Je libo „zelenou“ šunku z modifikovaných prasat?

V praxi to znamená, že tito vepři lépe tráví fytáty obsažené v krmivu, jsou méně nároční na jeho kvalitu a jejich výkaly nejsou vůči životnímu prostředí zdaleka tolik škodlivé jako od běžných prasat z velkochovů. Ambiciózní projekt nazvaný Enviropig vyvolává nemalé kontroverze nejen mezi odpůrci geneticky upravených potravin.
Rich Moccia, profesor univerzity v Guelphu, objasňuje podstatu objevu: vložením několika genů z myšího genomu a bakterie Eserichia coli se z normálních yorkshirských pašíků stala prasata, která tráví krmnou kukuřici, ječmen a sóju, aniž by ze sebe vydávala obvyklých 60 % fosfátů. Oproti běžným prasatům tak nesrovnatelně méně znečišťují půdu a eutrofizují vodní zdroje. „Je to fascinující objev a úspěch dnešní vědy,“ tvrdí Moccia. Entuziastické nadšení původně nesdílel Mart Gross z torontské univerzity, badatel, který zpočátku myšlence na hraní si s genomem organismů oponoval. „Ale potřebujeme zdvojnásobit produkci potravin,“ říká. „Teď prakticky živíme sedm miliard lidí a očekávat můžeme až jedenáct miliard v roce 2050. Není odkud potravu pro lidi brát. Musíme začít produkovat více potravin s méně dopady na prostředí,“ dodává Gross.
O tom, zda produkty z dílny Enviropig skončí na našich talířích, nehodlá přesvědčená odpůrkyně Lucy Sharrattová polemizovat. „Cítím hluboké obavy, když vidím nezájem lidí o to, co se právě v Severní Americe odehrává,“ říká. Tradiční odpůrci totiž spatřují v umělém vzniku „ekologického“ selete otevření nové fronty. Enviropig rozhodně není už obyčejný yorkhirský čuník, ale zároveň představuje ekologickou a ekonomicky atraktivní alternativu k dosavadním chovaným vepřům. O tom, zda projekt Enviropig představuje nebezpečný hazard s přírodou, anebo znamená možnou naději k nasycení rostoucí lidské populace, budou v Kanadě rozhodovat patřičné regulační komise. Výsledek je stále více než nejistý.
Podle zprávy Jeremyho Cookeho GM pigs: Green ham with your eggs? z 4. ledna 2011.
reklama