Krkonošský národní park oslavil čtyřicetiny
Zakoupení budovy (bez vnitřního vybavení) by podle odhadu ministerstva mělo přijít na pět milionů korun. Situaci však komplikuje konkurzní řízení, v němž ve věci boudy vystupují dva správci konkurzní podstaty. Dle slov ředitele parku by o správci mělo být jasněji přibližně za týden. Do té doby prý nelze než čekat.
 |
|
| Luční bouda, v pozadí Sněžka. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList
|
Jiný zájemce o Luční boudu než Krkonošský národní park (KRNAP) se dosud neobjevil. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek prohlásil, že stát by mohl uvolnit peníze nejen na nákup boudy, ale i na základní udržovací práce spojené s provozem boudy. "Řádově by mohlo jít o desítky milionů korun," upřesnil ministr.
Obrovská bouda v jedné z přírodovědně nejcennějších lokalit parku nyní chátrá a musela být uzavřena pro veřejnost. V budoucnu by mohla částečně sloužit jako bufet, stanice horské služby, část by byla určena ke spolkové činnosti a pro potřeby ekologického vzdělávání a osvěty. Ubytovací služby v rozsahu přibližně 80-90 lůžek by dle slov Nováka mohly být svěřeny do péče nájemci. Uvažuje se i obnově pekárny, která v boudě tradičně fungovala.
Na přetřes se dostala i lanovka na Sněžku. V jejím případě nyní probíhá posouzení dopadu na životní prostředí čtyř možných řešení, které vzešly ze společného jednání investora, obce a orgánů ochrany přírody. Součástí všech posuzovaných variant je demolice České boudy na vrcholu hory.
 |
|
| Úpské rašeliniště. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList
|
Krkonošský národní park je vedle rozsáhlých horských lesů jedinečný především ostrůvky subarktické tundry na hřebenech. Opakované setkávání severské a alpské přírody tu dalo vzniknout mnoha společenstvím i druhům, které jinde nenalezneme. Jako na jediném místě na světě roste například na krkonošských rašeliništích kleč (nejsevernější místo výskytu) společně s ostružiníkem moruškou (nejjižnější místo výskytu). Pouze v Krkonoších roste například rostlinka jeřáb krkonošský a mnoho dalších. Nejpestřejší místa horské přírody jsou strmá závětrná údolí, která vznikla činností malých ledovců (tak zvané kary - například Úpská jáma mezi Sněžkou a Studniční horou či kar Labského dolu). Krkonoše byly zařazeny do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. Rašeliniště na hřebenech patří mezi mokřady mezinárodního významu v rámci Ramsarské konvence.
Národní park se dlouhodobě potýká především s imisním poškozením lesů, v polovině 80. let jej dokonce Světový svaz ochrany přírody (IUCN) označil za jeden z nejohroženějších parků světa. Naději pro lesní porosty znamenal projekt nadace FACE, která krkonošským lesníkům pomohla obnovit víc než 5200 hektarů imisemi poškozených lesů. K budoucímu zlepšování stavu lesů by mělo přispět i zpracování nového Lesního hospodářského plánu KRNAP. Horskou přírodu ohrožuje i neukázněnost stále se zvyšujícího počtu návštěvníků Krkonoš.
 |
|
| Tisková konference. Zleva: Jan Štursa (KRNAP), Jiří Novák (ředitel KRNAP), Libor Ambrozek (ministr životního prostředí), Ladislav Miko (náměstek ministra) | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList
|
Mezi úspěchy z poslední doby zmínil ředitel parku Jiří Novák rostoucí počet míst, na nichž žije sokol stěhovavý. Zvyšovat se daří i početní stavy tetřívka obecného, totéž se naopak nedaří u tetřeva hlušce. "Podávání vakcín proti vzteklině chrání člověka. Paradoxně však uškodilo tetřevům, protože počet lišek se velmi zvýšil a lišky pak nově odchované kusy tetřeva rychle vyhubily," prohlásil na tiskové konferenci Jiří Flousek, náměstek správy parku pro ochranu přírody.
Malý dárek k výročí připravila Krkonošskému národnímu parku česká pobočka společnosti Canon. Na konci dubna se stala generálním partnerem českých národních parků. Zástupci společnosti však odmítli EkoListu sdělit, jak vysoká je podpora společnosti parkům. Ředitel odboru vnějších vztahů MŽP Jakub Kašpar EkoListu sdělil, že pro jeden park se jedná přibližně o 70 000 Kč ročně. Dalších 70 000 Kč by stála technika, kterou firma každému parku ročně věnuje. Kromě toho Canon pomůže národním parkům s reklamou, například na speciálních stránkách v zeměpisných časopisech. Rozpočet KRNAPu se ročně pohybuje v řádu stovek milionů korun.
reklama
