Jak si mohou prospět elektromobily, solární farmy a bezbřehá komerce nákupních center?

Střechy velkých obchodů znamenají plochu zastavěnou, ale přesto volnou. Supermarkety navíc stojí na dohled městům, relativně nedaleko od obytné zástavby. Decentralizovaně, blízko k místu spotřeby, bez potřeby velkých rozvodných sítí.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | JBers / Flickr

S instalacemi solárních panelů se vždycky pojí pár otázek. Třeba kam je příhodně umístit, aby byly blízko místu spotřeby a přitom neblokovaly půdu pro zástavbu nebo zemědělskou výrobu. A taky, kdo by je měl zaplatit a proč by něco takového dobrovolně dělal. Už v roce 2016 poukázala Environment America (sdružení státních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí v USA) na možné řešení. Dost komplexní. Svůj teoretický výzkum tehdy totiž zacílily totiž na desítku největších obchodních řetězců v Severní Americe, společnosti jako J. C. Penney, Kohl´s, Costco, Home Depot. A samozřejmě Walmart. Tyto společnosti s mnohamiliardovými obraty totiž disponují jak kapitálem, tak i potřebným prostorem.

Krabice, kam se jen podíváte

Dohromady totiž po celých Státech obhospodařují 102 000 velkokapacitních nákupních center. Obřích krabic supermarketů, opravdu velkých prodejen. Průměrná rozloha jedné takové haly na americkém severovýchodě činí 7760 metrů čtverečních, a teoreticky k dispozici je tu 13 788 takových. Na západním pobřeží je průměrná plocha jedné takové krabice 7950 metrů, a je jich tu více než 26 500. Když to posčítáme, je to kolem 41 800 hektarů potenciálně využitelné plochy. Už zastavěné, ale přesto volné. Na střechách supermarketů, které stojí, stejně jako u nás, na dohled městům, relativně nedaleko od obytné zástavby. Decentralizovaně, blízko k místu spotřeby, bez potřeby velkých rozvodných sítí.

Pochopitelně, že už si majitelé těchto obchodních center nabízené výhody povšimli a tyhle jejich střešní farmy se ještě donedávna podílely na 30 % celonárodní americké solární instalované kapacity. Ve srovnání s celkovým potenciálem to ale byl jen pouhopouhý zlomek. Pokud by se střešními panely skutečně osadily všechny "big-box" prodejny desítky největších řetězců, instalovaná kapacita by přesáhla výkon 62 GW. Aniž by ubrala jedinou píď z americké zemědělské nebo zastavitelné půdy. Oněch 62 GW by přitom hravě dorovnalo veškerou zatím instalovanou solární kapacitu celých Spojených států amerických.

Inženýři a matematici z MIT vybrali jedno modelové parkoviště společnosti Walmart a nechali jej „zakrýt“ solárními panely. Vytvořili tím nejen příjemný stín, ale vyrobili také 3,1 MW čisté solární energie, kterou mohli zásobovat stovku dobíječek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Bo Nielsen / Flickr

Do Walmartu, nebo na benzínku?

Pochopitelně zbývá vyřešit, proč by nákupní řetězce do něčeho takového měly dobrovolně investovat. Tedy kromě obvyklých prvků motivace: dotací a grantů, daňových úlev, zelených kreditů a greenwashingu zákazníků, pobídky na energeticky soběstačný provoz a úspory. Ty všechny ale dohromady tvoří jen jakousi motivační nadstavbu spojenou s marketingem a managementem, který mohou a nemusí akceptovat. Jestli se ale něčeho nákupní řetězce dobrovolně nikdy nezřeknou, tak svých zákazníků. A právě s tím nyní pomáhají – další teoretickou/demonstrační studií - inženýři a matematici z MIT. Vybrali si jedno modelové parkoviště společnosti Walmart a nechali jej „zakrýt“ solárními panely.

Vytvořili tím víc, než jen příjemný stín pro zaparkovaná auta a komfort jejich řidičů. Vyrobili ještě 3,1 MW čisté solární energie, kterou mohli zásobovat stovku dobíječek. Pokud byste sem přijeli s elektromobilem, můžete tu nakupovat a současně dobíjet. Elegantní, protože jako zákazník ušetříte čas a energii. A škodní na tom nebudou ani provozovatelé obchodu. S dobíječkami elektromobilů jsou totiž i progresivní Spojené státy dost na štíru. Je jich pořád málo a jsou daleko od těch, kteří by je docenili. Jenže 90 % americké populace žije do vzdálenosti 24 kilometrů od nejbližšího Walmartu.

Dáme jim energii k nákupu zadarmo

Velkokapacitní solární parkoviště u nákupního centra znamená, že sem s Teslou nebo jiným elektromobilem budete zajíždět (a nakupovat) pravidelně. Budete muset. A to je přesně to, na co nejen manažeři Walmartu, ale všech velkých nákupních center slyší. Nákupní centra jsou rozvrstvena po mapě Spojených států velmi pravidelně, podobně jako benzínky. Pokud by byla všechna v podstatě zbytná plocha parkovišť jen tohoto řetězce zakryta solárními panely, je tu potenciál k vytvoření 346 000 dobíjecích míst a k 11,1 GW čisté energie. Pokud by na hru se solárním parkováním přistoupili další, bylo by to úplně dokonalé.

A znovu, bez toho aby bylo zapotřebí zabírat půdu jinde. Inženýři z MIT si pochvalují, že by solární parkoviště u nákupních center mohly dláždit nejen cestu zelenějšímu konzumerismu, ale reálně pomocí s lepší obslužností okolních komunit, které by třeba rádi přešly k elektromobilitě, ale bez dostupných dobíječek se do toho nehrnou. A samozřejmě, dobíječky na solárních parkovištích by zase posloužily jako dokonalá reklama pro elektromobily. Jejich řidiči by během nakupování „šetřili“, protože by se jim auto nabíjelo čistou elektřinou.