Ježků ve volné přírodě ubývá. Jsou na hranici ohrožených druhů, uvádí ochranáři
29.10.2024 13:13
(ČTK)
K úbytku ježků západních, kteří byli dříve hojní po celé Evropě, přispěl rozvoj měst, zvýšená intenzita zemědělství a větší hustota silničních sítí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Bohužel, důkazy ukazují na znepokojivý a rozšířený trend poklesu," uvedla Abi Gazzardová z IUCN, podle které nové hodnocení ježků na červeném seznamu organizace poukazuje i na mezery ve znalostech o jejich populacích. "Máme stále možnost úbytku ježků západních zabránit," dodala odbornice.
Ježek západní obývá Evropu od Pyrenejského a Apeninského poloostrova přes Británii po Skandinávii. Žije také na území Česka, kde se vyskytuje i jemu příbuzný ježek východní.
Přečtěte si také |
V Británii bude ježky sledovat umělá inteligence
Britská organizace The Mammal Society podle The Guardianu vyzývá, aby lidé ježkům pomohli například zahradničením šetrným k volně žijícím živočichům. To mimo jiné zahrnuje nepoužívání pesticidů, vytváření úkrytů nebo ponechávání mezer v plotech, což ježkům umožní volný pohyb mezi zahradami.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Stanice Pavlov vyhlásila sbírku na chystanou stavbu nového chovného zázemí
Stanice na Litoměřicku se ročně postará o 2500 zvířat, chybí jí finanční jistota
Kraj Vysočina přispěje milionem korun na projekt zlepšení zázemí stanice PavlovOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (63)
Karel Zvářal
29.10.2024 14:40Ježek má navzdory svým bodlinám v přírodě hodně "nepřátel"=predátorů. Loví jej běžně výr, našel jsem mladého i na hnízdě káně (už jen vyschlá mumie), vrchol všeho byl nález ježka v budce pro sovu. Smích?-) Také bych nevěřil. Kontroloval jsem budku a byla v v ní divně naježená sláma. Chtěl jsem ji pěstí opět udusat, neb sovy nemají rády v hnízdě nepořádek - a rukou mi projela prudká bolest... Podívám se líp, a ve výstelce do klubíčka stočený mrtvý ježek. Jak se tam dostal? Vynesla ho tam kuna (v mordě asi držela za nohu), jindy zase byla v budce slepice kura domácího bez hlavy. To už musí být pořádný macek, když po způsobu levharta vynese do budky tak těžkou kořist. Asi byla pohozená v lese na újedi, neb do vesnice to bylo skoro půl kilometru. Takže při tak silném predačním tlaku, plus k tomu doprava aj. vlivy, a nikdo se úbytku ježka asi moc divit nebude.
Odpovědět
Anyr
29.10.2024 14:51 Reaguje na Karel ZvářalJá jo, protože tady u nás fakt dravců nadbytek není, a svádět na ně "všechno" mi přijde přehnané.
Nicméně, zajímavé postřehy Karle, jako obvykle. Díky.
Odpovědět
Nicméně, zajímavé postřehy Karle, jako obvykle. Díky.
Karel Zvářal
29.10.2024 14:59 Reaguje na AnyrJe to celkem jednoduché. Dravců není nadbytek, protože ani kořisti není nadbytek. V hraboší rok, ale přijde 2-3 roky bídy, a v tu dobu berou všechno. Když velkého zmákne výr (výraři potvrdí, že msty je kožkami ježka doslova nastláno), mladého uloví káně, u lišek se též tvrdí, že stočeného umí rozbalit, noa u kuny mě to fakt šokovalo. táhla ho živého, ve slámě se zavrtal, stočil do klubíčka a pošel. Holt, musíme vzdát hold predačnímu tlaku...
Odpovědět
Anyr
29.10.2024 15:12 Reaguje na Karel ZvářalJo, ano, o tohle se nelze přít - ale že by tu kvůli tomu u nás nebyl deset let vidět ježek? Na hranici KRNAPu? To je to, co mi přijde strašidelné. A jak jsem popsal níže, vážně tu u nás jsou pro ně dobré podmínky, pokud mohu na základě všech svých znalostí soudit. Dokonce bych řekl, že se tu za poslední roky podmínky zlepšily, ve srovnání s dobou, kdy tu ježků bylo plno...
No, nic, dám na tvé doporučení a vrhnu se na téma "nadměrného tlaku predátorů" víc do hloubky.
PS: Škoda, že redakce neumožňuje vkládat fotky do komentářů, hned by to bylo všechno konkrétnější.
Odpovědět
No, nic, dám na tvé doporučení a vrhnu se na téma "nadměrného tlaku predátorů" víc do hloubky.
PS: Škoda, že redakce neumožňuje vkládat fotky do komentářů, hned by to bylo všechno konkrétnější.
Karel Zvářal
29.10.2024 15:17 Reaguje na AnyrZáchranné stanice (ne všechny!) ježky přjímají. Zkus si od nich vyptat letošní nedochůdče (i 2-3), pořádně ho krm, zazimuj a na zahradě zabydli (přikrmuj). Tak se dá poznat, jestli mu vadí světelný smog (to je teď šlágr u ochranářů-), a jinak by v oplocené zahradě měl celkem v poho přežít.
Odpovědět
Anyr
29.10.2024 15:29 Reaguje na Karel ZvářalHa, nasadit si ježka tímhle způsobem je zajímavá idea. :D
Promyslím to, a pokud to udělám, dám ti tu pak někdy/nějak vědět, jak to dopadlo.
Odpovědět
Promyslím to, a pokud to udělám, dám ti tu pak někdy/nějak vědět, jak to dopadlo.
Karel Zvářal
29.10.2024 15:32 Reaguje na AnyrANYR - chovná stanice ježků-) Když je to teď rarita.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
30.10.2024 08:13 Reaguje na AnyrPane Anyre.Pan Zvářal , ač se osobně neznáme,je také praktik.Co říká,píše,je také osobní poznání v přírodě.Přete se s přírodou,oponujete přírodě.
Odpovědět
Anyr
30.10.2024 09:14 Reaguje na Emil BernardyHm, já se teď ale s nikým nepřu, a taktéž bych se, skromně, neoznačil za... teoretika. :)
Odpovědět
ig
30.10.2024 10:57 Reaguje na Karel Zvářal
Tohle dělám už léta a funguje to. Ježci se vždycky na jaře rozutečou po okolí, už se i rozmnožili a pak teprve rozutekli a máme, možná i díky tomu, pořád v místě stabilní populaci :-)
Odpovědět
PP
Petr Pavlata
29.10.2024 21:54 Reaguje na AnyrJežky běžně teď tak obden potkávám při večerních procházkách.... Ve městě...
Odpovědět
Karel Zvářal
30.10.2024 06:50 Reaguje na Petr PavlataAno, nízko sečené trávníky s mulčovaným pokosem svědčí žížalám, potažmo ježkům a kosům. V širém poli ježka nepotkáte, výjimky existují, ale z 99% bývají zapraveni do půdy.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.10.2024 15:38 Reaguje na AnyrKdysi dávno jsem našel ježka zaklesnutého ve vidlici akátu, asi 4m nad zemí. Vrtalo mi to, tipnul jsem to na kunu. To jsou ludry, které se lovem/zabíjením často jen baví, a že to má vliv na početnost, při tom jejich nápadném nočním funění, o tom vůbec nepochybuji.
Odpovědět
Anyr
29.10.2024 14:49Zrovna jsem to před pár týdny řešili se sousedy, že jsme nikdo v okolí ježka neviděli už kolik let. Ani živého, ani mrtvého (třeba na silnici), a že tu přece nemají špatné podmínky: hospodaří se přímo u nás ve vesnici v režimu bio, spousta lidí má ze "zadní" strany otevřené zahrady (či dosti děravé ploty :D), ploty mezi sousedícimi zahradami často nejsou vůbec, jsou tu louky, remízky, lesy, na zahradách keře, trvalky, sem tam hromada suchých větví, listí zásadně nepálíme ani nevozíme na kompost, maximálně to shrabeme ke kmenům/pod keře, bobule, nějaké spadané plody všude, co do hmyzu to tu není zdaleka tak špatné jako jinde (potkat tu velkého střevlíka, majku, mlynaříka, zlatohlávka, nadprůměrné kobylky... je celkem běžné), žížal dostatek a slimáků absolutní nadbytek.
Ergo, vůbec nechápeme, kam se od nás (Vrchlabsko) poděli a proč. Mají tu úkryty, možná zimoviště i dostatek potravy, a stejně zmizeli. Navíc je tu většina domů jako chalupy/apartmány, takže tu mají obvykle i klid.
Hodně mě to mrzí a už kuju plány, jak jim to tu ještě víc zpříjemnit, a až nějaký půjde kolem, aby tu zakotvil trvale. :))
Odpovědět
Ergo, vůbec nechápeme, kam se od nás (Vrchlabsko) poděli a proč. Mají tu úkryty, možná zimoviště i dostatek potravy, a stejně zmizeli. Navíc je tu většina domů jako chalupy/apartmány, takže tu mají obvykle i klid.
Hodně mě to mrzí a už kuju plány, jak jim to tu ještě víc zpříjemnit, a až nějaký půjde kolem, aby tu zakotvil trvale. :))
LB
Lukas B.
30.10.2024 07:54 Reaguje na Anyrpřesah krnapu a chko jizerky jakbysmet. ježek prostě není a ještě jsem jej tady nespatřil (kdežto v roklích lemujících širší centrum prahy a v pražských zahrádkářských koloniích je jich spousta). zrzavej slimák není a i kdyby byl, tak je to všem jedno a nikdo je chemicky nehubí, široko daleko žádná zeleninová zahrádka, jen hokaida a cukety na kompostech. (sousedi už vzdali i ten pórek, hraboši jim po několik let všechno sežrali). jsou tady (jako skoro všude) místní polodivoké kočky; nevím jestli žerou ježky (určitě ale loví hejly a tím mě dost štvou, hejl je fakt největší sympoš mezi ptáky). na nebi furt zhruba tak čtyři siluety dravců (kamarádi s kapesní čivavičkou byli u nás fakt nervozní).
moje soukromá laická teorie je, že ježek je těžkej synatropák a prostě potřebuje smetiště a komposty se zbytky potravin a stále plné misky s granulemi pro domácí mazlíčky.
Odpovědět
moje soukromá laická teorie je, že ježek je těžkej synatropák a prostě potřebuje smetiště a komposty se zbytky potravin a stále plné misky s granulemi pro domácí mazlíčky.
LB
Lukas B.
30.10.2024 07:56 Reaguje na Lukas B.no a ježek má rád ploty. on pod nima proleze, ale lišky a psy ne. v rozptýlené zástavbě bez plotů je zranitelný a nemá se tolik kam schovat.
Odpovědět
Anyr
30.10.2024 09:37 Reaguje na Lukas B.Hele na tom by mohlo něco být. Často je na netu vidět, jak lidi ve městech třeba venčí psy, a ti jim z různých míst vyhrábnou ježka...
Kočky jsou megaprůšvih obecně, to je fakt, u nás jich ale naštěstí moc není.
Hýlové jsou skvělí, plně uznávám. :D :))
Každopádně, stále se to rozchází s mými zkušenostmi. :/ Ono když mi bylo patnáct, což není ještě nijak dlouho, tak tu bylo ježků dost, a bylo tu i víc koček a kun a sov a dokonce i psů na dvorech a zahradách, i mimo ně, protože často utíkali, a ježčci prostě byli.
Jestli je to vážně tím, že potřebují "příkrm"... můžu zkusit.
Odpovědět
Kočky jsou megaprůšvih obecně, to je fakt, u nás jich ale naštěstí moc není.
Hýlové jsou skvělí, plně uznávám. :D :))
Každopádně, stále se to rozchází s mými zkušenostmi. :/ Ono když mi bylo patnáct, což není ještě nijak dlouho, tak tu bylo ježků dost, a bylo tu i víc koček a kun a sov a dokonce i psů na dvorech a zahradách, i mimo ně, protože často utíkali, a ježčci prostě byli.
Jestli je to vážně tím, že potřebují "příkrm"... můžu zkusit.
ig
30.10.2024 11:01 Reaguje na Anyr
Kočky ježkům vyžírají misky, ale jinak jsem větší konflikt neviděl. A ty kočky se dají uklidnit tak, že se jim nechá miska s granulemi venku, případně se ježkovi udělá "tunýlek" z polínek. Horší jsou lišky, ty se dostanou i do ježčí budky, polínka rozhází.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.10.2024 15:35 Reaguje na Lukas B.Máme suchá léta, takže k příkrmu patří i miska s vodou, zejména je důležitá pro laktující Ježkovou. I ten příkrm granulí (ale berou i kuřátko) je dobrý, jinak je nucená chodit daleko, kde se potká s dopravou. Pískání/ naříkání sirotků je srdcervoucí, ale nechávám to přírodě- většinou (ve městě) se postará kuna.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2024 16:39Jeden z důvodů bude slimák španělský a granule na jeho hubení.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.10.2024 09:45 Reaguje na Slavomil VinklerMyslím si totéž. Tam, kde granule zahrádkáři používají, ubývá i
těch ježků a bohužel své udělaly i předchozí suché roky, kdy byly
žížaly hluboko pod povrchem a v noci nikde žádné rousnice, které
jsou hlavní potravou ježků. Ti se pak soustředí na sběr hmyzu
zabitého auty na cestách a sami tam při jeho sbírání hynou. No
a ve volné přírodě jim schází vejce ptáků hnízdících na zemi na
které přibyl tlak od jiných druhů predátorů a ti ptáci už téměř
zcela vymizeli. Prostě hloupou ochranářskou politikou je zcela
narušena předchozí regulace jednotlivých druhů zvířat natolik,
že to nyní bude jako na houpačce od množení totální ochranou
a naopak k hranici vyhubení podporou predace. Tím vznikne
prostor pro uplatnění tisíců profesionálních ochranářů, když
budou uměle množit hynoucí druhy, aby zase ony vyhubily něco
jiného, co budou množit zase po jejich vyhubení. Dnes to vidíme
v praxi u chráněných vyder, volavek a kormoránů, kde nastala
nutnost uměle množit pstruhy potoční, lipany, raky, perlorodky
atd. Přitom stačilo postupovat stejně, jako v minulosti a spoustu
práce a peněz si mohla společnost ušetřit. Ostatní druhy zvířat
to čeká a už se tak i děje. Uměle se množí tetřevi, koroptve atd.
a pouze proto, že se namnožili jejich chránění predátoři. Prostě
jedna hloupost střídá druhou a výsledkem je borcení životaschopných
stavů jednotlivých druhů zvířat a hmyzu. Jen tak dál mudrlanti, co
zastávají samoregulaci a bezzásahy do kterých budou nakonec sami
zasahovat umělým množením potravy pro predátory. Já osobně jsem
zhnusen, že záchranné stanice zachraňují predátory jakými jsou
třeba lišky a pak je vypouštějí tam, kde se myslivcům daří tlumit
lišky, aby chránili drobnou zvěř. Je to druh potížismu a mám
podezření i na "třídní boj" ochranářů proti myslivcům a rybářům,
kterým do pstruhových revírů vysadí zachráněné vydry. HNUS !
Odpovědět
těch ježků a bohužel své udělaly i předchozí suché roky, kdy byly
žížaly hluboko pod povrchem a v noci nikde žádné rousnice, které
jsou hlavní potravou ježků. Ti se pak soustředí na sběr hmyzu
zabitého auty na cestách a sami tam při jeho sbírání hynou. No
a ve volné přírodě jim schází vejce ptáků hnízdících na zemi na
které přibyl tlak od jiných druhů predátorů a ti ptáci už téměř
zcela vymizeli. Prostě hloupou ochranářskou politikou je zcela
narušena předchozí regulace jednotlivých druhů zvířat natolik,
že to nyní bude jako na houpačce od množení totální ochranou
a naopak k hranici vyhubení podporou predace. Tím vznikne
prostor pro uplatnění tisíců profesionálních ochranářů, když
budou uměle množit hynoucí druhy, aby zase ony vyhubily něco
jiného, co budou množit zase po jejich vyhubení. Dnes to vidíme
v praxi u chráněných vyder, volavek a kormoránů, kde nastala
nutnost uměle množit pstruhy potoční, lipany, raky, perlorodky
atd. Přitom stačilo postupovat stejně, jako v minulosti a spoustu
práce a peněz si mohla společnost ušetřit. Ostatní druhy zvířat
to čeká a už se tak i děje. Uměle se množí tetřevi, koroptve atd.
a pouze proto, že se namnožili jejich chránění predátoři. Prostě
jedna hloupost střídá druhou a výsledkem je borcení životaschopných
stavů jednotlivých druhů zvířat a hmyzu. Jen tak dál mudrlanti, co
zastávají samoregulaci a bezzásahy do kterých budou nakonec sami
zasahovat umělým množením potravy pro predátory. Já osobně jsem
zhnusen, že záchranné stanice zachraňují predátory jakými jsou
třeba lišky a pak je vypouštějí tam, kde se myslivcům daří tlumit
lišky, aby chránili drobnou zvěř. Je to druh potížismu a mám
podezření i na "třídní boj" ochranářů proti myslivcům a rybářům,
kterým do pstruhových revírů vysadí zachráněné vydry. HNUS !
LB
Lukas B.
30.10.2024 10:17 Reaguje na Břetislav Machačekpovšimli jste si jak hasiči s policajty slavně zachránili celou rodinku velevzácných divých sviní uvázlou ve skalním komíně na hruboskalsku? a o pár kilomertů vedle se divé svině promenují za bílého dne po sídlištích a střílí je policajti...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.10.2024 16:00 Reaguje na Lukas B.Všimnul a považuji to za totálně ujetou záchranu, při níž hasiči riskovali zdraví a život. Povím vám zkušenost s asi v záchranné stanici odchovanou
liškou, která před pár roky přišla v přírodě asi
škemrat o svačinu, kterou jsem na okraji lesa
konzumoval. Asi cítila nejen mne, ale i svačinu
a vzpomněla si na krmení lidmi. Z obavy, že se
jedná o vzteklou lišku, která ztratila plachost,
jsem ji zaháněl kameny a nakonec i klacky, což
zabralo, až když se mi ji podařilo kamenem trefit.
I tak nevěřícně koukala na člověka, který ji od
sebe odhání a hází po ní kamením a klacky. Jaký
význam má pro přírodu taková záchrana? Nevím, ale
osobně od té doby na záchranu živočichů nedám ani
korunu, když zachraňují i škodnou bez zachování
plachosti vůči lidem.
Odpovědět
liškou, která před pár roky přišla v přírodě asi
škemrat o svačinu, kterou jsem na okraji lesa
konzumoval. Asi cítila nejen mne, ale i svačinu
a vzpomněla si na krmení lidmi. Z obavy, že se
jedná o vzteklou lišku, která ztratila plachost,
jsem ji zaháněl kameny a nakonec i klacky, což
zabralo, až když se mi ji podařilo kamenem trefit.
I tak nevěřícně koukala na člověka, který ji od
sebe odhání a hází po ní kamením a klacky. Jaký
význam má pro přírodu taková záchrana? Nevím, ale
osobně od té doby na záchranu živočichů nedám ani
korunu, když zachraňují i škodnou bez zachování
plachosti vůči lidem.
Peter Sládek
30.10.2024 12:35 Reaguje na Břetislav MachačekU nás je chovatelská osada, ktorá prenajíma na slimáky kŕdeľ bežcov indických. Údajne s výbornými výsledkami, musela zostaviť poradovník.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.10.2024 15:45 Reaguje na Peter SládekDobrý nápad a osobně po letošní slimáčí kalamitě o
páru běžců uvažuji. Já osobně granule nepoužívám a
při noční nespavosti je lovím napichováním na drát.
Na podzim pomůže nechat zahradu rozhrabat slepicím, kterým chutnají slimáčí vajíčka. Je to bohužel
jeden z invazních druhů proti kterému se nevěnuje
taková pozornost tak, jako k méně škodícím, ale viditelnějším.
Ve sklenících zkoušel z úspěchem náš zahradník
hlistice napadající ty slimáky, které přecházejí
z mrtvého slimáka na jeho kanibalského konzumenta.
Oni totiž rádi konzumují své mrtvé druhy a tím se
hlistice množí a šíří do okolí. Sehnat ale tyto
hlistice je nadlidský úkol.
Odpovědět
páru běžců uvažuji. Já osobně granule nepoužívám a
při noční nespavosti je lovím napichováním na drát.
Na podzim pomůže nechat zahradu rozhrabat slepicím, kterým chutnají slimáčí vajíčka. Je to bohužel
jeden z invazních druhů proti kterému se nevěnuje
taková pozornost tak, jako k méně škodícím, ale viditelnějším.
Ve sklenících zkoušel z úspěchem náš zahradník
hlistice napadající ty slimáky, které přecházejí
z mrtvého slimáka na jeho kanibalského konzumenta.
Oni totiž rádi konzumují své mrtvé druhy a tím se
hlistice množí a šíří do okolí. Sehnat ale tyto
hlistice je nadlidský úkol.
Dorian Černý
29.10.2024 17:32Počítá se za volnou přírodu i náš dvorek? Jeden ježek tam žije ze své vlastní vůle, nikdo ho tam nedrží, ale zatím nikam nemigroval. Ono taky neni kam, když všude kolem jsou sterilní čoklí výběhy..
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
29.10.2024 20:07Ježků - žijí v Česku 2 (slovy dva) exempláře. Ševců - 373 ks, tam je to dobré, ti nejsou kriticky ohrožení. A Petrů jsou přemnožení: 2169 lidí.
Odpovědět
VŠ
Karel Zvářal
31.10.2024 12:40 Reaguje na Viktor ŠedivýJežků je Ježků, Petrů je Petrů. A mně od mala vrtalo, kolika- dvou, tří?-)
Odpovědět
HH
Honza Honza
30.10.2024 08:30Tady také vidím podnět pro úvahu (kterou třeba někdo využije pro svůj vlastí názor). Jak nás upozorňuje p. Zvářal, sterilní uklizená zahrada s nepřirozenými cizokrajnými jedovatými rostlinami není nejlepší prostředí pro život. Lepší je menší bordel, schovávačky pro zvířata, přirozenější prostředí, více se blížící přirozené přírodní krajině. Je to i názor p. Petra: zbytečně neznásilňovat přírodu, nechat jí volnější prostor. Má to své hranice: např. mšice, vosy, sršně, i zmije při opatrnosti je možno tolerovat, přemnožené myši, dokonce štěnice v domě určitě ne. Tato hranice je zcela individuální, žádná exaktní neexistuje, existují i architektonická pravidla pro zahradu, možnosti údržby pro město atd atd.
Toto lze aplikovat i na zásahovost-bezzásahovost v NP: tyto teorie bych zcela opustil, jsou nesmyslné, vždy se řídit přírodou, tam kde to jde, jí nechat volný prostor: bezpasečný způsob hosp. v lese, výběrová těžba, přirozená sukcese, ponechání mrtvého dřeva. Naopak nebát se zasahovat i v bezzásahové zoně NP, v nutných případech (příklad je invaziv. rostlina), preventivně-lepší skladba stromů, vždy směrem k přirozené divoké přírodě- zavodnění, močály, jezera. I odbahnění zanikajícího přírodního ojedinělého jezera, udržení slepého ramena je určitě namístě)
A ješte půjdu dál v netradičním přístupu: i v NP je třeba povolit hopodářskou činnost, aby si na své projekty vydělávali pokud možno samy: část stromů i odtěžit a porodat. Haldy mrtvých stromů mají také své nevýhody: možnost požáru, nepřístupná krajina nejen pro turisty ale i pro dobrou i výzkumnou aj. činnost.
Myslím, že se to i v současnosti děje, jen je to třeba více zlegalizovat a zobecnit.
Odpovědět
Toto lze aplikovat i na zásahovost-bezzásahovost v NP: tyto teorie bych zcela opustil, jsou nesmyslné, vždy se řídit přírodou, tam kde to jde, jí nechat volný prostor: bezpasečný způsob hosp. v lese, výběrová těžba, přirozená sukcese, ponechání mrtvého dřeva. Naopak nebát se zasahovat i v bezzásahové zoně NP, v nutných případech (příklad je invaziv. rostlina), preventivně-lepší skladba stromů, vždy směrem k přirozené divoké přírodě- zavodnění, močály, jezera. I odbahnění zanikajícího přírodního ojedinělého jezera, udržení slepého ramena je určitě namístě)
A ješte půjdu dál v netradičním přístupu: i v NP je třeba povolit hopodářskou činnost, aby si na své projekty vydělávali pokud možno samy: část stromů i odtěžit a porodat. Haldy mrtvých stromů mají také své nevýhody: možnost požáru, nepřístupná krajina nejen pro turisty ale i pro dobrou i výzkumnou aj. činnost.
Myslím, že se to i v současnosti děje, jen je to třeba více zlegalizovat a zobecnit.
HH
Honza Honza
30.10.2024 08:51 Reaguje na Honza HonzaA z filozofického hlediska?
Jsou plně platné obě teorie: nezasahovat v přírodě, ruce pryč od přírody (Petr), max. zasahovat, diverzifikovat, jelikož jinak příroda podlehne samovolné sukcesi= monotonosti, sama vytlačí potřebné věci (Vinkler). Nesmysl je tyto teorie nějak zprůměrovávat, potlačovat, bojovat proti nim, je třeba jít maximálně, kde to jde, oběma směry. Že není možné, je to nelogické? Příroda není logická, to dosvědčuje kvantová mechanika.
Odpovědět
Jsou plně platné obě teorie: nezasahovat v přírodě, ruce pryč od přírody (Petr), max. zasahovat, diverzifikovat, jelikož jinak příroda podlehne samovolné sukcesi= monotonosti, sama vytlačí potřebné věci (Vinkler). Nesmysl je tyto teorie nějak zprůměrovávat, potlačovat, bojovat proti nim, je třeba jít maximálně, kde to jde, oběma směry. Že není možné, je to nelogické? Příroda není logická, to dosvědčuje kvantová mechanika.
SV
Slavomil Vinkler
30.10.2024 09:25 Reaguje na Honza HonzaJá obecně nejsem proti bezzásahovosti, ale ve Střední evropě je území již tak pozměněné, že pro ni nevidím téměř místa. Například viz Ochrana přírody . Péče o tesaříka alpského v oblasti EVL Vlárský průsmyk.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, RP Správa CHKO Bílé Karpaty (dále jen Agentura) proto již několik let realizuje řadu opatření zaměřených na cílenou podporu a ochranu tesaříka alpského v rámci své územní působnosti. Klíčovou roli představuje zejména funkční propojení maloplošných zvláště chráněných území (dále jen „MZCHÚ“), tedy PP Okrouhlá s PR Sidonie a také propojení obou částí PP Chladný vrch, kde je aktuálně nastaven bezzásahový režim. Tato priorita je ukotvena mj. i v plánech péče všech zmíněných MZCHÚ...Jeho populace může fungovat v relativně nízkých hustotách na velkých plochách, kde v čase a prostoru stopuje vznikající a mizející stanoviště jako polomy, paseky i jednotlivé mrtvé stromy. A přesně takovýto unikátní systém vzniká díky managementovým opatřením v rozsáhlých bučinách Vlárského průsmyku....
Tedy plochy bezzásahové jsou tak malé, že naprosto nestačí vytvářet vhodné biotopy a je třeba si tesaříka zásahově pěstovat i jinde.
Odpovědět
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, RP Správa CHKO Bílé Karpaty (dále jen Agentura) proto již několik let realizuje řadu opatření zaměřených na cílenou podporu a ochranu tesaříka alpského v rámci své územní působnosti. Klíčovou roli představuje zejména funkční propojení maloplošných zvláště chráněných území (dále jen „MZCHÚ“), tedy PP Okrouhlá s PR Sidonie a také propojení obou částí PP Chladný vrch, kde je aktuálně nastaven bezzásahový režim. Tato priorita je ukotvena mj. i v plánech péče všech zmíněných MZCHÚ...Jeho populace může fungovat v relativně nízkých hustotách na velkých plochách, kde v čase a prostoru stopuje vznikající a mizející stanoviště jako polomy, paseky i jednotlivé mrtvé stromy. A přesně takovýto unikátní systém vzniká díky managementovým opatřením v rozsáhlých bučinách Vlárského průsmyku....
Tedy plochy bezzásahové jsou tak malé, že naprosto nestačí vytvářet vhodné biotopy a je třeba si tesaříka zásahově pěstovat i jinde.
SV
Slavomil Vinkler
30.10.2024 17:20 Reaguje na Slavomil VinklerV návaznosti na výše uvedené doporučuji zvážit re introdukci tesaříka alpského do Chřibů a nebo do Krušných hor a zavést šetrný management hospodářského lesa, který mu svědčí, místo prosazované bezzásahovosti.
Odpovědět
Pe
Petr
30.10.2024 18:40 Reaguje na Slavomil VinklerA jak si takový šetrný management hospodářského lesa představujete?
Odpovědět
Karel Zvářal
30.10.2024 18:49 Reaguje na PetrTo je náročný úkol, téměř nesplnitelný, shodit křivolaký buk a naporcovaný uložit na vhodném místě. P.S. něco jako starodávný kůrovcový lapák (kmen zakrytý chvojím).
Odpovědět
Pe
Petr
30.10.2024 19:33 Reaguje na Karel ZvářalTohle není žádný management hospodářského lesa.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.10.2024 20:10 Reaguje na PetrPtát se donekonečna jak pětileté dítě nebo vše negovat dovede každý lbl. Kromě sukcese neumíte nic.
Odpovědět
Pe
Petr
30.10.2024 09:33 Reaguje na Honza HonzaZa přírodu lze dnes považovat les, a nějaké ty louky a pastviny. Lesa je něco přes 30 procent území, luk a pastvin může být tak 5 procent. Dohromady tedy lze za přírodu považovat nějakých asi tak 40 procent území. Navíc je to silně fragmentované, lesík tady, lesík tamhle, takže 10 procent můžeme vyškrtnout, zbyde 30 procent. To je třetina území. Mezitím pole, města a vesnice, vše zadrátované smrtící sítí silnic a dálnic, kde auta smetou vše co chodí, leze i létá. A i do těch 30 procet území území tvořícího přírodu neustále lidé zasahují a omezují ji a ždímají jak to jen jde. Vůbec se nedivím, že život z krajiny mizí. Spíš se divím, že v tomhle vůbec ještě něco vydrželo žít.
Odpovědět
Pe
Petr
30.10.2024 09:35 Reaguje na PetrA že tak zruinovaná krajina naprosto nedokáže udržovat klima a vodu je jasné i malým dětem.
Odpovědět
ig
30.10.2024 11:05 Reaguje na Honza Honza
V evropském lesoparku se moc o bezzásahovosti nedá filozofovat. Naštěstí je to zvířatům jedno, ta nerozliší primární prales od zanedbané zahrady :-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.10.2024 15:53 Reaguje naZvířata rozlišují. Hledají si pro sebe správné životní prostředí. Podívejte se na odchod tetřeva po likvidaci lesa na Šumavě ekoteroristy. Ježkovi zase vyhovují světlé lesíky, remízky a keře, ne neudržované vlhké tmavé hvozdy.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.10.2024 16:01 Reaguje na Jarka O.Samo, že rozlišují. Výskyt jěžčího základu, tj. žížal, se diametrálně liší mezi sm hrabankou a listovou, ještě lepší je angličák. A nalákat ježka na příkrm je poměrně snadné, pomůže i boudička se slámou na přezimování (pod smrkrm, u stěny apod. - suché místo).
Odpovědět
Karel Zvářal
30.10.2024 16:02 Reaguje na Karel ZvářalV jedné spávají i dva a nechají se v klidu zkontrolovat.
Odpovědět
ig
30.10.2024 17:01 Reaguje na Karel Zvářal
Jj, tak to dělám a ježci jsou tam rádi. Aspoň nechcípají, před zimou nezdrhají a občas mají mladé.
Odpovědět
ig
su
30.10.2024 21:30 Reaguje na Jarka O.
"Podívejte se na odchod tetřeva po likvidaci lesa na Šumavě ekoteroristy." - a na to, že na Šumavě ubývají tetřevi jste proboha zase přišla kde???
https://www.npsumava.cz/pocty-tetrevu-na-sumave-a-v-bavorskem-lese-rostou/
Odpovědět
https://www.npsumava.cz/pocty-tetrevu-na-sumave-a-v-bavorskem-lese-rostou/
MK
Majka Kletečková
30.10.2024 22:35 Reaguje naSprávná připomínka.
Na ekolistu se o tom také psalo. Byl zde o tom článek i v letošním roce.
Odpovědět
Na ekolistu se o tom také psalo. Byl zde o tom článek i v letošním roce.
JO
Jarka O.
31.10.2024 11:51 Reaguje naDíky, v té zprávě je to, co míním: 2009-2011 – 556 a v 2016/ 2017 – 605 tetřevů převážně v SRN. V 22/23 - 867 jedinců, i díky vysazování. Vyhnal je před 25 lety zločinný bezzásah po Kyrilu a kůrovci, likvidace lesa, kdy tetřev emigroval. Daří se mu v SRN i mimo Bav. Les (který mmch. tento rok rozšířil zónu managementu na úkor bezzásahové zóny a je mnohem menší než NPŠ) v rezervacích a hospodářských smrčinách. Predátoři zatím nejsou problém, v Bavorsku jich je a zůstane málo. I šumavský les se za těch 25 let po zločinu trochu zmátořil. Bezzásah je velká bezohlednost vůči všem a všemu.
Mmch. bezzásah není nic nového nebo něco, co by mělo existovat jen na velkých plochách, jak někteří tento nepodložený názor prosazují. I v NPR, na opuštěných plochách, skládkách, domcích …, existuje bezzásah. V lesích, PR a NP to ovsem nesmí znamenat zákaz boje proti škůdcům, jak se to praktikuje podle asociálního 114/92. Za mě -nevidím pro to důvod.
Odpovědět
Mmch. bezzásah není nic nového nebo něco, co by mělo existovat jen na velkých plochách, jak někteří tento nepodložený názor prosazují. I v NPR, na opuštěných plochách, skládkách, domcích …, existuje bezzásah. V lesích, PR a NP to ovsem nesmí znamenat zákaz boje proti škůdcům, jak se to praktikuje podle asociálního 114/92. Za mě -nevidím pro to důvod.
Pe
Petr
31.10.2024 12:22 Reaguje na Jarka O.Proč je bezzásah velká bezohlednost vůči všemu?
Můžete si to zkusit představit třeba jako soukromí. Příroda má své soukromí, tak jako vy máte své soukromí. Může a má někdo vaše soukromí nějak řídit?
No a asi bude potřeba si ujasnit co vlastně chceme, třeba i v těch rezervacích a parcích. Co je jejich smyslem a účelem. Jestli příroda a přírodní procesy, nebo lidské představy a lidské procesy. A určit situace, ve kterých se tyto procesy budou a mohou prolínat (například invazní rostliny).
Odpovědět
Můžete si to zkusit představit třeba jako soukromí. Příroda má své soukromí, tak jako vy máte své soukromí. Může a má někdo vaše soukromí nějak řídit?
No a asi bude potřeba si ujasnit co vlastně chceme, třeba i v těch rezervacích a parcích. Co je jejich smyslem a účelem. Jestli příroda a přírodní procesy, nebo lidské představy a lidské procesy. A určit situace, ve kterých se tyto procesy budou a mohou prolínat (například invazní rostliny).
Pe
Petr
31.10.2024 12:24 Reaguje na Jarka O.Neumím sio představit tvrdit například o Amazonském pralese, že bezzásah je velká bezohlednost vůči všemu, když je to evidentně obráceně.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.10.2024 12:53 Reaguje na PetrMám ráda NPR a opuštěná místa. Psala jsem ale o konkrétní devastaci krásného lesního ekosystému. Amazonie vznikla bez lidí, to je jiné. Nezásah tam, kde lidé žijí a chtějí pracovat, páchá mnoho škod. Je to jeden ze způsobů ničení hezkého vztahu ke krajině, si myslím.
Odpovědět
Pe
Petr
31.10.2024 15:51 Reaguje na Jarka O.Jaká vzniká škoda, když něco vrátíme přírodě a dáme jí tam prostor?
V čem je to jiné v té Amazonii? Podle mě jen v tom, že tam má příroda víc času a prostoru. A to jí umožnilo rozvinout největší biodiverzitu světa. Přitom až do středověku tam byla lidská civilizace, miliony lidí, města... Je to tedy devastace? Nebo jen bezzásah a příroda, která tam dostala prostor ukázat své bohatství a krásy?
Odpovědět
V čem je to jiné v té Amazonii? Podle mě jen v tom, že tam má příroda víc času a prostoru. A to jí umožnilo rozvinout největší biodiverzitu světa. Přitom až do středověku tam byla lidská civilizace, miliony lidí, města... Je to tedy devastace? Nebo jen bezzásah a příroda, která tam dostala prostor ukázat své bohatství a krásy?
Pe
Pe
Petr
31.10.2024 16:00 Reaguje na PetrVy mluvíte o bezohlednosti vůči všemu ponechat přírodu samu sobě, a dokonce o škodě, jeden člověk tu prohlašuje přírodu za nelidskou a bojí se popadaných stromů. Mně z toho vychází, že lidem příroda vadí, že chtějí mít vše uměle vytvořené. Ale proč? Je to ze strachu? Strachu z toho, že v přírodě může být něco "nebezpečného"? Psala jste tu o srnkách s polámanýma nohama, tak asi ano. Pocit, že divoká příroda rovná se nebezpečí pro vše živé, a tak s tím musíme něco udělat, aby tam pro lidi i pro srnky bylo bezpečno. Je to takhle?
Odpovědět
su
31.10.2024 13:16 Reaguje na Jarka O.
No já teda nevím, ale v té zprávě jsou poněkud odlišné informace, než jak to prezentujete vy.
„Těžiště tetřeví populace zůstává v samém jádru národních parků, kde už desítky let probíhají nerušené přírodní procesy a dlouhodobě je přístup do těchto míst omezený na vyznačené turistické trasy. Jedná se například o oblast zahrnující Modravské slatě, nebo oblast Plesné či Trojmezenského pralesa. Významná populace se stále drží v Královském Hvozdu. Tetřevi se vyskytují také v oblasti Javoru, Smrčiny a existenci tohoto kriticky ohroženého druhu jsme potvrdili i v Boleticích. Z těchto dat vyplývá, že v území s regulací návštěvnosti má nejlepší podmínky k životu, vyskytuje se zde častěji a bez regulace návštěvnosti by hrozilo snížení početnosti,“
- to nevypadá, že by vadil bezzásahový režim.
Stejně tak to vysazování asi nebude mít velký význam - „K vypouštění tetřevů odchovaných v zajetí docházelo už v minulosti. V rámci aktuálního monitoringu v oblasti Boubína registrujeme geneticky identifikovaného pouze jednoho jedince tetřeva hlušce. Ten může pocházet z umělého odchovu."
A když se podíváte na přiloženou mapku, tak více nálezů je na české straně, nikoliv na německé. A i kdyby ne, tak NP Bavoský les má podstatně déle bezzásahovou zónu než Šumava.
Odpovědět
„Těžiště tetřeví populace zůstává v samém jádru národních parků, kde už desítky let probíhají nerušené přírodní procesy a dlouhodobě je přístup do těchto míst omezený na vyznačené turistické trasy. Jedná se například o oblast zahrnující Modravské slatě, nebo oblast Plesné či Trojmezenského pralesa. Významná populace se stále drží v Královském Hvozdu. Tetřevi se vyskytují také v oblasti Javoru, Smrčiny a existenci tohoto kriticky ohroženého druhu jsme potvrdili i v Boleticích. Z těchto dat vyplývá, že v území s regulací návštěvnosti má nejlepší podmínky k životu, vyskytuje se zde častěji a bez regulace návštěvnosti by hrozilo snížení početnosti,“
- to nevypadá, že by vadil bezzásahový režim.
Stejně tak to vysazování asi nebude mít velký význam - „K vypouštění tetřevů odchovaných v zajetí docházelo už v minulosti. V rámci aktuálního monitoringu v oblasti Boubína registrujeme geneticky identifikovaného pouze jednoho jedince tetřeva hlušce. Ten může pocházet z umělého odchovu."
A když se podíváte na přiloženou mapku, tak více nálezů je na české straně, nikoliv na německé. A i kdyby ne, tak NP Bavoský les má podstatně déle bezzásahovou zónu než Šumava.
JO
Jarka O.
31.10.2024 14:25 Reaguje naKlíčové je slovo „nerušený“ a to Kyril ani likvidace lesa nebyly. Člověk měl (musel!) pomoct a postarat se o les, úklid, nebo pak alespoň o výsadby, a neudělal to. Vysazování, asi ano, bylo vždy, nemělo taky cenu vysazovat zvířata do zdevastovaných lokalit. Na mapce je vidět historie, v letech po kůrovci vidím nejvíc nálezů tetřevů v SRN i mimo NP.
Odpovědět
Pe
Petr
31.10.2024 17:12 Reaguje na Jarka O.Postarat se o úklid v přírodě? Vy máte pocit, že v přírodě je potřeba uklízet? Uhrabat, zamést a utřít prach? Aby si tam lidé a srnečky nepolámali nohy?
To už pak začímá být jasné, proč příroda nefunguje a biodiverzita jde do háje, když mají lidé potřebu přírodu uklízet. Možná to neříkají narovinu, ale v podvědomí to mají pevně zakořeněné, a to ovlivňuje nejen jejich názory, ale i chování. A vůbec si to neuvědomují a nechápou proč by to mělo být nějak špatné. Přijde jim to zcela normální. A nechat něco přírodě je pro ně nepořádek a devastace. Pokud se tohoto nezbavíme, tak přírodu nezachráníme.
Odpovědět
To už pak začímá být jasné, proč příroda nefunguje a biodiverzita jde do háje, když mají lidé potřebu přírodu uklízet. Možná to neříkají narovinu, ale v podvědomí to mají pevně zakořeněné, a to ovlivňuje nejen jejich názory, ale i chování. A vůbec si to neuvědomují a nechápou proč by to mělo být nějak špatné. Přijde jim to zcela normální. A nechat něco přírodě je pro ně nepořádek a devastace. Pokud se tohoto nezbavíme, tak přírodu nezachráníme.
su
31.10.2024 18:39 Reaguje na Jarka O.
Člověk se v těchto místech o les starat nemusí, neb přirozená obnova je velmi početná a vysazování není vůbec třeba.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/sumavske-lesy-jako-studnice-novych-poznani.pdf
Odpovědět
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/sumavske-lesy-jako-studnice-novych-poznani.pdf
HH
Honza Honza
30.10.2024 11:12Rád a se zájmem, jakožto zajímavou informaci, jsem si všechny 3 názory přečetl a souhlasím s nimi. Budu o nich přemýšlet na své zahradě.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
30.10.2024 18:02V roce 2019 vyšel článek s obrázky a návody. K naklezení stačí do googlu
zadat D FENS JEŽCI
Odpovědět
zadat D FENS JEŽCI
