https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/koaly-ohrozuji-take-psi-a-bazeny.zachranuji-je-dobrovolnici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Koaly ohrožují také psi a bazény. Zachraňují je dobrovolníci

28.12.2023 14:32 | SYDNEY (ČTK)
Foto | Archie Carlson / Unsplash
Ztráta přirozeného životního prostředí, lesní požáry, nemoci, ale i auta, psi a dokonce bazény představují nebezpečí pro jeden ze zvířecích symbolů Austrálie - koaly. ČTK to řekl Morgan Philpott z neziskové organizace WIRES, jenž už přes 12 let ve svém volném čase pečuje o tyto vačnatce, kteří by podle komise parlamentu Nového Jižního Walesu mohli do roku 2050 z této části Austrálie zcela vymizet. Philpott věří, že se tomu ještě podaří zabránit.
 

"Máme povinnost je uchovat pro celý svět. Byla by to věčná australská ostuda, pokud bychom dopustili, že vymřou," říká padesátník Philpott, zatímco pod širým nebem v zařízení pro ošetřování koalů v Richmondu poblíž Sydney chystá čerstvé větvičky eukalyptu pro čtveřici "pacientů".

Murray, Coco, Maida a Lilja teď podřimují ve čtyřech klecovitých příbytcích na odlehlém a plotem chráněném prostranství v areálu Univerzity západního Sydney. Každý z koalů má k dispozici před sluncem chráněný výběh o velikosti pár metrů čtverečních a hlavně konstrukci z větví eukalyptu, v nichž tráví většinu času. Na poklidném pohybu jejich šedé huňaté srsti v rytmu nádech - výdech by člověk vůbec nemusel poznat, že je něco trápí.

Philpott, který se v běžném životě stará o předčasně narozené děti, ale nemocného koalu pozná na první pohled. "Jsou pohublé, často mají zánět očí, pomočují se," vypočítává typické příznaky koalů s chlamydií, kteří se do zařízení v Richmondu dostávají vůbec nejčastěji.

Čeká je pak čtyřtýdenní kůra antibiotik, po jejímž skončení se v případě dostatečného zlepšení vrací zpět do přírody. Injekci teď od Philpotta dostane i Maida. Aby ji příliš nevnímala, přijde k ní tento muž s vlasy v culíku a s typickým australským kloboukem na hlavě s pár větvičkami eukalyptu, do něhož se koala s chutí zakousne. Na injekci skrz šedý kožíšek samice reaguje jen pomalým pootočením hlavy, aniž by vydala jediný zvuk. Pak už se vrátí zpět k čerstvé stravě.

Vedle krmení a podávání antibiotik ještě Philpott vždy kontroluje, jestli se už Maidě i dalším koalům vrátila chuť k jídlu. Je to jednoduché - v každém z malých výběhů spočte přesně počet bobků za předchozích 24 hodin, a pak je zváží. Když je jich kolem 180, 190, znamená to, že se zvíře vrací do kondice. Je to i případ zhruba tříletého samce Murrayho, který už chlamydii překonal a za pár dnů by se měl vrátit zpět do divočiny. Jen se ještě musí promyslet kam přesně, aby zase neskončil v obrovském kamenném lomu, z něhož by se sám nemohl dostat.

Právě střet zvířecího světa s tím lidským patří k hlavním problémům pro budoucnost koalů. "Největší problém je ztráta přirozeného životního prostředí. Uberete kus tu a kus tady a koalům zbydou malé ostrůvky přírody, takže když mezi nimi cestují, musí se pohybovat po zemi a mohou se snadno dostat do problémů," říká Philpott.

Řada zvířat pak umírá třeba po srážkách s auty, po útocích psů, nebo protože se utopí v bazénech u rodinných domů. I koalové, kteří se střetnou s autem nebo se psem, se - pokud to výjimečně přežijí - někdy dostanou Philpottovi a jeho kolegům pod ruku. Většinou pak ale vyžadují intenzivní péči, takže si je dobrovolníci berou k sobě domů, kde se je snaží znovu postavit na nohy.

Obrovským problémem jsou i změny klimatu, protože koalové velmi vysoké teploty nezvládají dobře a kvůli nim i zemřít. Navíc v posledních letech Austrálie opakovaně zažila obrovské vlny požárů, při nichž přišly o život nejméně stoky milionů zvířat. To se pak i Philpottovi záchrana pár koalů někdy zdá jako kapka v moři.

Masivní požáry z přelomu let 2019 a 2020, které zasáhly území o rozloze Anglie, podle odhadu odborníků pro australskou odbočku Světového fondu na ochranu přírody (WWF) stály život asi 143 milionů savců, včetně pěti milionů klokanů a 61 000 koalů. "To je pro druh, který se ve východní Austrálii už předtím přiblížil k vyhynutí, katastrofální číslo," uvedl tehdy šéf australského WWF Dermot O’Gorman.

Před třemi lety parlamentní komise v Novém Jižním Walesu došla k závěru, že koalové v tomto australském státě vyhynou do roku 2050, pokud vláda urychleně nezasáhne a nebude důsledně bránit ztrátě jejich životního prostředí.

"Je klidně možné, že koalové do roku 2050 skutečně ztratíme, ale to není důvod se předem vzdávat," je přesvědčen Philpott, podle nějž to stejně vidí i jeho kolegové. V principu je podle něj řešení jednoduché, jen je k němu potřeba dostatek politické vůle. "Není to raketová věda. Když budeme mít eukalyptové stromy, budeme mít koaly. Když je pokácíme, přijdeme o ně," dodává.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist