Ekologické roganizace či obce mají výhrady k novele zákona o podpoře OZE

Starostové, ekologické organizace a podnikatelé mají připomínky k návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie a Národnímu integrovanému plánu. Novela podle nich například nepřináší přímé garance finanční podpory pro komunitní projekty, plán je zase nedostatečně ambiciózní z hlediska výroby čisté energie. Včera to uvedly Komora obnovitelných zdrojů energie (KOZE) a Hnutí Duha.

Novela podle nich definuje nová schémata podpory pro obnovitelné zdroje energie a je klíčová pro nastartování tzv. čisté energetiky. Rozvoj obnovitelných zdrojů by však mohl narazit, neboť v návrhu není přímo garantována podpora pro komunitní projekty. Přitom právě obce a komunity mohou podle KOZE a Hnutí Duha zrychlit tempo nových instalací. V zahraničí je taková garance obvyklá a je též součástí nové evropské Směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů, tvrdí organizace.

Kritikům dál vadí, že přímo v zákoně není garantována finanční podpora pro obnovitelné zdroje. Předpokládá mechanismus nařízení vlády, jež bude pravděpodobně jen na tři roky dopředu potvrzovat rozsah podpořených projektů. Pro zájemce o provozování obnovitelných zdrojů to podle kritiků bude znamenat horší předvídatelnost, nejistotu či riziko nevypsání podpory.

"Když před deseti lety Rusko v zimě omezilo dodávky zemního plynu, tak byly energeticky soběstačné Kněžice asi nejpopulárnější českou vesnicí. Již tehdy bylo jasné, že naše kombinace bioplynové stanice a kotelny na biomasu jsou funkčním řešením a další roky provozu to potvrdily. Kolegové s podobnými záměry potřebují podobný systém podpory, který umožnil vznik našeho projektu. Naše obec má taky další plány, bylo by škoda třeba nevyužít střechy obecních budov," poznamenal starosta Kněžic ve Středočeském kraji Milan Kazda.

Česko podle KOZE a Hnutí Duha několik let stagnuje ve výrobě čisté energie, nejpatrnější je to u zdrojů pro výrobu elektřiny (větrných, fotovoltaických, vodních a biomasových elektráren a bioplynových stanic). Od roku 2013 zajišťují zhruba 13 procent spotřebované elektřiny, zatímco ve státech Evropské unie narostla od téhož roku do loňska výroba elektřiny z větru o 41 procent, u solární elektřiny pak o 54 procent. "Celosvětová čísla jsou ještě větší: výroba elektřiny z větru se od roku 2013 téměř zdvojnásobila (z 646 na 1123 terawatthodin) a ze slunce ztrojnásobila (ze 150 na 443 terawatthodin)," píše se ve zprávě.

Hnutí Duha v pondělí uvedlo, že by se během příštích deseti let mohla výroba z obnovitelných zdrojů zvýšit na 20 terawatthodin. "Společně s potenciálem ve výrobě obnovitelného tepla to odpovídá zhruba 22 až 28 procentům očekávané spotřeby energie v roce 2030, a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších čistých technologií v dopravě," doplnily organizace.

Podle KOZE a Hnutí Duha je důležité, aby Národní integrovaný plán směřoval k cíli vyrábět v roce 2030 minimálně 24 procent energie, zatímco předložený návrh počítá s 20,8 procenta.

Meziresortní připomínkové řízení k novele skončilo minulý týden. Z návrhu například vyplývá, že výrobci energií z obnovitelných zdrojů energie budou po roce 2021 soutěžit o výši provozní podpory v energetických aukcích. Stát si tak určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

---

reklama

---