Česká společnost ornitologická: Intenzifikace zemědělství nadále ohrožuje polní ptáky v Evropě

Polní ptáci pomalu ale jistě mizí z naší krajiny. Aktualizovaný indikátor běžných druhů ptáků poukazuje na to, že polní ptáci nadále ubývají, a to v celoevropském měřítku. Stále více důkazů ukazuje na to, že největší vinu na tom má intenzifikace v zemědělství, která je doprovodným jevem tzv. Společné zemědělské politiky Evropské Unie. Zatímco vzácné a ohrožené druhy se již někdy daří úspěšně chránit, ochrana přírody selhává v ochraně ptačích druhů, které jsou široce rozšířené a dosud považované za běžné.

Indikátor běžných druhů volně žijících ptáků je výsledkem práce mezinárodního programu Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (Pan-European Common Bird Monitoring Scheme, PECBMS), který od roku 2002 koordinuje Česká společnost ornitologická. Indikátor byl přijat Evropskou komisí jako jeden z ukazatelů pro strategii trvale udržitelného rozvoje i pro plány rozvoje venkova a je všeobecně uznáván jako kvalitní měřítko stavu biodiverzity a životního prostředí v Evropě.

Dle právě zveřejněné aktualizované verze indikátoru běžných druhů ptáků poklesl celkově počet běžných druhů ptáků v Evropě mezi lety 1980 a 2006 o zhruba 10%. Lesní druhy zasáhly změny méně významně (pokles o cca 9%). Naproti tomu je úbytek běžných druhů polní krajiny nesrovnatelně drastičtější (cca 50%).

Mnoho vzácných a ohrožených druhů ptáků je chráněno pomocí speciálních ochranářských programů. A přestože např. v ČR jsou výsledky ochrany ohrožených ptačích druhů spíše rozpačité, vědecké poznatky ukazují na to, že ochrana druhů v Evropě především s pomocí tzv. Ptačí směrnice EU nese výsledky. Úbytek běžných druhů ptáků, zejména těch polních, však zatím stojí stranou pozornosti.

Řada vědeckých publikací ukazuje, že intenzifikace zemědělství je hlavní příčinou úbytku polních ptáků v Evropě. Rozdíly v trendech polních ptáků mezi starými a novými členy EU naznačují, jak může změna ve způsobu zemědělského hospodaření ovlivnit ptáky už po krátké době. V západní Evropě, kde má intenzivní zemědělství dlouhou tradici, ubývají polní ptáci od roku 1980 neustále. Oproti tomu ve východní Evropě došlo na přelomu 80.-90.let k zastavení poklesu a to zjevně vlivem změn politické situace, která vedla ke snížení intenzity zemědělství. Ovšem od poloviny 90. let se zemědělství ve východní Evropě vydalo stejnou cestou intenzifikace jako v západní Evropě a populace polních ptáků zareagovaly poklesem. Ve východní Evropě se však navíc projevuje i celkový úbytek zemědělské půdy.

Na počátku tohoto desetiletí se představitelé členských států EU zavázali, že do roku 2010 zastaví úbytek biodiverzity. Nicméně zpráva, kterou Evropská komise připravuje k vydání na začátku prosince 2008, naznačuje, že tento cíl nelze splnit bez toho, aniž by došlo k významným změnám jak ve strategických plánech EU, tak i v plánech jednotlivých evropských zemí, a to zejména na poli zemědělské politiky.

Mnoho organizací proto opět upozorňuje na to, aby byla provedena revize Společné zemědělské politiky EU s důrazem na její přeměnu v trvale udržitelné hospodaření v krajině a rozvoj venkova. Konstantin Kreiser, z BirdLife International vysvětluje: „Je nutné utrácet peníze evropských daňových poplatníků s rozumem. Je třeba podporovat ty zemědělce, kteří se snaží hospodařit šetrně ke svému okolí, a zastavit nynější nespravedlivé a životnímu prostředí škodící rozdělování dotací.”

Důležitým zdrojem informací, jak se daří populacím běžných druhů ptáků, jsou programy monitoringu ptáků v jednotlivých státech. Tyto programy běží v některých evropských státech již několik desítek let a poskytují relevantní a kvalitní data. V mnoha dalších zemích však stojí monitoring ptáků teprve na svém začátku.

Richard Gregory, předseda Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a vedoucí oddělení Monitoringu a výzkumu britské Královské společnosti na ochranu ptáků (RSPB) k tomu dodává: „Monitorovací programy jsou zásadním zdrojem dat pro evropský indikátor volně žijících ptáků. Proto klademe velký důraz na jejich zachování, zlepšení činnosti a kvalitu dodávaných dat. Dlouhodobé financování vládami jednotlivých zemí je pro podporu monitoringu klíčové a hodnota takové podpory velmi vysoká, protože velké množství dat dodávají zdarma zkušení dobrovolníci.“

Program Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků je společným projektem Evropské rady pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC) a BirdLife International a je podporován britskou Královskou společností na ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds, RSPB) a Evropskou komisí. Významně se na programu podílí též Centrální statistický úřad v Nizozemí (Statistics Netherlands).

Celoevropskou koordinací programu byla pověřena Česká společnost ornitologická, jejíž Jednotný program sčítání ptáků každoročně monitoruje počty ptáků na území ČR a přispívá do celoevropského indikátoru.

Kontakt:

S případnými dotazy se obracejte na Petra Voříška, koordinátora projektu Pan-European Common Bird Monitoring Scheme, ČSO, Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5, tel. 257 212 465, e-mail EuroMonitoring (zavináč) birdlife.cz.

Podrobnější informace o programu Pan-European Common Bird Monitoring Scheme lze nalézt na http://www.ebcc.info/pecbm.html, o Jednotném programu sčítání ptáků v ČR (monitoring běžných druhů ptáků v ČR) na www.birdlife.cz, sekce Věda a výzkum. České trendy běžných druhů ptáků jsou k vidění na webu http://jpsp.birds.cz, sekce Výsledky.

Petr Voříšek, Jana Škorpilová a Alena Klvaňová