Komise: Nizozemí ignoruje některé naše směrnice
Poslední varování před možnou žalobou poslala Komise v červenci, ale přestupky nebyly napraveny. Selháním v aplikaci zmíněných zákonů Nizozemí nedává svým občanům vyšší úroveň ochrany před ekologickými riziky způsobenými člověkem. Přitom s tímto závazkem souhlasily všechny členské země EU.
"Vážím si toho, že Nizozemí v těchto případech už něco podniká, aby zákony přizpůsobilo, ale jeho pokrok není moc rychlý," říká komisař pro životní prostředí Stavros Dimas. "Legislativa EU obsahuje jasné termíny a ty musí být respektovány, jestliže máme dosáhnout takové úrovně ochrany životního prostředí, jakou od nás evropští občané očekávají," doplnil Dimas.
Holandská legislativa je v mnoha směrech méně přísná a méně jasná než Směrnice o integrované prevenci a kontrole znečištění z roku 1996 (IPPC). Směrnice reguluje operace významného počtu velkých průmyslových a zemědělských zařízení s vysokým potenciálem znečištění. Ty musí mít povolenky pro provoz, které zabraňují nebo minimalizují jejich znečištění ovzduší, vod a půdy "integrovanou" cestou, která počítá se všemi třemi oblastmi paralelně.
Nizozemí se sice zmínilo o navrhované nové domácí legislativě, ale ta ještě nebyla přijata a oznámena Komisi. Nový zákon má posílit takové prvky jako vyhovění existujících zařízení směrnici IPPC, monitorování podniků a požadavky na to, co dělat v případě výjimečných událostí.
Nedostatky jsou také v aplikaci Směrnice o obalových odpadech (94/62/EC). Tato směrnice má za cíl snížit dopad obalů a odpadu z nich na životní prostředí bez zbytečných kompromisů kvůli tomu, jak funguje vnitřní trh Unie. V současné době obaly tvoří asi jednu třetinu všeho komunálního odpadu. Směrnice stanoví procentuální cíle pro znovupoužití a recyklaci obalového odpadu a požaduje po členských zemích stanovit systém sběru, recyklace i opětovného použití tohoto odpadu.
Nizozemí uzavřelo dobrovolnou dohodu s průmyslem, podle níž na holandském trhu mohou být přijíaty nové jednorázové obaly na limonády a pivo jen poté, co projdou procedurou podobnou schvalovacímu řízení. To je však podle Komise přestupek proti podmínkám Směrnice, podle níž musí být volný přístup na trh umožněn obalům z jakéhokoli členského státu Unie, které vyhoví základním požadavkům zmíněné směrnice.
Nizozemí informovalo Unii, že zamýšlí pozměnit tento systém a odstranit jakékoli požadavky na znovupoužití obalů, ale až poté, co skončí dobrovolná dohoda, koncem roku 2005. To znamená, že nedodržení práva EU stále existuje.
A do třetice, Nizozemí nedostatečně přejalo do národních zákonů požadavky Rámcové směrnice o vodách (ářčáář2000/60/EC), jádro politiky EU pro ochranu vod. Směrnice stanoví rámec pro ochranu všech forem vody v Unii. Mimo jiné také směřuje k tomu, aby chránila a zlepšovala status vodních zdrojů, stejně jako prosazuje ekologicky udržitelné užívání vody, založené na dlouhodobé ochraně vodních zdrojů.
Termín pro převedení této směrnice do národních zákonů byl 22. prosinec 2003. Nizozemí je v procesu zařazování nutné legislativy do správných míst v zákonech, ale ještě stále tento proces neukončilo.
Současné statistiky přestupků členských států vůči právu EU lze nalézt na adrese http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/droit_com/index_en.htm#infractions.
reklama
