Havrani z Brna už pomalu odlétají za větší zimou, letos o něco dříve
O stavbu lanové dráhy z brněnských Pisárek k univerzitnímu kampusu usiluje brněnský dopravní podnik. Poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě je přitom podle ornitologů přímo v trase plánované lanovky. Jejich počty se tam v posledních zimách pohybují až kolem 15 000 jedinců.
"Havrani polní na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i prakticky celá brněnská populace silně ohrožených kavek obecných. Společné nocování jejich velkých hejn je z širšího okolí Brna známé více než 100 let," uvedl Sychra.
Havrani z Brna nyní pomalu odlétají za větší zimou do Běloruska či Ruska, aby se na podzim zase vrátili. Ještě minulý týden jich na nocovišti podle Sychry bylo asi 8500, teď o víkendu asi 6000. "Odlétají postupně, takže ti poslední odletí až v březnu, což tak bývá," uvedl Sychra.
Petici proti stavbě lanovky, která by ohrozila nocoviště ptáků, podle Sychry elektronicky dosud podepsalo asi 1800 lidí. O počtu lidí, kteří petici podepsali fyzicky, neměl přehled. Počet petičních míst je po Brně podle něj ale více než deset. Petici mohli zájemci podepsat i včera na exkurzi. Podle Sychry dorazilo asi 250 lidí, například rodiny s dětmi. Lidé z louky poblíž kampusu pozorovali slétající se ptáky.
Délka zamýšlené dráhy má být zhruba 1,7 kilometru. Výchozím bodem je nástupní stanice Pisárky-Lipová, lanovka má vést k mezistanici Riviéra a poté ke kampusu. Plánovaná přepravní kapacita je až 2000 lidí za hodinu. Proti zamýšlené stavbě se ozvaly i další protestní hlasy, ve stavebním řízení se odvolala například Masarykova univerzita i někteří občané. Začátek možné stavby ale není jistý, na lanovku je podle dřívějšího vyjádření dopravního podniku téměř nemožné získat dotaci z evropských peněz.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Karel Zvářal
26.2.2024 10:43Břetislav Machaček
28.2.2024 10:13 Reaguje na Karel Zvářalv zimě rozptýlení v menších hejnech. Pamatuji ještě dobu, kdy číhali
na čerstvý koňský trus a vybírali z něho nestrávený oves. Pak přišla
doba hojnosti ve formě skládek a začali tu i ve velkém hnízdit. Pod
jejich hnízdy je pak skládka druhotná, když si na hnízdo přinesou
zabalenou svačinu a tu si tam rozbalí a nebo neohlodanou kost, a tu
si tam v klidu oberou ze zbytků masa. Jsem opravdu zvědav na to ,
až opravdu dojde k zákazu skládek, jak to zamává i s nimi a jinými
tvory živícími se odpadky. Je s podivem, že jim nevadí zbytky obalů
(našel jsem v jejich trusu plasty i staniol)a jiné tvory to zahubí.
Takže nejenom dlouhověkost, ale i mimořádná odolnost z nich dělá
velmi prosperující druh ptáků.
Karel Zvářal
26.2.2024 11:50Michal Uhrovič
26.2.2024 14:31Co myslíte, dojdou v dubnu ty někokadenní mrazíky a meruňky půjdou dolů?