Fiala: V Česku je potenciál pro budování dalších bioplynových stanic
3.2.2023 01:02 | VYSOKÉ STUDNICE
(ČTK)
Ilustrační foto
Fiala označil farmu za příklad dobré praxe, i proto, že umí využívat energetické zdroje, které má k dispozici. Organický odpad zpracovává v bioplynové stanici. "My víme, že tu došlo k určité stagnaci rozvoje bioplynových stanic z různých důvodů a musíme se zaměřit na to, abychom tady pro to vytvořili lepší podmínky," řekl.
Akciová společnost Luka hospodaří na 1400 hektarech zemědělské půdy. Chová skoro 1700 kusů skotu, z toho přes 800 krav. V bioplynové stanici se podle předsedkyně zpracovává na bioplyn kejda ze stájí, zbytky krmiv nebo trávy z luk. Stanice stála přes 60 milionů korun, investici má podnik splacenou dva roky.
"Bioplynka nám minimálně stabilizovala finance," řekla Nováková. Podotkla, že se minulé roky měnil pohled na bioplynové stanice, jednoduchá není ani legislativa. Farma například dostala nabídku zpracovávat odpadní pečivo z pekárny, ale protože ho nemá v provozním plánu stanice, bude muset o změnu žádat úřady.
"Mně to přijde docela absurdní, to jsem říkala panu premiérovi," řekla Nováková. Podotkla, že nikdo si nebude chtít bioplynovou stanici poškodit něčím, co by se do ní nehodilo. Léta se podle ní také neměnila ani cena za elektřinu, ačkoliv náklady rostly. "Loni, samozřejmě, byl jiný rok, loni se energie vyšplhaly tam, kam se vyšplhaly," uvedla.
Teplem z bioplynové stanice farma vytápí svůj areál. V zimě má minimální přebytky. Předsedkyně už také ví o projektu, který by umožnil využít teplo i v létě, ale je to podle ní otázka dalších investic.
Premiér Fiala navštívil obec Vysoké Studnice v doprovodu ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL). Ministr uvedl, že si cení toho, že si premiér vzal jako téma zemědělství a produkci potravin hned po prezidentské volbě. Připomněl dopolední jednání s představiteli Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Podle Fialy je potřeba přesně analyzovat důvod, proč jsou ceny potravin vysoké tak, jak jsou. Uvedl, že ministr Nekula kvůli tomu dostal za úkol svolat širší schůzku, na níž budou zástupci zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců.
Podle předsedkyně zemědělské společnosti Luka za drahé potraviny zemědělci nemohou. "Já si neumím představit, že bych jednomu jedinému svému odběrateli řekla - já ti to za tyhle peníze neprodám," řekla Nováková. Dodala, že nadojené mléko se musí hned prodat a ani u vykrmených zvířat se s prodejem nedá čekat dlouho, výkrm by se prodražil.
Podle údajů Zemědělského svazu z loňského října je v Česku zhruba 500 bioplynových stanic, z toho 400 v zemědělských podnicích a na výrobě elektrické energie v Česku se podílí asi ze tří procent.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Biometan má klíčový potenciál pro budoucnost energetiky v Evropě, tvrdí experti
EFG více než zdvojnásobí kapacitu biometanové stanice v Rapotíně
Sdružení: V příštích letech mohou v ČR vzniknout desítky biometanových stanicOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
MU
Michal Ukropec
3.2.2023 04:34Ano. Mrva do bioplynky, a na pole umělá hnojiva. Od toho jsou dotace. Ano toto je eko a bio.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
3.2.2023 06:49Fiala tomu absolutně nerozumí , cestu mu nalajnoval PR poradce.
Bioplynky leda odpadářské -- cca 1/3 podíl z komunálního odpadu tvoří organika vhodná pro anaerobní rozklad.
Odpovědět
Bioplynky leda odpadářské -- cca 1/3 podíl z komunálního odpadu tvoří organika vhodná pro anaerobní rozklad.
PH
Pavel Hanzl
3.2.2023 15:43 Reaguje na Miroslav VinklerFiala není od toho, aby tomu rozuměl, nešťastníče. On má jiné pracovní zařazení.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
4.2.2023 07:41 Reaguje na Pavel HanzlPak by ale neměl krafat do něčeho, čemu nerozumí
Odpovědět
PH
TS
Tonda Selektoda
3.5.2023 11:02 Reaguje na Miroslav VinklerPředpokladem správné funkce BPS je kvalitní a stále stejný substrát, vstupující do reaktoru (fermentoru). Není vhodné smíchat třeba vyřazenou zeleninu s pekařskými výrobky, masem a živočišnými tuky, mléčnými výrobky a takovou směs bioodpadu z domácnosti, pak použít jako vstup pro BPS. Každá jeho složka má totiž jiný čas, potřebný na rozložení, jiné podmínky v reaktoru.
Lze jistě zpracovávat i odpad živočišného původu, tuky, krev, i masokostní moučku, atd. Ale zase ve k tomu určeném reaktoru, obvykle po předchozí hygienizaci odpadu (ohřátí nad 70°C). Komunální bioodpad, by v domácnostech neměl být kontaminován jinými složkami odpadu. A důležité je též i zajištění likvidace zbytku po fermentaci. Pokud to chcete použít jako hnojivo, musí být respektován zákon o hnojivech a digestát musí splňovat kritéria, stanovená na hnojiva, včetně obsahu těžkých kovů.
Odpovědět
Lze jistě zpracovávat i odpad živočišného původu, tuky, krev, i masokostní moučku, atd. Ale zase ve k tomu určeném reaktoru, obvykle po předchozí hygienizaci odpadu (ohřátí nad 70°C). Komunální bioodpad, by v domácnostech neměl být kontaminován jinými složkami odpadu. A důležité je též i zajištění likvidace zbytku po fermentaci. Pokud to chcete použít jako hnojivo, musí být respektován zákon o hnojivech a digestát musí splňovat kritéria, stanovená na hnojiva, včetně obsahu těžkých kovů.
SV
Slavomil Vinkler
3.2.2023 07:02Pro velkou farmu s rozsáhlou produkcí dobytka je bioplynka na zpracování odpadu vhodná. Zbytky jdou na pole jako šla kejda. Při větším přebytku plynu je větší plynový agregát na ee dobrý.
Jako zdroj plynu do sítě je úpravna plynu velmi drahá a extra pěstování biomasy na zpracování je taky bičování polí.
Odpovědět
Jako zdroj plynu do sítě je úpravna plynu velmi drahá a extra pěstování biomasy na zpracování je taky bičování polí.
pp
pavel peregrin
3.2.2023 07:09 Reaguje na Slavomil VinklerPokud ten podnik hospodaří s velkým podílem orné půdy, pak by veškerá kejda měla přijít na pole a ne do bioplynky. Váš model se hodí pro podniky s malým podílem orné půdy.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
3.2.2023 12:59 Reaguje na pavel peregrinSláma jako palivo do kotelen, kejda na bioplyn. Je nutné ve jménu ekologismu dotacema zabránit obohacování půdy organickou hmotou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.2.2023 15:50 Reaguje na Slavomil VinklerKaždý vykládá něco jiného, někdo, že se v bioplynce stáhne jen metan (ktrý by stejně utekl do vzduchu) a vše ostaní se zaoře na poli, někdo, že jde z ní jen kyselá voda. Jak je to ve skutečnosti, ví to někdo?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.2.2023 16:13 Reaguje na Pavel HanzlDigestát lze považovat za slabé minerální NPK hnojivo. Nic víc, nic míň.Teze, že digestát je organické hnojivo, mohou tvrdit pouze lidé, kteří o problému nemají ponětí.
Takže ještě jednou: digestát neobsahuje labilní organické složky a tím se významně liší od kejdy, mrvy a hnoje.
A můžete mi alespoň v tomto věřit.
Odpovědět
Takže ještě jednou: digestát neobsahuje labilní organické složky a tím se významně liší od kejdy, mrvy a hnoje.
A můžete mi alespoň v tomto věřit.
PH
JH
JH
3.2.2023 18:47 Reaguje na Pavel HanzlUhlík v tom je, ale je ho méně než v hmotě, která neprošla bioplynkou a je hůře rozložitelný.
Odpovědět
JB
Jarda Bobr
3.2.2023 21:22 Reaguje na pavel peregrinhttps://biom.cz/cz-bioplyn-rychle-rostouci-dreviny/odborne-clanky/vyuziti-odpadu-z-bioplynovych-stanic ,zde je popsáno řešení výzkumného úkolu, co je vlastně digestát a jeho význam pro hnojení.Závěr se shoduje s vaším tvrzením a je pro mě přesvědčivě doložen.Pro pana Hanzla - není kyselý, je zásaditý.Vývoz na pole je prakticky jen jeho likvidace bez většího přínosu,ekonomicky ztrátový. Jsou ovšem i názory opačné, digestát jako hnojivo vychvalující a snažící se ho prodávat.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.2.2023 12:52 Reaguje na pavel peregrinVaše názory mi připadají šílené, ale po odborné stránce nemám důvod vám nevěřit.
Odpovědět
JH
JH
3.2.2023 16:26 Reaguje na Pavel HanzlV bioplynce se odpad promíchává a zahřívá aby se co nejvíc rozložil a aby rozkladem vzniklo co nejvíce metanu. Takže se víc hmoty přemění na metan než kdyby vstupní suroviny někde volně ležely. A zároveň se na tvorbu metanu spotřebuje lehce rozložitelná organická hmota, která potom chybí v půdě. Kyselá voda to není, ale obsah živin je poměrně nízký, takže při hnojení se musí převážet hodně vody po poli. Organickou hmotu obsahuje, ale výrazně méně a méně kvalitní než výchozí materiál.
Odpovědět
PH
pp
pavel peregrin
3.2.2023 07:05Samozřejmě, že za drahé potraviny zemědělci nemohou. To můžou ze své analýzy vypustit předem a ostatní již nestojí za ten čas, protože s tím nic neudělají. To by se musela vrátit diktatura.
Bioplynky postavené na kukuřici jsou zvěrstvo, i kejda patří na pole. Pokud bioplynka, tak skutečně jen na zpracování odpadu, což je ale ve většině případů dost iluzorní. Digestát pak není plnohodnotnou náhradou ani omylem, protože jednak neobsahuje labilní organickou složku a za druhé jeho působení na půdu je po delším období aplikace devastující.
Odpovědět
Bioplynky postavené na kukuřici jsou zvěrstvo, i kejda patří na pole. Pokud bioplynka, tak skutečně jen na zpracování odpadu, což je ale ve většině případů dost iluzorní. Digestát pak není plnohodnotnou náhradou ani omylem, protože jednak neobsahuje labilní organickou složku a za druhé jeho působení na půdu je po delším období aplikace devastující.
MU
Michal Ukropec
3.2.2023 19:56 Reaguje na pavel peregrinJá bych se obrátil na odborníka. Největší agrobaron je Babiš. Největší velkopekař je Babiš. Největší velkouzenář také. Největší velkomlíkař s Olmou zase Babiš. Akorát Největší výrobce bioplynových stanic je Farmtec v Jistebnici, součástí svěřeneckých fondů, které nikomu nepatří. A pokud by někdo prodával jeho produkty nepoctivě, on umí " zakleknout".
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
3.2.2023 20:05 Reaguje na Michal UkropecAkorát nevím, kdo je velkovýrobce umělých hnojiv, herbicidů, pesticidů, insekticidů a jiných ekologických bjopřípravků. Že by Lovochemie a spol? Musíme se zeptat bývalého ministra Ž.P. Brabce. Ten ví i to, kdo Bečvu neotrávil, ještě před zpracováním vzorků.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.2.2023 20:27 Reaguje na Michal UkropecZahraniční firmy. Lovochemie je proti nim ubohý břídil. A jinak- pesticid je souhrnný název pro vše ostatní, co jste vyjmenoval- kromě hnojiv, pochopitelně.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
4.2.2023 07:45 Reaguje na Michal UkropecFarmtec je součástí Agrofertu. A měl i pobočku v Lovosicích.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.2.2023 21:49 Reaguje na Daniel VišňovskýJá vím. V Jistebnici mám zahrádku, a některé původní majitele znám. Třeba u včelařů byl jeden.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
4.2.2023 23:19 Reaguje na Michal UkropecJá ve Farmtecu pracoval.....2015. To už bylo.po zlaté éře těch bioplynek.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
3.2.2023 08:21Potenciál pro budování dalších BPS u nás samozřejmě je. Jen se to opět nesmí přehnat. Organiku potřebujeme na poli (v digestátu je menší podíl organických látek, než v hnoji a o trochu víc dusíku). Pokud dostane v podniku bioplynka přednost před kravami, zúží se osevní postupy (vypadnou pícniny pro skot), sníží se návratnost organiky do půdy a sníží se produkce potravin. Někde funguje bez problémů BPS společně se živočišnou výrobou, někde kvůli BPS živku "zařízli". Chov skotu musí být stejně lukrativní jako bioplynka, jinak nás čeká další snižování stavů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.2.2023 09:18Pan premiér je politolog, kterému na přírodě a půdě nezáleží. Jeho prioritou je zajistit dostatek plynu pro své voliče za každou cenu, ano KAŽDOU cenu! Plundrovat půdu kukuřicí bez hnoje a divit se její přeměně
na nepropustnou jalovinu může schvalovat pouze politolog a nikoliv skutečný zemědělec a ochránce přírody. Pro zemědělce to je zoufalý pokus si vydělat na něčem jiném než zemědělství, aby byli ziskoví i s dotací. Celkové nastavení hospodářství v EU je paskvil deformovaný dotacemi na všech úrovních. Hospodářství musí být nastaveno od základních lidských potřeb
a nikoliv jinak. Základem musí být produkce potravin a od ní se musí odvíjet teprve vše ostatní. Není možné, aby si lidé nevážili potravin, protože mají příjmy při kterých mohou potravinami plýtvat.
Po tlaku na efektivitu zemědělství přišly dotace a nikoliv zreálnění
jejich hodnoty. Prostě narazilo se na strop, zemědělci budou energetici
a potraviny budeme dovážet.
Odpovědět
na nepropustnou jalovinu může schvalovat pouze politolog a nikoliv skutečný zemědělec a ochránce přírody. Pro zemědělce to je zoufalý pokus si vydělat na něčem jiném než zemědělství, aby byli ziskoví i s dotací. Celkové nastavení hospodářství v EU je paskvil deformovaný dotacemi na všech úrovních. Hospodářství musí být nastaveno od základních lidských potřeb
a nikoliv jinak. Základem musí být produkce potravin a od ní se musí odvíjet teprve vše ostatní. Není možné, aby si lidé nevážili potravin, protože mají příjmy při kterých mohou potravinami plýtvat.
Po tlaku na efektivitu zemědělství přišly dotace a nikoliv zreálnění
jejich hodnoty. Prostě narazilo se na strop, zemědělci budou energetici
a potraviny budeme dovážet.
Katka Pazderů
3.2.2023 10:18 Reaguje na Břetislav MachačekPotravin je na světě dost. 2/3 rostlinné produkce jsou na výživu zvířat, půlka z toho na výživu skotu, který se ale umí pást, jenže se nepase.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.2.2023 14:16 Reaguje na Katka PazderůCo říká straně Zelených dovoz potravin a co pastva, kde leží
lejno na povrchu bez zapravení do půdy? Není to plýtvání
dusíkem a ostatními živinami, když zůstávají na povrchu?
Není lépe lejna zaorávat do půdy, kde se živiny navážou na
prvky v půdě a organika váže vodu? Budiž pást tam, kde
nelze půdu obdělávat, ale každopádně čím chcete nahradit hnůj, když zlikvidujete chovy zvířat vegetariánko? Aha
vegetariáni pole hnojí chemickými hnojivy a nebo si vše
pěstují dokonce hydroponicky a tak mohou půdu plundrovat
kukuřicí hnojenou průmyslovými hnojivy na " ekologickou"
výrobu plynu v bioplynkách. Vy jste mi teda případ paní
"profesorku". Je mi pouze líto vašich studentů, když je
učí něco takového jako vy.
Odpovědět
lejno na povrchu bez zapravení do půdy? Není to plýtvání
dusíkem a ostatními živinami, když zůstávají na povrchu?
Není lépe lejna zaorávat do půdy, kde se živiny navážou na
prvky v půdě a organika váže vodu? Budiž pást tam, kde
nelze půdu obdělávat, ale každopádně čím chcete nahradit hnůj, když zlikvidujete chovy zvířat vegetariánko? Aha
vegetariáni pole hnojí chemickými hnojivy a nebo si vše
pěstují dokonce hydroponicky a tak mohou půdu plundrovat
kukuřicí hnojenou průmyslovými hnojivy na " ekologickou"
výrobu plynu v bioplynkách. Vy jste mi teda případ paní
"profesorku". Je mi pouze líto vašich studentů, když je
učí něco takového jako vy.
TS
Tonda Selektoda
3.5.2023 09:10 Reaguje na Břetislav MachačekPoklekněte a děkujte Bohu, že ten pán je politolog. Představte si, kam by nás asi zavedl, kdyby byl gynekolog...
Odpovědět
va
vaber
3.2.2023 09:35možná se dopracujeme do stavu ,kdy zemědělci budou chovat dobytek a plodiny jen proto, aby mohli mít bioplynku,
chudáci staří sedláci co neměli o bioplynkách ponětí, ti hlupáci vozili hnůj na pole,
bude to ekonomické a potenciál je, říká premiér a ten to musí vědět
Odpovědět
chudáci staří sedláci co neměli o bioplynkách ponětí, ti hlupáci vozili hnůj na pole,
bude to ekonomické a potenciál je, říká premiér a ten to musí vědět
JS
Jiří S
3.2.2023 10:19 Reaguje na vaberNebojte se, to se naštěstí ve větší míře snad nestane. Je spousta agronomů jako já, či pan Peregrin, kteří raději dají výpověď než si nechat postavit bioplynku a to si podniky nemůžou dovolit přijít o agronoma, je nás málo. Tak se snad k takovému ponurému stavu v ČR nedostaneme.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.2.2023 09:49Je to fakt úsměvné, že se citují názory premiéra-politologa na bioplynky a bere se to jako odborný názor. Jak hluboko jsme klesli!
Odpovědět
Katka Pazderů
3.2.2023 10:15Organika patří na pole. Amoniak zase do bioplynky. Pokud tam jedou trávu z luk, zbytková krmiva a kejdu, tak je to lepší než kejda rovnou na pole, kde bez zapravení uteče N rovnou do nebe.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.2.2023 10:34 Reaguje na Katka PazderůPaní Pazderů, bez urážky, toto kdybych řekl svému zkoušejícímu, tak mě bez pardonu vyhodí od zkoušky, myšleno věta" tak je to lepší než rovnou na pole". Kolik je dnes subjektů, které takto rozstřikují kejdu? Drtivá většina se zapravuje napřímo. To za prvé. A zadruhé by vám mělo být známo, že u kejdy si zemědělci, alespoň ti znalí, více než působení přímo N cení právě její labilní složky, potažmo primární organické hmoty, kterou bohužel digestát neobsahuje a když, tak ve velmi, velmi omezeném množství.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.2.2023 10:45 Reaguje na pavel peregrinExistuje poměrně hodně ploch co se nekosí. Často jde o zamokřené pozemky. Tam by se mělo pást aspoň někdy, zvířatům tak to vlhko nevadí, oproti strojům. Je pravda, že hnůj a kejda je lepší, ale ani digestát není k zahození,. Hodně špatně je záměrné pěstováni bioplynových plodin na velkých plochách.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
3.2.2023 12:28 Reaguje na Slavomil VinklerPastva zamokřených pozemků = rozšlapání a degradace drnu + nebezpečí nákazy zvířat parazity, které přenášení např. plovatky bahenní. Navíc zamokřená místa se dnes považují za spásu biodiverzity a čeká je postupné mapování a zařazování do chráněných mokřadů na zemědělské půdě. Na pastu takových míst rovnou zapomeňte a kdyby se náhodou pást mohly, bude to jen na povolení od orgánu ochrany přírody. Koukám, že se ochranáři nedokáží mezi sebou domluvit, co je vlastně potřeba chránit a jak.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.2.2023 14:40 Reaguje na Marcela JezberováNo paraziti jsou trochu problém.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.2.2023 12:30 Reaguje na Slavomil VinklerMyslíte tím louky? Jinak co se plodin týká, pro bioplynku jsou potřeba ty energeticky bohaté na sacharidy, bílkovinné plodiny se dají využít také, ale není to ono. Tudíž bohužel ta kukuřice. Digestát je pak pouze nutným trpěným produktem, samozřejmě, pokud ho bioplynka produkuje, někam se udat musí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.2.2023 14:39 Reaguje na pavel peregrinNo myslím i louky s nepoživatelným porostem. Ona celulóza je taky sacharid a mnoho bakterií ji udolá.
Odpovědět
pp
JB
Jarda Bobr
3.2.2023 18:27 Reaguje na Katka PazderůPaní Katko, jsou na to poněkud rozdílné názory, jeden je zde https://biom.cz/cz-bioplyn-rychle-rostouci-dreviny/odborne-clanky/vyuziti-odpadu-z-bioplynovych-stanic kde je závěr tento "Digestát není hnojivo organické, protože proces anaerobní digesce zanechal v surovině jen stabilní organické látky. Znakem organického hnojiva je schopnost rychlého rozkladu, aby hnojivo mohlo poskytnout energii půdním mikroorganismům. Je to jen slabé hnojivo minerální, protože obsahuje jen málo minerálních živin (dusík a draslík), a to v přebytku vody.
Praxe je mystifikována údaji o obsahu dusíku v sušině, a považuje tento údaj za obsah v reálném odpadu. V jeho pevné části (separátu) je organický dusík, rostlinám nepřístupný. Jestliže se separát v půdě hydrolyzuje velmi pomalu, může i tento dusík mineralizovat jen pomalu a v zimě se zpravidla vyplaví." a ten se zcela shoduje s názorem pana Peregrina, jsou to závěry řešení výzkumného úkolu.
Druhý názor je zde "http://katedry.czu.cz/storage/214/0519f851-produkce-a-vyuziti-digestatu.pdf" závěr je zhruba "Z relativního porovnání přijatelných a celkových obsahů jednotlivých živin
v digestátu, separátu a fugátu hodnocených BPS se prokázalo, že digestáty a fugáty
jsou významným zdrojem přijatelných živin, zejména dusíku, draslíku, hořčíku
a manganu. Obsah přístupného dusíku byl nejvyšší ve fugátech (cca 50 %), dále
v digestátech (cca 40 %), naopak nižší obsah byl zjištěn v separátech (30 %). Na základě stanovení byl potvrzen fakt, že přijatelný dusík je v materiálech vystupující
z digesce tvořen z více jak z 95 % dusíkem amonným. Obsah přijatelného draslíku se
v digestátech a fugátech pohyboval v rozmezí 70 – 80 %, obsah přijatelného hořčíku
se pohyboval v rozmezí 40 – 50 % a obsah přijatelného manganu činil 30 – 40 %. " ovšem práce se více zaměřuje na metodiku stanovení jednotlivých živin a minerálů a na popis toho, co by měla laboratoř na jejich zjištování obsahovat.
Rozhodně obě práce se shodují v tom, že výsledný produkt je zásaditý.Zásadně se neshodují v názoru na využitelný dusík. .
Odpovědět
Praxe je mystifikována údaji o obsahu dusíku v sušině, a považuje tento údaj za obsah v reálném odpadu. V jeho pevné části (separátu) je organický dusík, rostlinám nepřístupný. Jestliže se separát v půdě hydrolyzuje velmi pomalu, může i tento dusík mineralizovat jen pomalu a v zimě se zpravidla vyplaví." a ten se zcela shoduje s názorem pana Peregrina, jsou to závěry řešení výzkumného úkolu.
Druhý názor je zde "http://katedry.czu.cz/storage/214/0519f851-produkce-a-vyuziti-digestatu.pdf" závěr je zhruba "Z relativního porovnání přijatelných a celkových obsahů jednotlivých živin
v digestátu, separátu a fugátu hodnocených BPS se prokázalo, že digestáty a fugáty
jsou významným zdrojem přijatelných živin, zejména dusíku, draslíku, hořčíku
a manganu. Obsah přístupného dusíku byl nejvyšší ve fugátech (cca 50 %), dále
v digestátech (cca 40 %), naopak nižší obsah byl zjištěn v separátech (30 %). Na základě stanovení byl potvrzen fakt, že přijatelný dusík je v materiálech vystupující
z digesce tvořen z více jak z 95 % dusíkem amonným. Obsah přijatelného draslíku se
v digestátech a fugátech pohyboval v rozmezí 70 – 80 %, obsah přijatelného hořčíku
se pohyboval v rozmezí 40 – 50 % a obsah přijatelného manganu činil 30 – 40 %. " ovšem práce se více zaměřuje na metodiku stanovení jednotlivých živin a minerálů a na popis toho, co by měla laboratoř na jejich zjištování obsahovat.
Rozhodně obě práce se shodují v tom, že výsledný produkt je zásaditý.Zásadně se neshodují v názoru na využitelný dusík. .
PH
Pavel Hanzl
3.2.2023 15:53Pokud má areál silnou fve, tak může bioplyn používat jako zálohu a tím produkovat špičkovou elektřinu. Pro sebe nebo do sítě, vždy je nejdražší.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
3.2.2023 19:26 Reaguje na Pavel HanzlDojmolog Hanzl v akci...
Četl jste vůbec ten článek?
Odpovědět
Četl jste vůbec ten článek?
BM
Břetislav Machaček
4.2.2023 11:25 Reaguje na Pavel HanzlSoláry do každé rodiny a na každou střechu! Soběstačnost nade vše!
Chtějí na Kalštejně svítit? Tak ať si dají na střechu panely, chtějí
v divadle topit, tak co tam postavit bioplynku na exkrementy herců
a diváků. Co ještě navrhnete mudrlante? Nemají se raději zemědělci
věnovat zemědělství a nenahrazovat to energetikou? Nakonec přijdou
na to, že je lépe být dobře dotovaný energetik, než mizerně dotovaný
zemědělec.
Odpovědět
Chtějí na Kalštejně svítit? Tak ať si dají na střechu panely, chtějí
v divadle topit, tak co tam postavit bioplynku na exkrementy herců
a diváků. Co ještě navrhnete mudrlante? Nemají se raději zemědělci
věnovat zemědělství a nenahrazovat to energetikou? Nakonec přijdou
na to, že je lépe být dobře dotovaný energetik, než mizerně dotovaný
zemědělec.
PH
Pavel Hanzl
4.2.2023 12:54 Reaguje na Břetislav MachačekVáš svět odzi - kezdi taky nie je boh vie čo.
Odpovědět
sv
sv
4.2.2023 15:50 Reaguje na Břetislav MachačekŽe by machaček konečně prohlédl, že jeho předchozí bláboly o "soběstačnosti" jsou úchylný blábol, jehož praktická realizace by dovedla ČR do stadia KLDR.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.2.2023 17:09 Reaguje na svRozumná soběstačnost je základem bezpečnosti a dnes
to poznáváme na každém kroku. Soběstačnost ale nesmí
být na úkor efektivity a kryta pouze dotováním. Ono
spoléhat se na dovoz čehokoliv se vymstí bez zásob
i krátkodobým přerušením dodávek. Dnes už opravdu
někteří zemědělci uvažují být energetiky se soláry
a bioplynkami s pěstováním biomasy. Žádná práce
se zvířaty, sklizní a sušením zrna, postřiky a jinými náročnými pracemi. Kukuřici zasejí do chemií
pohnojené půdy, postříkají proti škůdcům a posečou
do bioplynky. To zvládne pár lidí a s minimem nároků
na paliva proti pěstování jiné produkce, či chovu zvířat. Dopady na krajinu a půdu budou ale opravdu katastrofické! Jsem rád, že už mám život pomalu za
sebou, protože to, co se dnes děje je šílenství!
Odpovědět
to poznáváme na každém kroku. Soběstačnost ale nesmí
být na úkor efektivity a kryta pouze dotováním. Ono
spoléhat se na dovoz čehokoliv se vymstí bez zásob
i krátkodobým přerušením dodávek. Dnes už opravdu
někteří zemědělci uvažují být energetiky se soláry
a bioplynkami s pěstováním biomasy. Žádná práce
se zvířaty, sklizní a sušením zrna, postřiky a jinými náročnými pracemi. Kukuřici zasejí do chemií
pohnojené půdy, postříkají proti škůdcům a posečou
do bioplynky. To zvládne pár lidí a s minimem nároků
na paliva proti pěstování jiné produkce, či chovu zvířat. Dopady na krajinu a půdu budou ale opravdu katastrofické! Jsem rád, že už mám život pomalu za
sebou, protože to, co se dnes děje je šílenství!
TS
Tonda Selektoda
3.5.2023 10:04Asi před patnácti lety jsem se zabýval návrhem tzv. farmářské bioplynky. Co se týče vstupního substrátu, je důležitá jeho stálá skladba, aby všechny jeho složky rovnoměrně v reaktoru vyhnívaly. Jinak mají některé nerozložené složky digestátu, na výstupu z reaktoru BPS, tendenci zapáchat. Ten živočišný odpad (hnůj, kejda, zkrátka exkrementy), je jen stabilizátor, který tvoří kolem 10% vsázky. Gro tvoří biomasa. Nejlepší výsledky, co se týče výtěžku bioplynu, dosahují cukrová řepa, brambory, obilí, kukuřice a travní siláž. Proces metanizace probíhá bez přístupu kyslíku. Proto při rozkladu biomasy vzniká relativně málo oxidu uhličitého a převládá metan, v koncentraci až 65%. Bioplyn se obvykle využije jako palivo pro kogenerační jednotky, kde se v pístovém motoru s připojeným el. generátorem, vyrábí elektřina v kombinaci s teplem. Velká část tepla padne na potřebu ohřevu reaktoru na jeho stabilní teplotu (dáno typem vyhnívacího procesu).
Zbytek pro vytápění farmy, nebo se jen zmaří. Výhodou digestátu (fugátu) je jeho hygienizace, likvidace semen plevelů, hmyzu, možnost jeho vyvážení na pole i v době vegetace (aplikace na list). Faktem je, že při procesu se spotřebuje převážná část organických látek, proto je digestát i fugát chudý na organiku.
Odpovědět
Zbytek pro vytápění farmy, nebo se jen zmaří. Výhodou digestátu (fugátu) je jeho hygienizace, likvidace semen plevelů, hmyzu, možnost jeho vyvážení na pole i v době vegetace (aplikace na list). Faktem je, že při procesu se spotřebuje převážná část organických látek, proto je digestát i fugát chudý na organiku.
