Greenpeace si u Evropské komise stěžuje na nedostatečnou ochranu vzácných lesů v ČR
21.2.2024 10:24
(ČTK)
Organizace dlouhodobě upozorňuje především na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují kácení ve Východním Krušnohoří.
Foto | Ibra Ibrahimovič / Greenpeace
Podle Greenpeace Česko nedostatečnou ochranou vzácných lesů porušuje unijní směrnici o síti Natura 2000. Evropskou komisi žádá, aby zajistila, že ČR bude posuzovat kumulativní vliv hospodaření v jednotlivých evropsky významných lokalitách. Orgány ochrany přírody by také měly posuzovat lesní hospodářské plány, uvedla organizace. Plány jsou pro hospodaření v lesích a jejich ochranu zásadní, stanovují totiž hospodaření v lese na dalších deset let a zahrnují i plán těžby dřeva.
"V minulosti byly schváleny hospodářské plány umožňující v Krušných horách rozsáhlé kácení, a to i v případech, kdy s nimi ochrana přírody Krajského úřadu Ústeckého kraje nesouhlasila, nebo se k nim nevyjádřila. Navíc se hospodaření neposuzuje kumulativně pro celou oblast, takže hrozí, že v následujících deseti letech vymizí nejstarší porosty bukových lesů. A to přesto, že se jedná o jedny z nejcennějších lesů u nás," řekla Nikol Krejčová z Greenpeace. Pro stížnost k EK se organizace podle ní rozhodla kvůli tomu, že po předchozích stížnostech k tuzemským úřadům a ministerstvům nepřišla náprava. "Proto si nyní stěžujeme k Evropské komisi, neboť je jasné, že Česká republika v ochraně evropsky významných lokalit selhává," dodala.
Organizace dlouhodobě upozorňuje především na problémy v lokalitě Východního Krušnohoří. Soukromá firma tam loni kácela v bukových lesích nad Mariánským Údolím, i když neměla povolení úřadů. Porušení zákona potvrdila Česká inspekce životního prostředí, která ale nezaznamenala negativní zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Greenpeace společně s obcí Horní Jiřetín podaly na firmu trestní oznámení.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Genetika a ochrana tisu červeného v regionu Podyjí
Ministerstvo podpoří sdružování vlastníků malých lesů do speciálních lesních spolků
Douglaska tisolistá: její potenciál i rizika v českých lesíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
DA
ss
Pe
Petr
21.2.2024 13:49 Reaguje na DAGTak byste mohl ospravedlnit každé kácení: Uvolňujeme nárost, který se tam po vykácení objeví. Takže vlastně prevence :-)
Odpovědět
JS
kk
karel krasensky
21.2.2024 13:53 Reaguje na DAGPřesně tak.A další věc je ta,že v čr žadné vzacné lesy nejsou.
Odpovědět
JŘ
kk
karel krasensky
21.2.2024 14:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTen radoby vzácný les na fotce je stejnověká buková monokultura,umělé zalesnění,které se pěkně zmladilo podle fotky no a tak se odrubal starý porost a mladé pujde nahoru.Vše v pořádku a normě tak jak píše DAG
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2024 15:09 Reaguje na karel krasenskyZmladil se na uvolněné ploše, protože někdo kus odrubal. A z toho se dělá záminka na odrubání dalšího, protože se přece musí uvolnit zmlazení... A tím se opětovně vytváří stejnověká monokultura, aby bylo příště co vyrubat. A teď už víme proč nemáme vzácné lesy.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.2.2024 17:44 Reaguje na PetrKdyz by to tak fungovalo porad dokola, v cem by byl problem? Na ruznych mistech by byl ruzne stary stejnoveky monokulturni les.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.2.2024 19:12 Reaguje na Jiří SvobodaDnes se razí pravý opak toho, co tu dělali lesníci minimálně 300 let. Produkovali hodnotné dříví ve stejnověkých a jednodruhových lesích podle zkušeností z takových porostů
třeba po požárech a kalamitách, kde
narostly rovné bezsukaté kmeny a ne
jako v pralesích vícedruhových a
různověkých. Je třeba si tak položit
otázku, zda počítáme do budoucna s
využitím kvalitního dříví a nebo se
jen spokojíme s dřevotřískami chemií
slepenými z třísek podřadného dříví.
Zřejmě jde o B.+ semletí takových
"lesů" pro energetiku. Náhodně najdou
v takovém lese kvalitní kmen pro VIP
a zbytek se spokojí pouze s chemickými
náhražkami kvalitního masivu. Les je
jako pole, kde taky pěstuje zemědělec
na poli monokulturu a nemíchá pšenicí
s ječmenem a ovsem s různou dobou
sklizně. O stejnověkou monokulturu je péče snazší, levnější a výsledkem je
kvalita. Vracíme se zpět do pravěku,
kdy bude lesník vyhledávat kvalitní
strom mezi stovkou podřadných a pak ho bude pracně kácet a tahat z lesa. To je ta propagovaná výběrová těžba, která
je vhodná tak pro probírku a jsem navíc
zvědav, kdo tu pracnou těžbu bude v
budoucnu provádět. Kdopak se bude hrnout
těžit s pilou jeden strom ze sta a pak
ho koněm tahat ven? Asi vědci a jejich
děti, když to propagují!
Odpovědět
třeba po požárech a kalamitách, kde
narostly rovné bezsukaté kmeny a ne
jako v pralesích vícedruhových a
různověkých. Je třeba si tak položit
otázku, zda počítáme do budoucna s
využitím kvalitního dříví a nebo se
jen spokojíme s dřevotřískami chemií
slepenými z třísek podřadného dříví.
Zřejmě jde o B.+ semletí takových
"lesů" pro energetiku. Náhodně najdou
v takovém lese kvalitní kmen pro VIP
a zbytek se spokojí pouze s chemickými
náhražkami kvalitního masivu. Les je
jako pole, kde taky pěstuje zemědělec
na poli monokulturu a nemíchá pšenicí
s ječmenem a ovsem s různou dobou
sklizně. O stejnověkou monokulturu je péče snazší, levnější a výsledkem je
kvalita. Vracíme se zpět do pravěku,
kdy bude lesník vyhledávat kvalitní
strom mezi stovkou podřadných a pak ho bude pracně kácet a tahat z lesa. To je ta propagovaná výběrová těžba, která
je vhodná tak pro probírku a jsem navíc
zvědav, kdo tu pracnou těžbu bude v
budoucnu provádět. Kdopak se bude hrnout
těžit s pilou jeden strom ze sta a pak
ho koněm tahat ven? Asi vědci a jejich
děti, když to propagují!
JD
Jindřich Duras
22.2.2024 20:31 Reaguje na Břetislav MachačekNení to úplně tak, jak píšete :-).
1/ Problémy bude mít stavebnictví s laciným smrkovým dřívím na všeliké přechodné stavební konstrukce atd. Nábytkáři potíže mít nebudou - už teď je prakticky všechno nějaká dřevotříska a s masivem se šetří až neuvěřitelně.
2/ S vícedruhovou a nestejnověkou kulturou už leckde zkušenosti jsou. Ten chmurný obraz, co jste načrtl, ale nikde nepozorovali :-).
A ano, JE takové hospodaření náročnější, ale snad stojí za to alespoň na části výměry našich lesů, ne? Nemůžeme všechno poměřovat jen rychle a snadno využitelnou produkcí, jakkoli je jistě důležitá.
Odpovědět
1/ Problémy bude mít stavebnictví s laciným smrkovým dřívím na všeliké přechodné stavební konstrukce atd. Nábytkáři potíže mít nebudou - už teď je prakticky všechno nějaká dřevotříska a s masivem se šetří až neuvěřitelně.
2/ S vícedruhovou a nestejnověkou kulturou už leckde zkušenosti jsou. Ten chmurný obraz, co jste načrtl, ale nikde nepozorovali :-).
A ano, JE takové hospodaření náročnější, ale snad stojí za to alespoň na části výměry našich lesů, ne? Nemůžeme všechno poměřovat jen rychle a snadno využitelnou produkcí, jakkoli je jistě důležitá.
BM
Břetislav Machaček
23.2.2024 10:01 Reaguje na Jindřich DurasTo je o ceně finálního produktu.
Být nábytek z masivu levnější,
tak je na něho odbyt a poptávka
po kvalitním dřevu, které ale
bude díky výběrové těžbě drahé
a stále méně dostupné. Naši
předci nic jiného, než masiv
neznali a kvalitní suroviny si
vážili až tak, že ji začali
CÍLENĚ vysazovat a pěstovat.
Zatím ta výběrová těžba nedělá velké problémy, protože pochází z bývalých hospodářských lesů, kde je poměr kvality k nekvalitě
zatím větší. Mnohde to není ani
výběr, ale kácení všeho minulého a čekání na náhodu, co vyroste.
Navíc ještě dožívají dřevorubci
a vozkové tažných koní na tuto
těžbu, ale brzo dojdou a pak?Jsou místa, kde nikdy nebude v
budoucnu těžit (pokud na to
nepoužije vrtulník) a tam ať je
les ponechán přírodě, ale ne
tam, kde je dostupný technice.
Totéž je u polí, kde je půda
úrodná, tak je hřích ponechat
ji ladem a kde nikoliv, tak
ano a využít k pastvě a nebo
znovu zalesnit. U rybníků
totéž! Je problém z jednoho
udělat rezervaci a druhý
jako náhradu přerybnit. Je
třeba vážit, co je únosné
a co nikoliv a netlačit na
kosu, ať nenarazí na kámen.
Vím co je to těžba v zápoji
mezi ostatním stromy a jak
je obtížné kládu dostat z
lesa ven. Už nyní je to práce
k "nezaplacení" a co za pár
let po dospění generace PC
dětí štítících se manuální
práce s upoceným koněm a
čmoudící motorovou pilou? To
bude dělat kdo? Vědci co to
vymýšlejí? Ono se chce pouze
postavit nohama na zem a už
přestat létat v oblacích.
Odpovědět
Být nábytek z masivu levnější,
tak je na něho odbyt a poptávka
po kvalitním dřevu, které ale
bude díky výběrové těžbě drahé
a stále méně dostupné. Naši
předci nic jiného, než masiv
neznali a kvalitní suroviny si
vážili až tak, že ji začali
CÍLENĚ vysazovat a pěstovat.
Zatím ta výběrová těžba nedělá velké problémy, protože pochází z bývalých hospodářských lesů, kde je poměr kvality k nekvalitě
zatím větší. Mnohde to není ani
výběr, ale kácení všeho minulého a čekání na náhodu, co vyroste.
Navíc ještě dožívají dřevorubci
a vozkové tažných koní na tuto
těžbu, ale brzo dojdou a pak?Jsou místa, kde nikdy nebude v
budoucnu těžit (pokud na to
nepoužije vrtulník) a tam ať je
les ponechán přírodě, ale ne
tam, kde je dostupný technice.
Totéž je u polí, kde je půda
úrodná, tak je hřích ponechat
ji ladem a kde nikoliv, tak
ano a využít k pastvě a nebo
znovu zalesnit. U rybníků
totéž! Je problém z jednoho
udělat rezervaci a druhý
jako náhradu přerybnit. Je
třeba vážit, co je únosné
a co nikoliv a netlačit na
kosu, ať nenarazí na kámen.
Vím co je to těžba v zápoji
mezi ostatním stromy a jak
je obtížné kládu dostat z
lesa ven. Už nyní je to práce
k "nezaplacení" a co za pár
let po dospění generace PC
dětí štítících se manuální
práce s upoceným koněm a
čmoudící motorovou pilou? To
bude dělat kdo? Vědci co to
vymýšlejí? Ono se chce pouze
postavit nohama na zem a už
přestat létat v oblacích.
JS
Jarek Schindler
21.2.2024 19:04 Reaguje na PetrTyhle, nyní tak vzácné lesy jsou pouze lesy co díky lesnické péči dorostly do mýtního věku. Byly většinou zakládány kombinací přirozeného zmlazení a zalesnění a to na podstatně větší ploše než je možné dnes.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.2.2024 19:23 Reaguje na Jarek SchindlerJe to přesně tak v celé Evropě mimo pár
vyjímek. Výše popisuji nejenom proč tak
lidé kdysi činili, ale taky jaký trend
se razí dnes. Povím to vulgárně! Je to
o tom nicnedělání od samovýsevu přes
bezzásah a nakonec najedou do "lesů"
štěpkovače a semelou poslední větev.
Odtud "vítr" vane, jak se dostat ke
koláčům bez práce. Stačí to pouze
lidem správně podat, jako že je to les
blízký přírodě a nikoliv hospodářský
les minulosti vyžadující práci a
produkující efektivně kvalitní dříví.
Odpovědět
vyjímek. Výše popisuji nejenom proč tak
lidé kdysi činili, ale taky jaký trend
se razí dnes. Povím to vulgárně! Je to
o tom nicnedělání od samovýsevu přes
bezzásah a nakonec najedou do "lesů"
štěpkovače a semelou poslední větev.
Odtud "vítr" vane, jak se dostat ke
koláčům bez práce. Stačí to pouze
lidem správně podat, jako že je to les
blízký přírodě a nikoliv hospodářský
les minulosti vyžadující práci a
produkující efektivně kvalitní dříví.
DA
DAG
21.2.2024 19:26 Reaguje na PetrNo to právě ne. Aby Vám pod plně zapojeným porostem dosáhl zmrazení, tak musíte udělat nejdříve mnoho kroků, za několik let.
Kdyby jste kus odrubal, tak tam bude tráva, černý bez, líska, bříza a jeřáb, ale určitě ne takový bukový nárost.
Takto připravit porost trvá roky. Se divím, že si toho ochranáři nevšimli dřív, když ten les několik let řídnul.
Ovšem neznám bližší podrobnosti.
Odpovědět
Kdyby jste kus odrubal, tak tam bude tráva, černý bez, líska, bříza a jeřáb, ale určitě ne takový bukový nárost.
Takto připravit porost trvá roky. Se divím, že si toho ochranáři nevšimli dřív, když ten les několik let řídnul.
Ovšem neznám bližší podrobnosti.
JH
Jiří Hušek
21.2.2024 16:09 Reaguje na karel krasenskyTřeba tady? : https://storymaps.arcgis.com/stories/ec86e787a3f54e889f7c2679765d689a . Kdyby vás někdy omrzely ty vaše fabriky na prkna (což nepředpokládám), tak se stavte.
Odpovědět
DA
DAG
21.2.2024 19:32 Reaguje na Jiří HušekKrásný prales. Takto vypadaly lesy kdysi. Ráj pro zvěř. Neskutečná úživnost a daleko větší množství zvěře než dnes. Přitom žádné škody. Ale o tom to je. To co je na fotkách u článku jsou lesy hospodářské a je na vlastníkovi, jak si ho bude obhospodařovat.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.2.2024 13:35 Reaguje na DAGNo, ono to úplně není na vlastníkovi, jak bude hospodařit, Tedy, nemělo by být. Lesy, stejně jako celá krajina a rybníky, to všechno je vždycky trochu i nás ostatních, a tak není docela jedno, jak si bude kdo hospodařit. Víte, každý dostává kompenzace a podpory: na kůrovce, na chov ryb v rybnících, do zemědělství. Co ale dostane běžný daňový poplatník, když má lesy sežrané kůrovcem (protože monokultury a smrky i tam, kam nepatřily, jenž prkna byla potřeba), rybníky se sinicemi a pole s 50% postižením erozí a se ztrátou schopnosti zasakovat řádně vodu, takže sucho a povodně atd. No, nedostane nic. Tedy kromě dalšího účtu k proplacení.
No, to jen na okraj. Prostě i lesy jsou do jisté míry nás všech, to jsem chtěl říct.
Odpovědět
No, to jen na okraj. Prostě i lesy jsou do jisté míry nás všech, to jsem chtěl říct.
DA
DAG
22.2.2024 14:21 Reaguje na Jindřich DurasTak lesy nejsou nás všech. Lesy jsou vlastníků a bylo by proti jejich zájmu pěstovat lesy, které neodolají externím vlivům a měli by s nimi jen zbytečné výdaje.
Ano jsou dotace za sazenice, ale některé generace platí daň z lesa celý život a nemají z něj nic. Za mě je to naprosto nesmysl. Platit daň z něčeho co mi negeneruje zisky a zároveň to nemám k žádnému požitku.
Navíc není to dotace z plochy nebo jen za to, že na tom vrčím traktorem jak zemědělci.
Dotace na les beru naprosto s čistým svědomím.
Odpovědět
Ano jsou dotace za sazenice, ale některé generace platí daň z lesa celý život a nemají z něj nic. Za mě je to naprosto nesmysl. Platit daň z něčeho co mi negeneruje zisky a zároveň to nemám k žádnému požitku.
Navíc není to dotace z plochy nebo jen za to, že na tom vrčím traktorem jak zemědělci.
Dotace na les beru naprosto s čistým svědomím.
OD
Ondřej Dočkal
22.2.2024 20:18 Reaguje na DAGSouhlasím, lesy mají vlastníka.
Spoustu lesů vlastní Česká republika, dost jich patří i obcím. Ani ČR, ani obce nejsou a.s., ani s.r.o. - fungují ve trochu jiném právním režimu.
Viz např. § 2 zákona o obcích:
§ 2
1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.
- neboli: z principu není cílem obce pouze produkovat zisk, ale starat se i o "něco navíc".
Odpovědět
Spoustu lesů vlastní Česká republika, dost jich patří i obcím. Ani ČR, ani obce nejsou a.s., ani s.r.o. - fungují ve trochu jiném právním režimu.
Viz např. § 2 zákona o obcích:
§ 2
1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.
- neboli: z principu není cílem obce pouze produkovat zisk, ale starat se i o "něco navíc".
DA
DAG
22.2.2024 20:49 Reaguje na Ondřej DočkalLČR určitě může spolupracovat s ochranou přírody. Tolikrát zde probírany Soutok je již dlouho tvořen lesnický a ochranáři dlouhodobě. Bohužel ochranáři mění styl péče podle právě probíhající módy. Někdy žádné zásahy za pár let je módní ředina.
Ochranáři nemají právně k Soutoku žádné pravomoci, ale jsou zastřešeni vedením Lčr.
U těch obcí je to na politickém rozhodnutí, ale popravdě. Za čtyři roky se na to zapomene a jsou to jen politické proklamace.
Navíc na hospodářském lese není nic špatného a je to pořád daleko větší příroda než pole, jen teď je prostě móda dauerwald.
Odpovědět
Ochranáři nemají právně k Soutoku žádné pravomoci, ale jsou zastřešeni vedením Lčr.
U těch obcí je to na politickém rozhodnutí, ale popravdě. Za čtyři roky se na to zapomene a jsou to jen politické proklamace.
Navíc na hospodářském lese není nic špatného a je to pořád daleko větší příroda než pole, jen teď je prostě móda dauerwald.
OD
Ondřej Dočkal
22.2.2024 21:18 Reaguje na DAGNo já bych odlišoval, není ochranář jako ochranář, stejně jako není lesník jako lesník. To se týká i obcí, i když zde jak píšete, do odborných rozhodnutí vstupuje z logiky věci i politika.
Základ je prostě přistupovat k problému s otevřenou myslí, a vnímat co se děje kolem.
Já netvrdím, že je hospodářský les něco špatného, jen tvrdím, že ani ten hospodářský les, nemá vždy směřovat k jedinému cíli - tedy maximalizaci zisku, např. na tom státním. Což dlužno dodat, se opravdu dost často daří, najít společnou řeč, čemuž jsem rád. A navíc, jak jsem uvedl, je les hospodářský a les hospodářský.. čistá smrčina nebo i les smíšený, obé může být les hospodářský, a i z ekonomického hlediska kdybych si měl dneska vybrat, volím to druhé.
Odpovědět
Základ je prostě přistupovat k problému s otevřenou myslí, a vnímat co se děje kolem.
Já netvrdím, že je hospodářský les něco špatného, jen tvrdím, že ani ten hospodářský les, nemá vždy směřovat k jedinému cíli - tedy maximalizaci zisku, např. na tom státním. Což dlužno dodat, se opravdu dost často daří, najít společnou řeč, čemuž jsem rád. A navíc, jak jsem uvedl, je les hospodářský a les hospodářský.. čistá smrčina nebo i les smíšený, obé může být les hospodářský, a i z ekonomického hlediska kdybych si měl dneska vybrat, volím to druhé.
LB
Lukas B.
22.2.2024 12:52 Reaguje na Jiří Hušekale jo, ale je rozdíl mezi skutečným cenným lesem a standardním hospodářským lesem. ono je asi fajn oboje nějak rozumně vybalancovat. třeba nesnažit se o standardní hospodaření na chudičké půdě ve stráních prakticky neschůdných (bylo by to i ekonomicky docela nesmyslné, ostatně do je důvod existence pěkného lesa v severních jizerských stráních*), na druhou stranu ty krovy a ten nábytek je taky potřeba z něčeho udělat (čili asi nemá smysl ve zbožné úctě ke Gáje nechat zplanět úplně všechny banální monokultury mýtného věku).
*) ne náhodou je drtivá většina těch cenných lesů někde, kde to odjakživa bylo součástí větších hospodářských celků, nejdřív součástí velkého panství, kde byly hospodářsky méně zajímavé lokality ponechány jako loviště či množiště lovné zvěře pro panskou zábavu, později zestátněno při prvorepublikové pozemkové reformě nebo při poválečném znárodnění, a fakticky se hospodaření moc nezměnilo (tam kde to nedávalo smysl se to nechávalo víceméně napospas), jen místo knížepána stříleli jeleny papalášové všelijací. nikdy to nebyly selské nebo dokonce chalupnické lesy, kde by rodina majitele dřela v potu tváře, vždy tam bylo hospodaření zajišťováno placeným personálem/nádeníky. no a ausgerechnet severní srázy jizerek měly tu výhodu, že buky ta imisní situace 50.-80.let nezlikvidovala (jako smrkové hospodářské lesy na náhorní jizerské planině).
Odpovědět
*) ne náhodou je drtivá většina těch cenných lesů někde, kde to odjakživa bylo součástí větších hospodářských celků, nejdřív součástí velkého panství, kde byly hospodářsky méně zajímavé lokality ponechány jako loviště či množiště lovné zvěře pro panskou zábavu, později zestátněno při prvorepublikové pozemkové reformě nebo při poválečném znárodnění, a fakticky se hospodaření moc nezměnilo (tam kde to nedávalo smysl se to nechávalo víceméně napospas), jen místo knížepána stříleli jeleny papalášové všelijací. nikdy to nebyly selské nebo dokonce chalupnické lesy, kde by rodina majitele dřela v potu tváře, vždy tam bylo hospodaření zajišťováno placeným personálem/nádeníky. no a ausgerechnet severní srázy jizerek měly tu výhodu, že buky ta imisní situace 50.-80.let nezlikvidovala (jako smrkové hospodářské lesy na náhorní jizerské planině).
JH
Jiří Hušek
23.2.2024 09:28 Reaguje na Lukas B.Lukáši, já se s tebou nepřu. V zásadě souhlasím a bylo by o čem racionálně debatovat, jenom se do toho nechci pouštět v tomto prostředí, kde právě probíhá rituální tanec trollů, toho času specialistů na lesnictví. Na to mi moje lesnické vzdělání, pětačtyřicet let praxe a koneckonců ani relativně tolerantní mentální nastavení nestačí :-). Jenom snad tolik, že kromě nezpochybnitelné dřevoprodukční funkce mají lesy stejně nezpochybnitelné a pro člověka významné funkce mimoprodukční (ekosystémové služby), bohužel stále ještě ekonomicky neoceněné. A pokud jde o ponechávání lesů samovolnému vývoji, tak se bavíme reálně o cca dvou procentech z výměry lesa ve vlastnictví státu.
Odpovědět
LB
Lukas B.
26.2.2024 11:22 Reaguje na Jiří Hušekani já se s Tebou Jirko nepřu. já souhlasím s tím, že u nás jsou vzácné lesy, že jsou na zanedbatelném zlomku plochy a plně souhlasím, že tam je to fajn pokud možno nechat bejt ať si s tím Gája provádí co umí (snad jen udržovat požádní cesty a odstraňovat Damoklovy meče nad silnicí a turistickou značkou).
a naproti tomu nevidím důvod nekácet stejnověkou monokulturu mýtného věku. snad s výjimkou situace, kdy je tam opravdu silná "mimoprodukce".
Odpovědět
a naproti tomu nevidím důvod nekácet stejnověkou monokulturu mýtného věku. snad s výjimkou situace, kdy je tam opravdu silná "mimoprodukce".
MM
Milan Milan
21.2.2024 21:49Dobrá práce GP. Jsou pozorní. Doporučuji GP pokračovat a třeba na Šumavě se podívat jak se starají o vzácné lesy a jejich udržení tam. A co se dělo v našich krásných lesích, když kůrovec nezřízeně likvidoval smrky a borovice? A taky se podívat jak nápady politiků chtějí měnit krajinu ve jménu pomatených nápadů k zabránění planetárních klimatických cyklů např. výrazně snižovat množství CO2 atmosféře dokonce snad jeho jakýmsi "odsáváním"... Příroda volá o pomoc, o pomoc před lidskou hloupostí, nevolá po pomatenostech GD, po politických přisluhovačích a pokrytcích, ale po skutečných odborních..... A GP určitě ten potenciál má.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2024 08:01Jako vždy. Opakem pravdy je pravda jiná.
Je nesmysl předpokládat, že se obejdeme bez výroby dřeva, potravin atd. Naopak je škoda přijít o živočichy a rostliny kteří potřebují speciální prostředí jako je step, či přestárlý les.... No jde tedy o stanovení míry co si můžeme dovolit. Navíc i většina těch speciálních prostředí potřebuje tu správnou péči a bez ní zmizí.
Odpovědět
Je nesmysl předpokládat, že se obejdeme bez výroby dřeva, potravin atd. Naopak je škoda přijít o živočichy a rostliny kteří potřebují speciální prostředí jako je step, či přestárlý les.... No jde tedy o stanovení míry co si můžeme dovolit. Navíc i většina těch speciálních prostředí potřebuje tu správnou péči a bez ní zmizí.
JD
Jindřich Duras
22.2.2024 08:57 Reaguje na Slavomil VinklerLes může být "přestárlý" jen z pohledu čistě ekonomického. Jinak nic takového neexistuje.
Každopádně je na lesy, stejně jako na rybníky, pole a prostě všechno, nahlížet nejen úzce ekonomickými brýlemi. Lépe řečeno, proč ne, ale musíme tedy také vyčíslit přínosy tzv. ekosystémových služeb.
Odpovědět
Každopádně je na lesy, stejně jako na rybníky, pole a prostě všechno, nahlížet nejen úzce ekonomickými brýlemi. Lépe řečeno, proč ne, ale musíme tedy také vyčíslit přínosy tzv. ekosystémových služeb.
DA
DAG
22.2.2024 09:45 Reaguje na Jindřich DurasTo říkáte je pravda, ale vezměte si, že jste vlastník normálního hospodářského lesa a chcete to dělat nějak rozumně i pro přírodu. Takhle to v dobré víře vedete. Pak ovšem přijde ochranář a řekne, že ten les je biologicky cenný a omezí Vás na Vašich právech a řekne Vám, že to celou dobu děláte blbě a teď to budete dělat podle něj. Přitom Vy jako hospodář jste to dotáhl do tohoto přírodně dobrého stavu.
Odpovědět
kk
karel krasensky
22.2.2024 12:20 Reaguje na DAGKdyž se jako klíště přisaju na statní cecík a danové poplatníky tak mi nezbývá než prudit,škodit,rozumovat,otravovat,bonzovat,aby každý měsíc dej bože lehko naběhlo na učet
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.2.2024 13:37 Reaguje na DAGJo, tomu rozumím :-). Máme ještě hodně si vzájemně v různých profesních zaměřeních co vyprávět a kde hledat společnou cestu.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
22.2.2024 20:23 Reaguje na DAGdnes veškerá omezení, která určuje (oficiální) ochrana přírody pro lesníky dle zákona 114/92, jsou kompenzovatelná tzv. náhradami újem (více viz § 58 zákona a je k tomu vyhláška, nevím číslo z hlavy..). kompenzace jsou např. za menší těžby, samovolný vývoj, zvýšené náklady na cokoli atd., Nastavování sazeb co vím probíhalo v komunikaci mj. se SVolem, tak snad to nějak odpovídá (nějaké bouře od vlastníků jsem nezaznamenal, tak bych řekl že to celkem odpovídá - ale detaily vážně nevím, není to můj obor..).
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.2.2024 18:29 Reaguje na Jindřich DurasPokud bude vlastník platit daně za lesní pozemky, za své
udržovat v lese cesty, vodoteče, můstky a jiné nezbytné věci, tak potřebuje vytvářet zisk. Totéž rybnikář, když platí pozemkovou daň, opravuje hráze rybníka, čistí přítoky atd. , tak po něm nemůžete vyžadovat, aby byl v mínusu.
Představa ochranářů je dnes taková, že vlastník MUSÍ a NESMÍ, ale MUSÍ to bez kompenzací ušlého byť minimálního
zisku? Představou státem placených vědců a ochranářů je,
že peníze padají z nebe a stačí je sbírat, protože tak
padají jim. Někdo ale musel vygenerovat zisk, který lze
zdanit a následně z daní platit ty, co zisk negenerují a dotovat ztrátovou činnost. Nedávno jsem vyslovil kacířskou myšlenku, že by všichni kritici zemědělců, lesáků a nebo rybníkářů měli být placeni z daní generovanými z lesů, polí a rybníků. Pak by začali přemýšlet nad tím, že musejí ty pozemky generovat zisk, aby bylo na jejich mzdy, granty a dotace. Je mi jasné, že les má i jiné funkce, než pouze
produkovat zisk z prodeje dřeva a nebo z nájmu honitby,
ale pak by měl ty ostatní funkce lesa, kde bude vlastník
omezen při generaci zisku , někdo hradit. Ptám se kdo?
Má to být z daně ze zisku průmyslu, dopravy, bank atd.? Na ty peníze čeká školství, armáda, policie vládní úředníci, vědci a taky profesionální a laičtí ochranáři. Nechci zase
vzpomínat na šlechtu a jiné bohatce z minulosti, ale aby
mohli do lesů investovat, tak museli v nich a nebo někde
jinde generovat zisk. V mém okolí to byly rody Larischů
(vlastnili doly a statky) a Rotschildů( ti hutě, banky a doly). Ti nemuseli v lesích generovat zisk, protože to
měli čím kompenzovat, ale přesto ho vytvářeli i tam, ale nevadil jim okus zvěří a ani spásání polí tisíci zajíců,
bažantů a jinou zvěří. Zvěř byla k reprezentaci při lovech
a mívali obrovské bažantnice po kterých je dnes veta.
Má stát na všechny ty kompenzace, že nebudou pole, lesy
a rybníky generovat zisk? A jak dlouho na to ještě bude?
Co pak? Nastane drancování, aby bylo na daně, mzdy lesníků,
baštýřů, porybných a jiného personálu? O to mi pane jde,
že mnoha lidem schází představa o nákladech a vidí pouze
ten zisk v den výlovu a nebo při těžbě. To, co bylo do
toho investováno předtím už ale nevidí a nebo nechtějí?
Odpovědět
udržovat v lese cesty, vodoteče, můstky a jiné nezbytné věci, tak potřebuje vytvářet zisk. Totéž rybnikář, když platí pozemkovou daň, opravuje hráze rybníka, čistí přítoky atd. , tak po něm nemůžete vyžadovat, aby byl v mínusu.
Představa ochranářů je dnes taková, že vlastník MUSÍ a NESMÍ, ale MUSÍ to bez kompenzací ušlého byť minimálního
zisku? Představou státem placených vědců a ochranářů je,
že peníze padají z nebe a stačí je sbírat, protože tak
padají jim. Někdo ale musel vygenerovat zisk, který lze
zdanit a následně z daní platit ty, co zisk negenerují a dotovat ztrátovou činnost. Nedávno jsem vyslovil kacířskou myšlenku, že by všichni kritici zemědělců, lesáků a nebo rybníkářů měli být placeni z daní generovanými z lesů, polí a rybníků. Pak by začali přemýšlet nad tím, že musejí ty pozemky generovat zisk, aby bylo na jejich mzdy, granty a dotace. Je mi jasné, že les má i jiné funkce, než pouze
produkovat zisk z prodeje dřeva a nebo z nájmu honitby,
ale pak by měl ty ostatní funkce lesa, kde bude vlastník
omezen při generaci zisku , někdo hradit. Ptám se kdo?
Má to být z daně ze zisku průmyslu, dopravy, bank atd.? Na ty peníze čeká školství, armáda, policie vládní úředníci, vědci a taky profesionální a laičtí ochranáři. Nechci zase
vzpomínat na šlechtu a jiné bohatce z minulosti, ale aby
mohli do lesů investovat, tak museli v nich a nebo někde
jinde generovat zisk. V mém okolí to byly rody Larischů
(vlastnili doly a statky) a Rotschildů( ti hutě, banky a doly). Ti nemuseli v lesích generovat zisk, protože to
měli čím kompenzovat, ale přesto ho vytvářeli i tam, ale nevadil jim okus zvěří a ani spásání polí tisíci zajíců,
bažantů a jinou zvěří. Zvěř byla k reprezentaci při lovech
a mívali obrovské bažantnice po kterých je dnes veta.
Má stát na všechny ty kompenzace, že nebudou pole, lesy
a rybníky generovat zisk? A jak dlouho na to ještě bude?
Co pak? Nastane drancování, aby bylo na daně, mzdy lesníků,
baštýřů, porybných a jiného personálu? O to mi pane jde,
že mnoha lidem schází představa o nákladech a vidí pouze
ten zisk v den výlovu a nebo při těžbě. To, co bylo do
toho investováno předtím už ale nevidí a nebo nechtějí?
JW
Jiří Wenzl
23.2.2024 00:15Požadavek na lesního nekácet porosty starší než 120 let je jako požadavek na hospodáře zemědělského nesklízet zralé obilí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.2.2024 10:11 Reaguje na Jiří WenzlAno, ale s tím rozdílem, že zemědělec příští rok pole oseje znovu
a sklidí, ale lesákovi zakázali v lese hospodařit natrvalo. Pokud
stát nechce takovou újmu hradit v plné výši po další generace, tak
tak měl lesy znárodnit za dohodnutou cenu a mohl lesy ponechat
přírodě zcela. Pokud na to ale má a neobere o tu částku ty, kteří dosud generují zisky a daně. Bez práce nejsou nejen koláče, ale
ani daně a potažmo není na dotace a platy těch, kteří takové
hospodaření prosazují. Ti si navykli na dotace, granty a mzdy,
které generují ti ziskoví a které chtějí o zisk připravit.
Odpovědět
a sklidí, ale lesákovi zakázali v lese hospodařit natrvalo. Pokud
stát nechce takovou újmu hradit v plné výši po další generace, tak
tak měl lesy znárodnit za dohodnutou cenu a mohl lesy ponechat
přírodě zcela. Pokud na to ale má a neobere o tu částku ty, kteří dosud generují zisky a daně. Bez práce nejsou nejen koláče, ale
ani daně a potažmo není na dotace a platy těch, kteří takové
hospodaření prosazují. Ti si navykli na dotace, granty a mzdy,
které generují ti ziskoví a které chtějí o zisk připravit.
