Havlíček: Legislativa neumožňuje společné jaderné úložiště
"Je to spíš o určité formě kooperace," řekl Havlíček. Ze společenských důvodů by podle něho nebylo možné, aby hlubinné úložiště bylo v jednom, nebo ve druhém státě. "Ale není podstatné diskutovat o tom, jestli by se to někomu líbilo či nelíbilo, legislativa to ani neumožňuje v tuto chvíli," zdůraznil ministr.
Slovenský premiér Peter Pellegrini koncem dubna na Evropském jaderném fóru v Praze řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko a Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně a že by obě země měly diskutovat, zda situaci nevyřešit společně. Český premiér Andrej Babiš na to tehdy reagoval tím, že země zatím v této věci nepokročily.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Havlíček včera zopakoval, že příští rok by se měl okruh snížit na čtyři lokality, finální lokalita by pak měla být vybrána v roce 2025. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
reklama
Lidé z Pošumaví budou 20. dubna protestovat proti jadernému úložišti
Úložiště jaderného odpadu bude mít minimální dopady na okolí, říká expert