Italka nafotila kalendář osvobozených laboratorních zvířat

Totarová fotila ve chvíli, kdy na sobě zvířata poprvé pocítila sluneční paprsky, poprvé šlapala po trávě a lidské ruce pro ně poprvé nebyly zdrojem bolesti a strachu, ale bezpečím.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Rachele Totaro - Fotografia / Facebook

"Každé zvíře je někdo, ne něco. Oni cítí, milují, bojí se, jsou jedineční, navazují kontakt s ostatními a hlavně mají právo žít. Jakmile si to uvědomíte, už na to nikdy nezapomenete," říká Italka, která pracuje pro italskou charitu La Collina dei Conigli (králičí kopec), která se specializuje na záchranu laboratorních zvířat.

Totarová tam jezdila šest let fotografovat králíky, zajíce, myši i krysy používané předtím k experimentování. Z těchto záběrů je složen její kalendář. "Osud některých z těchto tvorů je zajímavější, než by si člověk dokázal vymyslet. Rozhodla jsem se zachytit jejich reakci ve chvíli, kdy se poprvé ocitli mimo klec," řekla Totarová. Většina z nich svět za plexisklem svého vězení nikdy předtím nespatřila.

Totarová fotila ve chvíli, kdy na sobě zvířata poprvé pocítila sluneční paprsky, poprvé šlapala po trávě a lidské ruce pro ně poprvé nebyly zdrojem bolesti a strachu, ale bezpečím.

Prostřednictvím svého objektivu Italka pomáhá také najít nový domov pro zvířata z útulku, jak se o to snaží nezisková organizace HeARTs Speak sdružující umělce z celého světa milující zvířata. Totarová říká, že fotografie má velkou moc coby prostředník, který dokáže najít krásu na nečekaném místě. "Fotografie, to je pro mne spojení mezi tím, co fotím, a tím, kdo se na to dívá, nakrátko mu jenom prostě půjčím své oči."