Modrá krev ostrorepů se využívá v lékařství dál, i když ji už dokážeme vyrábět uměle
4.6.2020 02:13 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Životodárná náplň, která pulzuje těly ostrorepů, má mimořádné vlastnosti, dokáže bleskově stanovit sterilitu/kontaminaci vzorku.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Victoria Pickering / Flickr.com
Člověk, anebo ostrorep?
Argumenty ochránců zvířat se v případě neetického odběru tělních tekutin ostrorepů dlouho zdály liché. Cenu záchrany lidského života na morální náklady těžby z ostrorepů nikdo přepočítávat nechtěl. Ročně je díky vzorku odebranému z živých fosilií pohotově otestováno kolem 70 milionů lidí, a krev ostrorepů představuje ve zdravotnictví byznys za 1 miliardu dolarů ročně. Jenže pak se do věci vložila švýcarská farmaceutická společnost Lonza s novou látkou zvanou Rekombinanční Faktor C (rFC). Ta dokáže to samé jako látky získávané z ostrorepů. A dá se syntetizovat uměle, i v průmyslovém objemu. Bez napíchnutí ostrorepů na transfúzní linku. Což, alespoň teoreticky, činí jejich další utrpení zbytečné. Basilejská Lonza nezůstala ve svém inovativním přístupu osamělá, s podobným preparátem brzy přišla i francouzská farmakologická společnost bioMerieux. A obě teď, jako součást svého marketingu, aktivně brojí proti dalším odběrům krvomízy z ostrorepů. Jde jim především o medicínský trh ve Spojených státech amerických. Tam proti nim stojí rival, společnost Charles River Laboratories. Která zatím získává materiál ze živých zvířat. A podle Guardianu má nadstandardní podporu od americké vlády. Na rozdíl od konkurenčních zahraničních syntetických preparátů získávaných bez zbytečného utrpení zvířat, jež jsou tu zatěžovány nadbytečnými schvalovacími testy. Krev ostrorepů tak zatím zůstává v USA standardem, bez ohledu na to, že už je k dispozici plně syntetická náhražka. Viděno v širších souvislostech: Američané teď těžko mohou kritizovat Čínu a asijské země, za jejich „barbarskou“ tradiční medicínu, pro kterou zbytečně umírají zvířata z volné přírody. Jejich farmaceutické společnosti totiž dělají to samé.reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Jan Tauš
5.6.2020 13:09Ve druhé větě se píše, že je Ostrorep vybaven klepítky, myslím, že se má napsát klepýtky, žádná klepítka u žádných živočichů neexistují.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.6.2020 19:48 Reaguje na Jan Taušhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Klep%C3%ADtkatci
Odpovědět
MČ
Martin Černý
8.6.2020 08:57 Reaguje na Jan TaušKdyž jsme u toho pravopisu, tak české názvy druhů se píší s malým písmenem. A i to klepítko s měkkým i je zcela v pořádku.
Odpovědět
PB
Petr Burda
8.6.2020 21:45 Reaguje na Jan TaušKlepítko není kopýtko - a není ve vyjmenovaných slovech. Velké písmeno se píše na začátku věty, u vlastních jmen nebo když vlastnímu jménu přivlastňujete. Pokud je pan Ostrorep vybaven "klepety", bude asi policajt - a tedy klepítko nemá ani jedno. Ale živočich ostrorep je něco jiného.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
5.6.2020 15:20Proč myslíte, že se má psát klepýtka?
Ve vyjmenovaných slovech to není. Proto si myslím, že měkké i ve slově klepítka je správně.
Odpovědět
Ve vyjmenovaných slovech to není. Proto si myslím, že měkké i ve slově klepítka je správně.