Interceptor je novou cestou, jak zabránit znečištění oceánů. Čistí totiž řeky Video

Projekt čištění oceánů od plastového znečištění, nazvaný Ocean Cleanup, se za šest let své dosavadní existence dočkal bezpočtu nadšených ovací i dobře míněné kritiky. Zatím ani jeho nejnovější verzi nemůžeme považovat za plně funkční a přínosnou. To ale rozhodně neplatí pro aktuální technickou vychytávku zvanou Interceptor, kterou autor celého plastosběrného konceptu Boyan Slat nyní představil veřejnosti. Píše o tom Dezeen.com.

Po léta se zdálo, jako by byl Boyan Slat vůči inspirativním výtkám svých kritiků hluchý. Jednou z těch zásadních například byla výtka vztažená k chabé smysluplnosti celého toho zachytávání plastů plovoucích na hladině oceánů, protože každý den do oceánů zamíří stovky a tisíce dalších tun ze zdrojů po celém světě. Pokud vám přetéká vana, je třeba - než začnete vytírat - nejprve utáhnout kohout.

Nu a právě o takovém pomyslném utažení kohoutu celý projekt Interceptor je. Nesoustředí se totiž na hladiny moří, ale na řeky do nich ústících. Řeky, které jsou hlavní tepnou, pumpující znečištění do světových oceánů. A proto jsou teď z mladého vynálezce nadšení i jeho dosavadní kritici.

Odpady do oceánů vedou řeky. Jen některé

„Abychom skutečně zbavili oceány plastů, musíme se nejen zbavit zděděného znečištění na jejich hladině, ale musíme zabránit tomu, aby do oceánů vstupovaly další plasty,“ prohlásil nyní Slat. Datoví inženýři z Ocean Cleanup prý teď vyhodnotili jako pravdivé to, co už v debatách o plastosběrných bariérách několikrát zaznělo: že za přímým znečištěním oceánů vlastně stojí jen několik málo řek, které z pevniny unáší odpad do moře.

Vlastně, jen 1 % řek je odpovědné za 80 % znečištění. Nebo ještě přesněji, jedna tisícovka řek přinese do oceánů ročně až 2,7 milionů tun plastových odpadů, a zbylých 30 000 řek dodává jen něco kolem 300 000 tun.

Z interaktivní mapy, kterou vytvořili lidé v Ocean Cleanup, je patrné ještě pár detailů. Třeba, že ty největší řeky -znečišťovatele najdeme v Asii a vydatně k nim přispívají i toky na severu a západě Afriky, potažmo v zemích střední Ameriky. Za zmínku stojí i ukazatel v pravém dolním rohu, který odměřuje množství plastového odpadu. Je to dost názorné.

A názorností Boyan Slat nešetřil ani během představení Interceptoru. O co tedy jde? O zařízení, částečně využívající principu norných stěn ke směřování proudem unášených plastů, které je směřuje ke sběrnému zařízení.

Sto tun za den

Má podobu říční kontejnerové lodi s integrovaným posuvným sítovým pásem. S jeho pomocí pak z vody průběžně loví odpad a ukládá je do jednoho ze šesti zásobníků. Interceptor je zajímavý tím, že na rozdíl od norných stěn v oceánech nespoléhá na libovůli mořských proudů, ale těží z jednosměrného proudění řek. Je do krajnosti nenáročný a celý jeho mechanický aparát je v chodu udržován solární energií (doplněnou o bateriový systém). Na průměrně líně tekoucí řece dokáže zachytit 50 000 kilogramů odpadů za den, v extrému pak až 100 tun.

Jen pro porovnání, nejlepší výsledek oceánské bariéry zatím činil 2000 kilogramů za 2 měsíce. Zdá se tedy, že Interceptor skutečně něco dělá a řeší. Jeho jediným neduhem je, že po naplnění zásobníků je třeba odpad odvézt a sběrné boxy vyprázdnit. Což předpokládá alespoň minimální provozní kapacitu a existenci nějakého přidruženého fungujícího modelu odpadového hospodářství, které ale zrovna v zemích s nejznečištěnějšími řekami moc přítomné není. To ale v zásadě není problém Ocean Cleanup ani Boyana Slata.

Jeho Interceptor je receptem na léčbu a je už na pacientech, jak jej budou užívat.

---

reklama

---