Kde se nakonec budou testovat škodovky?
Klíčovým parametrem pro výběr lokality polygonu je možnost zajistit stoprocentní utajení, neboli ochranu proti průhledům z blízkého okolí i ze vzdušného prostoru. Ideálním prostorem je v takovém případě les. To s sebou nevyhnutelně přináší konflikt se zájmy ochrany přírody. Společnost Škoda Auto se však ukázala jako velice vstřícná v jednání o konkrétních opatřeních na zmírnění ekologických dopadů stavby. A tato opatření nejsou nijak měkká: v bývalém vojenském prostoru se totiž díky dlouhodobému znepřístupnění veřejnosti vyvinuly vysoce stabilní a cenné ekosystémy s celou řadou vzácných organismů. O jejich přežití bojují aktivisté. Místním občanům naopak vadí, že by se prostor o rozloze 370 hektarů měl opět neprodyšně uzavřít.
Mladá vítězí, ale...
Původně bylo pro projekt polygonu vybráno osm variant ve třech lokalitách. Vedle Milovic a Benátek nad Jizerou se počítalo ještě s Ralskem a lokalitou u Úhelnice, která je sice ještě ve hře, ale naráží na nesouhlas majitelů pozemků, na nichž by se vozy měly zkoušet. Výhodou by pro Škodu Auto bylo, že nový polygon by tu navazoval na již existující testovací dráhu. Toto území leží nejblíže výrobnímu areálu a automobilka si na něj dělá zálusk už od sedmdesátých let. Lokality Ralsko a Bělá nesplňují zrovna nejlépe požadavky na výškové rozdíly v krajině a vyžádaly by si větší míru odlesňování. Areál Mladá naproti tomu splňuje dobře všechny požadavky, a ještě k tomu je ve vlastnictví státu, tedy snadno získatelný.
První plán polygonu s dokumentací EIA byl na MŽP odevzdán v prosinci 2000. Ministerstvo automobilce doporučilo vytvořit novou variantu, která by zabírala méně lesa a tím minimalizovala jeho kácení. Z plánovaného záboru 220 hektarů lesní půdy mělo být více než 120 hektarů odlesněno. Současná, již třetí varianta počítá s odlesněním "pouhých" šedesáti hektarů a oproti starší verzi nezabírá žádnou zemědělskou půdu. Nová varianta také zohlednila požadavky biologů. "Biologové nám označili plochy cenné z hlediska životního prostředí. Na základě toho došlo k přeorganizování vnitřního uspořádání drah, které se těmto plochám nyní vyhýbají," uvedla Alena Kroupová z oddělení plánování a koordinace společnosti Škoda Auto.
Zatímco ekologické požadavky se automobilka snaží zohlednit, námitkám místních obyvatel vyjít vstříc nemůže. Ledaže by projekt zrušila. Polygon totiž zabere přirozené rekreační zázemí místních obcí a ne každého uspokojí protiargument, že stavba přitáhne do kraje další investory a vytvoří tak více pracovních míst. Sám polygon jich nabízí sto padesát.
Zkouška přímé demokracie
Milovičtí občané založili občanské sdružení Mladá, zahájili petiční akci proti výstavbě polygonu a získali téměř 3000 podpisů. Proto se milovická starostka rozhodla prověřit zájem občanů oficiální anketou. Z 3876 rozdaných anketních lístků se jich zpět vrátilo 2080. A z nich se pětapadesát procent vyjádřilo pro polygon. Milovičtí zastupitelé se proto rozhodli zaujmout ke stavbě spíše neutrální postoj. Následně proběhlo hlasování v obci Lipník, kde se většina obyvatel postavila proti. Lipničtí zastupitelé tedy polygon neschvalují. Naopak starosta Benátek nad Jizerou, třetí dotčené obce, na jejímž katastrálním území se má polygon nacházet, je jednoznačně pro. Žádnou anketu ke svému postoji nepotřebuje. Testovací areál se ovšem od jeho obce nachází v největší vzdálenosti. Proti bezvýhradné podpoře středočeského hejtmana a proti případnému souhlasnému stanovisku ministerstva životního prostředí nespokojení občané ale žádnou šanci nemají.
Škoda Auto chce začít se stavebními pracemi v roce 2003 a stavět tři roky. Aby nezatížila okolní obce staveništní dopravou (přepravované množství materiálu se odhaduje na 530 tisíc kubických metrů), uvažuje vybudovat samostatné napojení na sjezd z dálnice Praha - Mladá Boleslav. Samozřejmostí je přeložení místních komunikací, které vedou zabraným územím. Před zahájením prací musí provést detailní pyrotechnický průzkum celé oblasti. Slibuje kompenzovat pokácené lesy v poměru 1:1, v úvahu připadá i finanční pomoc obcím, například při plynofikaci. Škoda Auto zatím počítá s investicí ve výši dvou miliard korun.
Tento článek vyšel v tištěném EkoListu č. 2/2002.
reklama
