https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-resit-hrabosi-kalamitu-se-akteri-neshodli-ani-v-terenu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak řešit hraboší kalamitu se aktéři neshodli ani v terénu

15.8.2019 00:22 | VELKÉ BÍLOVICE (ČTK)
Odmítnutím plošného trávení hrabošů znemožnilo ministerstvo životního prostředí podle prezidenta Agrární komory použít jediné řešení zamezující kalamitě. / Ilustrační foto
Odmítnutím plošného trávení hrabošů znemožnilo ministerstvo životního prostředí podle prezidenta Agrární komory použít jediné řešení zamezující kalamitě. / Ilustrační foto
Odmítnutím plošného trávení hrabošů znemožnilo ministerstvo životního prostředí podle prezidenta Agrární komory použít jediné řešení zamezující kalamitě. Zástupci zemědělců, ministerstev a ochránců přírody včera kvůli přemnožení hrabošů jednali na jižní Moravě v terénu. Vyostřená diskuse nepřinesla shodu na žádném řešení. Ochránci a resort životního prostředí (MŽP) stále odmítají plošnou aplikaci jedu na pole, kterou požadují zemědělci.
 

MŽP zmínilo možnost pouze výjimek pro konkrétní případy.

"MŽP nám hodilo vidle do jediného možného řešení, které by zamezilo kalamitnímu rozšíření," řekl náměstkovi ministra životního prostředí Vladimíru Dolejskému prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Náměstek kontroval, že organizace zemědělců manažersky pochybily a neseznámily zemědělce s tím, jaké mají možnosti. Hned na první zastávce v sadu přecházela ostrá výměna názorů v hlučnou hádku.

Ne všichni zemědělci, především z postižené Moravy, volají po plošném šíření granulí s jedem pod názvem Stutox II. Například Martin Hutař z ekologické farmy VH Agroton z Velkých Hostěrádek na Břeclavsku řekl, že výskyt hraboše omezí i preventivní opatření. "Jedy používat nemůžeme ani nechceme. Do půdy a do přírody nepatří a jen tak zhoršujeme stav životního prostředí," míní Hutař.

Včerejší setkání uspořádal Zemědělský svaz. Chtěl politikům a úředníkům ukázat situaci, aby ji začali řešit ve prospěch zemědělců.

"Není potřeba jed aplikovat všude, je třeba vytipovat konkrétní lokality, nemusí to být plošně ve 42 okresech. Od neděle se začaly sít ozimy a je potřeba začít něco dělat ... jinak půjdou ztráty na příští úrodě do miliard," varoval Jandejsek.

Jednou z výjimek mohl být před několika dny ještě meruňkový sad ve Velkých Bílovicích. Hraboš zlikvidoval 80 procent stromů "Nepomohlo ani hnízdění desítek jedinců kalouse pustovky," ukazoval na ohlodané kmínky mladých stromků Zdeněk Huták z Agro Maryša. Sad byl zničen do týdne.

Dolejský v debatě uvedl, že o výjimky už mohli zemědělci žádat a už mohly být vyřízené. Za běžné situace mohou klást jed pouze do nor, což je podle jejich zkušeností neúčinné. "Hraboš potřebuje šmejdit, granuli najít a pak s ní zalézt do nory. Do hodiny umírá a 90 procent jich umírá v noře. Po úmrtí dojde během pár minut k vysublimování jedu, jen stopy zůstanou ve střevech a ty dravec nejí," uvedl Jandejsek. Studie podle něj neprokázaly, že plošná aplikace jedů na hraboše způsobí zásadní úhyny zvířat.

Plošnou aplikaci v konkrétních okresech povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský 5. srpna, o čtyři dny později ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) povolení po emotivní veřejné debatě zrušil. Zemědělci tak nyní čekají, co bude.

S rozhazováním jedu nesouhlasí hlavně Česká společnost ornitologická. Uvádí, že by zemědělci měli agrotechnickými postupy šíření hlodavce předcházet, podotýká, že hraboš nepůsobí jen negativně, že kypří půdu, čímž může lépe zachycovat vodu, a vnáší do ní organickou hmotu.

Ekozemědělec Hutař to potvrdil. "Máme hony velké nejvíce deset až 15 hektarů. Hraboš tak má větší potravní možnosti a nesoustředí se na jeden porost. Orbu děláme téměř všude každý rok a jednou až dvakrát za rok i podmítku. Sejeme i meziplodiny. Největší ztráty deset až 15 procent tak máme na dvouletých vojtěškách. Je lepší dělat prevenci, než dodatečnými zásahy něco hasit, i když ne vždycky přírodu odhadneme správně," vylíčil ekologický zemědělec.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Zdeněk Meitner
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

15.8.2019 08:06
Kalous pustovka loví nad otevřeným prostranstvím, ten do sadu nepoletí ani náhodou. V kraji zřejmě nežije Zajíc, že pán pěstitel neměl kmínky stromů obalené králičákem… no potom ať se nediví. Jestli má údajně 80% zničeno, tak ten Stutox by už byl s křížkem po funuse.
Odpovědět
MM

Milan Milan

15.8.2019 08:56
Typická situace v českých zemích. Nekonečné diskuze o jednoduché věci. Než dodiskutují zřejmě nebude již na těch polích co řešit a možná ani chránit. Milionové škody zaplatí opět stát, obilí dovezeme odněkud z druhého konce světa, podkousané stromy a keře vysadíme, čili naprosto zbytečně vyhozené naše peníze. A paradoxně se bude mluvit o ekologii a ochraně ŽP....Kdyby se to bylo hned posypalo již byl problém vyřešen, i když možná nějaké "vedlejší" ztráty by to stálo. Bohužel, vždy je něco za něco, ale zústala by ozdravená pole, a opět čistá krajina prospěšná pro všechny druhy zvířat a ptáků.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.8.2019 09:20
Žádné obilí se dovážet nemusí, úroda je srovnatelná s loňskou. Kdyby si to páni zemědělci uvědomili a dojednali dříve, mohli mít ošetřeno. Trávit na strnisku je úplná ho**dina, daleko je lepší to zaorat a dva týdny počkat se setím. Byli včera na ekofarmě, kde se netrávilo a ani nebude, ztráty jsou zanedbatelné, resp. přijatelné. Největší škůdce na planetě rád ničí i tu poslední potravu, která pro predátory zbyla. Problém je řešitelný agrotechnikou, ale to by museli trochu zapřemýšlet...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.8.2019 10:30 Reaguje na Karel Zvářal
Tak tomu nerozumím- jak jako mohli klást návnady dříve? Do stojícího obilí nebo jak? Ty návnady v nejlepším případě mohli klást na podzim, pokud tam hraboš byl, ale silně pochybuju, že už tam byl v tomhle měřítku. Tak kdy je teda měli klást? Co říká Jandejsek, má hlavu a patu, nezávisle na plošném rozhozu-nerozhozu. A to, co popisuje ten ekozemědělec, provádí převážná část konvenčně hospodařících podniků, asi s výjimkou plošné orby, jenže ta je z hlediska likvidace hnízd nahraditelná kypřením, takže nic objevného v tom nevidím.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.8.2019 12:42 Reaguje na pavel peregrin
Bože bože... "v tomhle měřítku"... Tak management městských trávníků jste na škole brali, ale o gradacích hraboše a jejímu předcházení jste neslyšel??? Od pana Jandejska to má takovou hlavu a patu jako od Terazkyho s jeho "Popíliť, všetko popíliť!"

Několikrát jsem tu uváděl, jak na rozvrtané pole jít "od lesa", tj. agrotechnikou. Má to aspoň předek a zadek, když se k tomu nikdo nevyjádřil? Jj, jedem jako s jedem!-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.8.2019 13:13 Reaguje na Karel Zvářal
Ale to jste mi neodpověděl na moji otázku- já se ptal, kdy tedy měli aplikovat ty nástrahy- i u nás se na poli vyskytuje hraboš a vidím díry- ale zatím by mě ani nenapadlo aplikovat Stutox a doufám, že si s tím příroda poradí a agrotechniku provádíme důsledně- tudíž momentálně jsem třeba ve stejné situaci, jako byli ti zemědělci na Brněnsku. Takže co s tím, pane Zvářale? Co poradíte preventivně mě, když vše je vykonáno a Stutox samozřejmě preventivně aplikovat nechci? Po bitvě bude každý generál? A co se gradace hraboše týká, pokud nastane, těžko to ovlivníte.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.8.2019 13:41 Reaguje na pavel peregrin
Odpověděl jsem x-krát v jiných příspěvcích, jak jste si jistě ráčil všimnout. Chodit s kýblíkem hned od podzimu, tam, kde je napadení nebezpečné. Když je sem tam ďurka, dá se to přehlédnout. Jako zkušeného praktika vás snad nemusím poučovat, s gradací jste se za život setkal nesčetněkrát a poznáte, kdy má význam zakročit a kdy se dá nad tím přimhouřit.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-pycha-pri-soucasnem-premnozeni-hlodavcu-orba-nepumuze.je-potreba-ucinnejsi-postup#diskuse
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.8.2019 13:48 Reaguje na Karel Zvářal
Až teď jsem si příspěvek přečetl důkladně a zarazily mě poslední řádky. 1) Komu není rady, tomu není pomoci 2) Když se nechce, je to horší, než když se nemůže. Ono těch pořekadel je mnohem více, takže Každý svého ne/štěstí strůjcem.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.8.2019 16:31 Reaguje na Karel Zvářal
Karle, ne vždy to lze řešit agrotechnikou. Pokud si vzpomenete, je to tak 3 roky zpátky (na jiném webu v soukromé poště), konzultoval jsem s Vámi berličky pro dravce (materiál, tvar, konstrukce, umístění apod.). Měli jsme tehdy v honitbě gradaci hraboše na velké ploše TTP. Tam hlubokou orbu neuděláte. A protože vycházíme dobře a bez problémů s majitelem pozemků (je normální) a spolupracujeme, tak dodal materiál, my jsme to zrobili a nainstalovali. Takže osobní zkušenost - v případě gradace je to k hovnu. Berličky využijí poštolky a káňata, moták a sovy loví z volného letu a berličky jsou jim putna (ověřeno mnohokrát pozorováním NV a termo. Výr na myšáky kašle. Navíc dravec loví jen do nasycení a poštolka prostě 50 hrabošů za den neudělá. Nehledě na to, že víc dravců se tam stejně nevejde, ať naděláte berliček kolik chcete. Ani jako prevence to nijak moc nefunguje.
Ale trvalé travní porosty ošetřit hlubokou orbou nelze.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

16.8.2019 13:29 Reaguje na Hunter
Na TTP žádná škoda nevzniká, tráva má úžasnou regenerační schopnost, vyvíjela se s býložravci po miliony let. Příští rok nepoznáte, že nějaká gradace byla. Něco jiného je to na orné půdě, ne nadarmo měli dříve Ministersvo orby. Dnes to lze analogizovat na Ministerstvo jedů (pesticidů).

Výr hraboše loví, ne že ne, v bezmyší rok většinou nehnízdí. Ale jako "obr" může i potkany, kachny, lysky, racky, dokonce volavku, takže v dobře zazvěřené krajině se obejde i bez hraboše, narozdíl od poštolky či kalouse.
Odpovědět
mr

17.8.2019 00:25 Reaguje na Karel Zvářal
Aniž bych už reagoval na hunterovy naprosté nesmysly, tak se mrkněte na ten odkaz. Mnoho myslivců by z toho dostalo amok - tolik "škodné" na place a nemoci si do ní střelit. Drobní hlodavci jsou základem i pro výra. Leda na zvěři a ježcích by mladé rozhodně nevyvedl.

https://birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=8002454
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

17.8.2019 11:25 Reaguje na
Výr je dosti velký oportunista, maso jako maso. Dokonce nepotřebuje k hnízdění skály či hnízda na stromech, může i ve městě, tam loví kachny, lysky, racky...

http://www.sovds.info/vyri-v-helsinkach/d-1038/p1=53
Odpovědět
Hu

Hunter

19.8.2019 06:56 Reaguje na Karel Zvářal
Na TTP při gradaci hraboše samozřejmě škoda vzniká, jednak požerem nadzemních částí (= snížení výnosu), druhak při četnosti nor 5-10/m2 a chodbiček dochází k masivnímu prosychání a odumírání kořínků (= následná disturbance nežádoucích druhů a plevelů v porostu a pícnině a snížení kvality pícniny). V tomto případě se jedná o cca 150 - 200 ha porostu založeného s ohledem na specifické požadavky pro výrobu pícniny pro koně (požadavek na vyšší zastoupení druhů s vyšším obsahem vlákniny a bez leguminóz - lipnice, kostřava, jílek,bojínek). Skladba porostu se po gradaci mění. Tupá aplikace ekologistických hesel a zaručené "pravdy" v případě hospodářských porostů a hospodářské krajiny není možná. Sekundární škody spojené s gradací hraboše pak vznikají i tím, že se lokalita stane atraktivní pro černou zvěř, takže další škody vzniklé buchtováním a rytím spojené s převracením a zasycháním drnů.
Jinak je mi fakt líto, že se výr nechoval podle příruček, asi je nečetl. Četnost výskytu v období gradace hraboše byla v lokalitě minimální ve srovnání s jinými druhy. Jestli měl v tu dobu atraktivnější potravní nabídku někde jinde anebo zda je schopen si důrazně obhajovat lovecké teritorium proti výskytu dalších jedinců svého druhu netuším a je mi to celkem jedno. Jinak u nás hnízdí každoročně bez ohledu na početní stavy myšáků, jaká je úspěšnost vyvedení mladých v těchto letech ale netuším.
Celkově v tomto případě- potenciál dravců při zvládání gradace byl minimální vzhledem k reprodukčnímu potenciálu hraboše. Z hlediska prevence dtto, ke gradaci dojde bez ohledu na jejich přítomnost v lokalitě, byť nějakým zásahem podpořenou. To je koneckonců známo i z tzv. "divočiny" u řady jiných živočišných druhů.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

19.8.2019 09:13 Reaguje na Hunter
Měl jsem na mysli běžné, tj. sečené louky. Nijak se nedosívají, přesto je porost po gradaci opět krásně souvislý. Jistěže požerem nadzemní hmoty nějaká ztráta na produkci vzniká, horší jsou ale ty sekundární způsobené buchtováním. Ale tento fakt si umí dotyční mistrně uhájit, resp. odignorovat.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.8.2019 11:53 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně, u extenzivně využívaných TTP, které slouží jen jako zdroj dotačních titulů a seno se nabalíkuje a tiše se nechá vyhnít někde na kraji, je to jedno. Gradace samozřejmě odezní a porost se "nějak" vzpamatuje.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist