https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hmyz-podle-nejnovejsich-vyzkumu-vymira-nebyvalou-rychlosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hmyz podle nejnovějších výzkumů vymírá nebývalou rychlostí

22.12.2022 13:05 | WASHINGTON (ČTK)
Jako malý chlapec pobíhal David Wagner v 60. letech po rodinné farmě ve státě Missouri se sklenicí v ruce a sbíral z oblohy zářící světlušky. "Mohli jsme jimi sklenici naplnit a položit ji v noci vedle postele," uvedl Wagner, který se pak stal entomologem. To už je dávno minulostí, pozemek, na kterém stála rodinná farma, je dnes zastavěn novými domy a upravenými trávníky. A Wagnerovy světlušky - stejně jako mnoho dalších druhů hmyzu po celém světě - z velké části zmizely při vymírání druhů, které vědci označují za globální hmyzí apokalypsu, uvedla agentura Reuters.
 

Lidská činnost rychle mění podobu planety a globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí dvou procent za rok. Tváří v tvář odlesňování, užívání pesticidů, světelnému smogu a klimatické změně tito tvorové čelí problémům spolu s plodinami, květinami a dalšími zvířaty, jejichž přežití na hmyzu závisí.

"Hmyz je potravou pro všechno ptactvo a ryby," uvedl Wagner, který pracuje na univerzitě v americkém státě Connecticut. "Jsou pojivem pro všechny vodní a pozemské ekosystémy napříč celou planetou," dodal.

Je jednoduché se domnívat, že se hmyzu daří dobře. Koneckonců jsou téměř všude, prolézají klenbami deštných pralesů, zavrtávají se do půdy, brázdí sladkovodní rybníky nebo poletují vzduchem.

Z pohledu různorodosti druhů je hmyz ve srovnání s dalšími větvemi organismů nesrovnatelný, představuje dvě třetiny 1,5 milionů zdokumentovaných druhů zvířat z celého světa. Další miliony druhů hmyzu podle vědců teprve budu objeveny. Pro srovnání: 73 000 druhů obratlovců, zvířat s páteří od lidí až po ptactvo a ryby, představuje méně než pět procent známé říše zvířat, uvádí Mezinárodní svaz ochrany přírody.

Význam hmyzu pro životní prostředí nemůžeme podle vědců podceňovat, v potravním řetězci je klíčový. Krmí se jím ptactvo, plazi a savci, jako například netopýři. Pro některá zvířata jsou brouci prostě pochoutkou. Býložraví orangutani si rádi pochutnají na termitech. I lidé považují více než 2 000 druhů hmyzu za potravu. Hmyz však je mnohem víc než jen potrava. Zemědělci na těchto tvorech, kteří opylují plodiny a kypří půdu, přímo závisí.

Opylování více než 75 procent globálních plodin hmyzem bylo Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) oceněno na 577 miliard dolarů (více než 13 bilionů korun).

Ve Spojených státech byla hodnota služeb, které hmyz poskytuje, odhadnuta vědeckým časopisem BioScience na 57 miliard dolarů (přes 1,3 bilionu korun).

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jen brouci hovniválové přinášejí dobytkářskému průmyslu ročně přibližně 380 milionů dolarů (více než 8,6 miliardy korun) svou prací při rozkladu hnoje a rozmělňování půdy na pastvinách. Méně hmyzu by znamenalo méně jídla, uvedl ekolog Dave Goulson ze Sussexské univerzity.

Opylování zhruba 80 procent všech divoce rostoucích rostlin závisí v přírodě na hmyzu. "Pokud bude hmyz i nadále ubývat, očekávejte docela neblahé důsledky jak pro ekosystémy obecně, tak i pro lidi," uvedl Goulson.

Svět za posledních 150 let přišel o pět až deset procent všech hmyzích druhů - neboli mezi 250 000 a 500 000 druhy, uvedla studie z roku 2020, kterou publikoval časopis Biological Conservation. Tyto ztráty pokračují, přestože jejich odhady se liší kvůli nejednotným vědeckým datům a nejistotě, která panuje ohledně toho, kolik hmyzích druhů na světě existuje.

"I kdyby teď ubývalo jedno procento (druhů hmyzu) ročně, po 40 letech bychom měli o jednu třetinu méně druhů," uvedl Wagner, který v roce 2021 vedl metaanalýzu publikovanou ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Realita je podle něj ale ještě horší. Wagnerův tým nabídl "velmi konzervativní" odhad úbytku hmyzích druhů. Mnoho výzkumů hmyzu se provádí v chráněných oblastech. Degradovaná zemědělská půda a města by pravděpodobně odhalila mnohem méně hmyzu.

Úhyn hmyzu nelze přičítat jediné příčině. Populace čelí mnoha souběžným hrozbám: od ztráty přirozeného prostředí, přes průmyslové zemědělství až po změnu klimatu. Přetížení dusíkem z odpadních vod a hnojiv změnilo mokřady v mrtvé zóny, umělé světlo zaplavuje noční oblohu a růst městských oblastí vede k rozrůstání betonových ploch.

"Až donedávna byl úbytek půdy největší příčinou (úbytku hmyzu)," uvedl Wagner. "Klimatická změna se ale stává mnohem vážnější a zlověstnější hrozbou, protože vysušuje části planety, které byly dlouhodobě vlhké. A to je pro mnoho druhů hmyzu naprosto katastrofální," dodal.

S úbytkem hmyzu vymírají také jejich predátoři. V Severní Americe krmí téměř všichni pěvci svá mláďata hmyzem. Od roku 1970 však počet ptáků ve Spojených státech a Kanadě klesl o 29 procent, tedy zhruba o 2,9 miliardy.

Podle vědců to souvisí s celosvětovým úbytkem hmyzu. Některé výzkumy také spojují používání insekticidů s poklesem počtu vlaštovek obecných, jiřiček obecných a rorýsů.

"Příroda se velmi pomalu rozpadá," řekl Wagner. S úbytkem hmyzu se podle něj ztrácí celé větve stromu života. "Trháme ho na kusy a zůstává nám jeho zjednodušená a ošklivá podoba," dodal Wagner.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

22.12.2022 15:36
První hmyz, potom lidé a poté začně obnova planety
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.12.2022 18:25
Hmyzí amargedon v přímém přenosu je v plném proudu. Jako starší kus pamatuji dobu, kdy po jízdě autem byla první věc očista reflektorů a čelního skla od hmyzu.
Tenhle problém před cca 15ti roky šel rapidně dolů a už si ani nepamatuji, kdy jsem něco čistit musel.
Nikomu to nevadí , čas od času se objeví nějaký poplašný článek, ale nikoho to nevzrušuje . HPD to neovlivňuje (zatím) , politické smýšlení voličů také ne, tak proč se o to starat.
Je to stejné jako s odpady, které považuji za problém number one , ale nikomu to žíly netrhá. Musíme přece nejdříve utlouct sodovkáč a pak na světě zavládne věčný blahobyt. Je to marný, je to marný , je to marný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.12.2022 19:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
1* Když jsou tráveny ikony, je kvůli tomu nepřehlédnutelné dusno. Použití insekticidů bereme již jako folklór, tak vo co de, hale!?
Důvodů čistých skel je více. Prudký propad chovů v posledních dekádách, a to i domácích, jakožto zdrojů hmyzí potravy. Dále průmyslové používání insekticidů, přičemž o jejich účincích nevíme zdaleka všechno. A jak věda postupuje, snižuje se proklamované množství pesticidů, ale zvyšuje se jejich účinnost. A pokud je znám totální herbicid, domnívám se, že u insekticidů to může být rovněž, a to např. na hormonální bázi.
Řešením by byl zákaz výroby a používání těchto látek, ale to je utopistická sci-fi, že. Prostě pokrok vědy a dokonalých technologických postupů se bez těchto "vychytávek" neobejde. Proto jsem ve věci úbytku hmyzu pesimista. Lze ho místy zpomalit, ale drtivé většině lidstva je to u *ádele, ti budou i nadále chtít čisté životní prostředí bez dotěrných breberek.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.12.2022 19:59 Reaguje na Karel Zvářal
Spíše sekání zahrad, luk, škarp, strojově = vysavač + drtička, než chemie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2022 20:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
To byste musel hledat v grýndýlu, tam to řešení asi fakt bude.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.12.2022 20:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Proboha, nepleťte si pořád papír s realitou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2022 22:20 Reaguje na Jiří Svoboda
Řešení se musí napřed objevit na papíře dřív, než se začne prakticky provádět. Nebo vy postavíte barák a pak začnete kleslit projekt?
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

22.12.2022 22:17
ať už vás nechává text chladnými nebo rozpaluje do ruda, proklikněte na odkaz na Reuters. Jsou tam krásné (a vtipné) ilustrace, ani nerozliším, jestli fotky nebo kresby či malby.
... a hezké svátky vespolek.
Dan Fiala
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2022 11:04
Nechci být škarohlíd, ale mám obavu, že to není pouze chemie a sterilita
životního prostředí. Možná to je něco, co se vědci bojí zkoumat a odhalit,
protože si to společnost nepřeje. Jsou místa, kde ta chemie není a i tam
hmyzu ubývá, ale má tam dosah něco nehmatatelného, co hmyzu vadí i tam.
Ten rapidní pokles množství hmyzu se nápadně kryje s rozvojem smogu,
ano smogu, ale toho elektronického, který dosahuje i tam, kam se chemie
nedostane. Dokázat to není žádoucí a odvrátit zkázu zřejmě taky. Je to
možná pouze shoda okolností, ale když jsem měl cca 100 metrů od včelína
vysílač mobilního operátora, tak jsem měl problémy s chovem včel. Po
jeho přemístění o 500 metrů problémy pominuly a případné neúspěchy jdou
pouze na vrub počasí a mne samotného. Dokázat to nelze, ale jsem rád,
že je ten vysílač o 500 metrů dál i kdyby nebyl tou příčinou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.12.2022 15:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Já tohle četl taky, ovšem jinde psali, že je to nesmysl, že je to chemií. Tož mudruj.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2022 17:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Dovedete si představit, že by zjistili jako důvod ten
elektronický smog? Bude se pak řešit, co je přednější?
Myslím si, že to bohužel hmyz nebude! Jinak nevím, kolik
toho zaviní chemie třeba v pralesích, kde ten hmyz taky
rapidně ubývá. Pokud to je chemií, tak se ptám, zda se
bez ní dnes obejdeme a zda dáme hmyzu přednost?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.12.2022 17:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono působí obojí, tak jako nikotin a alkohol. O tom hmyzu už tu byla debata tolikrát, že opakovat to samé nemá význam. Chemie zřejmě působí v dávkách, které jsme sotva schopni zaznamenat (hormony), elmag vlnění také zřejmě vnímají mnohem citlivěji než lidé, viz náš nos vs šelmí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2022 20:48 Reaguje na Karel Zvářal
Možné to je, že to může být i neměřitelné množství
chemie, které jim vadí. Ono ten hmyz je vnímavý na
mnoho podnětů, které nám připadají banální a ještě
o jejich vlivu na hmyz toho moc nevíme. Ony i ty
včely už přestávají létat na některé rostliny, které kdysi hojně navštěvovaly. Asi cítí chemii
už uloženou v rostlinách a nemusí to být postřik.
Už jsem tu psal, že si jeden včelař chtěl udělat
úly z dřevotřísky a včely je odmítly obydlet, ale
my si z ní kupujeme nábytek a podle normy je
prý nezávadný. Budiž varováním, že vymíráním
hmyzu to započne a časem to dojde až k lidem.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist