https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/islandsti-studenti-meri-ubytky-ohrozenych-ledovcu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Islandští studenti měří úbytky ohrožených ledovců

26.12.2019 00:40 | VIK (ČTK)
Island v srpnu odhalil desku na památku prvního ledovce Okjökullu, který vlivem oteplování klimatu roztál. / Ilustrační foto
Island v srpnu odhalil desku na památku prvního ledovce Okjökullu, který vlivem oteplování klimatu roztál. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Rice University Press Release
"Je to opravdu moc krásné, ale tak smutné, když vidíme, o kolik ledovec roztál," říká Lilja Einarsdóttirová, která se svými spolužáky měří ledovec Sólheimajökull. Tomu hrozí, že se kvůli oteplování klimatu zcela rozpustí, píše agentura AFP.
 

Profesor v důchodu Jon Stefansson každoročně doprovází gymnazisty z městečka Hvolsvölluru na jihu Islandu na vrcholek ledovce, aby sledovali jeho vývoj. Ledovec Sólheimajökull, sevřený mezi dvěma horami, vykazuje podle měření studentů od roku 2010 každoroční ústup o 40 metrů.

Onoho deštivého dne studenti s pomocí přístroje GPS, metru a dvou žlutých praporků začínají zjišťovat, jak se ledovec změnil. Lagunou, kterou vytvořila roztátá voda, se s pomocí záchranářů brodí až ke stěně ledu: tam dosahuje ledovec tloušťky až 200 metrů.

"Když jsme tady začali měřit, nebyly tu vidět žádné stopy po vodě," říká jedenáctiletá Lilja.

Nad stezkou, která vede k čelu ledovce, se tyčí cedule zaražená v černém písku. Kolem nápisu Jöklamaelingar (v islandštině měření ledovce) je několik ručně napsaných čísel: 24, 50, 110. Ta ukazují v metrech každoroční úbytek ledovce, který studenti naměřili.

Zatímco svět zaznamenal v červenci nejteplejší měsíc, jaký byl kdy registrován, Island v srpnu odhalil desku na památku prvního ledovce Okjökullu, který vlivem oteplování klimatu roztál. Byl to symbol, jak na tento stav upozornit veřejnost.

Okjökull zmizel v roce 2014 a dalších 400 ledovců je ohroženo. Ledovec Sólheimajökull, který je dlouhý deset kilometrů a široký dva kilometry, je součástí Mýrdalsjökullu, čtvrtého největšího ledovce Islandu.

Oblast je vysoce geotermická, protože pod ledovcem se nachází Katla, jedna z pěti nejaktivnějších a nejmohutnějších sopek Islandu.

Letos ledovec ustoupil o 11 metrů, zatímco loni to bylo rekordních 110 metrů. "To závisí víceméně na počasí a na tom, jak se ledovec láme. Někdy se uvolní velká část ledu a spadne do vody, takže ho ubude hodně," vysvětluje Stefansson.

Za necelých deset let čelo ledovce ustoupilo o 380 metrů. "Mysleli jsme si, že se možná ohledně oteplování klimatu mýlíme, ale když to tady vidíte, je to důkaz nad důkazy," říká dvanáctiletá Birna Björnsdóttirová.

I když měření studentů není dokonalé a oficiální, ukazuje na pokračující změny, které se v posledních letech zřejmě zrychlily. A potvrzují tendenci, kterou pozorují vědci. Sólheimajökull loni patřil ke třem ledovcům Islandu, které se za rok rekordně zmenšily, zhruba o 200 metrů, uvádí Sdružení pro výzkum islandských ledovců.

Ledovce jsou mezi turisty velmi populární. Společnost Icelandic Mountain Guide, jeden ze tří místních touroperátorů, uvádí, že s ní ledovce loni navštívilo 27.000 turistů.

Ledovce, které pokrývají asi 11 procent rozlohy Islandu, jsou pro tento ostrov osídlený před 1200 lety charakteristické. Jejich tání ale mění krajinu.

"Před mnoha ledovci se vytvářejí jezera," poznamenává Hrafnhildur Hannesdóttirová, která se v islandském meteorologickém ústavu zabývá ledovci. Za posledních 25 let ztratily islandské ledovce celkem 250 kilometrů krychlových ledu. To je sedm procent jejich celkového objemu.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

26.12.2019 08:06
Dvanáctiletý fakan mudruje.Mohla se dát do holportu s jiným stejně střeleným fakanem ze Švédska.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.12.2019 08:52 Reaguje na Václav Kain
Pane Kaine, starého psa novým kouskům nenaučíš - to určitě znáte, že?-) Nějak jste přehlédl, kdo to těm "fakanům" nalejvá. A pokud jste neměl ekologii v osnovách, ještě neznamená, že to bylo správné. Doba se mění, a není to všude k lepšímu...
Odpovědět
va

vaber

26.12.2019 09:43 Reaguje na Václav Kain
kdysi dávno před mnoha tisíci lety na Sibiři se pásl mamut měl už plné břicho potravy, nijak nestrádal, když se něco stalo a mamut umrzl a zůstal v zamrzlé půdě až dodnes, kdy půda začala rozmrzat. Kdyby zem někdy v minulých tisíciletích rozmrzla, jako nyní, z mamuta by se dochovaly jen kosti . Když jsem četl diskuze všelijakých odborníků jak byly doby teplé a studené, ti tvrdili že v době 800 až 1200 našeho letopočtu bylo teplo, přesto že existuji zprávy že Nil zamrzl naposled někdy v roce 1000 a něco, zima a teplo je relativní i v popisu současníků ale zamrzlý Nil ne . A když má někdo 12roků může mít mnohem lepší a logičtější myšlení než drtivá většina dospělých
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist