celé kapitolce nenajdete ani jediné číslo, ani kolik bylo ubytovaných, ani kolik jich vlastně došlo na vrchol a kolik se jich očekává po výstavbě rozhledny.

Teď trochu reality :
Podle tvrdých dat AOPK ČR, elektronický monitoring , se na vrchol dostalo
za rok

2016................49 tis.
2017................43
2018................49
2019................48

Dobrou otázkou je , co bude po případné výstavbě rozhledny.

Osobně jsem přesvědčený, na základě údajů z jiných rozhleden, že návštěvnost stoupne 3-5 x více.

Tedy 150 - 220 tis. návštěvníků /rok . A tenhle počet leží vysoce nad přípustnou eko-stabilitou území. Na rozhledně nemají být ani WC, ani odpadové hospodářství ani občerstvení.
Pokud se blíže podíváte na měsíční návštěvnost,max. je soustředěno do tří měsíců červen-červenec-srpen , bohužel doba vyhrazená pro krátké horské léto, kdy by bylo žádoucí nerušit chráněnou faunu a neničit flóru.

Celá kauza je ukázkovým případem selhání orgánů ochrany přírody PL i CZ, absolutním nezájmem k ochraně evropského přírodního dědictví.
Důsledkem bude nevratné poškození výjimečného a vzácného přírodního horského komplexu v důsledku obyčejné lidské chamtivosti po materiálních statcích a krátkodobém skupinovém prospěchu.

Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.9.2020 06:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel, celé současné konání společnosti a české zvláště, je založeno na "lidské chamtivosti po materiálních statcích a krátkodobém skupinovém prospěchu".
Taková už je zřejmě doba.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2020 12:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Naprosto souhlasím, jen si myslím, že návštěvnost by stoupla pouze v případě, že se tam dá dostat nějakým vozidlem.
Výstup na Kraličák není úplně zadamo a kvůli rozhledně se tam nikdo další trmácet nebude.
Ti kteří tam rádi chodí možná kvůli ní tam už ani nepůjdou a nikdo nový nepřibyde.
Netvoří vůbec žádnou přidanou hodnotu, z vrcholu na té kopě kamení je vidět to samé, jako z rozhledny.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.9.2020 13:46 Reaguje na Pavel Hanzl
No, sice by bylo fajn, kdyby se vám to vyplnilo, ale obávám se, že tomu tak nebude a turistů tam rozhodně přibude. Pěších a pravděpodobně i cyklo ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 07:08
Natura 2000 je habaďůra EU, zaměřená proti nově přijímaným státům, aby co nejvíce poškodila jejich ekonomiku a hlavně turismus, aby nemohly konkurovat zemím starým. O žádnou ochranu přírody se tady nejedná, ta se maximálně v některých případech objeví jako vedlejší efekt (tak jako třeba stav přírody v bývalých vojenských prostorech)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.9.2020 08:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Chybná úvaha. Stačí se podívat na rozhodovací praxi Evropského soudního dvora ve věci NATURA 2000.
Většina případů se týká starých členských států EU, kde skutečně dostaly přes ruce za porušení pravidel na ochranu ŽP.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.9.2020 10:13 Reaguje na Jan Šimůnek
No, opět krásně předvádíte že o EU a jejím fungování víte prd...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.9.2020 11:41 Reaguje na Petr Eliáš
Už to zase na vás přišlo ? Kupte se medvídka mývala.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.9.2020 12:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na co narážíte? Že upozorňuji na neznalost některých diskutujících? :-)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.9.2020 12:37 Reaguje na Petr Eliáš
S ohledem na vaše nevhodné vystupování jste po předchozím upozornění /žlutá karta/ právě obdržel černý puntík. Pokud máte psychické problémy obracejte se na jiné webové stránky.
Jako osoba pro diskuzi jste právě byl vyloučen .
Vaše "příspěvky" budou trvale mimo dosah mé pozornosti.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.9.2020 12:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Uff, už jsem se lekl, že mám černý puntík na diskuzi na celém Ekolistu. Ale když je to jen na diskuzi s Váma, tak to snad nějak překousnu. :-) Mimochodem, píšete krásně teatrální ,,příspěvky,,. :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 20:10 Reaguje na Petr Eliáš
Německo má 9 Natur pevninných a jednu mořskou (která se s našimi asi nedí srovnávat). Prakticky vše tam, kde užř nějaké rezervace byly, a většina v území téměř neosídleném. Navíc 5 z těch devíti nacpali do bývalé NDR, protože tam žijí podřadní osis a někteří mají dokonce slovanský původ (a tudíž jsou tuplem podřadní).

My jich máme v přepočtu na velikost území cca pětinásobek a většina je strategicky rozmístěna tak, aby vadila při rozvoji zemědělství, průmyslu i služeb (hlavně turismu).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist