https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jde-to-ekologicky-i-efektivne-ceskemu-ekozemedelstvi-stoupa-produkce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jde to ekologicky i efektivně. Českému ekozemědělství stoupá produkce

24.4.2015 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Chemií nestříkáme, ani v noci, reagují na nejrozšířenější vtip o ekozemědělství samotní čeští biofarmáři. Jejich produkce během deseti let vrostla, především u mléka a obilovin.
Chemií nestříkáme, ani v noci, reagují na nejrozšířenější vtip o ekozemědělství samotní čeští biofarmáři. Jejich produkce během deseti let vrostla, především u mléka a obilovin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Chemií nestříkáme, ani v noci, reagují na nejrozšířenější vtip o ekozemědělství samotní čeští biofarmáři. Jejich produkce během deseti let vrostla, především u mléka a obilovin. Také legislativa a systém kontrol se postupně zpřesňuje. Zbývá jen biopotraviny ještě více zpopularizovat a vysvětlit lidem, čím je ekologické zemědělství prospěšné životnímu prostředí, zaznělo na konferenci o vývoji a trendech v ekologickém zemědělství v rámci veletrhu Biostyl.
 

Podle biozemědělce Miroslava Šrůtka, jehož farma nese jeho jméno, jde především o princip. „Kdo o tom není přesvědčen, ten to nemá dělat,“ říká. Pokud někdo chce podvádět, nic mu nezabrání. Sám se ale domnívá, že většina jeho kolegů nepodvádí, ani ti, kteří dělají ekozemědělství především kvůli penězům.

Šrůtka, sám vystudovaný botanik, prozradil, jak na své farmě bojuje s pleveli, konkrétně pýrem plazivým. Stačí mu k tomu dobře zvolit osevní postup. Dva až tři roky pěstuje na místě jetelotrávy, které se pravidelně několikrát do roka kosí. „Pýr, na to jsou desítky, ba stovky studií odborných prací, nesnáší pravidelné kosení,“ říká. Další rok následuje plodina náročná na živiny, například pšenice, a po té méně náročná plodina, například oves. Poté je oseto pole opět trávou.



Jako producent biomléka se snaží, aby byla jeho farma soběstačná. „Jediné co nakupuji, jsou minerální směsi. A jedinou chemii, kterou používám, jsou antibiotika při léčení záněte vemene,“ uvádí. Po jejich použití se musí dodržet ochranná lhůta, která je pro ekofarmáře oproti konvenčním zemědělcům dvojnásobná. Krávy lze chovat i bez antibiotik, je to ale náročnější na péči o stádo. Nemocné zvíře se musí vyřadit na rok ze stáda a léčit se, nebo putovat na jatka.

Biovína jsou v oblibě
Biovína jsou v oblibě
Foto | Jan Čeřovský / Jižní svah

Populární biovína, vzácný biomed

Ekologické zemědělství už není podle externí konzultantky Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Andrey Hrabalové pouze pro hippies. Povedlo se podle ní vytvořit kvalitní právní rámec, kontrolní a certifikační systém i veřejně dostupný Registr ekologických podnikatelů. Je třeba ale ještě zapracovat na větší efektivitě ekozemědělství, aby nebyli biofarmáři tolik závislí na systému podpor a dotací, a zvýšit výrobu i spotřebu českých biopotravin.

Důležitá je podle názoru Andrey Hrabalové i větší osvěta a upozorňování na přínosy ekologického zemědělství pro životní prostředí. Ekofarmy za sebou nezanechávají jen kvalitní potraviny, ale i zachovalou ornou půdu a přírodu nezatíženou chemií.

O popularizaci biopotravin se snaží i soutěž Biopotravina roku, jejíž 14. ročník byl v rámci veletrhu Biostyl rovněž vyhlášen. Producenti biopotravin mohou své výrobky do soutěže přihlašovat až do 6. srpna. Vítěz soutěže bude známý v září letošního roku.

Velký rozvoj zažívá v posledních letech produkce biovín. Naopak ekologickému včelařství se věnuje minimum včelařů. I pro ně totiž platí přísné podmínky, například požadavek na 3km okruh bez intenzivního zemědělství, která je v současné české krajině na mnohých místech těžko splnitelná.

Jak se biopotraviny kontrolují

Jan Gallas z Ministerstva zemědělství ČR připomněl, že legislativa určuje seznam pro ekologické zemědělství povolených a zakázaných pesticidů. Z toho se v praxi vyvozuje, že zakázané pesticidy být v potravinách prostě být nesmějí. Ministerstvo zemědělství odebírá pro kontrolu 400 vzorků ročně, další vzorky už biopotravin přímo v obchodě kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

U biopotravin jsou nejčastěji zaznamenány stopy reziduí v množství 0,001 mg/kg.
U biopotravin jsou nejčastěji zaznamenány stopy reziduí v množství 0,001 mg/kg.
Foto | quisnovus / Flickr

Absolutní nula je podle Gallase technicky těžko dosažitelná, už jen vlivem okolního prostředí. U biopotravin jsou nejčastěji zaznamenány stopy reziduí v množství 0,001 mg/kg. Ministerstvo zemědělství se zabývají až nálezy nad 0,01 mg/kg, což je limit, který i pro dětskou a kojeneckou výživu. Pro srovnání: limity na obsah reziduí pesticidů jsou pro konvenční potraviny uváděny v řádu miligramů nebo desetin miligramů na kilogram. Nálezy u biopotravin jsou tedy stokrát až tisíckrát menší než mohou být u konvenčních potravin.

Biopotravina s prokazatelným nálezem zakázaného pesticidu v množství nad 0,01 mg/kg je stažena podle Gallase z prodeje coby biovýrobek, může být ale přeznačena jako konvenční potravina a prodávána dál. „Pokud chceme výrobci udělit sankci za to, že se v jeho potravinách nacházejí rezidua, musíme prokázat, že to zavinil on,“ vysvětluje Gallas. A to je velmi těžké. I prokázaná kontaminace může být nechtěná, způsobená vlivem prostředí nebo dalším článkem obchodního řetězce. Navíc i samotné stáhnutí biovýrobku z trhu může fungovat likvidačně. Výrobci uzavírají s řetězci smlouvy o záruce kvality jejich výrobků.

Ekologičtí zemědělci podléhají dvěma nařízením EU a českému zákonu o ekologickém zemědělství. V rámci certifikace se nekontroluje pouze zemědělec, ale i jeho subdodavatelé.

Každý rok u ekozemědělce proběhne jedna ohlášená kontrola za rok. Možné jsou i další namátkové kontroly. Ty probíhají podle Ivy Zadražilové z kontrolní organizace ABCert především u větších firem, nebo u firem, kteří mají kromě bio i konvenční produkci.

Zvířata v biochovu mají lepší welfare než v klasickém chovu.
Zvířata v biochovu mají lepší welfare než v klasickém chovu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Na kontrolách se prohlíží účetnictví, soulad vstupů a výstupů, zemědělská technika (například zda na ní nejsou stopy po mořeném osivu), pozemky a jejich osevní plán, evidence zvířat, jejich zdravotní stav a wellfare. U obchodníků se kontrolují skladovací prostory a účetnictví, ve výrobně oddělení bioprodukce od konvenční, skladování, balení i zpracování, ideálně přímo za chodu.

Biopotraviny v číslech

V roce 2014 bylo v ČR registrováno 510 výrobců biopotravin a 3 885 ekologických farem. Ty obhospodařovaly celkem 494 tisíc hektarů půdy, což je 11,7 % z celkové plochy zemědělské půdy v ČR. „V podstatě každý osmý hektar je u nás obhospodařován ekologicky,“ dodává Andrea Hrabalová s tím, že větší podíl ekologicky obhospodařované půdy má ve světě už jen osm dalších zemí. Od roku 2004 se tato rozloha zvětšila 1,9 krát, počet ekofarem 4 krát.

Ekofarmy hospodařily na 56 566 ha orné půdy, ekosady se rozkládají na ploše 7 707 ha. Na polích se pěstují především obilniny (zejména pšenice a oves) a pícniny. Ze zvířat chovají ekologičtí zemědělci především masný skot a ovce. V ekochovech je chováno 16 % skotu, dojnice ale tvoří pouhá 2 %, 45 % ovcí, 32 % koz a 18 % koní. Prasata a drůbež jsou v ekochovech chována minimálně (0,1 a 0,2 %).

Rozvoj ekologického zemědělství ale neznamená jen zvětšování obhospodařovaných ploch, ale i nárůst produkce, protože se zvětšují i výnosy z plochy. „Už to umíme líp nejen v té ekologii, ale i v užitkovosti,“ říká Andrea Hrabalová. Například produkce mléka i obilovin stoupla za uplynulých deset let 4 krát.

Roste i počet distributorů biopotravin. Nejvíce biovýrobků se prodá v maloobchodních řetězcích (63,9 %), následují obchody se zdravou výživou a bio zbožím (16,6 %). Přímý prodej z farmy poskočil z 5,9 % v roce 2012 na téměř 9 %. Blížíme se tak západním zemím, kde se přímo z farmy prodává kolem 10 % biopotravin. Nejširší sortiment biovýrobků má dlouhodobě dm drogerie a Globus.

Celkový obrat českého trhu s biopotravinami včetně vývozu dosáhl v roce 2013 přibližně 2,7 miliard Kč.
Celkový obrat českého trhu s biopotravinami včetně vývozu dosáhl v roce 2013 přibližně 2,7 miliard Kč.

Celkový obrat českého trhu s biopotravinami včetně vývozu dosáhl v roce 2013 přibližně 2,7 miliard Kč. Biopotravin se z Česka vyvezlo za 774 milionu Kč, naopak se dovezlo zboží za 116 milionu Kč. Obrat biovýrobků v maloobchodě činil 1,7 miliard Kč. Každý člověk v průměru za biopotravinu utratil 200 korun. Necelá polovina nakoupených biopotravin pocházela z dovozu.

Podle výzkumu veřejného mínění kupují biopotraviny hlavně ženy středního věku, podnikatelé a ženy v domácnosti. Dělají tak podle svých slov hlavně kvůli zdraví a chuti biopotravin. Naopak nejméně je kupují starší muži. Lidem, kteří biopotraviny nekupují, vadí především vyšší cena a menší šíře sortimentu. Někteří mají i nedůvěru v celý systém: nevidí rozdíl mezi bio a nebio potravinami nebo považují biovýrobky za pouhý reklamní trik.

Lidé v biokvalitě nakupují především dětskou výživu, mléko a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu. Biopotraviny tvoří náš jídelníček ze 0,7 %. Nejvíce biopotravin snědí Dánové (8 %), Švýcaři (6,9 %) a Rakušané (6,7 %).

Další informace |
Zdeňka Vítková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist