https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hmyz-jako-zadany-zdroj-bilkovin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hmyz jako žádaný zdroj bílkovin

10.2.2021 12:36 | BRNO (Ekolist.cz)
Mendelova univerzita zkoumá, jaký podíl produktů z moučných červů zařadit do krmiva brojlerových kuřat a slepic produkujících konzumní vejce.
Mendelova univerzita zkoumá, jaký podíl produktů z moučných červů zařadit do krmiva brojlerových kuřat a slepic produkujících konzumní vejce.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Hmyz bude v budoucnu zřejmě žádaným alternativním zdrojem bílkovin. Vědci Mendelovy univerzity v Brně už nyní testují jeho využití jako krmivo pro hospodářská zvířata. Výzkumu hmyzu z hlediska možného využití jako potraviny a krmiva je celosvětově věnována stále se zvyšující pozornost. Jedním z důvodů je předpokládaný růst světové populace na 9 miliard lidí v roce 2050. S tím souvisí zvýšení spotřeby živočišných produktů o 60 až 70 %. O tématu informuje Mendelova univerzita v Brně.
 

Vzestup spotřeby potravin bude vyžadovat obrovské zásoby, které jsou ale limitované omezenou dostupností přírodních zdrojů, pokračující změnou klimatu a konkurencí mezi „jídlem-krmivem-palivem“. Pro výrobu kilogramu živočišných produktů je v závislosti na druhu zvířat a podmínkách chovu potřeba 2–15 kg rostlinných krmiv. Přitom 40–50 % z globální sklizně obilovin se využívá právě na výrobu krmiv.

Vědci předpokládají, že v budoucnu může dojít k omezení dostupnosti v dnešní době nejpoužívanějších konvenčních zdrojů bílkovinných krmiv. To pak zákonitě zvýší tlak na zajištění dostatku bílkovin pro lidskou spotřebu a pro výrobu krmiv pro hospodářská a zájmová zvířata. „Tím logicky roste zájem o alternativní a zároveň udržitelnou produkci bílkovin. Chov hmyzu by v tomto smyslu mohl být jedním z možných řešení,“ uvedl Ondřej Šťastník z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU.

I přes několik vědeckých studií je toto odvětví stále ještě na samém počátku. Tomu také odpovídá vyšší cena produktů z hmyzu. Například cena za kilogram usušených moučných červů se na podzim 2020 pohybovala kolem 300 Kč.

Do dalšího pokusu zařadí vědci do krmné směsi vykrmovaných kuřat odtučněnou moučku z moučných červů.
Do dalšího pokusu zařadí vědci do krmné směsi vykrmovaných kuřat odtučněnou moučku z moučných červů.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | ivabalk / Pixabay
„Hlavním cílem našeho projektu, který podpořila Technologická agentura ČR, je zařadit podíl produktů z moučných červů do krmné dávky zvířat, konkrétně brojlerových kuřat a slepic produkujících konzumní vejce ve formě konkrétních krmných směsí,“ uvedl Šťastník. Vědci společně s kolegy ze společnosti Underground Food s.r.o. zatím provedli dva experimenty.

V jednom z nich například slepice přijímaly krmné směsi obsahující 0%, 2% a 5% podíl moučných červů po dobu šesti měsíců. Vědci sledovali řadu parametrů, například zdravotní stav zvířat. Před zahájením testů museli také vyřešit jak ze sušených červů vyrobit moučku, kterou pak přimíchali do krmné směsi. Červy nakonec sešrotovali s pšenicí. „Dosáhli jsme tak naředění obsahu tuku a vzniklá moučka se nelepila na stěny šrotovníku,“ uvedl Šťastník.

Moučné červy a vytvořené krmné směsi vědci také podrobili několika analýzám pro zhodnocení kvality. „Obecně se dá konstatovat, že i u hmyzu je nutné dbát na kvalitu, podobně jako u ostatních krmiv. Na základě našich předběžných výsledků můžeme konstatovat, že použití do 5 % moučných červů v krmné směsi pro drůbež se jeví jako vhodný podíl, který významně neovlivňuje zdravotní stav zvířat a celkovou kvalitu masa a vajec,“ popisuje experiment Šťastník.

Práce vědců prvními pokusy nekončí. Do dalšího pokusu zařadí do krmné směsi vykrmovaných kuřat odtučněnou moučku z moučných červů. „Kromě základních parametrů užitkovosti a zdraví kuřat se také zaměříme podrobněji na kvalitu výsledného produktu – tedy kvalitu prsní a stehenní svaloviny,“ dodal Šťastník.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

10.2.2021 14:10
Každý podle chuti. Já zůstanu u toho, na čem jsem vyrostl.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.2.2021 15:10
Moučné červy nechtěli ani moji gekoni.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.2.2021 16:38 Reaguje na Michal Ukropec
Mouční červi v trojobalu, no fuj. Jen jsem si to představil a natáhlo mě.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

10.2.2021 15:38
No, myslím, že podíl červů v krmivu pro drůbež nemusí ničemu škodit, protože drůbež chovaná ve výběhu si "červí bílkovinu" obstarává sama podle chuti a dostupnosti a nevšimla jsem si, že by se někdo strachoval o její vliv na kvalitu vajec. Ale obávám se, že za pár let se ozvou nějací všeochránci s tím, že červ je také živý tvor, který cítí bolest a má svá práva - a s využíváním červů pro výživu kohokoliv/čehokoliv bude utrum.
V té souvislosti mě napadá, že chovat moučné červy speciálně na krmivo pro drůbež je plýtvání zdroji. Možná by nebylo od věci popřemýšlet, jestli se nevrátit ke zkrmování masokostních mouček z kafilerií. Bílkovin a energie v nich je dost a plnilo by to požadavek na zavedení "oběhového hospodářství".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.2.2021 16:29 Reaguje na Marcela Jezberová
Ty červy můžete krmit např. otrubama. Otázka je, zda se současný objem otrub v této zemi vyprodukovaných, celý nezkrmí. To přiznám se netuším.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.2.2021 16:32 Reaguje na Jakub Graňák
Kdysi jsem je choval a používal jsem ovesné vločky doplněné Roboranem. Jinak kvalita červů je přímo úměrná kvalitě krmení, které se jim podává. Červi vychovaní na otrubách asi nebudou tak výživní.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.2.2021 18:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To si nejsem docela jistý, nicméně by se to dalo snadno zjistit testovacím odchovem až po imago na odlišných substrátech. Já jsem kdysi zkoušel chovat Zophobasy jako krmivo pro vodní želvu a dorostlí do imaga se na otrubách nelišili tvarem ani velikostí od jedinců z literatury.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.2.2021 18:59 Reaguje na Jakub Graňák
Nejde ani tak o velikost jako spíše o obsah živin. Mimochodem, pro vodní želvy jsem používal jako krmivo žížaly a rybí maso. Vyjde to mnohem levněji než krmiva prodávaná ve specializovaných obchodech.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.2.2021 16:37
Moc by mě zajímalo, jak takový velkochov červů znečistí životní prostředí. Aby se nakonec nezjistilo, že adekvátní množství bílkovin vyprodukované stádem hovězího dobytka znečistí přírodu méně než ti malí červíčci.
Odpovědět

Jirka Černý

10.2.2021 19:50
Dávat slepicím červy je hodně převratné. Co asi tak ty slepice zobou když se dostanou na hnůj? No ten hnůj určitě ne.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.2.2021 19:51
Zkoumat se dá všechno, ale uplatnit v praxi je něco jiného. Nevím zda
se vyplatí chovat červy jako krmivo drůbeže, ale při jejich současných
cenách v maloobchodě by to kuře odkrmené červy bylo za cenu zlata. Jak
píše paní Jezberová, tak se naopak nehorázně plýtvá s výborným krmivem
z minulost( masokostní moučkou z kafilérií). Pro drůbež i prasata to
bývala hodnotná potrava po které byly nejen přírůstky, ale se to taky
odráželo na zdravotním stavu zvířat. V domácích malochovech to nejsou
pouze broučci a žížaly, ale i masové zbytky z kuchyně a nepotřebuji
je krmit drahými moučnými červy. Takže zkoumejte a hlavně spočtěte
rentabilitu takové potravy pro drůbež, ať nestojí to kuře o 100%
více a vejce 10 Kč.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.2.2021 20:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Už jste slyšel něco o prionech a Kreuzfeld-Jakobově chorobě?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.2.2021 21:25 Reaguje na Jakub Graňák
Slyšel a taky o koronaviru, rakovině atd. Kdysi mému
dědovi v noci vykopali tehdy ještě Cikáni prase chcíplé
na červenku, co mu nařídil veterinář zakopat a povápnit.
Od rána ho pak u lesa pekli na ohni a neřešili na co
chcíplo. Dědovi pouze řekli: pánko to země vytáhla
a my máme hlad. Ty choroby byly prokázány pouze z mála
vzorků těch mouček, ale šmahem byly zakázány komplet.
Jinak podobně končili i kapři z rybníků s kapřím morem,
který je přenosný pouze na některé ryby. Mohli být
klidně zpracováni na krmivo pro zvířata. Masové zbytky
z rybářských plovoucích konzerváren končí v chovech
kožešinových zvířat a jako potrava v klecových chovech
lososů a pstruhů. U nás končí vše v kafilérii a nelegálně
na skládce, kde je pak někdo polije karbofuranem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.2.2021 21:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Naše plýtvající společnost likviduje i to, co by se dalo použít. Pokud se někde na farmě vyskytne u ptáků ptačí chřipka, je vymlácena celá osádka i když by se maso z těchto ptáků dalo použít. Na druhé straně priony Kreuzfeld-Jakobovy choroby jsou odolné i vůči hodně vyským teplotám a tato nemoc se u nás rozšířila proto, že při výrobě masokostní moučky nebyl dodržen technologický postup. Pokud by ti Vaši Cikáni zkonzumovali dobytče nakažené touto chorobou, ani tepelná úprava masa na ohni by ty priony nezlikvidovala a byli by nakaženi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.2.2021 22:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Taky jsem nepsal o té Kreuzfeld-Jakobově, ale
o července a taky to, že ta "Jakobka" nebyla
ve všech moučkách, ale zakázány byly všechny.
To i v jiných potravinách a krmivech mohou
být někdy choroby a taky se nezakážou komplet
třeba sýry. Najde se vadná šarže, ta se zničí
a zbytek se sní a nebo u krmiv zkrmí. Zničit
veškerá i záměrně likvidovaná zdravá zvířata
při pouhém podezření je plýtváni prací a taky
hodnotami. Když v TV vidím polité maso barvou
pouze proto, že neměl řidič potřebné doklady
a mohl je třeba doručit dodatečně, tak se mnou
cloumá zlost nad plýtváním pouze díky byrokracii.
To už není ochrana spotřebitele, ale často pouze
svévole daného inspektora. Při dobré vůli mohl
vyčkat na doklady a až potom nevratně zasáhnout.
Jinak i to lze odrbat, jak byl znám případ
z polských jatek, kde ze zvířat vyřezávali i
nádory a veterinář maso za úplatu oštemploval
jako nezávadné i s doklady o nezávadnosti.
U té drůbeže vybité na ptačí chřipku to mohlo
být krmivo pro šelmy ve všech našich ZOO na
celý rok. Přitom přenos na savce není znám
a zřejmě ani na mrchožrouty mezi dravci. Navíc
tam šlo často pouze o prevenci, bez případné
karantény a vyšetření zvířat. Hnus.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.2.2021 23:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Ta masokostní moučka byla zakázána plošně proto, že u některých nebyla dodržena taková výška teploty, aby se zlikvidovala ty priony. A co se týče toho politého masa, tak úřady fakt nemají čas čekat kvůli pár metrákům masa až si majitel vzpomene a dodá (nebo zfalšuje) patřičné doklady. Jinak o té aféře s němocným dobytkem na polských jatkách vím. "Zázračně" se na porážkách uzdravily doslova tisíce krav a dalšího dobytka. A máte pravdu i co se týče té ptačí chřipky, ale bohužel bruselská věrchuška je jiného názoru.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.2.2021 08:58 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Reagoval jsem s tím politým masem na
konkrétní situaci, kdy opravdu řidič
zapomněl doklady na jatkách a mohl je
dodat do několika hodin. Bohužel ouřadovi
končila pracovní doba a tak to polil
barvou a znehodnotil. Maso bylo v autě
s chladícím zařízením a bylo ho možno
opatřit plombou proti zneužití. Tady
se už jedná skutečně o zlovůli. A o
tom plošném nesmyslu jsem psal u těch
sýrů, že se taky kvůli jedné šarži
nezakáže na věky jejich výroba. EU je
spolek hýřivých seladonů, kteří už
zapomněli, kolik úsilí stojí práce
a řídí vše lejstry bez prosté logiky.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

11.2.2021 10:26 Reaguje na Jakub Graňák
Priony, způsobující BSE, se do krmiv pro skot dostávaly z mouček, které byly v zemích původu vyrobeny za nízkého tlaku a teploty (u nás byly na přelomu tisíciletí, kdy se BSE vyskytovala, vyšší předepsané teploty a tlak při zpracování). Ostatně původ všech případů BSE z krmiv se nikdy nepodařilo dokázat. Pokud se dodrží požadavky na tlak a teplotu při zpracování kadáverů, další nákaza BSE nehrozí. Dalším preventivním opatřením je to, že se masokostní moučky nebudou používat do krmiv pro skot a ovce (zvířata k nákaze spongiformní encefalopatií vnímavá), ale do krmiv pro prasata a drůbež se přidávat mohou. Nevyužívání masokostních mouček je plýtvání hodnotnými zdroji krmiv.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2021 10:57 Reaguje na Marcela Jezberová
Přede dvěma lety mi zemřel otec, zootechnik s třicetiletou praxí, hádejte jaká byla diagnóza.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

11.2.2021 11:15 Reaguje na Jakub Graňák
To je mi líto, ale Kreuzfeld-Jakob je lidská degenerativní choroba, stejně, jako například TSE (také spongiformní necefalopatie) u ovcí. A je v určité míře dědičná, stejně, jako TSE u ovcí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2021 11:26 Reaguje na Marcela Jezberová
Onemocnění má čtyři varianty, mimo té dědičné, kterou zmiňujete i:
variantní - vCJD, forma zapříčiněná požitím infikované tkáně (tzn. oči, mícha, mozek, ale i svaly a vnitřnosti) zvířete nakaženého BSE, scrapie, CWD či FSE
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.2.2021 11:39 Reaguje na Jakub Graňák
Mně je to líto taky, ale nakažen mohl být i masem
z dovozu a nebo i při své práci s nakaženými
zvířaty, které nemusely být ani tou moučkou
krmeny. Kamarád moučkou ve velkém vykrmoval kdysi
mladé nosnice a nynější směsi jejich odchov
prodražují. Co je ve směsích ví nakonec pouze
na 100% výrobce a možná dozorující veterinární
laboratoř. Já mohu pouze doufat, že maso je
v krámu nezávadné a krmivo rovněž. Nakazit se
bohužel mohu i z málochovu ovcí, když si ovci
vychovám sám a nebo koupím. V tom množství
dovozového masa bych se nedivil, že je část
nakažena, aniž se to dovíme. V určitém stádiu
nemoci se zjevně neprojeví, ale je přenosná.
Jinak tím trpěl i jeden známý. Zemřel nakonec
ale na infarkt.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2021 14:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Mě tímto osobním příkladem šlo především o to poukázat, že ačkoli se to může zdát jako něco vzdáleného, tak se to může, vzhledem k našim velmi nedostatečným znalostem týkat kohokoli. Ta choroba se může manifestovat třeba až po čtyřiceti letech od nakažení a úmrtnost je vždy stoprocentní.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist