Experti z USA vidí velkou šanci, že rok 2020 bude rekordně teplý
Teplotní průměr byl minulý měsíc o 1,14 stupně Celsia nad normou pro minulé století, uvedl předminulý týden NOAA. Více se prý od dlouhodobých průměrných hodnot odklonil pouze prosinec 2015 a druhý a třetí měsíc následujícího roku.
Právě rok 2016 aktuálně drží 12měsíční globální rekord, k čemuž tehdy přispěl mimořádně intenzivní klimatický jev El Niño. Ten letos počasí ve světě neovlivňuje, přesto však podle klimatoložky NOAA Karin Gleasonové lze na stav po uplynulém měsíci nahlížet tak, že "jsme dokončili první kolo ve 12kolovém závodě a jsme v jeho čele".
"Podle našich pravděpodobnostních výpočtů je v podstatě jisté, že 2020 se zařadí do první desítky (nejteplejších) roků," citoval odbornici deník The New York Times (NYT). Zmíněná analýza rovněž uvádí, že globální teplotní průměr se letos na 98 procent dostane do "top pětky" a na 49 procent bude za dobu meteorologických měření úplně nejvyšší.
V posledních několika letech byla teplota vzduchu o více než jeden stupeň Celsia nad hodnotami z předindustriální éry. Lidstvo zaznamenalo v uplynulých deseti letech nejteplejší dekádu a meteorologové očekávají, že trend bude v následujících letech pokračovat. Ti britští v lednu předpověděli pro tento rok průměr převyšující o 1,1 stupně Celsia normu z 19. století.
Hlavní příčinu oteplování vidí vědci v emisích skleníkových plynů, které jsou výsledkem lidských aktivit. Lídři zemí světa se v roce 2015 zavázali k jejich postupnému snižování v tzv. pařížské klimatické dohodě s cílem udržet globální oteplování "výrazně pod dvěma stupni Celsia". Například země Evropské unie slíbily do roku 2030 emise omezit o 40 procent oproti stavu z roku 1990.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost Klimatické žaloby. Ta žádala aktivnější kroky proti emisím
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Klíčový standard pro vykazování emisí skleníkových plynů ve firmách je nyní v češtiněOnline diskuse
Všechny komentáře (14)
Katka Pazderů
24.2.2020 05:55Když koronavirus přímo ohrožuje lidské životy, najednou se zavře celý svět. Ale rozvrat klimatu bude stejný.
Miroslav Vinkler
24.2.2020 06:17Pavel Hanzl
24.2.2020 18:45 Reaguje na Miroslav VinklerJako člověk, který pamatujete bolševickou éru přece jasně vidíte, z jaké dílny to celé pochází. A ne náhodou odtud pochází největší byznys s ropou a plynem.
Podívejte se na tento článek, tohle si myslí většinový čecháček a naše vláda má celý klimaproblém absolutně na háku.
https://www.reflex.cz/clanek/reportaze/97951/novy-feudalismus-na-postupu-klimaticka-opatreni-mohou-evropu-privest-k-hladomoru.html
Jan Omasta
2.3.2020 00:20 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
6.3.2020 20:59 Reaguje na Jan OmastaRichard Vacek
24.2.2020 07:58Veřejné budovy/nemocnice/školy budou vyžadovat klimatizaci, která se skvěle doplňuje s fotovoltaikou.
Zvážit zrušení melioračních zásahů minulých desetiletí, kdy bylo vody v krajině více, než jsme chtěli.
Zvážit obnovu zavlažovacích systémů, které jsme za posledních 30 let nechali zdevastovat.
Popřípadě zvážit, jestli vůbec intenzivní zemědělství s jeho vysokými nároky na vodu chceme a jestli není třeba čas dát přednost zatravnění s extenzivním pastevectvím.
Miroslav Vinkler
24.2.2020 08:39 Reaguje na Richard VacekDávno měla požádat parlament o aktivizaci zákona o krizových situací a nařídit tato opatření /se souhlasem parlamentu/
Jiří Daneš
24.2.2020 17:04 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
24.2.2020 18:55 Reaguje na Jiří DanešSamozřejmě ne, ale je se nikdo na nic neptá. Zemědělství ovládá lobby (nebo spíš jeden oligarchos) průmyslové produkce a rozebírá si nejvíc dotací. Samozřejmě v tomhle prostředí systematicky pracovat na trvalé udržení krajiny je velmi obtížné, vedení celého systému na to žádný větší zájem nemá. Protože to stojí peníze a nemá žádné sepětí s půdou.
