https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-bude-vypadat-chko-soutok
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak bude vypadat CHKO Soutok?

30.3.2010 12:07 | BŘECLAVSKO (Ekolist.cz)
Plánované vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti Soutok bylo už jednou zablokováno nesouhlasným postojem především dotčených obcí. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) však na vyhlášení dále trvá a o bohulibosti svého záměru hodlá přesvědčit i veřejnost. Proto mimo jiné zvolilo v ČR zatím nepříliš častý postup – návrh plánu péče o CHKO zveřejnilo ještě před jejím samotným vyhlášením. Co v něm navrhuje?
 

Jedno ze slepých ramen řeky Moravy v oblasti, kde chce MŽP vyhlásit CHKO Soutok
Jedno ze slepých ramen řeky Moravy v oblasti, kde chce MŽP vyhlásit CHKO Soutok
Foto: Radomír Dohnal/Ekolist.cz

Pracovní verzi Plánu péče o CHKO Soutok vypracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Na přibližně 35 stránkách představuje území, na němž by se měla CHKO rozkládat, a přibližuje změny, k nimž by mělo dojít především v zemědělském, lesnickém a vodním hospodaření. Plán vznikl na základě údajů o dosavadním vývoji oblasti a navrhuje opatření k zachování a případně i zlepšení stavu přírody v chráněném území. Protože CHKO dosud nebyla vyhlášena, není dokument závazný a nejspíš dozná změn.

Příroda a její ochrana

Chráněná krajinná oblast má začínat pod Hodonínem, v okolí Teplého járku, a pokračovat úvalem lužního lesa, pod obcemi mikroregionu Podluží. Na východní straně je vymezena tokem řeky Moravy až k soutoku s Dyjí. Řeka Dyje vytváří západní hranici až po úroveň Břeclavi, přičemž samotné město je z návrhu CHKO vyjmuto. Za Břeclaví pak hranice oblasti zahrnují širokou nivu Dyje mezi Podivínem a Lednicí, až po obec Bulhary. Plocha plánované CHKO je tedy oproti pracovní verzi z předminulého roku mírně rozšířena. Ochrana se má soustředit především na zachování typického rázu krajiny v nivě dolního toku velkých řek a na zastoupení lužních lesů s mozaikou lučních, mokřadních a vodních společenstev.

Jednou z prvních věcí, kterými se plán péče zabývá, je změna rozlohy současných a založení nových maloplošných chráněných území (MCHÚ), tedy přírodních rezervací a památek. Dosud vyhlášené rezervace totiž podle plánu zabírají z celkové rozlohy navrhované CHKO jen necelé jedno procento. Tři současné MCHÚ (Cahnov-Soutok, Pastvisko u Lednice a Lednické rybníky) mají být významně rozšířeny.

Mezi rezervace, které mají být nově vyhlášeny, patří řada významných botanických a ornitologických lokalit – například Bobrové jezero (jde o staré staré říční rameno a kanál, v jejichž okolí se zachovaly pralesovité porosty s hnízdišti třeba orlů mořského a královského a raroha velkého), Dědavá štěrkovna (vytěžený zemník významný pro rozmnožování obojživelníků), Kladnické strouhy (velmi rozsáhlé pralesovité porosty tvrdého luhu s pomalu tekoucími vodami, s výskytem vodních rostlin a s bahnitými náplavy), Košárské louky (rozsáhlé zaplavované louky a mokřady s mnoha vzácnými druhy), Pavlíkovo rameno (nejzachovalejší místo s plošným výskytem stulíku žlutého), Sekulská Morava (odstavený meandr Moravy obklopený pralesovitým porostem tvrdého i měkkého luhu s výskytem bledule letní), Šustarky (pás zaplavovaných nivních luk s výskytem vzácných a chráněných rostlinných druhů) atd.

Plán se dál zabývá tím, jak by se měla správa CHKO starat o zvláště ohrožené druhy. Při všech obnovních těžbách by se například mělo ponechávat minimálně 100 výstavků na 10 hektarů, přičemž přednost by měly dostávat zvláště jilmy a mohutné duby. Na svých místech by měly být důsledně ponechávány stávající i potenciální doupné stromy, souše, zlomy, odumírající stromy i stará tlející hmota a celoplošná přípravy půdy by měla být nahrazena pruhovou či řadovou přípravou tak, aby vždy zůstala místa pro vývoj zvláště vzácných druhů, jako jsou kovařík rezavý, lesák rumělkový, roháč obecný, čolek dunajský atd. Nově je v dokumentu věnována zvýšená pozornost rovněž památným stromům. Řada dřevin v navrhované oblasti totiž splňuje svým věkem, vzrůstem a estetickou hodnotou podmínky pro vyhlášení, a ačkoliv je takových v oblasti přes 900, vyhlášena byla dosud jen jediná.

Změna hospodaření

Návrh plánu péče se pochopitelně věnuje i otázkám hospodaření. V případě zemědělství by se chtěla správa CHKO snažit o zmenšování souvislých ploch, na nichž se pěstují plodiny monokulturně, o zvýšení podílu nelesní zeleně (a to především právě v oblastech obdělávaných velkoplošně), o rušení starých plošných drenáží, o sečení cenných mokrých a podmáčených luk a vůbec o propagaci šetrnějšího hospodaření.

Víc než zemědělství se ovšem plán věnuje lesnímu hospodářství. Lesy totiž na území plánované CHKO zaujímají 57 % plochy. Návrh počítá s tím, že v I. zóně budou cíleně pěstovány jen porosty původních dřevin, zejména dub letní, jilm vaz, jasan ztepilý, habr a domácí topoly a vrby, zatímco výměra k pěstování nepůvodních druhů dřevin se již nebude zvyšovat. V lesních porostech by se mělo prosazovat dosažení vyrovnané věkové struktury, a jak už bylo řečeno výše, rovněž ponechávání výstavků a omezení velkoplošných obnovných postupů.

Proporčně největší část návrhu Plánu péče o CHKO Soutok je věnována vodnímu hospodářství. Podle AOPK jsou dynamické procesy mezi řekou a nivou v důsledku regulace toku Moravy už narušeny, a proto je nezbytné neumožňovat zásahy, které by vedly k dalšímu opevňování a odpřírodnění koryta. Důraz je v plánu kladen na posouzení všech velkých vodohospodářských záměrů procesem EIA (hodnocení dopadů na životní prostředí), zejména v případě uvažovaného budování vodní cesty Dunaj-Odra-Labe. Tento konkrétní záměr by měl být podle uvedených materiálů dokonce důsledně oponován, a to i další návazné aktivity narušující přírodní hodnotu území, například výstavba přístavů.

S meliorací koryta souvisí i omezená migrační prostupnost, která má být řešena vybudováním nových rybích přechodů. Plánuje se vytvoření rybího migračního koridoru, který by propojoval stávající regulovaný tok Dyje s vodními biotopy v nivě, i navázání úseků Černé Dyje na Zámeckou Dyji. Dlouhodobým cílem by mělo být zachování přirozeného meandrujícího toku Dyje, včetně jejích přítoků, tůní a slepých ramen. Ochrany přírody a zároveň ochrany obyvatel před povodněmi by se podle plánu mělo dosáhnout podporou retenčních schopností krajiny.


reklama

 
Radomír Dohnal, jst
 twitter
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist