https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klatovy-zahajily-stavbu-velke-retencni-nadrze-pro-zadrzeni-odpadni-vody-za-silneho-deste
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klatovy zahájily stavbu velké retenční nádrže pro zadržení odpadní vody za silného deště

23.10.2024 12:23 | KLATOVY (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jednu z nejvýznamnějších investičních akcí posledních desetiletí, téměř čtvrtmiliardovou stavbu retenční nádrže pro dočasné zadržení odlehčené odpadní vody při silném dešti, zahájily minulý týden Klatovy.
 
Úplné dokončení stavby, která pomůže zlepšit čistotu vody v Drnovém potoce a v Úhlavě a je jednou z podmínek pro další rozvoj kanalizační sítě klatovské aglomerace, je plánováno do poloviny ledna 2027, řekl místostarosta druhého největšího města Plzeňského kraje Václav Chroust (ODS).

Podzemní zakrytá železobetonová retenční nádrž o objemu 6000 metrů krychlových bude zadržovat takzvaně odlehčené odpadní vody, tedy směs splaškových a dešťových vod, které zatím při dešti přepadají ve dvou odlehčovacích komorách přímo do Drnového potoka.

"Podzemní akumulační prostor nádrže tvoří pět sekcí, které se postupně plní. Každá sekce má šířku 5,6 metru, délku 53 metrů a průměrnou hloubku vody čtyři metry. Zachycené a akumulované odpadní vody budou po odeznění deště čerpány zpět do kanalizace a následně čištěny na čistírně odpadních vod, což významně sníží vnos znečištění do potoka," popsal Chroust. Drnový potok je nejvodnatější přítok řeky Úhlavy, která je hlavním zdrojem pitné vody nejen pro Klatovy, ale také například pro Plzeň.

Nádrž je jedním z protipovodňových opatření doporučených v městském generelu. "Některé menší retenční nádrže na kanalizační síti již byly realizovány, například v Jungmannově ulici nebo v Karafiátově ulici. Další opatření jsou teprve v projekční přípravě nebo jsou zařazena v zásobníku investičních akcí města. Právě zahajovaná stavba retenční nádrže před ČOV je však z investičního hlediska nejvýznamnější," dodal Chroust.

Stavba vyjde na 233,6 milionu korun včetně DPH, dotace ze Státního fondu životního prostředí činí 117,8 milionu, zbytek zaplatí město bez využití úvěru. "Z pohledu výše investic se jedná o třetí nejvýznamnější investiční akci města za posledních 30 let, hned po rekonstrukci a modernizaci ČOV Klatovy a dosud nejvýznamnější vodohospodářské stavbě Klatovy - Čisté město," řekl Chroust.

S výstavbou retenční nádrže počítá Generel odvodnění města Klatov z roku 2004, v letech 2016 až 2018 se zpracovávala projektová dokumentace. Loni město podalo žádost o dotaci. Generel odvodnění původně navrhoval dvě retenční nádrže - jednu na pravém břehu Drnového potoka s minimálním objemem 3770 metrů krychlových a druhou na levém břehu potoka s minimálním objemem 1745 kubíků. S ohledem na prostor a náklady na stavbu a budoucí provoz se nakonec staví jedna velká nádrž na levém břehu. Nad podzemní nádrží je provozní budova.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

23.10.2024 14:05
Všechny odlehčovací komory a i dešťové ústí, by měly mít alespoň jakési usazovací nádrže a ne rovnou do řeky.
Odpovědět
MV

Martin Vlk

23.10.2024 15:18
Do kanalizace by se destova voda hlavne nemela vubec dostavat a na tom by se melo pracovat. Tyhle nadrze jsou drahe a ve sve podstate jde o provizorni reseni. Mesta maji pracovat na systemech odvodu destove vody, kdy by po majitelich meli vyzadovat nejake lokalni sberne nadrze, ze kterych by se nadbytecna voda postupne uvolnovala do spolecneho sberace, ktery by tak jiz nemusel byt nijak ohromny. Mesta by takove sberne nadrze mela budovat v chodnicich - rsp. to majitelum umoznit, protoze oni jinde v puvodni zastavbe misto nemaji.

Je jasne, ze takovy system by se budoval podstatne dele, vysledek by ale mohl fungovat dalsi staleti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.10.2024 17:25 Reaguje na Martin Vlk
No ale i pokud je čistě dešťová kanalizace po suchu propláchnuta deštěm, tak v těch zvednutých vodách scípou ryby. Řešení fakt není jednoduché.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

24.10.2024 21:07 Reaguje na Martin Vlk
Řešení je v kombinaci těch retenčních nádrží s opatřeními, aby se voda do jednotné kanalizace vůbec nedostávala. Pouze jeden typ opatření k úspěchu nevede.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

24.10.2024 21:12
V článku není napsáno, že město Klatovy zatím žádnou retenční zdrž nemá a i výstavbu téhle asi deset let úspěšně odkládali. To vnímám úkorně, protože Klatovy leží na vodárenském toku, Úhlavě, tedy na jediném a nenahraditelném zdroji vody pro Plzeňskou aglomeraci. Retence zmiňované v článku jsou celkově jen v řádu nízkých stovek kubíků a za zmínku by ani neměly stát.
Tak doufejme, že bude město po dokončení téhle retenční zdrže hbitě pokračovat dalšími opatřeními. Tohle první je teprve prvním krokem správným směrem. Situaci ale zdaleka neřeší.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist