Fórum Ekolistu: Měl by stát podporovat výstavbu spaloven komunálního odpadu?
Poznámka serveru Ekolist.cz:
Redakce Ekolistu.cz oslovila několik zástupců zainteresovaných institucí s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:
"Mě by stát podporovat výstavbu spaloven komunálního odpadu?"
O komentář k tomuto tématu jsme požádali:
|
Podle Zdeňky Bubeníkové, ředitelky odboru odpadů ministerstva životního prostředí, musí stát svoji podporu zacílit v souladu s hierarchií nakládání s odpady (celý komentář čtěte zde). To znamená, že přednost by měla mít výstavba zařízení k materiálovému využívání odpadů před podporou zařízení k odstraňování odpadů. Tedy spalovny, které vyrábějí elektřinu a teplo, by měly mít nárok na podporu, narozdíl od skládek. Navíc ČR musí splnit cíl Evropské unie i cíle vlastní. Klíčové je snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky na 75 % celkové hmotnosti v roce 1995 do roku 2010, na 50 % této hodnoty do roku 2013 a 35 % této hodnoty do roku 2020. „Ačkoli se ministerstvo snaží tohoto cíle dosáhnout zejména přijetím pravidel vedoucích k usnadnění kompostování na obecní úrovni, zavedením a podporou třídění biologické složky komunálního odpadu na úrovni občanů, podporou zařízení ke zpracování bioodpadů a mechanicko – biologické úpravy odpadů (MBÚ), lze očekávat, že bez energetického využití komunálních odpadů výše uvedeného cíle Česká republika nedosáhne,“ píše Bubeníková ve Fóru Ekolistu.
Právě spalování upraveného odpadu jako přídavného paliva v energetických provozech nebo například cementárnách odmítá Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů (STEO). Podle Aleše Bláhy, ředitele ZEVO Malešice, a Jaroslava Hyžíka, předsedy představenstva STEO, je problém v tom, že spalování takto upraveného materiálu je stále jen spalování odpadu (celý komentář čtěte zde). A jako takové musí splňovat přísné emisní limity, přísnější než pro spalování uhlí. „V takovém případě musí být každá energetická jednotka, která by byla vůbec ochotna akceptovat spoluspalování paliva z odpadu, vybavena komplexním zařízením na čištění veškerých spalin,“ píše Bláha s Hyžíkem. Pozornost musí být rovněž věnována zpracování zbytkových látek z procesu spalování. Podle zástupců STEO je zřejmé, že možnost spoluspalování odpadu je možností pouze teoretickou a pro řešení závazku vůči EU - do roku 2013 odklonit 1,4 milionu tun odpadu od skládky – pro odpadové hospodářství České republiky bezvýznamnou. Podle STEO prostě nebude o takto zpracované palivo zájem, navíc zpracování samo stojí nějaké peníze, takže celkově nebude celý proces ekonomický.
Naopak spalovny komunálního odpadu mají podle STEO svůj odbyt produktů z energetického využití vyřešen. Elektrická energie a tepelná energie je dodávána do distribučních soustav, spalováním a čištěním spalin vzniklé zbytkové materiály je možné upravit tak, aby bylo zajištěno jejich trvalé bezpečné uložení do zemské kůry nebo zpracování na použitelné produkty (stavební materiál, recyklace zinku). Přepálený a vytříděný železný šrot a neželezné kovy jsou další žádanou surovinou získávanou ze škváry.
Skládky odpadů ani spalovny nejsou veřejně prospěšnými investicemi, píše ve svém příspěvku Jindřich Petrlík z Arniky (celý komentář čtěte zde). „Pokud někomu prospívají, pak jsou to jejich provozovatelé anebo firmy dodávající technologii pro jejich vybavení, jejich stavitelé,“ dodává. Naopak stát by podle Petrlíka měl v oblasti nakládání s odpady podporovat řešení, která nepřinášejí další problémy, tedy například vracení materiálů uložených v odpadech zpět do výroby, anebo předcházení vzniku odpadů.
Spalovny prý znehodnocují materiál a energii uloženou v odpadech a také přispívají k produkci skleníkových plynů. Uhlík, který spalovny z odpadů uvolní v podobě jeho oxidů, zůstane v odpadech lépe vázaný při jejich recyklaci anebo v případě biodpadů zkompostováním. „Energie vložená do výroby původních výrobků je lépe zhodnocena recyklací odpadů než jejich spálením. K ještě větší úspoře energie samozřejmě vede nižší spotřeba materiálů proměňovaných v odpady,“ píše na Fóru Ekolistu Petrlík. Přestože většina spaloven snížila úniky toxických látek do ovzduší, problémem zůstávají podle Petrlíka těžké kovy a perzistentní organické látky jako například dioxiny v odpadech z čištění spalin, ale i v popeli po spálení odpadů. „Spalování odpadů není ekologické, ekonomicky výhodné ani veřejně prospěšné,“ tvrdí Petrlík. Předcházení vzniku, důsledné třídění a recyklace odpadů sice nevypadají na první pohled tak grandiózně jako stavby spaloven, ale jsou příznivější životnímu prostředí a vytvářejí také více pracovních míst, končí svůj příspěvek Petrlík.
reklama