Havlíček: Legislativa neumožňuje společné jaderné úložiště
"Je to spíš o určité formě kooperace," řekl Havlíček. Ze společenských důvodů by podle něho nebylo možné, aby hlubinné úložiště bylo v jednom, nebo ve druhém státě. "Ale není podstatné diskutovat o tom, jestli by se to někomu líbilo či nelíbilo, legislativa to ani neumožňuje v tuto chvíli," zdůraznil ministr.
Slovenský premiér Peter Pellegrini koncem dubna na Evropském jaderném fóru v Praze řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko a Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně a že by obě země měly diskutovat, zda situaci nevyřešit společně. Český premiér Andrej Babiš na to tehdy reagoval tím, že země zatím v této věci nepokročily.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Havlíček včera zopakoval, že příští rok by se měl okruh snížit na čtyři lokality, finální lokalita by pak měla být vybrána v roce 2025. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
reklama

Žaloby na MŽP kvůli úložišti projedná soud příští rok, první ale už 18. prosince
Správa obdržela 433 podnětů od obyvatel lokalit pro hlubinné úložiště
SÚRAO zahajuje geologické mapování lokalit, kde se zvažuje jaderné úložiště